- MeSH
- analýza krevních plynů MeSH
- hypoxie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- respirační insuficience * diagnóza epidemiologie patofyziologie terapie MeSH
- resuscitace metody MeSH
- sepse * etiologie patofyziologie terapie MeSH
- syndrom dechové tísně diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- umělé dýchání klasifikace škodlivé účinky MeSH
- vyhodnocení orgánové dysfunkce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Péče o pacienty s covid-19 a jejich extrémní počty představovaly nebývalou výzvu pro systém intenzivní péče ve zdravotnických zařízeních napříč celou Českou republikou, která byla pandemií onemocněním novým typem koronaviru SARS-CoV-2 obzvlášť postižena. Skokové navýšení potřeby intenzivní péče přineslo nadlimitní zátěž pro lůžkové a personální kapacity. Pro těžký a kritický průběh onemocnění covid-19 je patognomická bilaterální pneumonie s akutním hypoxemickým respiračním selháním. Terapie covid-19 v intenzivní péči je primárně symptomatická a spočívá v podpoře selhávajících respiračních funkcí, která poskytuje čas nutný k jejich zotavení a reparaci plic. Agresivita a komplexnost respirační podpory se odvíjí od tíže selhání a sahá od prosté oxygenoterapie, přes neinvazivní podporu, umělou plicní ventilaci (UPV), až po mimotělní náhradu plic. Specifická terapie covid-19 je naproti tomu cílená přímo proti viru SARS-CoV-2, či má modulovat odpověď organismu na něj. Primární, virem indukované plicní poškození se může sekundárně komplikovat koinfekcí či superinfekcí, nejčastěji bakteriální, které zvyšují tíži a smrtnost onemocnění. Antiinfekční terapie má tudíž pro prognózu a osud pacientů s covid-19 v intenzivní péči zásadní význam. Mezi nozokomiálními infekcemi komplikujícími covid-19 jsou zvlášť důležité a problematické tzv. ventilátorové pneumonie (vzniklé u pacientů na umělé plicní ventilaci) a s nimi související problematika bakteriální rezistence a racionální antibiotické politiky.
Treatment of COVID-19 patients and their extreme numbers represented an unprecedented challenge for the intensive care system in healthcare facilities throughout the Czech Republic, a country particularly affected by the new coronavirus SARS-CoV-2 pandemic. A steep increase in the need for intensive care placed an excess burden on bed and staff capacity. For a severe and critical course of COVID-19, bilateral pneumonia with acute hypoxemic respiratory failure is pathognomonic. In the intensive care setting, COVID-19 therapy is primarily symptomatic, supporting failing respiratory function to gain time needed to restore it and to repair the lungs. The aggressiveness and comprehensiveness of respiratory support depend on the severity of failure, ranging from simple oxygen therapy, to non-invasive support and mechanical ventilation, to extracorporeal support. By contrast, specific COVID-19 therapy is directly targeted against SARS-CoV-2 or modulates the organism’s response to the virus. Primary, virus-induced lung injury may be secondarily complicated by coinfection or superinfection, most commonly bacterial, increasing the severity and lethality of the disease. Therefore, anti-infective therapy is crucial for the prognosis and outlook of intensive care COVID-19 patients. Among nosocomial infections complicating COVID-19, ventilator-associated pneumonia (developing in mechanically ventilated patients) is particularly important and challenging, and so are issues related to bacterial resistance and rational antibiotic therapy.
Kaudální blokáda je dlouho známá a dobře prostudovaná technika neuroaxiální anestezie využívaná rutinně v dětské anestezii. V dospělé populaci je její použití méně časté – uplatnění nachází především v algeziologii. Detailnější znalosti anatomie a především nástup ultrazvukové navigace však v posledních letech vedou k hojnějšímu využívání této techniky v perioperační péči také u dospělých. Ultrazvukově navigovaná kaudální blokáda představuje i u této skupiny pacientů jednoduchou, bezpečnou a spolehlivou metodu využitelnou jak v anestezii, tak v léčbě akutní pooperační bolesti. V přehledovém článku jsou popsány anatomické aspekty kaudální blokády, technika provedení se zaměřením na ultrazvukovou navigaci a možnosti využití v perioperační péči u dospělých.
Caudal block is a well-known and thoroughly studied technique of neuraxial anaesthesia routinely performed in paediatric anaesthesia. In adults, however, this method has been used mostly in chronic pain management. Due to more detailed understanding of anatomy and the routine use of ultrasound guidance, caudal block has recently been reintroduced into perioperative care in adults. It is now considered a simple, safe and reliable technique for both anaesthesia and postoperative analgesia in this group of patients. This review describes the anatomy and technical aspects with a focus on ultrasound guidance as well as suitable applications of this block in the perioperative setting in adults.
- MeSH
- dospělí MeSH
- epidurální prostor anatomie a histologie účinky léků MeSH
- intervenční ultrasonografie MeSH
- kaudální anestezie * metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- lumbosakrální krajina anatomie a histologie MeSH
- nervová blokáda metody MeSH
- perioperační péče * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Marfanův syndrom je vrozená porucha pojiva postihující především kardiovaskulární, respirační a pohybový systém. Disekce dilatované proximální aorty je nejzávažnější komplikací a je spojena s vysokou mortalitou. Těhotenství a peripartální období jsou v tomto ohledu zvlášť kritické a přinášejí zvýšené riziko akutní aortální disekce. Porodnická péče o pacientkys Marfanovým syndromem představuje speciální a komplexní mezioborovou problematiku. Jelikož je pacientská populace rodiček s Marfanovým syndromem úzká (až raritní), jsou klinické zkušenosti omezené, a to i v případě specializovaných center. Stejným způsobem jsou limitované i v současnosti dostupné literární zdroje týkající se problematiky peripartální péče u těchto pacientek. V článku je prezentována kazuistika 18leté těhotné pacientky s diagnózou Marfanova syndromu, u níž byl porod bez komplikací veden elektivním císařským řezem v regionální anestezii v 34. týdnu gravidity. V navazujícím přehledu byly analyzovány dostupné relevantní práce zabývající se problematikou anestezie těhotných s Marfanovým syndromem.
Marfan syndrome is an inherited disease affecting mainly the cardiovascular, respiratory and muskuloskeletal systems. Aortic dilatation and dissection is the major cardiovascular complication associated with high mortality. Pregnancy and peripartum are a critical period accelerating the risk of acute aortic dissection. Peripartum management of patients with Marfan syndrome represents a special complex multidisciplinary issue. Due to the rare diagnosis and small patient population, the clinical experience is limited even in specialized centers. Up-to-date literary resources regarding paripartum care of patients with Marfan syndrome are also scarce. We present a case-report of an 18-year old partiturient with the diagnosis of Marfan syndrome who underwent uncomplicated Caesarean Section in regional anaesthesia in the 34th gestational week. Systematic literature review is included, analyzing the recent available papers on anaesthesia for Casarean Section in patients with Marfan syndrome.
- MeSH
- aorta patologie MeSH
- císařský řez * MeSH
- disekce aorty * diagnóza komplikace MeSH
- hemodynamika účinky léků MeSH
- hypertenze prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství MeSH
- krevní tlak účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- Marfanův syndrom * komplikace MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci aorty diagnóza komplikace MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- perioperační péče * MeSH
- svodná anestezie * metody MeSH
- těhotenství MeSH
- třetí trimestr těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
