Jessenius
Šesté aktualizované vydání 601 stran : ilustrace ; 24 cm
Publikace se zaměřuje na diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze. Určeno odborné veřejnosti.; Arteriální hypertenze dnes patří k nejčastějším a také nejzávažnějším onemocněním, zejména vzhledem k zásadnímu vlivu na kardiovaskulární úmrtnost. Farmakoterapie hypertenze prodělala v posledních 15 letech velký pokrok, který však v široké preskripční praxi není vždy využíván. Věříme, že nová publikace přispěje k zvýšení efektivity léčby hypertenze v ČR. Aktualizované šesté vydání knihy Hypertenze – nejvýznamnější publikace na českém trhu věnované problematice krevního tlaku – přináší aktuální stav poznání, včetně recentních platných doporučení. Autorský kolektiv vedený prof. MUDr. Jiřím Widimským, CSc. (III. interní klinika VFN) tvoří přední odborníci v této problematice, včetně členů výboru společnosti.
- MeSH
- farmakoterapie MeSH
- hypertenze MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- angiologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Cévní mozkové příhody (CMP) jsou jednou z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, přičemž arteriální hypertenze je považována za nejvýznamnější rizikový faktor. Odhaduje se, že více než 50 % CMP je způsobeno hypertenzí a vysoký krevní tlak sám o sobě zvyšuje riziko CMP3–4×! Hypertenze je navíc samostatným rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní. Následující stručný souhrn se zabývá přístupy k antihypertenzní léčbě u primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod. Adekvátní kontrola hypertenze farmakologickou léčbou vede (kromě jiných benefitů) k významnému snížení rizika jak ischemických, tak i hemorhagických CMP. Časně zahájená antihypertenzní léčba zpomaluje i rozvoj kognitivních poruch. V textu jsou stručně sumarizovány současné přístupy k farmakologické antihypertenzní intervenci. Léčba hypertenze v akutní fázi CMP závisí na vyvolávající příčině, použité léčbě a časovém odstupu od vzniku symptomů. Podrobnosti přesahují rámec tohoto textu.
Strokes are among the most common cardiovascular complications, with arterial hypertension being considered the most significant risk factor. It is estimated that more than 50% of strokes are caused by hypertension, and high blood pressure alone increases the risk of stroke by 3-4 times! Furthermore, hypertension is an independent risk factor for the development of atrial fibrillation. The following brief summary addresses approaches to antihypertensive treatment in the primary and secondary prevention of strokes. Adequate control of hypertension through pharmacological treatment leads (among other benefits) to a significant reduction in the risk of both ischemic and hemorrhagic strokes. Early initiation of antihypertensive treatment also slows the progression of cognitive disorders. This text briefly summarizes current approaches to pharmacological antihypertensive intervention. The treatment of hypertension in the acute phase of a stroke depends on the underlying cause, the treatment used, and the time elapsed since the onset of symptoms. Details are beyond the scope of this text.
- MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * etiologie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence metody MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Text podává stručný přehled molekul/skupin látek s antihypertenzním působením v klinickém výzkumu. Zaměřuje se rovněž na novější substance s jinými indikacemi než je léčba arteriální hypertenze a současně antihypertenzním potenciálem. Stručný přehled zahrnuje následující skupiny látek: nová antidiabetika (glifloziny, GLP1 agonisty, duální agonisty GLP1 a GIP), AT1 blokátory + inhibitory neprilysinu (sacubitril valsartan), nesteroidní blokátory mineralokortikoidních receptorů, inhibitory aldosterone syntázy, blokátory endotelinových (ET) receptorů a malé interferující RNA molekuly (SiRNA) zilebesiran. Okrajově jsou zmíněny i další látky. Účinky nových substancí mají velký klinický potenciál, který je již v řadě případů potvrzován pozitivním ovlivněním kardiovaskulárního rizika/kardiovaskulárních komplikací.
Hypertenzí vyvolané orgánové poškození (HMOD) bývá časté nejen u pacientů s dlouhodobě nekompenzovanou hypertenzí, ale potenciálně i u nově diagnostikovaných hypertoniků. Cílem neintervenční prospektivní studie PROTECT uspořádané v ordinacích praktických lékařů bylo charakterizovat výskyt HMOD a podávaná antihypertenziva u pacientů s nekontrolovanou nebo nově diagnostikovanou hypertenzí v reálné praxi v České republice. Data pacientů byla zaznamenávána z jejich zdravotnické dokumentace po dobu přibližně 12 týdnů. Do studie PROTECT bylo celkem zařazeno 1428 pacientů ze 166 pracovišť praktických lékařů po celém území České republiky, z nichž 60 % mělo nedostatečně kontrolovanou hypertenzi, a ve 40 % se jednalo o nově diagnostikovaný vysoký krevní tlak. Ve skupině pacientů s nekontrolovanou hypertenzí do zařazení podstoupilo vyšetření ke stanovení HMOD 523 (61,2 %) pacientů, kdy HMOD bylo zjištěno u 262 (50,1 %). U nově diagnostikovaných pacientů bylo při zařazení vyšetření k dispozici u 265 (46,4 %) pacientů, přičemž HMOD bylo zjištěno u 121 (44,7 %). Výskyt HMOD je tak relativně vysoký nejen u nekontrolované, ale i u nově diagnostikované hypertenze. U nově diagnostikovaných hypertoniků došlo v průběhu projektu k posilování farmakologické léčby, nepochybné rezervy však existují u nekontrolované hypertenze. Pro klinickou praxi je tak důležitá nejen časná diagnostika hypertenze a HMOD, ale i adekvátní kontrola léčby.
Cévní mozkové příhody (CMP) se u hypertenze vyskytují velmi často, neboť zvýšený krevní tlak je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro vznik CMP. Navzdory rozporným výsledkům některých studií je snížení krevního tlaku důležitým léčebným opatřením v akutní fázi jak ischemických, tak i hemorhagických CMP. V textu jsou sumarizovány současné názory na nasazení antihypertenziv, cílové hodnoty TK a rychlost snižování TK parenterální antihypertenzní léčbou. Konkrétní terapeutické postupy se řídí charakterem CMP (ischemické vs. hemorhagické), časovým odstupem od vzniku symptomů v případě krvácení, použitím reperfuzní strategie (trombolýza či mechanická trombektomie) a rovněž i případnou další doprovázející akutní situací (např. aortální disekce).
Zvýšená klidová tepová/srdeční frekvence nad 80/min. je považována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Zvýšení tepové/srdeční frekvence je v klinické praxi u hypertenze poměrně časté a její výskyt je odhadován až na 30 % hypertenzních pacientů. Současný výskyt hypertenze a zvýšené tepové/srdeční frekvence tak může zvyšovat celkové KV riziko pacientů. Je tak logické, že bychom měli po důvodech zvýšené tepové/srdeční frekvence u hypertenze nejen pátrat, ale snažit se i vhodně terapeuticky intervenovat. Optimální hodnoty tepové/srdeční frekvence nejsou jasné, obvykle se uvádí snížení pod 80, resp. 75/min. Pro farmakologickou intervenci jsou nejčastěji používány kardioselektivní betablokátory. V klinické praxi však málokdy vystačíme s touto monoterapií. Díky častému výskytu zvýšené tepové/srdeční frekvence u osob s hypertenzí a dalšími KV onemocněními je užitečná kombinace betablokátoru a ACEinhibitoru. V současné době máme jedinou fixní kombinace tohoto typu – betablokátor (bisoprolol) a inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) (perindopril) pod názvem COSYREL.
