Pitra T, Bartoš Veselá A, Skopal J, Hora M, Hes O, Fiala O, Pivovarčíková K. Novinky WHO klasifikace z roku 2022: klasifikace tumorů vývodných cest močových. V minulém roce vyšlo již 5. vydání "modré knihy" klasifikace nádorů močových cest a mužského genitálu Světové Zdravotnické Organizace (WHO). Nová WHO klasifikace nádorů vývodných močových cest jen lehce upravuje předchozí verzi WHO z roku 2016. Největší změnou je tak modifikace uspořádání kapitol a dále zde najdeme pouze zcela drobné změny v nomenklatuře. Toto sdělení si klade za cíl přehledně okomentovat nejvýznamnější změny v rámci klasifikace nádorů dutých vývodných močových cest.
Pitra T, Bartoš Veselá A, Skopal J, Hora M, Hes O, Fiala O, Pivovarčíková K. The WHO Classification of Urinary and Male Genital Tumours 2022: news in the urinary tract neoplasms classification. The classification of urinary tract neoplasms (so-called blue book) only slightly modifies the last WHO version from 2016. The major change is the modification of the arrangement of the chapters and only minor changes occurred in the nomenclature. The aim of this review is to outline and comment on the changes in the new edition of the WHO classification 2022 of the urinary tract.
- MeSH
- hematurie etiologie terapie MeSH
- infekce močového ústrojí etiologie farmakoterapie MeSH
- katétry mikrobiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- obstrukce močové trubice etiologie terapie MeSH
- obstrukce močovodu etiologie terapie MeSH
- perkutánní nefrostomie * metody ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Multilocular cystic renal neoplasm of low malignant potential (MCRNLMP) is a cystic renal tumor with indolent clinical behavior. In most of cases, it is an incidental finding during the examination of other health issues. The true incidence rate is estimated to be between 1.5% and 4% of all RCCs. These lesions are classified according to the Bosniak classification as Bosniak category III. There is a wide spectrum of diagnostic tools that can be utilized in the identification of this tumor, such as computed tomography (CT), magnetic resonance (MRI) or contrast-enhanced ultrasonography (CEUS). Management choices of these lesions range from conservative approaches, such as clinical follow-up, to surgery. Minimally invasive techniques (i.e., robotic surgery and laparoscopy) are preferred, with an emphasis on nephron sparing surgery, if clinically feasible.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- cizí tělesa MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- masturbace komplikace MeSH
- penis * zranění MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
NKX3.1 is considered a reliable immunohistochemical marker of prostatic origin with high specificity and sensitivity. However, NKX3.1 positivity has been described in other neoplastic and non-neoplastic tissues, such as mesenchymal chondrosarcoma, sex-cord stromal tumors, rete testis adenocarcinoma, lobular and ductal carcinoma of the breast, salivary glands, peribronchial submucosal glands, and Sertoli cells. We analyzed expression of two antibodies (mono and polyclonal) of NKX3.1 in a total of 63 non-neoplastic seminal vesicles. We used 52 resection materials (12 seminal vesicles without prostatic adenocarcinoma, 26 seminal vesicles with prostatic adenocarcinoma infiltration, and 14 cases of seminal vesicles infiltrated by urothelial carcinoma) and 11 prostatic core needle biopsies with incidentally sampled fragment of seminal vesicles. In all cases, tissues from seminal vesicles were completely negative for NKX3.1, despite using polyclonal and monoclonal NKX3.1 antibodies, and regardless of the detection system utilized (diaminobenzidine (DAB) versus alkaline phosphatase (AF)). However, prostatic adenocarcinoma was negative in several cases (n = 6), when AF detection system was used. Reaction with DAB was strong and robust in all cases. Based on our data, we can recommend NKX3.1 as a negative immunohistochemical marker of seminal vesicles.
- MeSH
- adenokarcinom diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- homeodoménové proteiny analýza metabolismus MeSH
- imunohistochemie MeSH
- jehlová biopsie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery analýza metabolismus MeSH
- nádory prostaty diagnóza MeSH
- prostata metabolismus MeSH
- semenné váčky metabolismus patologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- transkripční faktory analýza metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Traditionally, papillary renal cell carcinomas (PRCCs) have been divided in two subgroups - type 1 and type 2. Based on recent molecular and genetic developments in the understanding of RCCs, it seems that this traditional classification may not be adequate and that the spectrum of PRCCs is much wider than initially proposed. Small series of distinct types of PRCC which do not fit into the above mentioned categories have been described in the literature. Published studies investigating molecular genetic changes in various types of PRCCs have shown that the molecular genetic features are remarkably heterogeneous across the whole spectrum of PRCCs. Of all PRCC subtypes/variants, PRCC type 1 seems to be a genetically uniform group, while other types showed different degrees of heterogeneity. Among different molecular-genetic features, chromosomal numerical aberration status is one of the most frequently studied features so far. It is becoming more evident that tumor type-specific chromosomal numerical aberration status in PRCCs may not exist. In this review, we present the most current knowledge concerning chromosomal numerical aberration status in PRCCs.
- MeSH
- aneuploidie MeSH
- chromozomální aberace * MeSH
- karcinom z renálních buněk diagnóza genetika patologie MeSH
- ledviny patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- nádory ledvin diagnóza genetika patologie MeSH
- papilární karcinom diagnóza genetika patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Zjistit frekvenci výskytu cystických nádorů ledvin, porovnat výsledky zobrazovacích vyšetření a následné definitivní histologie, retrospektivně zhodnotit možnosti diagnostiky a operační léčby. Materiál a metoda: Byli vyhledáni a opětovně hodnoceni pacienti léčení chirurgicky pro tumor ledviny/ cystickou renální lézi v období 1/2009–12/2017. Ze souboru byli vyčleněni pacienti s cystickou renální lézí úvodně detekovanou radiologicky. Tyto případy byly opětovně revidovány a klasifikovány dle Bosniaka (primárně za užití CT, u nejasných nálezů bylo doplněno vyšetření MR), porovnány byly výsledky histologického vyšetření a možnosti operační terapie. Výsledky: Bylo zahrnuto celkem 1 826 pacientů, u 247 (14 %) byla popsána léze cystická. Cystické léze tvořily 9,8 % z celkového počtu diagnostikovaných neoplazií. V souhrnném souboru byla kategorie Bosniak I diagnostikována u 74 případů (30 %), Bosniak II 13 (5,3 %), Bosniak IIF 28 (11,3 %), Bosniak III 61 (24,7 %) a Bosniak IV 71 (28,7 %). CT i MR bylo provedeno u 82 pacientů (výsledek MR superiorní), kdy změna v Bosniakově klasifikaci byla zastižena u 43 případů (52,4 %), z toho upgrading u 35 případů (42,7 %) a downgrading u 8 případů (9,7 %). Převažujícím operačním postupem byl záchovný výkon (84,6 %) – u 49,4 % pacientů resekce, u 35,2 % ablace. Miniinvazivní přístup (laparoskopie) byl zvolen v 72,4 % případů, otevřená operativa v 27,6 %. Závěr: Většinu cystických renálních lézí lze řešit záchovným výkonem. Při využití MR v diagnostice dochází ke změnám v kategorizaci lézí dle Bosniaka s přímým vlivem na další terapeutický postup. Na našem pracovišti jsme zařadili MR do standardního diagnostického algoritmu u cystických lézí v kategorii Bosniak IIF a III.
Aim: To find the frequency of occurrence of cystic tumours of the kidney, to compare the results of imaging studies with the final histology findings, to retrospectively evaluate possibilities of diagnostics and surgery. Material a methods: All patients who underwent surgery for the kidney tumour/cystic lesion of the kidney in the time period I/2009-XII/2017 were searched and reevaluated. The patients with cystic renal lesions were included in this study. These patients were reevaluated and classified according to Bosniak (primarily based on CT; ambiguous than an MRI was perfomed. The histological results surgicak options were compared. Results: In total 1826 patients were included, 247 (14 %) of them with a cystic lesion. Cystic lesions represented 9.8 % of the total amount of neoplasias. Bosniak categories were present as follows Bosniak I in 74 cases (30 %), Bosniak II 13 (5.3 %), Bosniak IIF 28 (11.3 %), Bosniak III 61 (24.7 %) a Bosniak IV 71 (28.7 %). Both CT both MRI were performed in 82 patients (MRI results were the superior).This changed Bosniak classification in 43 patients (52.4 %). Upgrade in Bosniak category in 35 cases (42.7 %) and downgrade in 8 cases (9.7 %). The most frequent type of surgery was nephron-sparing surgery (84.6 %) - 49.4 % resection, 35.2 % ablation. Mini-invasive approach (laparoscopy) in 72.4 %, open surgery in 27.6 %. Conclusion: Most of the cystic lesions of the kidney can be treated with nephron-sparing surgery. The use of MRI in diagnostics lead to changes in Bosniak classification with direct impact on the next therapeutic management. As a result in our centre we have included MRI in the standard diagnostic algorithm of the cystic lesions in Bosniak IIF and Bosniak III categories.
- MeSH
- cystická onemocnění ledvin * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- ledviny anatomie a histologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nádory ledvin diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
