Diagnostika jaterních chorob sestává ze dvou kroků: určení příčiny jaterního poškození a stanovení jeho pokročilosti, čímž se myslí zejména vyloučení přítomnosti pokročilé jaterní fibrózy. Pro tyto účely nelze využít jednotlivé rutinní laboratorní parametry ani běžnou abdominální sonografii, která uspokojivou senzitivitu vykazuje až u velmi pokročilých strukturálních změn jater při cirhóze. Zlatým standardem v diagnostice jaterní fibrózy je v současné době hodnocení tuhosti jaterní tkáně pomocí jaterní elastografie. Její dostupnost je však v běžné praxi omezená, a proto tato metoda není vhodná ke screeningu rozsáhlých skupin pacientů, kteří jsou v riziku rozvoje či přítomnosti jaterní fibrózy (diabetici, pacienti s obezitou, metabolickým syndromem, nadměrnou konzumací alkoholu apod.). Z tohoto důvodu jsou do rutinní praxe zaváděny tzv. neinvazivní skórovací indexy využívající kombinaci většinou běžně dostupných klinických dat a laboratorních parametrů. Pravděpodobně nejvíce využívaným je index FIB‐4, jehož použití v rutinní praxi doporučují téměř všechny odborné organizace. Jeho stanovení je rychlé, nepřináší zvýšené náklady (kalkuluje se z rutinně dostupných dat: věk, hodnoty AST, ALT, trombocyty) a dokáže s uspokojivou přesností primárně vyloučit přítomnost pokročilé jaterní choroby. Jeho hlavní nevýhodou je relativně vyšší podíl falešně pozitivních výsledků, o čemž mj. pojednává také následující text.
Evaluation of liver disease consists of two steps in general: finding out why the liver is damaged and establishing the severity of its damage, especially ruling out an advanced liver cirrhosis. Neither routine laboratory parameters, nor a common abdominal utrasonography (achieving an acceptable sensitivity for very advanced structural cirrhotic changes only) are useful in this context. Liver elastography, quantifying the liver stiffness, represents a current gold standard in the evaluation of liver cirrhosis. Its availability, however, is limited in everyday clinical practice, making it unsuitable for screening of large patient groups at risk of this condition (diabetics, obese patients, metabolic syndrome sufferers, excessive alcohol users etc.). Thus, so called non‐invasive scoring systems are being introduced in clinical practice, using combinations of easily available clinical data and laboratory parameters. FIB‐4 is probably the most popular one, being recommended by virtually all expert organizations. The calculation of FIB‐4 is fast, cheap (using routine information such as age, AST and ALT levels, thrombocyte count) and capable of excluding an advanced liver disease with reasonable accuracy. Its main drawback consists of relatively high percentage of false positive results – a problem discussed in detail below.
Gastroenterologie, digestivní endoskopie a hepatologie jsou dynamicky se rozvíjející obory, přinášející každoročně řadu zajímavých a klinicky důležitých novinek a poznatků. Cílem článku je podat jejich přehled. Diskutovaná témata zahrnují onemocnění jícnu (konkrétně léčbu eozinofilní ezofagitidy a refluxní nemoci jícnu) a dispenzarizaci pacientů s vysokým rizikem karcinomu pankreatu. V hepatologii se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost jaterní steatóze asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD), která je jedním z nejčastějších chronických jaterních onemocnění. Závěr článku se bude věnovat aktualizovaným českým doporučením pro koloskopii.
Gastroenterology, digestive endoscopy, and hepatology are dynamically developing fields that bring many interesting and clinically important innovations and findings every year. The aim of this article is to provide an overview of these developments. The discussed topics include oesophageal diseases (specifically the treatment of eosinophilic esophagitis and reflux oesophageal disease) and the surveillance of patients at high risk of pancreatic cancer. In hepatology, much attention has been paid in recent years to the metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease (MASLD), which is one of the most common chronic liver diseases. The last part of the article will focus on the updated Czech guidelines for colonoscopy.
- MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza farmakoterapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza farmakoterapie MeSH
- kolonoskopie metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza prevence a kontrola MeSH
- ztučnělá játra diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD) představuje spolu s alkoholovou chorobou jater nejčastější chronická onemocnění jater české populace. Obě jednotky mohou nabývat v závislosti na pokročilosti onemocnění celé spektrum klinických obrazů od prosté steatózy až po cirhózu jater s jejími závažnými komplikacemi – zejména portální hypertenzí a hepatocelulárním karcinomem. S rostoucí prevalencí diabetu mellitu 2. typu a obezity vzrůstá význam zejména první výše jmenované choroby, o jejíž diagnostice a léčbě pojednává tento článek. Současně si autoři dovolují čtenáře upozornit na komplexní změnu nomenklatury jaterních onemocnění, která klade mnohem větší důraz na kardiometabolická rizika s nimi spojená. Současně bylo reflektováno přání pacientů ve vztahu k vynechání stigmatizujících pojmů „(ne)alkoholová“ a „tuková“ v názvu onemocnění. Jako zastřešující termín byl zvolen název steatotické jaterní onemocnění (SLD; steatotic liver disease), který zahrnuje různé etiologie steatózy. Původní NAFLD se nyní nazývá MASLD (z angl. Metabolic Dysfunction-Associated Steatotic Liver Disease), tedy jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí. MASLD zahrnuje pacienty, kteří mají steatózu jater, jeden z pěti kardiometabolických rizikových faktorů a prakticky nepijí alkohol. Termín steatohepatitida je stále považován za důležitý patofyziologický koncept a byl proto zachován. Preferovaný název je nyní MASH – steatohepatitida asociovaná s metabolickou dysfunkcí (z angl. Metabolic-Associated SteatoHepatitis).
Non-alcoholic fatty liver disease together with alcohol-related liver disease represent the most common chronic liver diseases in the Czech population. Both could - according to their severity - manifest as a whole spectrum of clinical pictures from simple steatosis to cirrhosis with its serious complications, especially portal hypertension and hepatocellular carcinoma. Due to increasing prevalence of diabetes mellitus type 2 and obesity, the first disease mentioned above gains importance and this article is discussig its diagnosis and treatment options. At the same time, the authors take the liberty of drawing the reader's attention to a significant change in the nomenclature of liver diseases placing much greater emphasis on the associated cardiometabolic risks. At the same time, the wishes of the patients were reflected and stigmatizing terms "non-alcoholic" and "fatty" were omitted. The name steatotic liver disease (SLD), which affects various etiologies of steatosis, was chosen as an umbrella term. The original NAFLD is now called MASLD (Metabolic Dysfunction-Associated Steatotic Liver Disease), i.e. liver steatosis associated with metabolic dysfunction. MASLD includes patients who have hepatic steatosis, one of the five cardiometabolic risk factors and drink minimal amounts of alcohol. The term steatohepatitis is still considered an important pathophysiological concept and has therefore been retained. The preferred name is now MASH - Metabolic-Associated SteatoHepatitis.
- MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom MeSH
- nealkoholová steatóza jater * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The pathogenesis of non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) is associated with abnormalities of liver lipid metabolism. On the contrary, a diet enriched with n-3 polyunsaturated fatty acids (n-3-PUFAs) has been reported to ameliorate the progression of NAFLD. The aim of our study was to investigate the impact of dietary n-3-PUFA enrichment on the development of NAFLD and liver lipidome. Mice were fed for 6 weeks either a high-fat methionine choline-deficient diet (MCD) or standard chow with or without n-3-PUFAs. Liver histology, serum biochemistry, detailed plasma and liver lipidomic analyses, and genome-wide transcriptome analysis were performed. Mice fed an MCD developed histopathological changes characteristic of NAFLD, and these changes were ameliorated with n-3-PUFAs. Simultaneously, n-3-PUFAs decreased serum triacylglycerol and cholesterol concentrations as well as ALT and AST activities. N-3-PUFAs decreased serum concentrations of saturated and monounsaturated free fatty acids (FAs), while increasing serum concentrations of long-chain PUFAs. Furthermore, in the liver, the MCD significantly increased the hepatic triacylglycerol content, while the administration of n-3-PUFAs eliminated this effect. Administration of n-3-PUFAs led to significant beneficial differences in gene expression within biosynthetic pathways of cholesterol, FAs, and pro-inflammatory cytokines (IL-1 and TNF-α). To conclude, n-3-PUFA supplementation appears to represent a promising nutraceutical approach for the restoration of abnormalities in liver lipid metabolism and the prevention and treatment of NAFLD.
- MeSH
- cholesterol metabolismus MeSH
- cholin metabolismus MeSH
- dieta s vysokým obsahem tuků škodlivé účinky MeSH
- játra metabolismus MeSH
- kyseliny mastné neesterifikované metabolismus MeSH
- kyseliny mastné omega-3 * farmakologie terapeutické užití metabolismus MeSH
- methionin metabolismus MeSH
- myši inbrední C57BL MeSH
- myši MeSH
- nealkoholová steatóza jater * etiologie genetika MeSH
- nenasycené mastné kyseliny metabolismus MeSH
- Racemethionin metabolismus farmakologie MeSH
- triglyceridy metabolismus MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND & AIMS: Severity of portal hypertension is usually quantified by measuring the hepatic venous pressure gradient (HVPG). However, due to its invasiveness, alternative markers are being sought. Bile acids (BA), being synthesized, metabolized, and transported by the liver, seem to have the potential to serve as endogenous markers. The aim of the present study was to determine whether serum BA reflect the severity of portal hypertension. METHODS: We correlated serum concentrations of individual BA with portal pressure (as HVPG) in an exploratory cohort of 21 cirrhotic patients with portal hypertension. The predictive potential of selected candidates was then confirmed in an independent validation cohort (n = 214). Additionally, nine previously published noninvasive markers were added to the stepwise logistic regression model to identify the most relevant ones, which were eventually used to create a prognostic index of portal hypertension. RESULTS: Serum levels of taurochenodeoxycholic acid (TCDCA) significantly correlated with HVPG and showed a high potential to predict clinically significant portal hypertension (HVPG ≥ 10 mm Hg: AUROC = 0.97 ± 0.06). This was confirmed in the validation cohort (AUROC = 0.96 ± 0.01). The predictive index (constructed based on AST/ALT, spleen diameter, and TCDCA concentration) was able to distinguish clinically significant portal hypertension with 95% sensitivity and 76% specificity. CONCLUSIONS: TCDCA seems to be a promising noninvasive marker of clinically significant portal hypertension. Its predictive potential may be further enhanced when it is combined with both the AST/ALT ratio and spleen diameter.
Jaterní testy patří mezi nejčastěji stanovované biochemické parametry a je nezbytné, aby jejich interpretace byla vždy prováděna správně. O přítomnosti jaterní choroby vypovídá nejen všem dobře známý základní panel jaterních testů (hodnoty bilirubinu, ALT, AST, GGT a ALP), ale také další biochemické parametry, zejména hladina albuminu, INR a počet trombocytů. Poslední jmenované analyty bývají často opomíjeny, stejně jako skutečnost, že normální hodnoty základního panelu jaterních testů ještě nevylučují pokročilé chronické jaterní onemocnění – fibrózu či cirhózu. Naproti tomu vysoké hodnoty jaterních testů automaticky neznamenají jaterní selhání. Ve světle vzrůstající incidence jaterních chorob stejně jako stoupající mortality z jaterních příčin v mnoha evropských zemích je žádoucí aktualizovat diagnostický algoritmus při záchytu patologických hodnot jaterních testů.
Liver function tests are among the most determined biochemical parameters, and it is essential that their interpretation is always performed correctly. The presence of liver disease is indicated not only by the well-known basic panel of liver function tests (bilirubin, ALT, AST, GGT and ALP), but also by other biochemical parameters, especially albumin, INR and platelet count. The latter analytes are often overlooked, as is the fact that normal values in the baseline liver test panel do not yet rule out advanced chronic liver disease - liver fibrosis or cirrhosis. In contrast, high levels of liver function tests do not automatically indicate liver failure. Considering the increasing incidence of liver disease as well as the rising mortality from liver causes in many European countries, it is desirable to update the diagnostic algorithm when pathological liver function tests are detected.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- jaterní testy * metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD) je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější chronickou jaterní nemocí. Vyskytuje se přibližně u čtvrtiny dospělé populace. Mezi nejrizikovější skupiny z hlediska NAFLD patří diabetici, obézní a pacienti s dyslipidémií, tedy jedinci s rozvinutým metabolickým syndromem. Prevalence tohoto onemocnění u nich přesahuje 50 %. U části těchto pacientů dojde k rozvoji zánětu, tzv. steatohepatitidě, a následné tvorbě vaziva, což ve svém důsledku může vést až ke vzniku jaterní cirhózy se všemi jejími komplikacemi, zejména jaterní insuficiencí, portální hypertenzí (ascitem, jícnovými varixy) a hepatocelulárním karcinomem. V poslední době je proto kladen velký důraz na aktivní vyhledávání pokročilých forem NAFLD v rizikových skupinách s cílem tyto pacienty včas rozpoznat a adekvátně léčit. V dnešní době jsou diagnostické metody široce dostupné a vývoj účinné terapie pokročilých forem NAFLD je v popředí výzkumného zájmu.
Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) is currently the most common chronic liver disease in developed countries, where it affects up to a quarter of the population. The groups at most risk are diabetics, obese and patients with dyslipidemia, i. e. individuals with advanced metabolic syndrome, in whom the prevalence of NAFLD exceeds 50 %. Some of these patients develop inflammation, so-called steatohepatitis, and subsequent fibroproduction, which in turn can lead to liver cirrhosis with all the complications, especially liver failure, portal hypertension (ascites, esophageal varices) and hepatocellular carcinoma. Therefore recently great emphasis has been placed on actively searching for advanced forms of NAFLD in this population in order to identify and adequately treat these patients in a timely manner. Today, diagnostic methods are widely available and the development of effective therapies for advanced forms of NAFLD is at the forefront of research interest.
- MeSH
- jaterní cirhóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom diagnóza komplikace MeSH
- nealkoholová steatóza jater * diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V současné době nemáme k dispozici kauzální medikamentózní léčbu nealkoholového ztukovatění jater (NAFLD) a její nalezení je jedním z hlavních výzkumných cílů hepatologie 21. století. Jeho léčba by měla vždy zahrnovat režimová opatření vedoucí k redukci tělesné hmotnosti, která jsou ve své podstatě velmi efektivní. V klinické praxi však s jejich pomocí dosáhne stanovených cílů pouze zlomek pacientů. V současnosti se terapie NAFLD opírá o screening a léčbu komponent metabolického syndromu, potřeba je rovněž minimalizovat příjem alkoholu. K nejslibnějším preparátům v léčbě NAFLD v právě probíhajících klinických studiích patří semaglutid a lanifibranor.
Finding an effective treatment of non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) remains one of main challenges in hepatological research for the 21st century, since there is no such a treatment yet. Lifestyle modifications leading to weight reduction are cheap and effective, however only a fraction of patients reaches significant weight loss goals. Current pharmacological treatment of NAFLD comprises screening and therapy of metabolic syndrome components and minimizing of alcohol intake. There are new substances being evaluated in clinical trials, the most promising ones are semaglutide and lanifibranor.
