Úvod: U pacientů s fibrilací síní užívajících nová perorální antikoagulancia (NOAC) je nezbytné kontinuální užívání léků. Vyšší věk a polymorbidita mohou ovlivnit compliance související s antikoagulační léčbou. Metody: Observační kohortová studie (STROBE) hodnotila compliance pacientů s vybranými kardiovaskulárními diagnózami a dalšími komorbiditami, kteří dostávali NOAC a ambulantní péči na specializovaných klinikách v České republice, v dotazníkovém průzkumu v období od dubna do května 2023. Výsledky: Pacienti splňující kritéria studie byli osloveni ošetřujícím lékařem k zařazení do studie (4 kardiologické a 1 neurologická ambulance). Studie se zúčastnilo celkem 274 pacientů (146 žen, 128 mužů) s hlavní diagnózou fibrilace síní a alespoň jednou potvrzenou vedlejší diagnózou srdečního infarktu, mozkového infarktu, tranzitorní ischemické ataky (TIA), obezity, arteriální hypertenze nebo diabetes mellitus. Statistická analýza potvrdila, že pacienti s anamnézou cévní mozkové mozkové příhody nebo TIA měli vyšší počet pravidelných kontrolních návštěv (jednou za tři měsíce) (p = 0,002492). Analýza dat dále prokázala, že pacienti, kteří byli léčeni kratší dobu, měli tendenci k častějším pravidelným kontrolním návštěvám (délka léčby do 3 měsíců/průměrná kontrola 1,7krát; 3–5 měsíců/0,9krát; 6–12 měsíců/0,7krát). U jednoho pacienta (55 let) s paroxysmální fi brilací síní a diagnózou TIA, který deklaroval nepravidelnost užívání NOAC po dobu 3–5 měsíců léčby, byla zjištěna recidiva TIA. Závěr: Ve sledovaném souboru byla zjištěna vysoká zátěž dalšími komorbiditami spolu s nedostatečnou deklarací pravidelnosti užívání medikace NOAC a z toho plynoucích rizik. Vzhledem k narůstajícímu počtu předepsaných NOAC je nezbytná vhodná edukace pacientů, zejména u starších pacientů s vysokým rizikem cévní mozkové příhody.

Introduction: Continuous medication use is essential for patients with atrial fibrillation using new oral anticoagulants. Older age and polymorbidity may affect compliance related to the anticoagulation therapy. Methods: An observational cohort study (STROBE) assessed patients' compliance with selected cardiovascular diagnoses and other comorbidities who received NOAC and outpatient care in specialized clinics in the Czech Republic in the questionnaire survey between April and May 2023. Results: Patients meeting the study criteria were approached by the treating physician for inclusion (4 cardiology and 1 neurology clinic). A total of 274 patients (146 women, 128 men) with a primary diagnosis of atrial fibrillation and at least one confirmed secondary diagnosis of heart attack, cerebral infarction, transient cerebral ischemic attack (TIA), obesity, arterial hypertension, or diabetes mellitus participated. Statistical analysis confirmed that patients with a history of stroke or TIA had a higher number of regular follow-up visits (once every three months) (p = 0.002492). Furthermore, data analysis demonstrated that patients who had been on treatment for a shorter time tended to have more frequent regular follow-up visits (treatment duration up to 3 months/average check-ups 1.7 times; 3-5 months/0.9 times; 6-12 months/0.7 times). In one patient (55 years) with paroxysmal atrial fibrillation and a diagnosis of TIA, who declared irregularity of NOAC use for 3-5 months of treatment, a relapse of TIA was identified. Conclusion: A high burden of additional comorbidities was identified in the observed sample, along with the inadequate declaration of the regularity of NOAC medication use and the resulting risks. Appropriate patient education is essential, especially among older patients at a high risk of stroke, considering the in- creasing prescription rates.

• Klíčová slova
• studie STROBE,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• antikoagulancia * klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• kohortové studie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Publikace se zabývá problematikou ošetřovatelského procesu při zajištění potřeby tělesné aktivity, potřeby sebepéče a soběstačnosti ve zdraví a nemoci, při zajištění potřeby hygienické péče ve zdraví a nemoci, při zajištění výživy a hydratace ve zdraví a nemoci, při vylučování moče a stolice ve zdraví a nemoci, při měření a monitoringu vitálních funkcí a při odběru biologického materiálu.

• MeSH
• ošetřovatelský proces MeSH
• ošetřovatelství založené na důkazech MeSH
• ošetřovatelství MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• ošetřovatelství
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

Úvod: Dlouhodobá mechanická srdeční podpora je posledním stadiem léčby chronického levostranného srdečního selhání. Cílem výzkumu bylo zhodnotit, do jaké míry ovlivňuje dlouhodobá mechanická srdeční podpora kvalitu života pacientů. Metodika: Informace byly získávány prostřednictvím kvantitativního výzkumu za použití standardizovaného dotazníku Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF. Výsledky: Do výzkumu bylo zařazeno 51 pacientů. Soubor tvořilo 46 mužů a 5 žen. Průměrný věk byl 54,29 let. S dlouhodobou mechanickou srdeční podporou HeartMate II žije 17 respondentů a 34 s HeartMate III. Průměrná doba od implantace dlouhodobé mechanické srdeční podpory je 15,76 měsíců. V doméně fyzické zdraví bylo zjištěno, že hodnoty věkových skupin nedosahují k hodnotě normy BREF (vyjma věkové skupiny 70+). V doméně prožívání respondentů bylo zjištěno, že 3 z 5 věkových skupin se téměř vyrovnaly normě BREF a 2 ji nepatrně překročily. V doméně hodnotící sociální vztahy nedosáhla normy BREF věková skupina 18–29 let. V doméně, která hodnotí prostředí respondentů, dosáhly hodnocení nad hodnotu normy BREF všechny věkové kategorie. Závěr: Pacienti hodnotí kvalitu života po implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory pozitivně. Z konkrétních výpovědí respondentů je zřejmé, že implantaci vnímají jako most k transplantaci srdce a očekávají zlepšení svého zdravotního stavu. Tato skutečnost mohla mít vliv na pozitivní výpovědi pacientů.

Introduction: Long-term mechanical heart support is the last stage of chronic heart failure treatment. The aim of the research was to evaluate how to what extent long-term mechanical heart support influences patient life quality. Methodology: The data have been acquired through a quantitative research method using the World Health Organization WHOQOL-BREF standardised questionnaire. Results: The research involved 51 patients (46 men and 5 women). The average age was 54.29 years. Seventeen respondents live with the HeartMate II long-term mechanical heart support and 34 respondents with HeartMate III. The average period from implantation is 15.76 months. In the domain of physical health it was established that the scores for individual age groups are below the BREF norm (except for the age group over 70 years). In the domain of emotions it was established that the indicators were slightly below the BREF norm in 3 of the 5 age groups and slightly above the BREF norm in 2 of the 5 age groups. In the domain of social relationships it was found that the age group of 18–29 years did not reach the BREF norm. In the domain of the surrounding environment all age groups exceeded the BREF norm value. Conclusion: Patients evaluate the quality of life after the implantation of long-term mechanical heart support in a positive way. It is obvious that patients perceive implantation as a stage before transplantation and they expect further improvement of their life quality. This fact could have a positive effect on patients’ answers.

• Klíčová slova
• HeartMate II, HeartMate III,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• podpůrné srdeční systémy * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání psychologie   terapie   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Moderní diagnosticko-terapeutické postupy souvisí s prodlužováním střední délky života, čímž dochází i k nárůstu výskytu chronického srdečního selhání (CHSS). CHSS je závažné onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje nejen délku života, ale i jeho kvalitu, která je pro nemocné mnohdy důležitější než jeho prodlužování. Metodika: Studie byla zaměřena na pacienty s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání. U těchto, většinou polymorbidních, pacientů jsme sledovali jak objektivní parametry, tak především subjektivní potíže. Subjektivní hodnocení života a jeho kvality bylo provedeno prostřednictvím standardizovaných dotazníků (SF-12, zkrácená verze SF-36, SAQ – Seattle Angina Questionaire, MLHFQ – Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire, EQ 5D – European Quality of Life Questionnaire Version 5D a Karnofského index) až po stabilizaci nemocných v době před jejich propuštěním. Výsledky:Průměrný Karnofského index byl v našem souboru 51,5 ? 20,7 a nelišil se mezi pohlavími a jednotlivými třídami NYHA. Průměrné celkové skóre MLHFQ bylo 44,9 ? 19,5, lišilo se mezi muži a ženami (p = 0,044) a nelišilo se mezi jednotlivými třídami NYHA (p = 0,268), průměrné skóre fyzické části MLHFQ bylo 20,3 ? 6,9 a lišilo se v rámci pohlaví (p = 0,004) a nelišilo se mezi jednotlivými třídami NYHA (p = 0,306), průměrné skóre emocionální části MLHFQ bylo 9,3 ? 6,0 a nelišilo se v rámci pohlaví ani jednotlivých NYHA tříd (p = 0,102 a 0,295). Pohyblivost byla dle dotazníku EQ 5D omezena u 65,6 % a sebeobsluha u 39,3 % nemocných. S vykonáváním běžných denních činností mělo potíže 54,1 % pacientů. Bolest vnímalo 60,7 % a úzkost a depresi 47,5 % nemocných. Omezení pohyblivosti a sebeobsluhy bylo vnímáno více u žen než u mužů (p = 0,005 a 0,004). Stenokardie při větší fyzické námaze mělo dle dotazníku SAQ 90 % nemocných. Dle dotazníku SF 12 vnímá své zdraví jako dobré 32,8 % a jako vyloženě špatné 34,4 % nemocných se srdečním selháním. Závěr: Nemocní hospitalizovaní pro akutní dekompenzaci CHSS vnímají po stabilizaci svého stavu výrazné snížení kvality života jak v oblasti fyzické, tak i v oblasti psychické a sociální. Z tohoto důvodu by se měly dotazníky kvality života stát běžnou součástí diagnostického postupu u nemocných se srdečním selháním, abychom mohli dle jejich výsledků modifikovat zamýšlený léčebný postup s přihlédnutím na subjektivní vnímání onemocnění pacientem.

Background: The increased incidence of chronic heart failure (CHF) is connected with modern diagnostic and therapeutic options and lengthening of lifespan. CHF is a serious disease which fundamentally influences life duration and quality of life, which is often more important for patients than life duration. Methods: Our study has been focused on patients with acute decompensation of chronic systolic heart failure. These mostly polymorbid patients have been tested for objective parameters and reported subjective difficulties. Standardised questionnaires (SF-12, short form of SF-36, SAQ – Seattle Angina Questionnaire, MLHFQ – Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire, EQ 5D – European Quality of Life Questionnaire Version 5D and Karnofsky score) have been used for subjective evaluation and life quality assessment. All patients were tested after their health condition was stabilised at the time of discharge. Results:The mean value of the Karnofsky score in our research was 51.5 ? 20.7, identical for both genders and all NYHA categories. The mean total score of MLHFQ was 44.9 ? 19.5, with a difference between men and women (p = 0.044), and without difference between NYHA categories (p = 0.268). The mean total score of the physical part of MLHFQ was 20.3 ? 6.9, with a difference according to gender (p = 0.004), and without difference between NYHA categories (p = 0.306), the mean score of the emotional part of MLHFQ was 9.3 ? 6.0, identical for both genders and all NYHA categories (p = 0.102 and 0.295). Mobility tested by EQ 5D was limited in 65.6% of patients, and 39.3% of patients reported limited self-care. A total of 54.1% of patients had problems in performing their daily activities, whilst 60.7% patients reported pain and 47.5% anxiety and depression. The limitations of mobility and self-care were perceived more by females than males (p = 0.005 and 0.004). According to SAQ, 90% of patients felt chest pain when performing major physical activity. According to SF 12, 32.8% of patients with heart failure evaluate their own health condition as good and 34.4% as very bad. Conclusion: After the stabilisation of their health condition, patients admitted to the hospital for acute decompensation of CHF perceive a significant decrease in quality of life across the physical, emotional and social sphere. For this reason, questionnaires focused on life quality should become a standard part of the diagnostic procedure in patients with heart failure. The results will allow us to modify the therapeutic procedure taking into account the patients’ subjective feelings.

• Klíčová slova
• akutní dekompenzace,
• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• činnosti denního života MeSH
• deprese MeSH
• Karnofského skóre MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pacienti hospitalizovaní psychologie   MeSH
• péče o sebe MeSH
• progrese nemoci MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• systolické srdeční selhání * diagnóza   psychologie   MeSH
• úzkost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Implantace trvalé kardiostimulace patří k výkonům, které se provádí v průběhu krátkodobé hospitalizace. Cílem práce byla identifikace nejčastějších ošetřovatelských intervencí/potřeb pacientů indikovaných k zavedení trvalé kardiostimulace v průběhu krátkodobé hospitalizace a následné vytvoření komplexní ošetřovatelské mapy péče. Prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace byla sumarizována data od 100 pacientů, kteří byli hospitalizováni za účelem zavedení trvalé kardiostimulace. Na základě identifikace nejčastějších ošetřovatelských problémů byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace, která je komplexní a je určena pro všeobecné sestry a další nelékařské pracovníky.

The implantation of a permanent pacemaker is realized during short-term hospitalization. The goal of this manuscript is to identify the most frequent nursing interventions/needs of patients indicated for permanent pacemaker implantation realized during short-term hospitalization and, subsequently, to develop a complex nursing care map. The data of 100 patients who have been hospitalized for permanent pacemaker implantation have been summarized in a retrospective analysis of their medical records. Based on identification of the most frequent nursing problems, comprehensive nursing documentation was developed that is designated for nurses and other staff who are not doctors.

• Klíčová slova
• krátkodobá hospitalizace, mapa péče, ošetřovatelská intervence,
• MeSH
• hospitalizace MeSH
• kardiostimulace umělá ošetřování   MeSH
• kritické cesty * normy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče normy   MeSH
• ošetřovatelské záznamy statistika a číselné údaje   MeSH
• ošetřovatelské zhodnocení * normy   MeSH
• ošetřovatelství - vzorové postupy * normy   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Stanovení BNP je přínosné nejen v diferenciální diagnostice akutní dušnosti, ale i pro stanovení prognózy nemocného se srdečním selháním. Studie, které se zabývaly sledováním hospitalizovaných nemocných, však byly často založeny jen na měření plazmatických koncentrací BNP při přijetí nebo při propuštění, týkaly se většinou malého počtu nemocných, a navíc v nich nebyla rozlišena příčina srdečního selhání. Cíl: Cílem naší práce bylo zjistit význam vstupní a výstupní hodnoty BNP a jejich změny za hospitalizace při identifikaci nemocných s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání ohrožených nepříznivým průběhem onemocnění. Metodika: Prospektivní monocentrická studie se zaměřením na stanovení BNP při přijetí a při propuštění nemocného hospitalizovaného pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání. Soubor: 130 konsekutivních pacientů, 77 % mužů, 23 % žen, věk 70 let, BMI 27,8 kg/m2, etiologie chronického srdečního selhání – 65,9 % ischemická choroba srdeční, 29,5 % dilatační kardiomyopatie, 4,6 % ostatní, při přijetí – otoky dolních končetin 58,9 %, chrůpky na plicích 88,3 %, ortopnoe 53,1 %, BNP při přijetí 1 101 pg/ml, při propuštění 650 pg/ml, ejekční frakce levé komory 26,5 %, délka hospitalizace devět dnů. Výsledky: Za dobu sledování (průměr 15 měsíců) zemřelo téměř 40 % nemocných a roční mortalita našeho souboru byla 29 %. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří progrese srdečního selhání a akutní koronární syndromy. Pro hodnocení rizika dlouhodobé mortality jsme použili časově závislé ROC křivky pro definici hraničních hodnot BNP při přijetí a při propuštění. Následně jsme vztah BNP k přežití pacientů hodnotili pomocí hazard ratia (HR) vytvořeného pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik. BNP při přijetí a při propuštění s hraniční hodnotou 1 699 pg/ml, resp. 434,5 pg/ml patří mezi významné prognostické faktory nemocných hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání s HR 2,79, resp. 3,29. Za dobu sledování byla více než polovina nemocných rehospitalizována. Nejčastější příčinou rehospitalizací jsou kardiovaskulární příčiny. Závěr: BNP při přijetí a při propuštění patří mezi významné rizikové faktory přežití nemocných s akutní dekompenzací chronického systolického srdečního selhání.

Introduction: The assessment of B-type natriuretic peptide (BNP) plasma levels is not only useful for the differential diagnosis of acute dyspnea, but also for the prognostic stratification of patients with heart failure. However, available studies that have addressed monitoring of hospitalized patients are burdened with significant limitations: 1) measurement of plasma BNP levels only at admission or at discharge, 2) lack of details regarding the cause of heart failure, 3) small sample size. Therefore, we conducted a prospective study of all patients presenting to our hospital with acutely decompensated chronic systolic heart failure. Aim: To determine the importance of admission and discharge values of BNP and its changes during hospitalization for identification of patients with acutely decompensated chronic systolic heart failure at higher risk of unfavorable course of the disease. Methods: A prospective monocentric study determining plasma BNP levels at admission and at discharge in patients hospitalized for acutely decompensated chronic systolic heart failure. Patients: 130 consecutive patients, 77% men, mean age 70 years, body mass index (BMI) 27.8 kg/m2, etiology of chronic heart failure – 65.9% ischemic heart disease, 29.5% dilated cardiomyopathy, 4.6% others, signs and symptoms at admission – peripheral edema 58.9%, pulmonary rales 88.3%, orthopnea 53.1%, median of admission BNP 1 101 pg/ml, median of discharge BNP 650 pg/ml, median left ventricular ejection fraction 26.5%, average length of hospitalization 9 days. Results: During the follow-up (mean 15 months) the total mortality rate reached almost 40% and the annual mortality of our cohort was 29%. The most common causes of death included progression of heart failure and acute coronary syndromes. To evaluate the long-term risk of mortality, we used time-dependent ROC curves for the definition of cut-off values of BNP at admission and discharge. The relationship of BNP levels and the survival of patients was assessed using the hazard ratio (HR) calculated by the Cox proportional hazards model. BNP at admission and at discharge with a cut-off value of 1 699 pg/ml and 434.5 pg/ml are significant prognostic factors for patients hospitalized for acutely decompensated chronic systolic heart failure with a HR 2.79 and 3.29, respectively. During the follow-up, more than half of patients required readmission to hospital. The most common reasons for rehospitalization were cardiovascular causes. Conclusion: BNP levels at admission and at discharge are an important predictive factor of survival in patients with acutely decompensated chronic systolic heart failure.

• MeSH
• akutní koronární syndrom MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B * diagnostické užití   MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Koronarografie patří k výkonům, které se provádějí v ambulantním provozu nebo v průběhu krátkodobého pobytu v nemocničním zařízení. Cílem naší práce byla identifikace nejčastějších ošetřovatelských oblastí v rámci krátkodobé hospitalizace a zmapování základní charakteristiky souboru ve vztahu k invazivním vstupům, provedeným vyšetřením a komorbiditám. Prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace se zaměřením na ošetřovatelskou dokumentaci byla sumarizována data od 100 pacientů, kterým bylo provedeno koronarografické vyšetření. K významným faktorům, které mohou ovlivnit průběh hospitalizace, patřila kvalitní ošetřovatelská péče. Na základě charakteristiky pacientů bylo identifikováno několik oblastí, které považujeme pro všeobecné sestry a další nelékařské zdravotnické pracovníky za důležité.

Coronarography is a medical procedure, which can be performed ambulatory or during a short‑term hospitalisation. The goal of our study was the evaluation of the most common nursing procedures connected with a short‑term hospitalisation and description of the basic characteristics of the studied group of patients including the position of accession punctures, other medical procedures during the hospitalisation and patients‘ comorbidities. The data of 100 patients after a coronarography were summarised via the retrospective analysis of the medical documentation – with the focus on nursing care documentation of the patients. A good nursing care is one of the vital factors, which positively influence the hospitalisation of the patients after coronarography. Based on the characteristics of the studied group of patients, several specific areas of nursing care were evaluated as the very important not only for nurses, but for the nursing staff in general.

• MeSH
• dieta MeSH
• hospitalizace * MeSH
• kardiologie * MeSH
• koronární angiografie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tělesné váhy a míry MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Hlavním cílem pilotní studie (podklad plánované celonárodní studie) bylo provést kvantitativní i kvalitativní monitoring výživových zvyklostí adolescentů. Dílčím cílem bylo srovnat vybrané parametry s rozsáhlou evropskou studií HELENA a defi novat, zda výběr stravy studentů nelékařských studijních oborů je ovlivněn odbornými znalostmi o zásadách zdravé výživy a liší se tak od laické adolescentní populace České republiky. Metody: Sběr kvantitativních dat byl realizován pomocí autorského dotazníku (35 položek), soubor celkem 131 respondentů (studenti nelékařských studijních oborů: Všeobecná sestra, Nutriční terapeut, Optometrie). Věkový průměr 24,0 let, směrodatná odchylka 3,75). Data byla vyhodnocena pomocí popisné (deskriptivní) statistiky s využitím absolutních a relativních četností. Výsledky: Z výsledků pilotní studie (realizované 12/2008–01/2009) vyplynulo, že respondenti přijímají nedostatečné množství ovoce a zeleniny. Více než 1 porci ovoce denně konzumuje 29,01 % respondentů a více než 1 porci zeleniny denně konzumuje 24,43 % respondentů. Naopak nadbytečný je příjem tzv. nevhodných potravin – snacků cukrovinky, tučná a sladká jídla, hranolky či nadměrně slazené nápoje). Na dotaz o množství přijímaných nevhodných potravin uvedlo 9,92 % respondentů příjem více než 1× denně a konzumaci 1× denně uvedlo 32,06 % respondentů (BMI v mezích normy, tj. ženy 19–23,9 a muži 20–24,9, dosáhlo 75 % respondentů, 10 % respondentů mělo pod normu sníženou hodnotu BMI a 15 % respondentů nad normu zvýšenou hodnotu BMI). Závěry: Chování respondentů pilotní studie a evropské mládeže se ve všech sledovaných oblastech (příjem ovoce, zeleniny, „nevhodných potravin“) shoduje.

Aims: The main goal of pilot study (background prospective nationwide study) was realize quantitative as well as quantitative monitoring of the nutrition customs by adult population. As partial goals has been established two goals: to compare selected parameters with long – range Th e European study HELENA and to defi ne if the food selection by paramedical students is infl uenced according to professional pieces of knowledge about principles healthy nutrition and its diff erent toward to laic adolescent population at Czech Republic. Methods: Th e quantitative data collection was realized by method of an authors questionnaire (35 items), set of 131 respondents (paramedical students: Nurse, Nutritionists, Optometrists). Average age was 24.0 years, standard deviation was 3.75. Data has been evaluated thanks to descriptive statistics with utilization absolute and relative rates. Results: Th e pilot study outcomes (realized 12/2008–01/2009) refer to fact that respondents are receiving a lack amount of fruit and vegetables. Daily consume more than one fruit portion 29,01 % of the respondents and daily consume more than one vegetable portion 24,43 % of the respondents. At the other side the amount of the “unfi tting” food – snacks (sweets, fatty food, chips or ickie drinks). On the question about amount of receiving unfi tting food indicated 9,92 % of respondents intake more than one portion and consummation of amount one portion per day indicated 32,06 % of the respondents (BMI in normal rates, i.e. women 19–23.9 and men 20–24.9 has got 75 % respondents, 10 % respondents has got decreased rate of BMI and 15 % respondents has got over normal increased rate of BMI). Conclusions: By the total outcomes comparison has found out that behave in the district of Czech and European adolescent population is consensual in all monitored attributes (intake of fruit, vegetable, “unfi tting food”).

• Klíčová slova
• adolescence, studie HELENA, fenomén adolescenční moratorium,
• MeSH
• fyziologie výživy mladistvých MeSH
• hodnocení stavu výživy MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nutriční stav MeSH
• pilotní projekty MeSH
• podvýživa MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH

Souhrn: V průběhu let 2005-2008 byla prováděna měření cholesterolu na veřejných prostranstvích (nejčastěji v obchodních domech). Odběry byly prováděny náhodně na základě dobrovolnosti bez předchozích dietních opatření. Celkem bylo vyšetřeno 14 539 osob. Nenalezli jsme významnější rozdíly mezi pohlavími (celkový medián je 5 mmol/l, muži 4,9 mmol/l a ženy 5,1 mmol/l). Menší podíl žen mělo hladinu cholesterolu nižší než 5,0 mmol/l než mužů (muži 53,0 %, ženy 45,2 %). U obou pohlaví hladina cholesterolu s věkem narůstá, a v určitém bodě začíná stagnovat a následně klesá; v tomto bodě jsme zjistili zásadní rozdíl mezi muži a ženami ? u mužů začíná růst hladiny cholesterolu stagnovat po 50. roce věku, zatímco u žen až mezi 65-70 roky. Po 65. roce věku hladina cholesterolu klesá s rostoucím věkem u obou pohlaví. Do 50. roku života cholesterol narůstá s rostoucím věkem u obou pohlaví a tento rostoucí trend je stejný (tedy v nárůstu není významný rozdíl mezi pohlavími, p = 0,687); avšak u věkových kategorií nad 55. rokem života je hladina cholesterolu statisticky významně vyšší u žen než u mužů (rozdíl v mediánu hodnot je až 0,8-0,9 mmol/l). Tento rozdíl se udrží až do vysokého věku > 75 let.

• MeSH
• cholesterol krev   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• pacienti hospitalizovaní psychologie   MeSH
• personál sesterský etika   klasifikace   psychologie   MeSH
• profesionální etika MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi etika   psychologie   MeSH