- MeSH
- antidota MeSH
- antikoagulancia * aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- antitrombiny terapeutické užití MeSH
- dabigatran terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní farmakoterapie MeSH
- inhibitory faktoru Xa terapeutické užití MeSH
- INR MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- rivaroxaban terapeutické užití MeSH
- warfarin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antithrombinové proteiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- benzimidazoly farmakologie terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda prevence a kontrola MeSH
- dabigatran MeSH
- fibrilace síní farmakoterapie MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- inhibitory agregace trombocytů farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- krvácení farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- prekurzory léčiv farmakologie terapeutické užití MeSH
- pyridiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti MeSH
- warfarin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- antithrombinové proteiny kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní farmakoterapie komplikace MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- prekurzory léčiv terapeutické užití MeSH
- tromboembolie etiologie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky MeSH
Uvádíme kazuistiku 69leté ženy, která zemřela necelé dva měsíce po náhradě aortální chlopně bioprotézou na srdeční selhání v důsledku rychlé progrese aortální stenózy při trombóze v oblasti bioprotézy. Je diskutována problematika bioprotéz, zejména pak zajišťující protisrážlivá léčba v pooperačním období a terapeutické možnosti při vzniku trombózy. Bioprotéza v aortální pozici má obvykle u nerizikových pacientů (tj. kteří nemají předchozí tromboembolizaci v anamnéze, hyperkoagulační stav, fibrilaci síní, nález trombů v dutinách srdečních, velikost levé síně > 55?mm, dysfunkci levé komory srdeční s EF < 30) nejmenší trombogenní potenciál ze všech chlopenních náhrad. Bioprotézy obecně nevyžadují dlouhodobou antikoagulační léčbu, postačuje podávání kyseliny acetylsalicylové, není však jednotný názor na nutnost antikoagulace první tři měsíce po implantaci. Výskyt trombózy bioprotézy v aortální pozici je vzácný, i na našem pracovišti jde o první případ. Jde o velmi závažnou komplikaci, která vede ke stenóze chlopně, někdy spolu s její nedomykavostí. Klinické projevy závisí na rychlosti vzniku trombózy – při pomalu rostoucím trombu zvolna progreduje dušnost a nevýkonnost, akutně vzniklá trombóza vede rychle k těžké dušnosti, srdečnímu selhání a náhlé smrti. V diagnostice má hlavní úlohu echokardiografie. Léčba je buď chirurgická – reoperace chlopně, nebo systémové podání trombolýzy. Zdůrazněna je nutnost pečlivého zvážení rizika tromboembolie u každého pacienta a z toho vyplývající protisrážlivá léčba v pooperačním období, dále nutnost pravidelných kontrol a sledování stavu nemocného k podchycení event. počátečních příznaků trombózy. To je úkol jak kardiologů a kardiochirurgů, tak i praktických lékařů.
This is the case of a 69 year old woman who died of heart failure as a result of the rapid progression of thrombotic obstruction of the aortic bioprosthesis less than two months after surgery. We discuss the problems with the use of bioprostheses, particularly whether anti-coagulation should be administered during the post-operative period and the therapeutic options in the event of thrombosis. Generally, in low-risk patients (i.e. those with no prior history of thromboembolism, hypercoagulation, atrial fibrillation, findings of thrombi in the heart chambers, left atrium > 55 mm or dysfunction of the left ventricle with EF < 30 %) aortic bioprostheses have the lowest thrombogenic potential of all valve replacements. Normally bioprostheses do not require long-term anti-coagulation therapy and the administration of acetyl-salicylic acid is generally sufficient, however there is no single opinion on the need for anti-coagulation during the first three months after the implant. The occurrence of thrombosis of aortic bioprosthetic valve is extremely rare and this is the first ever case in our centre. It is a very serious complication, leading to obstruction of the valve, sometimes accompanied by its incompetence. The clinical signs depend on the speed with which the thrombosis occurs – when the thrombus grows slowly the patient experiences progressive dyspnoea and fatigue, while acute thrombosis rapidly leads to severe heart failure and sudden death. The main diagnostic tool is the echocardiogram. Treatment is either surgical – reoperation of the valve, or systemic thrombolytic therapy. We emphasize the need to carefully evaluate the risk of thrombo-embolism in each patient. The need for anti-coagulation in the post-operative period will be based on risk assessment. It is necessary to monitor regularly the patient’s condition in order to intercept any initial symptoms of thrombosis. This is the task not only of the cardiologist and cardiac surgeon, but also of the general practitioner.
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- bioprotézy MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt etiologie MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- srdeční chlopně umělé škodlivé účinky využití MeSH
- srdeční selhání etiologie komplikace MeSH
- trombóza etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Tandem Heart je relativně nově vyvinutý přístroj pro aktivní krátkodobou hemodynamickou podporu pVAD (= percutaneous ventricular assist device). Přístroj - „pumpa" se vřazuje do oběhu v levé síni po její transseptální punkci a zavedení 21F nasávací žil-ní kanyly, krev je vedena do vlastní centrifugální pumpy a vrací se do oběhu 15-17F arteriální kanylou cestou femorální tepny. Hlavní indikací k užití VAD je kardiogenní šok, zvláště tam, kde není adekvátní hemodynamická odpověď na IABK. Fyziologicky jde o 30-50% snížení preloadu levého srdce, a tím i o snížení jeho práce a zvýšení kontrakční schopnosti. Kontraindikací je zejména pravostranné srdeční selhání. Ve srovnání s IABK dochází po zavedení VAD rychleji a výrazněji v řádu desítek minut ke zlepšování hemodynamických parametrů, zejména k poklesu plnícího tlaku a vzestupu minutového výdeje. Na kardiologickém oddělení naší nemocnice jsme v r. 2005 Tandem Heart použili u dvou pacientů. V prvním případě šlo o 51 letého muže v kardiogenním šoku při anteroextenzivním infarktu myokardu. Druhým byl 63 lety muž s těžkou poinfarktovou dysfunkcí levé komory, s implantovaným ICD (kardiovertor-defibrilátor), u kterého došlo při arytmické bouři k těžkému srdečnímu selhání. Zde byl VAD zaveden k zajištění hemodynamiky během elektroanatomického mapování a radiofrekvenční ablace komorové tachykardie.
Tandem Heart is a relatively newly developed device for active short-term hemodynamic support (percutaneous ventricular assist device, pVAD). The device, or "pump", is linked to blood circulation in the left ventricle following a transseptal puncture and introduction of a 21F venous suclion cannula. The blood is guided into the centrifugal pump proper and returns into the circulation through a 15-17F arterial cannula via the femoral artery. The main indication for VAD is cardiogenic shock, particularly in the absence of an adequate hemodynamic response to IABC. Physiologically, left heart preload is reduced by 30-50%, reducing its workload and improving contractility. The main contraindication is right-sided heart failure. Compared to IABC, recovery of haemodynamic parameters, especially drop in filling pressure and increase of heart output, is more rapid and marked after VAD introduction. In 2005, we ušed Tandem Heart in two patients at the cardiology department of our hospital. The first was a 51-year-old male suffering cardiogenic shock during a large anterior wall MI. The second patient was a 63-year-old male with severe post-infarction left ventricular dysfunction with an ICD (Implanted Cardioverter Defibrillator), who experienced severe heart failure during an arrhythmic storm. The VAD was ušed to secure haemodynamics during electroanatomic mapping and radiofrequency ablation of ventricular tachycardia.
Plicní embolii řadíme v kardiologii mezi akutní stavy vyžadující rychlé a přesné zhodnocení situace, tak aby léčba byla efektivní a bezpečná. V případě submasivní plicní embolie u oběhově stabilizovaného nemocného jsou dlouhodobé výsledky konzervativní antikoagulační léčby (tj. nefrakcionovaný nebo nízkomolekulární heparin a následně dikumarolové preparáty) shodné s razantnější léčbou trombolytiky. U těžce oběhově nestabilního pacienta a nebo rozsahem masivní embolizace může naopak včasná indikace „invazivní“ léčby zlepšit vyhlídky na přežití, eventuálně zmírnit následný funkční deficit. V úvahu připadá 1. systémové podání trombolytika, 2. selektivní intrapulmonální trombolýza (s výhodou doplněná o mechanickou fragmentaci a odsátí embolu katétrem) a 3. chirurgická pulmonální embolektomie s použitím sternotomie a perikardiotomie. Vnašich podmínkách lze uvažovat nejspíše o prvních dvou postupech, proto se o nich zmiňujeme obšírněji. Podkladem jsou zde kazuistiky čtyř nemocných s masivní plicní embolií, úspěšně léčených na našem oddělení selektivní trombolýzou s využitím čtyř odlišných režimů podání.
Pulmonary embolism is classified in acute cardiologic conditions, which require rapid and precise evaluation of the situation for an effective and safe therapy. In case of sub-massive pulmonary embolism in patients with stabilized circulation the long-term results of conservative anticoagulation therapy (i.e. non-fractionated or low-molecular weight heparin and subsequent dicoumarol preparations) identical with a decisive treatment with thrombolytic agents. In patients suffering from severe circulation instability or massive embolism, an early diagnosis of “invasive” therapy may improve the chance for survival or decrease subsequent functional deficit. The therapy to be considered is: 1) Systemic administration of thrombolytic agents 2) Selective intrapulmonary thrombolysis (supplemented with mechanical fragmentation and aspiration of the embolus by catheter) and 3) Acute surgical pulmonary embolectomy with the use of sternotomy and pericardiotomy. In our conditions the first two procedures are mostly to be considered and are therefore described in more detail. The description is based on the case histories of four patients with massive pulmonary embolism, successfully treated at our ward by selective thrombolysis with the application of four different regimens of administration.
- MeSH
- embolektomie metody MeSH
- kardiopulmonální resuscitace MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie diagnóza terapie MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
