Úvod: Primární nádory jater, tj. především hepatocelulární a cholangiocelulární karcinom, mají v České republice stále se zvyšující incidenci. Zejména výskyt hepatocelulárního karcinomu (HCC) se neustále zvyšuje a nyní činí cca 8–10 případů na 100 tisíc obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejčastější maligní onemocnění. Incidence cholangiocelulárního karcinomu je oproti HCC desetinová. Ze sekundárních nádorů jater se nejčastěji vyskytují metastázy kolorektálního karcinomu, které jsou pro jaterního chirurga také nejčastější operační diagnózou (cca 80 % procent pacientů). Primární metodou léčby těchto nádorů je radikální chirurgická resekce, pokud však z nějakého důvodu není možná, je jedním z možných paliativních řešení transarteriální chemoembolizace (TACE). Principem této metody je cílená embolizace patologických ložisek pomocí směsi obsahující též lokálně působící chemoterapeutikum. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor nemocných hospitalizovaných na pracovišti autorů, kterým byla ve spolupráci s intervenčními radiology provedena TACE v období mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2017. Kromě standardních demografických ukazatelů byly hodnoceny zejména délka přežití nemocných po zákroku, frekvence komplikací a délka hospitalizace. Výsledky: U 149 pacientů bylo provedeno celkem 233 výkonů. Průměrný věk nemocných byl 66,6 roku (35–85). Častěji byl zákrok proveden u mužů než u žen (téměř v poměru 2 : 1). Nejčastější diagnózou, pro kterou byla TACE provedena, byl hepatocelulární karcinom (119 případů), následovaný metastázami kolorektálního karcinomu (74 případů). Průměrná délka hospitalizace nemocných byla 5 dnů. Průměrné celkové přežití pacientů po zákroku bylo 21,9 měsíce. Komplikace se vyskytly u 31 % nemocných, nejčastěji se jednalo o různý stupeň postembolizačního syndromu, přičemž tyto komplikace byly v 93 % řešeny plně konzervativně, mortalita v souboru byla 1,34 %. Závěr: TACE patří mezi zavedené a bezpečné metody paliativního řešení primárních a sekundárních nádorů jater, které by dnes jednoznačně mělo patřit k běžnému spektru zákroků používaných v onkochirurgických centrech zabývajících se jaterní chirurgií. Přes nízké riziko závažných komplikací, se stále jedná o intervenční výkon u onkologicky nemocných pacientů, který při nevhodně zvolené indikaci může mít až fatální důsledky.

Introduction: The incidence of primary liver cancers, i.e. hepatocellular and cholangiocellular carcinoma in particular, is increasing constantly in the Czech Republic. It is especially the incidence of hepatocellular carcinoma (HCC) which rises steadily, currently accounting for approximately 8-10 cases per 100,000 population. Worldwide, it represents the fourth most common malignant disease. The incidence of cholangiocellular carcinoma is one-tenth of that of HCC. Of the secondary liver cancers, colorectal cancer metastases occur most commonly which are also the most frequent surgical diagnosis (approximately 80% of patients) for a liver surgeon. Radical surgical resection is the primary method of treatment for these tumours; however, if it is not feasible for a reason, transarterial chemoembolization (TACE) may be one the possible palliative options. This method consists in targeted embolization of pathological sites using a mixture containing a locally-acting chemotherapeutic agent. Methods: A retrospective evaluation of a cohort of patients hospitalized at the authors' institution who received TACE in collaboration with interventional radiologists between 01.01.2013 and 31.12.2017. In addition to standard demographic characteristics, the survival rate of patients, rate of complications, and length of hospital stay were also evaluated. Results: A total of 233 procedures were performed in 149 patients. The patients' mean age was 66.6 years (35-85). The procedure was carried out more frequently in men than in women (nearly in a 2:1 ratio). The most frequent diagnosis for which TACE was performed was hepatocellular carcinoma (119 cases), followed by colorectal cancer metastases (74 cases). The average length of hospital stay was five days. The mean overall survival rate of patients was 21.9 months. Complications occurred in 31% of patients and most typically involved some degree of postembolization syndrome, with 93% of these complications having been managed entirely conservatively; the mortality rate in the cohort was 1.34%. Conclusion: TACE is a well-established and safe method of palliative treatment for primary and secondary liver cancers which should clearly be part of the common range of procedures used in cancer surgery centres providing liver surgery. Despite having a low risk of serious complications, TACE is still an interventional procedure in cancer patients which, when indicated inappropriately, may even have fatal consequences.

• MeSH
• chemoembolizace MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory jater * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Jaterní cysty se vyskytují přibližně u 5 % populace, většinou se jedná o asymptomatický nález. Cysty v současnosti bývají náhodně zjištěny při vyšetřeních zobrazovacími metodami indikovaných z jiného důvodu. Nález je variabilní od solitárních cyst po cysty mnohočetné, resp. polycystickou nemoc jater, která může vést až k transplantaci jater. Ve většině případů jsou kongenitálního původu. Při manifestní symptomatologii dominují tlakové bolesti v epigastriu. Léčba je chirurgická, preferován je laparoskopický přístup. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 55 nemocných operovaných na Chirurgické klinice FN Plzeň v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2017. V souboru byly zjišťovány základní demografické údaje, velikost dominantní cysty, komplikace, délka hospitalizace, ev. recidiva onemocnění. Výsledky: V daném období jsme provedli 62 operací pro symptomatické jaterní cysty, z toho 55 laparoskopicky. Průměrný věk v souboru byl 61,7 roku (32−83 let), jednoznačně pak převažovaly ženy (N=54, tj. 87,1 %). Komplikace se objevily u 8 pacientů (12,9 %), kdy nejčastější byl žlučový leak. Průměrná délka hospitalizace byla 4,5 dne (2–20 dnů). Bez jakékoliv recidivy zůstalo v dalším průběhu 41 nemocných (66,1 %). Závěr: Léčba symptomatických jaterních cyst je v dnešní době laparoskopická, standardním výkonem je fenestrace. Vzhledem k možným komplikacím patří do center se zkušeností s jaterní chirurgií.

Introduction: Liver cysts are present in about 5% of the population and are asymptomatic in most cases. Currently, liver cystic lesions are discovered arbitrarily during imaging assessments of the abdomen indicated for unrelated reasons. The final findings vary from solitary cysts to multiple lesions or eventually the polycystic liver disease which can result in liver transplantation. Most cases are congenital. In the case of a symptomatic manifestation, pressure pain in the upper right quadrant is the predominant symptom. The therapy is surgical; laparoscopic approach is preferred. Methods: A retrospective evaluation of the sample of 55 patients was conducted. The patients had been surgically treated at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen, from 01 Jan 2009 to 21 Dec 2017. The evaluation covered basic demographic data, the size of the dominant cyst, complications, hospitalization length, any relapse of the disease, etc. Results: In the presented period 62 surgeries of symptomatic liver cysts were performed, 55 of them by laparoscopy. The mean age of the patients was 61.7 years (32-83 years), women predominated (N=54, i.e. 87.1%). Complications occurred in 8 patients (12.9%); the most common was a bile leak. The mean length of hospitalisation was 4.5 days (2-20 days). In the follow-up period, 41 patients (66.1%) remained without any recidivism. Conclusion: Currently, the treatment of symptomatic liver cysts is laparoscopic, with fenestration being the standard approach. Due to potential complications centres with experience in liver surgery are prioritized.

• MeSH
• cysty * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Benigní cystické nádory představují pouhá 2 % tumorů pankreatu (pancreatic cancer-PC). Na rozdíl od maligních nádorů se vyskytují typicky u žen mladého věku. Solidní pseudopapilární tumor je relativně vzácnou afekcí představující max. 4 % cystických PC. Přes benigní potenciál byly popsány u cca 0,5-4 % nemocných i metastázy tohoto nádoru, zejména ve slezině. U 20 % nemocných bývá zaznamenána vaskulární a perineurální invaze, která je příčinou recidivy nádoru až u třetiny postižených i přes R0 resekci. Charakteristickým znakem onemocnění jsou jeho pozdní klinické projevy ve smyslu bolestí a poruch pasáže střevní. Diagnostika je postavena na vyšetření MRI, event. v kombinaci s PET. Léčba je výhradně chirurgická. Případ: Autoři prezentují případ 20leté nemocné vyšetřované pro bolesti v epigastriu na podkladě objemné nitrobřišní expanze. Zpočátku bylo na základě ultrasonografického nálezu pomýšleno na možnou fokální nodulární hyperplazii jater, podle MRI se však mělo jednat o nejspíše maligní tumor podjaterní krajiny. Při laparotomii byl nalezen a následně kompletně odstraněn tumor vycházející překvapivě z hlavy slinivky břišní. Histologicky se jednalo o solidní pseudopapilární tumor pankreatu. Měsíc po nekomplikovaném pooperačním průběhu byla nemocná reoperována pro pankreatickou píštěl, kterou se při totální parenterální nutrici a podání sandostatinu podařilo zcela zhojit. Nadále je pacientka pravidelně sledována v jaterní poradně naší kliniky a při poslední kontrole byla zcela v pořádku. Závěr: Solidní pseudopapilární tumory pankreatu jsou vzácné, převážně benigní léze, na které je nutné myslet při diferenciální diagnostice afekcí v podjaterní krajině zejména u mladých žen. Jedinou v současnosti uznávanou léčbou je jejich chirurgické odstranění. Pacienty je nutné po operaci důsledně sledovat vzhledem k poměrně vysoké frekvenci recidivy onemocnění i přes R0 resekci, 5leté přežití při chirurgickém odstranění dosahuje až 97 %.

Introduction: Benign cystic tumors represent only 2% of all pancreatic tumors (pancreatic cancer - PC). In contrast to malignant cystic tumors, these tumors occur typically in young women. A solid pseudopapillary tumor is a relatively rare affliction representing less than 4% of cystic PC. Although the tumor is considered benign, metastasis, especially to the spleen, has been reported in approximately 0.5-4% patients. Despite R0 resection, vascular and perineural invasion is monitored in 20% of cases. Invasion is the cause of tumor relapse in up to one third of affected patients. Characteristic features of the disease are latent clinical indicators such as signs of pain and malfunction of intestinal passage. The diagnostics is based on MR, sometimes in combination with positron emission tomography. Medical treatment is specifically surgical. Case history: Authors present a case of a 20-year-old female patient who was examined due to pain in the epigastrium, further exasperated by a voluminous expansion of the abdominal cavity. An initial ultra-sonographic examination was conducted to examine for possible nodular focal nodular hyperplasia of the liver; however, an MRI scan revealed the likelihood of a malignant tumor in the subhepatic region. During laparotomy, a tumor protruding from the head of the pancreas was discovered and removed. Histological examination showed it was a solid pseudopapillary pancreatic tumor. After a month of good post-operative progress, the patient was re-operated because of the presence of pancreatic fistula. Complete healing of the fistula was achieved after total parenteral nutrition and administration of sandostatin. At her last examination, the patient was without any problems. Conclusion: Solid pseudopapillary pancreatic tumors are rare, mainly benign lesions. It is essential to consider them in the differential diagnostics of afflictions of the subhepatic region, especially in young women. The only generally accepted cure nowadays is surgical resection. It is necessary to monitor patients consistently considering the rather high frequency of relapse of disease despite R0 resections. In the case of surgical removal, the 5-year survival rate is near 97%.

• MeSH
• laparotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza   chirurgie   MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Liver metastases occur in 60-80% of patients with colorectal carcinoma. The only potentially curative method is surgical resection, with an operability of 20-25%. The main reason for such low resectability is insufficient future liver remnant volume (FLRV). Portal vein embolization (PVE) alone is associated with failure in up to 40% of patients. A new method that could lead to acceleration of FRLV growth appears to be combination of PVE and application of hematopoietic stem cells (HSCs). The aim of our study was to evaluate the importance of growth factors and interleukins for FLRV growth after PVE and HSC application and also their possible effect on growth of colorectal liver metastases. PATIENTS AND METHODS: From June 2010 to July 2014, PVE was combined with application of adult HSCs in 16 primarily inoperable patients with colorectal liver metastases. We determined the serum levels of growth factors [hepatocyte growth factor (HGF), vascular endothelial growth factor (VEGF), insulin-like growth factor 1 (IGF-1), insulin-like growth factor binging protein 3 (IGF-BP3), epidermal growth factor (EGF), transforming growth factor (TGFα), tumor necrosis factor (TNF)] and interleukins (IL2, -6, -8 and -10) at given time intervals by immunoanalytic methods. The growth of FLRV was evaluated by multidetector computed tomography at intervals of 1 week until sufficient growth of FLRV. RESULTS: We were able to perform radical surgery in 13 primarily inoperable patients (81.4%). The average FLRV growth was 23.1% (range=21.9-38.6%); from an initial FLRV of 30.5% (range=20.6-39%) to 40.1% (range=29-48%) before resection. The combination of levels of EGF, HGF, VEGF, IGF, TGFα and IL2,-6,-8 appears to be crucial for predicting operability. IL8 was statistically significant for the growth of colorectal liver metastases, and TGFα, IL2, and IL8 are important for a longer disease-free interval.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• cytokiny krev   MeSH
• hepatektomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezibuněčné signální peptidy a proteiny krev   MeSH
• nádory jater * krev   patologie   chirurgie   terapie   MeSH
• regenerace jater * MeSH
• senioři MeSH
• terapeutická embolizace * MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• tumor burden MeSH
• vena portae MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Castlemanova choroba je vzácnou nosologickou jednotkou, která byla v literatuře poprvé popsána v roce 1954 Castlemanem a Lownovou. Jde o onemocnění primárně postihující lymfatické uzliny, u kterého se rozlišují čtyři histomorfologické podtypy a dva klinické obrazy (uni a multicentrický). Nejčastěji se klinicky projeví jako lymfadenopatie mediastina, krku či retroperitonea. Příznaky nemoci jsou výrazně heterogenní a záleží na daném histologickém podtypu. Taktéž prognóza se liší podle typu nemoci, kdy může jít jak o zcela benigní nálezy (zejména forma unicentrická), tak o potenciálně maligní formu, při které nemoc progreduje až do stadia maligní lymfoproliferace (multicentrická forma). Autoři prezentují případ 29letého muže s klinicky manifestním (ikterus, poruchy střevní pasáže) objemným tumorem retroperitonea lokalizovaným subhepatálně, který byl úspěšně radikálně exstirpován. Pooperační průběh byl nekomplikovaný. Definitivní histopatologická diagnóza potvrdila hyalinně-vaskulární typ Castlemanovy nemoci. Vzhledem k tomu, že se jednalo o multicentrickou formu onemocnění, bude následovat adjuvantní onkologická léčba. Klíčová slova: Castlemanova choroba − tumor retroperitonea

Castleman disease is rare diagnosis. It was first mentioned in literature in 1954 by doctor Castleman and Lown. It is rare sickness which primary affects lymfatic nodes. There are four histo-morfologic subtypes and two clinic manifestations (uni and mulicentric). Comon clinical picture is simple lymfadenopathy of neck, medistinal a retroperitonal lymfatic nodes. Signs of this disease are heterogenic and depend on histological subtype. Also prognosis depends on type of illness. It should take place as benign diagnosis (unicentric form) but also can be potencionally malignant form which shlould exacerbate to malignant lymfoproliferation (multicentric form). Authors present the case of 29 years old men with clinical manifestation (jundice, intermitent bowel obstruction) of lagre retroperitoneal tumor in subhepatal localization. The treatment was radical surgical extirpation, surgery was without complications. Definitive histological diagnosis was confirmed as hyaline-vascular type of Castleman disease. Because the patient´s clinical form was multicentric, he is now undergoing adjuvant oncological treatment. Key words: Castleman disease − reproperitoneal tumor

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hyperplazie velkých lymfatických uzlin * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• retroperitoneální nádory * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Nádory červovitého přívěsku jsou poměrně vzácné, představují jen asi 0,4 % tumorů gastrointestinálního traktu. Jsou jak benigní, tak maligní (primární i sekundární), přičemž nejčastějším nádorem apendixu je karcinoid. Nádorová onemocnění apendixu se mohou projevovat buď jen nespecifickými bolestmi břicha, či naopak někdy imitují i zánětlivou náhlou příhodu břišní. Metastatické postižení jater představuje již pokročilé onemocnění, jehož chirurgická léčba je i v literatuře prezentována výjimečně. Cílem publikace je představit na dvou případech nemocných rozdílné výsledky resekční léčby jaterních metastáz maligního nádoru apendixu. Kazuistiky: Prvým nemocným je 50letá žena, která podstoupila v roce 2013 pravostrannou hepatektomii pro jaterní metastázy Goblet-cell karcinoidu apendixu a zemřela 6 měsíců poté na progresi základního maligního onemocnění, druhým dosud žijící 58letý muž, u kterého byly od roku 2009 provedeny opakované resekce a RFA jaterních a plicních metastáz primárního karcinomu apendixu. Závěr: Případy diseminace maligního nádorového onemocnění apendixu do jater si vyžadují individuální posouzení a v indikovaných případech má chirurgická léčba tohoto metastatického postižení své opodstatnění.

Introduction: Tumors of appendix vermiformis are quite rare; they represent only about 0.4% of gastrointestinal tract tumors. They can be both benign and malignant (primary or secondary). Carcinoid is the most common tumor of the appendix. The symptoms can include nothing but non-specific abdominal pain, or on the contrary they can imitate inflammatory acute abdomen. Liver metastases are associated with an advanced stage of malignancy; their surgical treatment is presented rarely in the literature. The aim of this publication is to present two cases with different results of surgical treatment of liver metastases with the primary tumor located in the appendix. Cases: The first patient is a 50 years old female who underwent right hepatectomy for liver metastases of Goblet-cell carcinoid of the appendix in 2013 and died six months later due to tumor progression. The second patient is a 58 years old male, still alive, undergoing repeated liver and lung resections and RFA from 2009 due to metastases from appendix carcinoma. Conclusion: Examples of dissemination of malignant appendix tumors to the liver need to be evaluated individually. In indicated cases, surgical treatment of liver metastases is justifiable.

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fatální výsledek MeSH
• karcinoid diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny patologie   radiografie   MeSH
• metastázy nádorů patologie   MeSH
• nádory apendixu * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• nádory jater diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Jaterní abscesy představují vzácnější nozologickou jednotku, se kterou se setkáváme zejména u osob imunokompromitovaných a seniorů nad 80 let věku. To je i příčinou vysoké morbidity nemocných a v minulosti také mortality. Většinou se jedná o abscesy pyogenní, tj. bakteriálního původu (cca 80 %), ve zbývajících 20 % jsou rovnoměrně zastoupeny abscesy tvořené plísněmi a parazity. Původci pyogenního abscesu jsou nejčastěji Streptococcus milleri a S. fecalis, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae. Cíl: Retrospektivní analýza souboru pacientů léčených pro jaterní absces na chirurgických a interních pracovištích Fakultní nemocnice v Plzni. Metodika: V období let 2007 až 2012 bylo na Chirurgické klinice LF UK a FN v Plzni hospitalizováno 54 pacientů s diagnózou jaterního abscesu. Převažovali muži (35 pacientů – 64,8 %) nad ženami (19 pa-cientek – 35,2 %), průměrný věk byl 64 let při rozmezí 28 až 87 let. Zkoumán byl zejména prvotní postup při léčbě, dále pak věk nemocných, etiologie abscesu, morbidita, mortalita a délka hospitalizace. Výsledky: Etiologicky se jednalo nejčastěji o absces bez zjistitelné příčiny, tj. primární (26 případů – 48,1 %). Infekční agens bylo identifikováno při kultivačním vyšetření u 45 případů (83,3 %). Původcem bakteriálních abscesů byla nejčastěji Escherichia coli (16 případů – 29,6 %). Drenáž pod CT navigací byla dostateč-ným výkonem pro 31 pacientů (57,4 %). U 14 nemocných (25,9 %) byla primárním výkonem otevřená drenáž. Komplikace postihly polovinu nemocných, mortalita onemocnění dosáhla 3,7 %. Průměrná délka hospitalizace byla 18,5 dne. Závěr: Na možnost jaterního abscesu je nutné pomýšlet v rámci diferenciální diagnostiky septických teplot s bolestmi v pravém podžebří. Základem diagnostiky jsou vedle klinického a laboratorních vyšetření ultrasonografie a výpočetní tomografie. V léčbě je metodou volby CT navigovaná drenáž za podání širokospektrých antibiotik. Otevřená, chirurgická drenáž je vyhrazena pro případy ložisek nepřístupných pro radiologickou intervenci a u nemocných nedostatečně reagujících na předchozí léčbu. Léčba jaterních abscesů patří vzhledem k jejich závažnosti a také malé incidenci do specializovaných center jaterní chirurgie.

Introduction: Liver abscesses are a special nosological unit which can be found particularly in immunocompromised patients and elderly people being over eighty. This also causes high morbidity of patients and it caused mortality in the past, as well. These are mostly pyogenic abscesses, i.e. abscesses of bacterial origin (cCa 80%), remaining 20% are uniformly represented by abscesses made up of modus and parasites. The originators of pyogenic abscess are most frequently Streptococcus miller and S. faecalis, Escherichia coli and Klebsiella pneumoniae. Objective: The retrospective analysis of a group of patients treated for liver abscess in the Department of Surgery and the Department of Internal Medicine of University Hospital in Pilsen. Methodology: From 2007 to 2012, 54 patients with the diagnosis of liver abscess were hospitalized in the Department of Surgery of University Hospital and Faculty of Medicine of Charles University in Pilsen. There were more men (35 patients – 64.8%) than women (19 patients – 35.2%), the average age was 64 in the range of 28–87. There was a research of primary procedure at treatment as well as patients’ age, aetiology of abscess, morbidity, mortality and the duration of hospitalization. Results: From the etiological point of view, it was most of ten an access with no provable cause, e.i.primary one (26 cases – 48.1%). Infectious agents were identified by cultivation tests in 45 cases (83.3%). The cause of bacterial abscesses was mostly Escherichia coli (16 cases – 29.6%). The drainage by means of CT navigation was a sufficient surgery for 31 patients (57.4%). In 14 patients (25.9%), open drainage was a primary surgery. One half of patients had some complications, mortality of this disease reached 3.7%. The average duration of hospitalization was 18.5 days. Conclusion: Liver abscess has to be taken into account within differential diagnostics of septic temperatures with pain under right rib. The basis of diagnosis are clinical and laboratory examinations, ultrasonography and computer tomography. Regarding treatment, the method of choice is drainage navigated by CT and use of broad-spectrum antibiotics. Open surgical drainage is performed in case of focuses being inaccessible for radiology frequency and in patients who react to their previous therapy in an insufficient way. In consideration with its seriousness and small incidence, the treatment of liver abscesses belongs to specialized centres of liver surgery.

• MeSH
• délka pobytu MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie využití   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• pyogenní absces jater * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH