Autoři předkládají výsledky prospektivní simulační analýzy zabývající se problematikou formulace instrukcí během aplikace telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Cílem studie bylo zjistit rozdíly v efektivitě prováděné resuscitace u dvou typů použitých instrukcí s důrazem na schopnost dosáhnout doporučené hloubky komprese a frekvence nepřímé srdeční masáže. Byla použita rozšířená detailní instrukce (SOFT verze) a instrukce ve stručné verzi (HARD verze). Bylo randomizováno 49 dobrovolníků pro skupinu SOFT, resp. 50 probandů pro skupinu HARD. Analýza dosažených výsledků neprokázala statisticky významný rozdíl v použití obou typů instrukcí. Průměrná hloubka komprese byla v obou skupinách nedostačující (23,7 mm pro SOFT, resp. 25,6 mm pro HARD skupinu, OR1,9 (−0,6; 4,4), p = 0,11). V provedené studii jsme neprokázali statisticky významný efekt vybraného typu instrukcí na kvalitu prováděné simulované laické resuscitace.
The authors present results of prospective randomized simulated study focused on instructions and phrase formulation during dispatcher-assisted cardiopulmonary resuscitation (D-A CPR). The main aim of this study was to recognize differences in the effectiveness of resuscitation between two forms of instructions with emphasis on recommended compression depth and frequency. The more detailed, standardized instruction (SOFT group) and simplified instruction (HARD group) were used. There were randomized 49 subjects in the SOFT group and 50 subjects in the HARD group. The analysis of observed results did not reveal differences. The average compression depth was insufficient for both groups (23,7 mm SOFT, resp. 25,6 mm HARD; OR1,9 (−0,6; 4,4), p = 0,11. Statistically significant differences between standard and simplified form of instructions during D-A CPR were not proven.
- MeSH
- čas zasáhnout při rozvinutí nemoci klasifikace MeSH
- kardiopulmonální resuscitace * metody výchova MeSH
- lidé MeSH
- linka integrovaného záchranného systému metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- tréninková simulace metody organizace a řízení MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
OBJECTIVE: The objective of this study was to assess the mid-term effects of cardiac resynchronization therapy on systolic function and remodelling of the right ventricle in clinical responders and non-responders. METHODS: A biventricular system was implanted between July 2005 and May 2008 in 58 patients with heart failure NYHA class II-IV. At baseline, three and 15 months after implantation, the following parameters were determined: NYHA class, quality of life, six-minute walk test, echocardiography including assessment of right ventricular systolic function by tricuspid annular plane systolic excursion and by pulsed tissue Doppler imaging (myocardial peak systolic velocity was measured at the tricuspid annulus). We also assessed the presence of ventricular dyssynchrony. RESULTS: There were no significant changes after three months of cardiac resynchronization therapy on right ventricular systolic function and remodelling in responders and non-responders. Among responders, we found a statistically significant improvement of right ventricular systolic function and also a significant decrease in the size of the right ventricle after 15 months of therapy (systolic excursion before therapy 17.8 +/- 4.0 mm vs. 19.4 +/- 3.7 mm, P < 0.05, after therapy; peak systolic velocity initially 11.9 +/- 2.9 cm/s vs 12.7 +/- 3.2 cm/s; right ventricle size before therapy 29.3 +/- 5.0 mm vs. 27.8 +/- 4.2 mm, P < 0.05, after therapy. These changes were not observed in non-responders. CONCLUSIONS: Fifteen months after cardiac resynchronization therapy, we found a statistically significant improvement of right ventricular systolic function and a significant reduction of right ventricular size in responders to cardiac resynchronization therapy.
- MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dopplerovská echokardiografie MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- remodelace komor fyziologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční komory patofyziologie ultrasonografie MeSH
- srdeční resynchronizační terapie MeSH
- srdeční selhání patofyziologie terapie ultrasonografie MeSH
- systola fyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND AND AIM: The aim of this prospective study was to evaluate echocardiographic changes in clinical responders and nonresponders after 3 and 15 months of cardiac resynchronisation therapy (CRT). METHODS: Fifty eight patients in whom a biventricular system was implanted between 2005 and 2008 were followed up at 3 and at 15 months. Clinical and echocardiography parameters including intra- and interventricular dyssynchrony were assessed at baseline and after 3 and 15 months of CRT. Every patient in whom quality of life, New York Heart Association (NYHA) class and/or 6-minute walk test (6MWT) improved (improvement of ≥ 1 NYHA class, 6MWT by more than 10%), and who was neither in hospital for heart failure nor died for cardiac reasons, was categorised as a clinical responder. RESULTS: In the responders' group, we found a significant improvement of right ventricular systolic function and a decrease in the size of the right ventricle (RV) only after 15 months (tricuspid annular plane systolic excursion [TAPSE] 17.8 ± 4.0 mm to 19.4 ± 3.7 mm, p 〈 0.05, RV diameter 29.3 ± 5.0 mm to 27.8 ± 4.2 mm, p 〈 0.05). Significant improvement of other monitored parameters occurred 3 months after CRT implantation: left ventricle (LV) end-diastolic diameter 70.5 ± 7.8 mm to 66.1 ± 8.3 mm, p 〈 0.001, LV ejection fraction 22.0 ± 5.4% to 27.1 ± 9.8%, p 〈 0.05, pulmonary artery pressure (peak gradient of tricuspid regurgitation) 37.1 ± 14.8 mm Hg to 27.6 ± 8.9 mm Hg, p 〈 0.001, tricuspid regurgitation (grade) 1.9 ± 0.9 to 1.5 ± 0.6, p 〈 0.05, mitral regurgitation (grade) 2.6 ± 0.9 to 2.2 ± 0.9, p 〈 0.001, LV dP/dt max (peak positive rate of pressure rise [slope of mitral regurgitant jet]) 482.4 ± 155.4 mm Hg/s to 981.2 ± 654.5 mm Hg/s, p 〈 0.001, velocity time integral (VTI) in LV outflow tract (LVOT) 14.1 ± 4.3 cm to 16.7 ± 4.1 cm, p 〈 0.001. In the group of nonresponders, only 2 parameters improved significantly: LV dP/dt max 561.2 ± 347.9 mm Hg/s to 1024.5 ± 745.3 mm Hg/s, p 〈 0.001, and LVOT VTI 14.5 ± 3.0 cm to 16.3 ± 2.9 cm, p 〈 0.001. Other echocardiographic parameters did not show any important changes, and no changes occurred between 3 and 15 months. On the contrary, after 15 months we saw significant progression of tricuspid regurgitation in nonresponders. In multivariate analysis, combination of baseline delay between time to peak systolic velocity in ejection phase at basal septal and basal lateral segments (Ts-lateral-septal delay) and serum creatinine was a strong predictor of clinical CRT response (area under curve was 0.80, percentage of correct decision was 82%). CONCLUSIONS: In the group of responders, significant changes of most monitored echocardiographic parameters were observed 3 months after CRT implantation. The only parameters which changed significantly after 15 months, but not previously, were the systolic function of the RV and the decrease in the RV size. In the group of nonresponders, these changes were not observed.
- MeSH
- echokardiografie * MeSH
- funkce pravé komory srdeční MeSH
- koronární nemoc komplikace terapie ultrasonografie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční komory ultrasonografie MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * MeSH
- trikuspidální insuficience etiologie prevence a kontrola ultrasonografie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Guinea pigs were intoxicated intramuscularly with different doses of soman, and cholinesterase activities were determined in the blood, diaphragm and parts of the brain - the pontomedullar area, the frontal cortex and the basal ganglia. The time course of poisoning following low doses (1,3, 5 microg/kg) and a dose equal to 1xLD50 (28.5 microg/kg) were studied. The dose having a negligible effect on cholinesterases in the tissues studied was assessed at 1-3 microg/kg, and, following administration of a dose of 5 microg/kg, statistically significant blood cholinesterase inhibition was demonstrated.
- MeSH
- bránice metabolismus účinky léků MeSH
- chemický terorismus prevence a kontrola MeSH
- cholinesterasové inhibitory diagnostické užití škodlivé účinky MeSH
- cholinesterasy MeSH
- experimenty na zvířatech MeSH
- financování organizované MeSH
- krev metabolismus účinky léků MeSH
- morčata MeSH
- mozek metabolismus účinky léků MeSH
- organokovové sloučeniny MeSH
- soman aplikace a dávkování diagnostické užití škodlivé účinky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tkáně metabolismus účinky léků MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- morčata MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
PURPOSE: The large white pig is a useful experimental model to compare in vivo, in vitro and ex vivo sensitivity of peripheral blood leukocytes to ionising radiation. Such studies are impossible to perform in humans and laboratory rodents due to ethical reasons and body size, respectively. We analysed dose- and time-dependent changes of lymphocyte and granulocyte absolute numbers in porcine peripheral blood after either whole-body irradiation (in vivo and ex vivo experiments) or exposure of porcine whole blood to γ-irradiation (in vitro experiments). MATERIALS AND METHODS: CytoCount™ absolute counting beads and light scatter analysis using a flow cytometer were used to determine major leukocyte subpopulation numbers in blood samples after red cell removal. RESULTS: Similar to other species, lymphocyte numbers significantly decreased in pigs both in vivo and in vitro in a dose-dependent manner. Most importantly, our data clearly show that reduction of lymphocyte numbers after irradiation in vivo proceeds much faster than after irradiation in vitro and that granulocyte changes depend only on the time of analysis after irradiation. CONCLUSIONS: All three tested experimental arrangements demonstrated the radiosensitivity of lymphocytes and the radioresistance of peripheral blood granulocytes. These in vivo and in vitro approaches, as well as the newly introduced ex vivo observations, appear to be relevant to biodosimetry.
- MeSH
- celotělové ozáření MeSH
- ionizující záření MeSH
- leukocyty cytologie účinky záření MeSH
- počet buněk metody MeSH
- prasata MeSH
- průtoková cytometrie metody MeSH
- radiační rozptyl MeSH
- světlo MeSH
- techniky in vitro MeSH
- tolerance záření MeSH
- vztah dávky záření a odpovědi MeSH
- záření gama MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: V prospektivní studii stanovit počet responderů a non-responderů na srdeční resynchronizační léčbu (SRL), defi novat rozdíly mezi respondery a non-respondery a zhodnotit vývoj klinického a hemodynamického účinku SRL u responderů v závislosti na době od implantace (3 a 15 měsíců po implantaci). Soubor pacientů a metodika: Do sledování bylo zařazeno 58 pacientů, jimž byl v období od července 2005 do května 2008 implantován biventrikulární systém. Pacienti byli průměrného věku 67 ± 9 let, se srdeční insufi ciencí NYHA IV (jeden pacient), NYHA III-IV (18 pacientů), NYHA III (23 pacientů), NYHA II-III (13 pacientů), NYHA II (tři pacienti), průměrnou šíří QRS komplexu 193 ± 33 ms a s diagnózou dilatační kardiomyopatie (DKMP) (22 pacientů), s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) (33 pacientů), koincidencí obojího (tři pacienti). Jeden den před implantací a tři a 15 měsíců od implantace byly hodnoceny: třída NYHA, kvalita života (QOL) dle skóre Minnesotského dotazníku kvality života, šestiminutový test chůze (6MWT). Kromě standardního echokardiografi ckého vyšetření jsme hodnotili přítomnost interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie. K neinvazivnímu odhadu tepového výdeje byl měřen velocity time integral (VTI) průtoku ve výtokovém traktu levé komory (LVOT), kontraktilita levé komory byla hodnocena parametrem dP/dt (velikost intraventrikulárního tlakového přírůstku). Za respondera byl označen každý pacient, u něhož došlo po 15 měsících k současnému zlepšení kvality života, třídy NYHA anebo prodloužení vzdálenosti při šestiminutovém testu chůze o více než 10 %. Výsledky: Po 15 měsících bylo označeno za respondery na SRL 38 nemocných (66 %) a za non-respondery 19 pacientů (33 %). Při porovnání výchozích parametrů (tj. před implantací biventrikulárního systému) mezi respondery a non-respondery bylo zjištěno, že tyto dvě skupiny se statisticky významně lišily pouze v závažnosti komorové dyssynchronie - u responderů byly přítomny statisticky závažnější známky interventrikulární dyssynchronie (interventrikulární mechanické zpoždění [IVMD] činilo u responderů 62,1 ± 23,1 ms vs. u non-responderů 46,8 ± 30,3 ms, p < 0,05) - a závažnosti intraventrikulární dyssynchronie (větší zpoždění vrcholů kontrakce bazálních segmentů septa a laterální stěny [Ts-lateral-septal] u responderů 71,2 ± 32,0 ms vs. u non-responderů 48,4 ± 29,2 ms, p < 0,05). Ve skupině responderů bylo dále zjištěno, že ke statisticky významnému zlepšení všech sledovaných parametrů (klinických i echokardiografi ckých) došlo již po třech měsících. V průběhu dalšího sledování (mezi 3. a 15. měsícem od implantace) došlo k významné změně již pouze u tří echokardiografi ckých parametrů (vzestup ejekční frakce levé komory [EF LK] z 27,1 ± 9,8 % na 32,8 ± 12,5 % [p < 0,001], zmenšení end-diastolického rozměru (EDD) levé komory z 66,1 ± 8,3 mm na 64,0 ± 8,1 mm [p < 0,05] a zvětšení VTI průtoku v LVOT z 16,7 ± 4,1 cm na 18,8 ± 4,4 cm [p < 0,001]). U klinických parametrů a ostatních echokardiografi ckých parametrů jsme další významné změny nepozorovali. Závěr: Výsledky získané v našem souboru prokazují podobný počet responderů a non-responderů (66 % vs. 33 %), jaký je uváděn v literatuře. Při porovnání všech výchozích klinických a echokardiografi ckých parametrů se tyto dvě skupiny statisticky významně lišily pouze v závažnosti komorové dyssynchronie. Dalším naším zjištěním je fakt, že ve skupině responderů došlo ke statisticky významnému zlepšení všech sledovaných parametrů (klinických i echokardiografi ckých) již po třech měsících srdeční resynchronizační léčby.
Aim: The aims of this prospective study were to defi ne the numbers of responders and non-responders to cardiac resynchronization therapy (CRT) and diff erences between these groups, and to assess the development of clinical and echocardiographic eff ects of CRT in the group of responders over a period of time. Group of patients and methods: A total of 58 patients with a biventricular system implanted from July 2005 through May 2008 were included into the follow-up. The mean age of patients was 67 ± 9 years; they were classifi ed in NYHA Class IV (one patient), III-IV (18 patients), III (23 patients), and II (three patients), with average QRS duration 193 ± 33 ms, and the diagnosis of dilated cardiomyo pathy (22 patients), coronary artery disease (33 patients), or the presence of both (three patients). At baseline, and three and 15 months after the implantation, the following parameters were assessed: NYHA class, quality of life (QOL) as measured by the Minnesota Living with Heart Failure (MLHF) questionnaire, 6-minute walk test (6MWT), echocardiography including inter- and intraventricular dyssynchrony, dP/dt, and ventricular outfl ow tract velocity-time integral (VTILVOT). A responder was defi ned as a patient who had improved in QOL, NYHA class and/or 6MWT by more than 10%. Results: Fifteen months after CRT initiation, there were 38 responders (66%) and 19 non-responders (33%). The groups diff ered only in the extent of ventricular dyssynchrony, with responders showing statistically more signifi cant signs of interventricular dyssynchrony [interventricular mechanical delay (IVMD) 62.1 ± 23.1 ms in responders vs. 46.8 ± 30.3 ms in non-responders; p < 0.05] and intraventricular dyssynchrony [the delay between time to peak systolic velocity in the ejection phase in basal septal and basal lateral segments (Ts-lateralseptal) was 71.2 ± 32.0 ms in responders vs. 48.4 ± 29.2 ms in non-responders; p < 0.05]. Statistically signifi cant changes in all monitored parameters in the group of responders occurred as early as three months after CRT initiation. Additional signifi cant changes between months 3 and 15 of follow-up were seen only in three echocardiographic parameters [left ventricular ejection fraction (LVEF) improved from 27.1 ± 9.8% to 32.8 ± 12.5%, p < 0.001), left ventricular end-diastolic diameter (LVEDD) decreased from 66.1 ± 8.3 mm to 64.0 ± 8.1 mm; p < 0.05, and VTI LVOT increased from 16.7 ± 4.1 cm to 18.8 ± 4.4 cm; p < 0.001]. No other statistically signifi cant changes were observed. Conclusion: Fifteen months after CRT initiation, there were 38 responders (66%) and 19 non-responders (33%) in our series, i.e. numbers similar to those reported in the relevant literature. These groups diff er only in the extent of ventricular dyssynchrony before the implantation of a biventricular system. Statistically signifi cant changes in all monitored parameters were observed in the group of responders as early as three months after CRT initiation.
Up to now, intensive attempts to synthesize a universal reactivator able to reactivate cholinesterases inhibited by all types of nerve agents/organophosphates were not successful. Therefore, another approach using a combination of two reactivators differently reactivating enzyme was used: in rats poisoned with tabun and treated with combination of atropine (fixed dose) and different doses of trimedoxime and HI-6, changes of acetylcholinesterase activities (blood, diaphragm and different parts of the brain) were studied. An increase of AChE activity was observed following trimedoxime treatment depending on its dose; HI-6 had very low effect. Combination of both oximes showed potentiation of their reactivation efficacy; this potentiation was expressed for peripheral AChE (blood, diaphragm) and some parts of the brain (pontomedullar area, frontal cortex); AChE in the basal ganglia was relatively resistant. These observations suggest that the action of combination of oximes in vivo is different from that observed in vitro.
- MeSH
- acetylcholinesterasa krev metabolismus MeSH
- aktivace enzymů účinky léků MeSH
- centrální nervový systém účinky léků enzymologie metabolismus MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- organofosfáty MeSH
- otrava organofosfáty MeSH
- oximy aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- potkani Wistar MeSH
- pyridinové sloučeniny aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- reaktivátory cholinesterasy aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- trimedoxim aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
