Pohybová inaktivita je průkazně spojena s manifestací chronických, kvalitu a prognózu života člověka významně negativně modifikujících onemocnění. Benefity pohybové aktivity zprostředkovává jistě mnoho více či méně provázaných patofyziologických mechanizmů, které dosud nebyly ve své složitosti zcela prozkoumány. Koncem 20. století se podařilo prokázat, že pracující příčně pruhovaný sval skutečně reguluje metabolickou a fyziologickou odezvu v ostatních orgánech. Jedná o několik stovek substancí, které mají autokrinní, parakrinní a endokrinní účinek. Tyto proteiny a peptidy, jsou-li vylučovány do krevního oběhu, ovlivňují významným způsobem metabolizmus vzdálených orgánů. Byly klasifikovány jako „myokiny“ (cytokiny produkované myocyty). Mezi identifikované myokiny lze zařadit např.: interleukiny – IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leucemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotropic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblastový růstový faktor 2), FGF21, FSTL1 (folistatin-related protein 1), irisin, EPO (erytropoetin) a BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokiny mají v lidském organizmu v prvé řadě imunoregulační roli. Další významnou úlohou myokinů je, shodou okolností rovněž v interakci s tukovou tkání, regulace energetické homeostázy. Ovlivňují také růst svalových vláken a jejich regeneraci, stimulují angiogenezi, uplatňují se v regulaci metabolizmu glukózy a mají prokázaný efekt na lipidy. S ohledem na svoji rozmanitou funkci představují myokiny do budoucna terapeutický cíl v léčbě poruch svalového růstu regenerace a také obezity. Další recentní výzkum směřuje k odhalení tzv. myokinové rezistence jako rezultátu dlouhodobé svalové inaktivity a její asociaci s chronickým subklinickým zánětem.
Physical inactivity is demonstrably related to the manifestation of chronic diseases which significantly modify the quality and prognosis of life in a negative way. The benefits of exercise are surely mediated by many pathophysiological mechanisms interrelated in varying degrees, which have not yet been fully examined in their complexity. In the late 20th century it was positively proven that a working striated muscle really regulates the metabolic and physiological response in the other organs. These involve several hundred substances with autocrine, paracrine and endocrine effects. These proteins and peptides, if released into the blood stream, substantially affect the metabolism of distant organs. They were classified as “myokines“ (cytokines produced by myocytes). The identified myokines include e.g. IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leukemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotrophic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblast growth factor 2), FGF21, FSTL1 (follistatin-related protein 1), irisin, EPO (erythropoetin) and BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokines have first of all an immunoregulatory role in the human body. Another important effect of myokines is, coincidentally also in the interaction with adipose tissue, the regulation of energy homeostasis. They also affect the growth of muscle fibres and their regeneration, stimulate angiogenesis, they are involved in the regulation of glucose metabolism and have a proven effect on lipids. Considering their diverse function, myokines present a prospective therapeutic goal in the treatment of disorders of muscle growth and regeneration as well as obesity. Another recent research moves toward uncovering of the “myokine resistance” as a result of long-term muscle inactivity and its association with chronic subclinical inflammation.
Prevalence metabolického syndromu (MS) je díky epidemii obezity na vzestupu. Jednotlivé složky MS se navzájem ovlivňují a společně s hypertenzí potencují riziko kardiovaskulárních onemocnění. V terapii hypertenze u MS by měly být upřednostňovány léky s příznivým metabolickým působením na ostatní složky MS. Farmakologická léčba hypertenze u osob s MS se řídí stejnými pravidly jako u diabetiků. Měla by být zahájena při hodnotě krevního tlaku ≥ 140/90 mmHg. Přesná cílová hranice u diabetu dosud nebyla stanovena. Většina pacientů vyžaduje k dosažení poklesu pod 140/90 mmHg kombinační léčbu s důrazem na upřednostnění terapie antihypertenzivy ze skupiny ovlivňující systém renin-angiotensin. V neposlední řadě je pro prognózu pacienta též důležité myslet i na farmakologické ovlivnění všech ostatních složek MS.
Prevalence of metabolic syndrome (MS) is rising as a consequence of obesity epidemic. The components of MS are related to each other and together with hypertension represent a hight risk for cardiovascular diseases. Antihypertensive drugs with favorable metabolic efect should be chosen for treatment of hypertension in MS. Treatment of hypertension in patients with MS follows the same rules as in diabetics. Pharmacotherapy is indicated when blood pressure values reach ≥ 140/90 mmHg. In diabetics, the exact target for blood pressure has not been determined yet. A combination therapy is usually necessary to achieve a decrease of blood pressure under 140/90 mmHg in patients with diabetes and ACE-I/sartans medication should be prefered. Finally, there is a prognostic relevance to involve the rest components of MS pharmacologically.
- MeSH
- alfa blokátory terapeutické užití MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- blokátory kalciových kanálů terapeutické užití MeSH
- blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace MeSH
- diuretika terapeutické užití MeSH
- hypertenze farmakoterapie MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom farmakoterapie komplikace MeSH
- obezita komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- bariatrická chirurgie metody MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace terapie MeSH
- dyslipidemie komplikace terapie MeSH
- glykovaný hemoglobin metabolismus MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom chirurgie MeSH
- morbidní obezita chirurgie komplikace MeSH
- poruchy výživy farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Rouxova Y-anastomóza metody využití MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žaludeční bypass využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVE: In obese patients, we hypothesized physical exercise (PE) to affect lipids through its intrahepatic fat accumulation-lowering effect, associated with a decrease of total body fat (Fat%) and even weight (Mass). Design and setting: Thirty seven sedentary, non-diabetic women (BMI median 34.8) from our out-patient department were tested. Elimination criteria: recent weight reduction, lipid-influencing or heart rate-modifying medication. Participants: 50 entering, 37 finishing, 7 excluded for processing failure, 6 did not fulfill the protocol. INTERVENTIONS: PE protocol: 60 min supervised trainings, intensity at 65% of VO2max, modified by the clamp heart rate test. Median of total training hours was 34 during 115 days (median). Main Outcome Measurements: an effect of PE on total cholesterol (CH), triglycerides (TG), HDL-cholesterol (HDL_C), LDL-cholesterol (LDL_C), index of atherogenity (IA), atherogenic index of plasma (AIP), maximum peak oxygen consumption (VO2max), Mass, body mass index (BMI), waist circumference (Waist) and Fat%. RESULTS: Statistically significant differences at start (_s) and the end (_e) of PE (p<0.05): AIP -0.049, Mass -3.6 (kg), BMI -1.7 (kg/m2), Waist -2.5 (cm), Fat% -2.5, VO2max 2.92 (L.min-1kg-1). Correlation coefficients, Pearson's between Gaussian distributed (Gd-v) variables and Spearman ́s (non Gd-v) statistically significant (p<0.05): IA and BMI, IA and Mass, IA and Waist, IA and Fat%, LDL and BMI, LDL and Mass, LDL and Fat%, LDL and Waist, IA and VO2max, LDL_C and VO2max. CONCLUSIONS: PE improves lipid profile towards production of antiatherogenic particles more likely due to changes in anthropometric parameters than in improvement of physical fitness.
- MeSH
- ateroskleróza metabolismus patofyziologie MeSH
- cvičení fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- HDL-cholesterol krev MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- LDL-cholesterol krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita metabolismus patofyziologie MeSH
- sedavý životní styl MeSH
- spotřeba kyslíku fyziologie MeSH
- tělesná výkonnost fyziologie MeSH
- triglyceridy krev MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
V přehledu jsou popisovány aerobní fyzickou aktivitou indukované změny lipidů. Tyto výsledky srovnáváme se skupinou 25 netrénovaných dobrovolníků, kteří docházeli po dobu 3 měsíců do rekondičního centra 1. LF UK. Byl prokázán signifikantní pokles nejen triglyceridů a HDL-cholesterolu, ale i aterosklerotického indexu. Nezaznamenali jsme signifikantní změny LDL-cholesterolu a celkového cholesterolu. Aerobní fyzickou aktivitou lze docílit změny lipidogramu v našich podmínkách i u osob s vysokou hmotností. Na indikaci pravidelné fyzické aktivity obézních by nemělo být v praxi zapomínáno.
