Spontánní disekce koronární tepny je jednou z příčin akutního koronárního syndromu. Nejčastěji se vyskytuje u mladých žen a může vzniknout po fyzické nebo emoční zátěži. Vyskytuje se u pacientů s fibromuskulární dysplazií či zánětlivými onemocněními. Její léčba může být konzervativní a v případě pokračující ischemie myokardu je indikována revaskularizace, což je spojeno s rizikem vzniku iatrogenní disekce koronární tepny. V kazuistice popisujeme případ mladé ženy, u které vznikla disekce koronární tepny při vyhlídkovém letu. U pacientky byla pro pokračující bolesti na hrudi indikována perkutánní koronární intervence, která byla komplikována uzávěrem kmene levé koronární tepny. V diskusi je řešen možný vztah hypotyreózy a spontánní disekce koronární tepny.
Spontaneous coronary artery dissection is one of the causes of acute coronary syndrome. It is most common in young women and may occur after physical or emotional stress and may be associated with fibromuscular dysplasia or inflammatory diseases. Its treatment may be conservative and revascularization is indicated in case of ongoing myocardial ischemia, which is associated with the risk of iatrogenic coronary artery dis- section. In this case report, we present a young woman who developed coronary artery dissection during a sightseeing flight. Due to ongoing chest pain, the patient was indicated for PCI, which was complicated by left main coronary artery occlusion. The possible relationship between hypothyroidism and spontaneous coronary artery dissection is discussed.
- Klíčová slova
- Acute coronary syndrome, Hypothyroidism, Spontaneous coronary artery dissection, Akutní koronární syndrom, Hypotyreóza, Spontánní disekce koronární tepny,
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- disekce cévy * klasifikace patologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- hypotyreóza komplikace MeSH
- inhibitory agregace trombocytů farmakologie terapeutické užití MeSH
- koronární angioplastika metody MeSH
- koronární cévy * patologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Residual mitral regurgitation after MitraClip implantation is a progressively increasing problem. Progression of left ventricular dysfunction, deterioration of valvular and subvalvular function, or suboptimal MitraClip implantation all increase the risk of progression of residual regurgitation. In this case report, we describe a patient with severe degenerative mitral regurgitation managed with repeated implantation of MitraClips followed by implantation of Amplatzer Vascular Plugs between the clips, with a significant reduction in regurgitation and functional normalization of the patient's complaints.
Reziduální mitrální regurgitace po implantaci MitraClipů je postupně narůstající problém. Progrese dysfunkce levé komory, zhoršení funkce chlopně a subvalvulárního aparátu či suboptimální implantace MitraClipů zvyšuje riziko progrese reziduální regurgitace. V kazuistice popisujeme pacienta s těžkou degenerativní mitrální regurgitací řešenou opakovanou implantací MitraClipů a následnou implantací Amplatzer vascular plugů mezi klipy s výraznou redukcí regurgitace a funkční normalizací potíží pacienta.
- MeSH
- chirurgická náhrada chlopně MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- mitrální insuficience * chirurgie MeSH
- prolaps aortální chlopně chirurgie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční katetrizace metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Náhrada aortální chlopně chirurgickou metodou (transcatheter aortic valve replacement, TAVR) je stále prevalentnější metodou náhrady aortální chlopně, zejména u pacientů s vyšším operačním rizikem. I přes velké pokroky ve vývoji chlopní se však incidence poruch rytmu vyžadujících trvalou kardiostimulaci po TAVR výrazně nesnižuje. Existuje množství rizikových faktorů, pomocí nichž lze predikovat riziko nutnosti kardiostimulace po náhradě chlopně. Cíl: Přinést data o prevalenci komplikace v podobě nutnosti kardiostimulace u pacientů po TAVR z jednoho českého centra, kde probíhají implantace TAVR již déle než dekádu. Metodika: Byla analyzována skupina pacientů, kteří podstoupili TAVR v našem centru v období mezi srpnem 2009 a únorem 2021. Ze vzorku byli vyjmuti pacienti, kteří již mají naimplantovaný kardiostimulátor či defibrilátor. V souboru 717 pacientů průměrný věk dosahoval 78,8 roku, 52 % tvořily ženy, průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) je 29,6. V tomto období byly implantovány chlopně od různých výrobců od chlopní první generace až po protézy novějších generací. Výsledky: Trvalá kardiostimulace byla nutná u 162 pacientů (22,6 %), kterým bylo implantováno srdeční implantabilní elektronické zařízení (cardiac implantable electronic device, CIED) v průměru 3,9 dnu od TAVR. Z naimplantovaných pacientů bylo signifikantně více mužů (56,2 %) v porovnání s pacienty bez CIED (45,4 %); p = 0,016. Rovněž byl zaznamenán významný rozdíl mezi výškou, hmotností a BSA mezi těmito skupinami. Pacienti s preexistující blokádou pravého Tawarova raménka (right bundle branch block, RBBB) byli četnější mezi pacienty vyžadujícími kardiostimulaci v porovnání s nestimulovaným souborem (p < 0,0001), tento parametr rovněž vyšel jako jediný nezávislý prediktor implantace CIED po TAVR (poměr šancí [OR] 3,8, 95% interval spolehlivosti [CI] 2,0-7,0; p < 0,0001). Jednotlivé typy protéz se výrazně lišily v procentuálním zastoupení pacientů s nutností kardiostimulace. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl mezi jednotlivými velikostmi protéz, stejně jako u pacientů s predilatací či postdilatací, v zastoupení pacientů s CIED a bez nich. Závěr: Naše data jsou ve shodě s jinými studiemi zabývajícími se tímto tématem a podporují přítomnost RBBB jako jeden z rizikových faktorů pro nutnost kardiostimulace po TAVR. Mezi stimulovanými pacienty bylo rovněž četnější mužské pohlaví a pacienti s větším tělesným povrchem (BSA). Náš vzorek je však nehomogenní a další subanalýzy v rámci jednotlivých designů chlopní ve větším zastoupení by byly potřebné k vyhodnocení dalších rizikových faktorů.
Introduction: Transcatheter aortic valve replacement (TAVR) is becoming more prevalent option of aortic valve replacement, predominantly amongst patients with a higher surgical risk. Despite a rapid development of TAVR prostheses, incidence of conduction abnormalities requiring cardiac pacing as a result of TAVR is not significantly decreasing. There are numerous risk factors which can help to predict the risk for cardiac pacing after TAVR. Aim: To present our data of a prevalence of this complication from one Czech center where TAVR prostheses have been implanted for over a decade. Methods: A group of patients who underwent TAVR between August 2009 and February 2021 in our center were analyzed. Patients with already implanted pacemaker or defi brillator were excluded from this group, leaving 717 patients for further analysis. The mean age was 78.8 years, 52% were females, the mean BMI was 29.6. Various different prostheses of different manufacturers and generations were implanted. Results: Permanent pacing was required in 162 patients (22.6%), in whom CIED (cardiac implantable electronic device) was implanted in average 3.9 days from TAVR. There was a signifi cantly higher amount of men in the paced group (56.2%) compared to the group without CIED (45.4%); p = 0.016. Moreover, there was a signifi cant difference between height, weight, and BSA among these groups. Patients with preexisting right bundle branch block (RBBB) were more prevalent in the paced group compared to non-paced group (p <0.0001); this parameter was the only independent predictor of the implantation of CIED after TAVR (odds ratio 3.8, 95% CI 2.0–7.0; p <0.0001). There were marked differences between the amounts of implanted prostheses of various designs. No signifi cant difference was found in the size of prostheses, predilatation or postdilatation between the two groups of patients. Conclusion: Our data are in concordance with other published studies, supporting the RBBB being one of the risk factors for pacing after TAVR. Males and patients with higher BSA were more prevalent in the paced group. Our sample is, however, rather inhomogeneous and further analysis of different designs in higher numbers would be necessary to identify other risk factors of this prevalent complication
- MeSH
- aortální stenóza chirurgie MeSH
- blokáda Tawarova raménka terapie MeSH
- kardiostimulace umělá metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie terapie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- transkatetrální implantace aortální chlopně * metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
Tento článek pojednává o preparticipačním skríninku, se zaměřením na kardiovaskulární rodinnou anamnézu. Probrány jsou čtyři nejvýznamnější protokoly PPS. Je představeno srovnání protokolů s ohledem na věkovou hranici pro pozitivní odpověď. Dále je diskutována otázka při jaké pozitivní odpovědi odeslat sportovce ke kardiologickému vyšetření. Dále je také zvažováno do jakého pokolení je nutno sledovat rodinnou anamnézu.
This article discusses preparticipation screening, with a focus on cardiovascular family history. The four most relevant PPS protocols are discussed. A comparison of the protocols concerning the age threshold for a positive response is presented. The question of at what positive response to refer an athlete for cardiology evaluation is also discussed. The family history is also considered to which generation should be traced.
Hodnocení EKG u sportovců se v rámci preparticipačního screeningu stává již zavedenou rutinou. Spektrum potenciálně přítomných patologií je široké, a proto je abnormální EKG křivka u sportovce indikací k vyšetření v centru sportovní kardiologie. Nález ST depresí na klidové EKG křivce patří mezi časté příčiny reference sportovce do takového centra. Tento článek formou kazuistického sdělení předkládá současný pohled na tuto problematiku.
The spectrum of possible pathologies is broad and thus an abnormal ECG in athlete is always an indication for evaluation in the Center of sports cardiology. The finding of ST depression on a resting ECG belongs to the most common triggers for referral to such a center. This article, while using a case report, informs its reader about a current understanding of this topic.
Svalový můstek je vrozená koronární anomálie, charakterizována zanořením koronární tepny do myokardu. V naší kazuistice prezentujeme případ 45letého sportovce bez předchozí kardiální anamnezy, přijatého pro atypické bolesti na hrudi do spádové nemocnice, následně referovaného k došetření na našem pracovišti. Provedená selektivní koronarografie prokazuje přítomnost svalového můstku v průběhu levé koronární tepny.
We present a case of 45-years old male, professional athlete, with atypical chest pain admitted to the emergency department at the local hospital, without any history of cardiovascular disease or risk factors. The patient was referred to our center for coronary angiography due to suspected unstable angina. Although coronary atherosclerotic disease wasn't apparent, a myocardial bridge in the course of LAD was detected.
Postupný rozvoj poznání v oblasti lékařské péče o sportovce přináší novou evidenci o komorových extrasystolách u sportovců. Dochází k potvrzení dlouho tušené dichotomie, kdy četnost komorových extrasystol u sportovců není vyšší oproti běžné populaci, ale souběžně mohou být komorové extrasystoly u sportovce první známkou život ohrožujícího onemocnění. První známkou hrozící náhlé srdeční smrti. První známkou takového onemocnění, u kterého pokračování v pohybové aktivitě přispívá k prohlubování stupně postižení myokardu s další akcentací rizika maligní arytmie. Vývoj publikované evidence dává nové pracovní nástroje, jak identifikovat atributy komorových extrasystol u sportovců spojené s nepříznivou prognózou. Za jejich pomoci pak s chirurgickou přesností určit ty jedince, kteří by ve sportovní činnosti neměli pokračovat. A naopak, umožnit nositelům benigních forem komorových extrasystol čerpat z rozsáhlých benefitů pohybové aktivity. Navzdory vršícím se publikovaným datům zůstává několik nezodpovězených otázek přesněji charakterizujících některé z atributů komorových extrasystol. Např. ucelenější popis benigních morfologií, bližší určení míry akceptovatelného výskytu komorových extrasystol při zátěži, nákladovou efektivitu kaskádového zobrazovacího vyšetřování, indikační nejistotu genetického vyšetření či jeho výsledků a v neposlední řadě správnou periodicitu opakovaného specializovaného kardiologického vyšetřování sportovců s komorovými extrasystolami při požadavku tělovýchovného lékaře před udělením lékařské způsobilosti ke sportu.
The gradual development of knowledge in medical care for athletes brings new evidence about premature ventricular beats in athletes. A long-suspected dichotomy is confirmed when the frequency of ventricular extrasystoles in athletes is not higher than in the general population, but at the same time, the presence of ventricular extrasystoles in athletes may be the first sign of a life-threatening disease. The first sign of impending sudden cardiac death. The first sign of situation in which a continuation of physical activity contributes to the worsening of myocardial pathology with an increased risk of malignant arrhythmia. Using these tools enables us to identify those individuals who should not continue in sports with surgical precision, whilst leaving carriers of benign forms of premature ventricular beats to enjoy vast benefits of sporting activity. Despite the accumulating published data, several unanswered questions remain that more accurately characterize some of the attributes of ventricular extrasystoles. E.g., a more comprehensive description of benign morphologies, closer determination of the acceptable occurrence of ventricular extrasystoles during exercise, cost-effectiveness of cascade imaging, indication uncertainty of genetic testing or its results, and finally, the correct periodicity of repeated specialized cardiological examination in athletes with premature ventricular beats.
Elektronická média přebírají dominantní roli ve vzdělávání, jedné z klíčových odpovědností zdravotnických profesionálů. I profesní vzdělávání dnes využívá webové stránky, blogy, videoblogy a mobilní aplikace. Virtuální zobrazování je další, nově dostupnou technologií. Přináší prožitky podobné realitě, což může být přínosem k zachycení, zpracování, zapamatování a následnému použití informací uživatelem. Navzdory relativně krátké uživatelské dostupnosti virtuálního zobrazování je nyní k využití celá řada hardwarových možností a souběžně i obsahu, který je primárně cílem k vzdělávání zdravotnických profesionálů.
Electronic media are picking over a dominant role in education, one of the key responsibiliies of healthcare professionals. At present, even professional education uses websites, blogs, video blogs, and mobile applications. Virtual imaging is another newly available technology. It offers reality-like experiences, which can be useful for picking up, processing, memorizing, and subsequent utilizing of information by the user. Despite relatively short availability of virtual imaging, some hardware options can be now employed together with content primarily aimed at educating healthcare professionals.
