V následujících 15 letech se očekává výrazný nárůst prevalence srdečního selhání v České republice, a to až na dvojnásobek současného počtu pacientů. Srdeční selhání je již nyní významnou zátěží pro zdravotnický systém, zejména kvůli častým hospitalizacím a vysokým nákladům na léčbu. Klíčovým preventivním krokem k omezení tohoto trendu je účinná kontrola arteriální hypertenze (AH), která je nejčastější příčinou vzniku srdečního selhání. Cílem tohoto článku je představit aktuální epidemiologickou situaci v ČR, přiblížit zásadní body nových doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) a ukázat, jak mohou přispět ke zlepšení kontroly krevního tlaku, a tím i ke snížení prevalence srdečního selhání.
In the next 15 years, the prevalence of heart failure in the Czech Republic is expected to increase significantly to double the current number of patients. Heart failure is already a significant burden to the healthcare system, especially due to frequent hospitalisations and high costs of treatment. Effective control of arterial hypertension (AH), the most common cause of heart failure, is a key preventive step to curb this trend. The aim of this article is to present the current epidemiological situation in the Czech Republic, to outline the main points of the new European Society of Cardiology (ESC) recommendations and to show how they can contribute to improving blood pressure control and thus to reducing the prevalence of heart failure.
- MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- hypertenze diagnóza farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku MeSH
- prevalence MeSH
- srdeční selhání * prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
AIMS: While heart failure (HF) symptoms are associated with adverse prognosis after myocardial infarction (MI), they are not routinely used for patients' stratification. The primary objective of this study was to develop and validate a score to predict mortality risk after MI, combining remotely recorded HF symptoms and clinical risk factors, and to compare it against the guideline-recommended Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. METHODS AND RESULTS: A cohort study design using prospectively collected data from consecutive patients hospitalized for MI at a large tertiary heart centre between June 2017 and September 2022 was used. Data from 1135 patients (aged 64 ± 12 years, 26.7% women), were split into derivation (70%) and validation cohort (30%). Components of the 23-item Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire and clinical variables were used as possible predictors. The best model included the following variables: age, HF history, admission creatinine and heart rate, ejection fraction at hospital discharge, and HF symptoms 1 month after discharge including walking impairment, leg swelling, and change in HF symptoms. Based on these variables, the PragueMi score was developed. In the validation cohort, the PragueMi score showed superior discrimination to the GRACE score for 6 months [the area under the receiver operating curve (AUC) 90.1, 95% confidence interval (CI) 81.8-98.4 vs. 77.4, 95% CI 62.2-92.5, P = 0.04) and 1-year risk prediction (AUC 89.7, 95% CI 83.5-96.0 vs. 76.2, 95% CI 64.7-87.7, P = 0.004). CONCLUSION: The PragueMi score combining HF symptoms and clinical variables performs better than the currently recommended GRACE score.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- infarkt myokardu * mortalita diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metody pro podporu rozhodování MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prognóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * mortalita diagnóza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- validační studie MeSH
Cílem předkládaného přehledového článku je poukázat na zásadní vliv zánětu při vzniku a komplikacích arteriální hypertenze i kardiovaskulárních onemocnění. Použití specifické protizánětlivé terapie, jako je kanakinumab nebo kolchicin, sice snižuje kardiovaskulární riziko, ale zvyšuje riziko infekčních komplikací. Ovlivnění tradičních rizikových faktorů, jako je arteriální hypertenze, dyslipidemie, obezita a kouření, nabízí bezpečnou cestu snížení kardiovaskulárního rizika a systémo - vého zánětu. V oblasti antihypertenzní terapie ACEi vynikají ve schopnosti redukovat systémový zánět. Protože arteriální hypertenze i systémový zánět vedou k cévnímu a orgánovému poškození, je důležité neodkládat nasazení antihypertenzní terapie a včas dosáhnout kontroly krevního tlaku.
The aim of this review article is to highlight the crucial impact of inflammation on the development and complications of arterial hypertension and cardiovascular diseases. The use of specific anti-inflammatory therapies, such as canakinumab or colchicine, indeed reduces cardiovascular risk but also increases the risk of infectious complications. Addressing traditional risk factors, such as arterial hypertension, dyslipidemia, obesity, and smoking, offers a safe pathway to reduce cardiovascular risk and systemic inflammation. In the realm of antihypertensive therapy, ACE inhibitors excel in their ability to reduce systemic inflammation. Since both arterial hypertension and systemic inflammation lead to vascular and organ damage, it is important to initiate antihypertensive therapy without delay and achieve early blood pressure control.
- MeSH
- antiflogistika terapeutické užití MeSH
- ateroskleróza komplikace patofyziologie MeSH
- hypertenze farmakoterapie imunologie komplikace patofyziologie MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci * etiologie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- zánět * komplikace patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
nestr.
I přes významné pokroky v léčbě a sekundární prevenci infarktu myokardu (IM) zůstává kardiovaskulární riziko pacientů po IM vysoké. Za zvýšené riziko je z velké části odpovědná nedostatečná kontrola rizikových faktorů a absence změny životního stylu. Cílem kardiorehabilitace po IM je ovlivnit uvedené rizikové faktory. V současné době chybí nákladově-efektivní a dostupné nástroje kardiorehabilitace. Použití nositelné elektroniky může zvýšit dlouhodobou efektivitu a dostupnost intervence. Pro nedostatek dat o účinnosti ale nejsou telemedicínské programy běžně používány. Prvním cílem projektu proto bude ověřit, jak může použití chytrých hodinek zlepšit funkční kapacitu a kontrolu rizikových faktorů. Dalším problémem pacientů po IM je srdeční selhání, které je často diagnostikováno pozdě. To zhoršuje prognózu pacientů a zvyšuje finanční nároky na léčbu. Proto dalším cílem projektu bude ověřit schopnost námi vytvořeného ambulantního dotazníku (Prague Heart Failure Probability Questionnaire) predikovat riziko vzniku srdečního selhání po IM.; Despite significant advances in treatment and secondary prevention of myocardial infarction (MI), the cardiovascular risk of post-MI patients remains high. Increased risk is largely due to insufficient control of risk factors and lack of lifestyle change. The aim of cardiorehabilitation is to influence these risk factors. However, there are currently no cost-effective and widely available tools of cardiorehabilitation. Using wearable electronics can increase long-term effectiveness and availability of the intervention. But, these methods are currently not recommended due to paucity of clinical data. Therefore, the first goal of the project will be to verify how the use of smart watches can improve functional capacity and control of risk factors. Another issue in patients after IM is heart failure, which is often diagnosed at advanced stage. This aggravates patient prognosis and increases financial costs. Therefore, another goal of the project will be to verify the ability of a new ambulatory questionnaire (Prague Heart Failure Probability Questionnaire), that was developed by our group, to predict the risk of heart failure.
- Klíčová slova
- infarkt myokardu, myocardial infarction, Heart failure, srdeční selhání, telemedicína, Telemedicine, fyzická aktivita, physical activity, patient reported outcomes, kardiorehabilitace, chytré hodinky, pacientem sdělované výsledky, cardiorehabilitation, smart watch,
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
OBJECTIVE: To evaluate the effect of smart device-based telerehabilitation on Vo2peak in patients after myocardial infarction. PATIENTS AND METHODS: This was a pilot, single-center, randomized, cross-over study with a 3-month intervention. One month after myocardial infarction, patients had cardiopulmonary exercise testing and a 6-minute walking test (6MWT) and were randomly assigned 1:1. In the intervention group, patients received a smartwatch to track the recommended number of steps, which was individualized and derived from the 6MWT. A study nurse telemonitored adherence to the recommended number of steps a day. In the control group, 150 minutes a week of moderate-intensity physical activity was recommended. After 3 months study arms were crossed over, and study procedures were repeated after 3 months. RESULTS: Between June 1, 2019, and February 28, 2023, 64 patients were randomized, of which 61 (aged 51±10 years, 10% women) completed the study. Overall, the smart device-based telerehabilitation led to 2.31 mL/kg/min (95% CI, 1.25-3.37; P<.001) Vo2peak increase compared with the control treatment. Furthermore, there was a significant effect on weight (-1.50 kg; 95% CI, -0.39 to -2.70), whereas the effect on the 6MWT distance (4.7 m; 95% CI, -11.8 to 21.1) or Kansas City Quality of Life questionnaire score (0.98; 95% CI, -1.38 to 3.35) was not significant. CONCLUSION: Smart device-based cardiac rehabilitation may be a promising alternative for patients unable or unwilling to attend in-person cardiac rehabilitation. TRIAL REGISTRATION: clinicaltrials.gov Identifier: NCT03926312.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Heart failure is a common complication after myocardial infarction (MI) and is associated with increased mortality. Whether remote heart failure symptoms assessment after MI can improve risk stratification is unknown. The authors evaluated the association of the 23-item Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) with all-cause mortality after MI. METHODS AND RESULTS: Prospectively collected data from consecutive patients hospitalized for MI at a large tertiary heart center between June 2017 and September 2022 were used. Patients remotely completed the KCCQ 1 month after discharge. A total of 1135 (aged 64±12 years, 26.7% women) of 1721 eligible patients completed the KCCQ. Ranges of KCCQ scores revealed that 30 (2.6%), 114 (10.0%), 274 (24.1%), and 717 (63.2%) had scores <25, 25 to 49, 50 to 74, and ≥75, respectively. During a mean follow-up of 46 months (interquartile range, 29-61), 146 (12.9%) died. In a fully adjusted analysis, KCCQ scores <50 were independently associated with mortality (hazard ratio [HR], 6.05 for KCCQ <25, HR, 2.66 for KCCQ 25-49 versus KCCQ ≥50; both P<0.001). Adding the 30-day KCCQ to clinical risk factors improved risk stratification: change in area under the curve of 2.6 (95% CI, 0.3-5.0), Brier score of -0.6 (95% CI, -1.0 to -0.2), and net reclassification improvement of 0.71 (95% CI, 0.45-1.04). KCCQ items most strongly associated with mortality were walking impairment, leg swelling, and change in symptoms. CONCLUSIONS: Remote evaluation of heart failure symptoms using the KCCQ among patients recently discharged for MI identifies patients at risk for mortality. Whether closer follow-up and targeted therapy can reduce mortality in high-risk patients warrants further study.
- MeSH
- hospitalizace MeSH
- infarkt myokardu * komplikace diagnóza MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- propuštění pacienta MeSH
- srdeční selhání * terapie MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- hospitalizace ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- incidence MeSH
- ischemická choroba srdeční komplikace MeSH
- lidé MeSH
- obezita komplikace MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- srdeční selhání * ekonomika epidemiologie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
