Úvod: Pandemie covidu-19 měla významný dopad na zdravotní péči. Zahraniční práce poukazují na možný negativní vliv infekce covidu-19 na vznik a tíži akutní pankreatitidy. Cílem práce je analýza vlivu pandemie covidu-19 na epidemiologii, terapii a prognózu akutní pankreatitidy na populační úrovni. Metody: Srovnání parametrů hospitalizací pro akutní pankreatitidu, poskytnuté péče a výsledků léčby v době pandemie (roky 2020 a 2021) s předchozími lety (2010–2019) s využitím dat Národního registru hrazených zdravotních služeb. Výsledky: Incidence v době pandemie se signifikantně nelišila od předchozího období: 67 vs. 63 na 100 000 obyvatel. Hospitalizace pro akutní pankreatitidu v jednotlivých měsících let 2020 a 2021 nijak nekorelovaly s počty pacientů pozitivních na covid-19. Celková mortalita na akutní pankreatitidu před pandemií a při ní byla prakticky stejná 3,8 a 3,9 %. V celém hodnoceném období let 2010–2021 byl pozorován trend k poklesu počtu chirurgicky řešených pacientů, pozvolný pokles počtu ERCP a vzestup endoskopických drenáží. Hrubá mortalita pacientů hospitalizovaných pro covid-19 a současně akutní pankreatitidu byla 14,2 % a tito nemocní byli operováni v 4,7 %. Závěr: Dle pilotních populačních dat neměla pandemie covidu-19 dopad na incidenci akutní pankreatitidy v České republice. Závažnější průběh a prognóza onemocnění souvisely s časově blízkou pozitivitou covidu-19. Častější indikace chirurgické i jiné intervence pro akutní pankreatitidu u osob pozitivních na covid-19 mohla souviset s narušením standardní kvality a dostupnosti péče.

Introduction: The COVID-19 pandemic had a significant impact on health care. Previous studies point to a possible negative impact of COVID-19 infection on the development and severity of acute pancreatitis. The aim of this study is to analyze the impact of the COVID-19 pandemic on the epidemiology, treatment and prognosis of acute pancreatitis at the population level. Methods: Using data from the National Registry of Reimbursed Health Services (NRRHS) parameters of hospital admissions for acute pancreatitis, the provided health care and treatment outcomes in the pandemic period (2020 and 2021) with previous years (2010–2019) were compared. Results: The incidence during the pandemic was not significantly different from the previous period: 67 vs. 63 per 100,000 population. Hospitalizations for acute pancreatitis in each month of 2020 and 2021 did not correlate with the number of COVID-19 positive patients. The overall mortality rates for acute pancreatitis before and during the pandemic were almost identical – at 3.8% and 3.9%, respectively. There was a trend towards a decrease in the number of surgical procedures, a gradual decrease in ERCPs and an increase in endoscopic drainages throughout the 2010–2021 period. The crude mortality rate of patients hospitalized for COVID-19 and concomitant acute pancreatitis was 14.2% and these patients were operated in 4.7%. Conclusions: Based on pilot population data, the COVID-19 pandemic did not have an impact on the incidence of acute pancreatitis in the Czech Republic. A more severe course and prognosis of the disease was associated with near-term COVID-19 positivity. More frequent indication of surgical and other interventions for acute pancreatitis in COVID-19 positive individuals may have been related to the disruption of standard quality and availability of care.

• Klíčová slova
• studie PANACOTA,
• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• pankreatitida * epidemiologie   komplikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V rámci diagnostiky, určení rizika či rozhodování o možných terapeutických intervencích v případě akutní pankreatitidy spoléháme v současné době na počítačovou tomografii (CT). Nízké dávky ionizujícího záření spojené s provedením tohoto vyšetření bývají spojovány s rizikem vzniku maligního onemocnění. Cílem naší studie bylo analyzovat kumulativní efektivní dávky u nemocných hospitalizovaných s akutní pankreatitidou ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2021–2022. Během sledovaného období bylo provedeno 222 CT vyšetření u 146 nemocných, medián kumulativní efektivní dávky na pacienta činil 23,86 ± 28,94 mSv. CT bylo pouze v malé míře (11,7 %) následováno intervencí (ERCP, operační revize, CT navigovaná drenáž, endoskopická drenáž). Průměrná kumulativní efektivní expozice ionizujícímu záření během sledovaného období nedosáhla významného rizika vzniku maligního onemocnění. U několika jedinců však kumulativní efektivní dávka přesáhla hodnotu 200 mSv a byla srovnatelná s několikaměsíčním pobytem na Mezinárodní vesmírné stanici. I nadále je nutné pečlivé individuální posouzení pravděpodobnosti změny klinického managementu na základě výsledku daného CT vyšetření.

Currently, we rely on computed tomography (CT) to diagnose, determine risk or decide on possible therapeutic interventions in acute pancreatitis. The low doses of ionising radiation associated with this scan are associated with a risk of malignancy. The aim of our study was to analyze the cumulative effective dose in patients hospitalized with acute pancreatitis at the University Hospital Brno in the years 2021-2022. During the study period, 222 CT scans were performed in 146 patients; the median cumulative effective dose per patient was 23.86 ± 28.94 mSv. CT was followed by intervention (ERCP, surgical revision, CT-guided drainage, endoscopic drainage) only to a small extent (11.7%). The mean cumulative effective exposure to ionizing radiation during the follow-up period did not reach a significant risk of malignant disease. However, in a few individuals the cumulative effective dose exceeded 200 mSv and was comparable to several months at the International Space Station. Careful individual assessment of the likelihood of a change in clinical management based on the outcome of a given CT scan remains necessary.

BACKGROUND: This retrospective study examines the relationship between admission Blood Urea Nitrogen (BUN) levels and clinical outcomes in patients with sepsis from two separate cohorts in the Czech Republic and the United States. METHODS: The study included 9126 patients with sepsis between January 2014 and December 2018. Kaplan-Meier survival curves and Cox regression were used to analyse the data. An optimal cut-off was calculated by means of the Youden-Index. RESULTS: BUN at ICU admission was categorized as 10-20, 20-40 and >40 mg/dL. Comparing the group with the highest BUN levels to the one with lowest levels, we found HR for 28 days mortality 2.764 (CI 95% 2.37-3.20; P<0.001). We derived an optimal cut-off for prediction of 28 days mortality of 23 mg/dL. The association between BUN and 28 days mortality remained significant after adjusting for potential confounders - for APACHE IV (HR 1.374; 95%CI 1.20-1.58; P<0.001), SAPS2 (HR 1.545; 95%CI 1.35-1.77; P<0.001), eGFR (HR 1.851; 95%CI 1.59-2.16; P<0.001) and several other variables in an integrative model. CONCLUSIONS: Our findings support the BUN level as an independent and easily available predictor of 28 days mortality in septic critically ill patients admitted to an ICU.

• MeSH
• APACHE MeSH
• dusík močoviny v krvi * MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sepse * krev   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Druhá část přehledového textu se šířeji věnuje problematice diagnostiky a léčby otrav toxickými alkoholy a managementu a indikace extrakorporální eliminace u intoxikace dalšími léčivy, konkrétně teofylinem, valproátem a metforminem a s ním asociované laktátové acidózy. Mimotělní eliminační metoda zde přináší vedle zvýšení clearance noxy současně kontrolu vnitřního prostředí pacienta a je nutnou součástí léčby závažně probíhající intoxikace. Indikace této invazivní procedury je kompetencí klinika a nefrologa s poradentstvím toxikologa, tento článek by mohl být v rychlém rozhodování nápomocen.

The second part of the review deals in detail with the diagnostics and treatment of toxic alcohols poisoning and management and indication of extracorporeal removal techniques in intoxication with other drugs, theophylline, valproic acid, metformin and metformin associated lactic acidosis, respectively. The extracorporeal treatment enhances the clearance of the toxin and corrects patient's metabolic disturbances as well. It is necessary to use this treatment in severe intoxications. Indication of this invasive procedure falls within clinician's and nephrologist's competence being advised by a toxicologist. This review could help make fast decisions.

• Klíčová slova
• mimotělní eliminace,
• MeSH
• alkoholy škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin metody   MeSH
• lidé MeSH
• otrava alkoholem * terapie   MeSH
• otrava * terapie   MeSH
• zneužívání léků na předpis škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Podpora eliminace noxy mimotělní očišťovací metodou je jedna z pokročilých intervencí v managementu péče o pacienta s intoxikací. Její obecné indikace vycházejí z podstaty kinetiky noxy, konkrétní indikace potom ze závažnosti průběhu otravy. V první části přehledového textu se věnujeme podrobněji jednotlivým možnostem extrakorporální eliminace v toxikologii a dále jejímu konkrétnímu využití v případě otravy lithiem, salicyláty nebo předávkování dabigatranem. Cílem tohoto přehledu je usnadnit roli klinika a nefrologa v rozhodování o nasazení tohoto invazivního postupu, přiblížit a sdružit stávající doporučení existujících autorit, vyzdvihnout podstatné, upozornit na zásadní rozměry v léčbě intoxikací konkrétními noxami.

Supporting clearance of a toxic substance by an extracorporeal removal technique is one of the advanced treatment methods applied in poisoned patient management. General indications stem from toxicokinetics of the poison while individual indications are determined by poisoning severity. The first part of this review deals in detail with particular options of extracorporeal treatment in toxicology and also with its specific application when treating lithium and salicylates poisoning or dabigatran overdose. The aim of this review is to facilitate the clinician’s and nephrologist’s decision making whether to indicate this invasive procedure, to communicate and summarize the existing recommendations and to highlight the most important ways of how to treat poisoning by specific toxic substances.

• Klíčová slova
• mimotělní eliminace,
• MeSH
• dabigatran škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin metody   MeSH
• kyselina salicylová škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• otrava * terapie   MeSH
• zneužívání léků na předpis škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Nitrožilní podávání tekutin představuje vůbec nejčastější léčebnou intervenci u akutně hospitalizovaných nemocných. Jsou podávány s cílem resuscitace krevního oběhu u šokových stavů, k náhradě pokračujících ztrát tekutin nebo jako udržovací infuze při nemožnosti fyziologického příjmu tekutin. Infuzní roztoky používané k tekutinové léčbě je nutné považovat za léčebný přípravek. Nesprávně vedená tekutinová léčba negativním způsobem ovlivňuje individuální klinický výsledek pacienta. Ten může být důsledkem špatně zvoleného množství nebo nevhodným složením pro danou klinickou situaci. Preskripce nitrožilních tekutin zahrnuje rozvahu o typu, složení, dávce, rychlosti podání a možné toxicitě konkrétního roztoku. Balancované krystaloidní roztoky jsou pro většinu akutních stavů první volbou. Potřeba tekutin se v průběhu akutních stavů dynamicky vyvíjí. Nekontrolovaná kumulativní pozitivní bilance je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou.

Intravenous fluid therapy is the most frequent therapeutic intervention in acutely hospitalized patients. They are administered in order to resuscitate the circulation in hypovolemia-associated shock states, to compensate for an impending or existing fluid extracellular deficit, or as a maintenance infusion if the patient is incapable of taking fluid by other means. Any fluid should be prescribed with the same caution as with any other drug. Errors in fluid therapy adversely affect patient – centered outcome. This may be the result of an incorrectly selected amount or inappropriate fluid composition for a given clinical situation. Prescribing intravenous fluids is a complex process involving a decision on the type, composition, dose, rate and possible toxicity of the particular solution. Balanced crystalloid solutions are the first choice for most acute conditions. The need for fluids dynamically changes over time in acutely ill patients. Uncontrolled cumulative positive balance is associated with substantial morbidity and mortality.

• MeSH
• intravenózní infuze * metody   MeSH
• koloidy terapeutické užití   MeSH
• krystaloidní roztoky terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• tekutinová terapie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Hemofagocytární lymfohistiocytóza (HLH) je vzácný, život ohrožující syndrom charakterizovaný excesivní aktivací imunitního systému s následným proinflamatorním stavem a multiorgánovým postižením. Nejčastěji je HLH popisována u pediatrických pacientů jako primární onemocnění způsobené mutací genů podílejících se na regulaci imunitní odpovědi. Stále častěji je však tato jednotka diagnostikována jako sekundární u dospělých pacientů, u kterých je způsobena aberantní imunitní odpovědí při virových či bakteriálních infekcích, malignitách s převahou lymfoproliferací a dále autoimunitních onemocněních. Včasná diagnostika a zahájení terapie jsou klíčové a výrazně zvyšují šanci na přežití. HLH se často manifestuje jako febrilní multisystémové onemocnění s nutností rozsáhlé diferenciální diagnostiky. Diagnóza HLH je definována kombinací klinických a laboratorních nálezů, případně průkazem specifické mutace. Základní mechanizmus terapie spočívá v přerušení aberantní imunitní odpovědi, a to destrukcí a potlačením funkce T-lymfocytů. Toho se nejčastěji dosahuje pomocí kortikosteroidů a etopozidu. V tomto přehledovém článku je sumarizován aktuální pohled na patofyziologii, diagnostiku a terapii HLH. Dále je prezentována kazuistika 22leté pacientky se sekundární HLH manifestovanou dominantně postižením plic s respiračním selháním charakteru syndromu náhlé dechové tísně.

Hemophagocytic lymfohistiocytosis (HLH) is rare, life-threatening condition, characterized by excessive activation of immune system with subsequent proinflammatory state resulting in multiorgan failure. Most frequently, it appears in infancy as a primary disorder caused by mutation of immune-regulatory genes. Increasingly, HLH is being diagnosed as a secondary – adult – form, which occurs as a result of aberrant immune response. Viral or bacterial systemic infections, malignancy with a predominance of lymphoproliferative disorders and autoimmune diseases are the most common triggers. Early diagnosis and initiation of therapy is crucial and increase the chance for recovery. HLH is usually presented as multisystem febrile illness, where an extensive differential diagnosis is needed. Diagnosis of HLH is defined by a combination of clinical and laboratory findings, eventually by a proof of specific mutation. The basic mechanism of therapy is an interruption of aberrant immune response by destruction and suppression of T-lymphocytes function. This is mostly achieved by corticosteroid and etoposide therapy. This review summarizes pathophysiology, diagnostics and therapy of HLH. Furthermore, a case-report of 22-years old patient with secondary HLH being manifested predominantly with acute respiratory failure is presented.

• Klíčová slova
• protokol HLH-94,
• MeSH
• biologická terapie MeSH
• biologické markery MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• etoposid MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• infekce MeSH
• lidé MeSH
• lymfohistiocytóza hemofagocytární * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• multiorgánové selhání MeSH
• mutace MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• respirační insuficience komplikace   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• syndrom aktivovaných makrofágů MeSH
• transplantace kostní dřeně MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

S arytmiemi se u kriticky nemocných setkáváme velmi často a jejich výskyt může mít významný dopad na jejich klinický stav. Obvykle vyžadují komplexní léčebnou rozvahu a mnohdy i rychlý terapeutický zásah. Tento článek se snaží poskytnout náhled na nejčastější tachyarytmii v prostředí intenzivní péče a nastínit terapeutické strategie a možnosti jejího ovlivnění.

Arrhythmias are a common problem in the critically ill and they can have significant effects on patient outcome. Their management requires a structured approach, rapid diagnosis and correct treatment. We present a framework for the appropriate management of the most frequently encountered tachyarrhythmia in critical care.

• MeSH
• amiodaron farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antiarytmika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• digoxin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• propafenon farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• tachykardie farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH