Úvod: Antibiotickým cementem potažené nitrodřeňové hřeby (ACCINs – antibiotic cement-coated intramedullary nails) jsou stále oblíbenější metodou v terapii FRI (fracture-related infections). FRI je velká výzva, která představuje pro ošetřujícího lékaře a zdravotní systém velký problém jak v nákladech na terapii, časové náročnosti, tak v komplikovanosti léčby s nejistým výsledkem. Cílem našeho sdělení je zhodnocení výsledků operační léčby pomocí ACCINs u pacientů s FRI, kteří byli léčeni během pětiletého období na našem pracovišti. Metody: Retrospektivní zhodnocení výsledků operační léčby ACCINs u pacientů s diagnózou FRI léčených na Klinice úrazové chirurgie LF MU a FN Brno v letech 2018–2022. Na základě exkluzních kritérií bylo ze studie z celkového počtu 18 pacientů vyloučeno 5 pacientů z následujících důvodů: doba sledování byla kratší než 6 měsíců, chronická imunosupresivní medikamentózní terapie, pacient s onkologickým nebo autoimunitním onemocněním. Mezi inkluzní kritéria pro léčbu ACCINs jsme zařadili kostní infekty v oblasti diafýzy femuru, tibie a infekce v oblasti hlezenního kloubu. Sledovaný soubor tvořilo 13 pacientů (3 ženy, 10 mužů), průměrný věk v souboru byl 48 let a medián pak 44 let. U 3 pacientů se jednalo o infekt po osteosyntézách v oblasti diafýzy femuru, u 7 pacientů o infekt v oblasti diafýzy tibie a u 3 pacientů v oblasti hlezenního kloubu. Výsledky: V našem souboru bylo pozorováno kostní zhojení bez klinických a laboratorních známek infekce nebo stabilní artrodéza u 7 (54 %) pacientů. Ve 3 případech (23 %) probíhá hojení bez známek infekce. U 3 pacientů (23 %) byla nutná další operační léčba, jednak z důvodu nezhojení zlomeniny (n=1) a také z důvodu kombinace nezhojení kosti s infekcí (n=2). Celková míra záchrany končetiny byla 100 %. Závěr: Použití ACCINs naplňuje po důkladném debridementu další tři základní principy terapie kostního infektu: lokální působení ATB (antibiotik), vyplnění mrtvého prostoru a stabilizace skeletu. ACCINs je účinnou metodou v terapii FRI diafýz dlouhých kostí a septických artritid hlezna.

Introduction: Antibiotic cement-coated intramedullary nails (ACCINs) are an increasingly popular method in the treatment of FRI (fracture-related infections). FRI is a major challenge that poses a major problem for the treating physician and the health care system, both in terms of cost of therapy, time required, and the complexity of treatment with an uncertain outcome. The aim of our report is to evaluate the results of surgical management using ACCINs in patients with FRI who were treated during a 5-year period at our institution. Methods: A retrospective evaluation of the results of surgical treatment using ACCINs in patients with FRI treated at the Department of Trauma Surgery, University Hospital Brno and Faculty of Medicine, Masaryk University in Brno in 2018–2022. Based on the exclusion criteria, 5 out of 18 patients were excluded from the study for the following reasons: a follow-up period less than 6 months, chronic immunosuppressive drug therapy, and any oncological or autoimmune disease. Bone infections in the femoral diaphysis, tibial diaphysis and infections in the ankle joint were among the inclusion criteria for the use of ACCINs. The study population consisted of 13 patients (3 women, 10 men); mean age was 48 years and median age was 44 years. Three patients had an infection after osteosynthesis in the femoral diaphysis, 7 patients had an infection in the tibial diaphysis and 3 had an infection in the ankle joint. Results: In our cohort, bone healing without any clinical and laboratory signs of infection or stable arthrodesis was observed in 7 (54%) patients. In 3 cases (23%), healing proceeded without any signs of infection. In 3 patients (23%), further surgical treatment was required because of fracture nonhealing (n=1) and because of the combination of bone nonhealing and infection (n=2). The overall limb salvage rate was 100%. Conclusion: The use of ACCINs fulfills the three basic principles of bone infection therapy after thorough debridement: local action of antibiotics, filling of the dead space, and stabilization of the skeleton. ACCINs provide an effective method in the treatment of FRI of the diaphysis of long bones and septic arthritis of the ankle.

• Klíčová slova
• antibiotickým cementem potažené nitrodřeňové hřeby,
• MeSH
• artrodéza MeSH
• diafýzy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dolní končetina diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kostní cementy * MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osteomyelitida * diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Luxace akromioklavikulárního (AC) skloubení typu Rockwood III (RIII) představuje kontroverzní téma s širokou škálou terapeutických přístupů. Operační terapie nabízí desítky stabilizačních metod, což jen potvrzuje absenci „zlatého standardu“. Aktuálně dostupná literatura spíše upřednostňuje konzervativní terapii. Její podstatou je po zklidnění bolestí několik fází na sebe navazující fyzioterapeutické péče. Ta cílí na postupné zlepšování mobility ramene a následné posílení a stabilizaci celého ramenního pletence. Metody: V období 01/2014–12/2017 byla provedena studie u pacientů s poraněním AC kloubu typu Rockwood III. Každý pacient byl detailně poučen o možnostech operační a konzervativní terapie a předpokládaných výsledcích. Pacienti, kteří se rozhodli pro konzervativní terapii, byli s odstupem minimálně jednoho roku od poranění pozváni k vyhodnocení výsledků terapie. Každý pacient byl klinicky vyšetřen. Na kontrolních srovnávacích snímcích obou ramen byly změřeny korakoklavikulární (CC) vzdálenosti, posouzena přítomnost artrózy a kalcifikátů. Pacienti podstoupili dotazníkové šetření – Constant score (CS) a American shoulder and elbow surgeon score (ASES). Výsledky byly statisticky zhodnoceny a porovnány vůči sobě, event. vůči zdravému rameni. Výsledky: Celkem bylo zhodnoceno 37 pacientů s průměrným CS 96,1 a průměrným ASES 92,02. U 64 % pacientů (n=24) byla zjištěna nestabilita laterálního klíčku. Rozdíl CC intervalu proti zdravé straně byl průměrně 8,6 mm. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi CS poraněného a zdravého ramene. Nebyla nalezena statisticky významná souvislost mezi CS a prominencí laterální části klíční kosti, stabilitou AC skloubení a pracovní zátěží; ani mezi návratem do práce a pracovní zátěží. Závěr: Konzervativní terapie poranění AC skloubení typu RIII nabízí dobré funkční výsledky.

Introduction: Acromioclavicular joint dislocation (AC) – Rockwood III (RIII) is a controversial topic with a wide range of therapeutic approaches. Operative therapy offers dozens of stabilization methods, which only confirms the absence of a “gold standard”. The currently available literature tends to favor conservative therapy, involving several consecutive phases of physiotherapeutic care after the pain has subsided. The aim is to gradually improve the mobility of the shoulder and subsequently strengthen and stabilize the entire shoulder girdle. Methods: A study was conducted between 01/2014 and 12/2017 in patients with Rockwood III type AC joint injury. Each patient was educated in detail about the surgical and conservative treatment options and expected outcomes. Patients who opted for conservative therapy were invited to evaluate the results of the therapy at a minimum of one year after the injury. Each patient was clinically examined. Coracoclavicular (CC) distances were measured, and the presence of arthrosis and calcifications was assessed on follow-up comparison scans of both shoulders. The Constant Score (CS) and the American Shoulder and Elbow Surgeons (ASES) score were evaluated in the patients. The results were statistically processed and compared to each other and/or to the healthy shoulder. Results: A total of 37 patients were evaluated with a mean CS of 96.1 and a mean ASES score of 92.02. Lateral clavicle instability was found in 64% of the patients (n=24). The mean difference of the CC interval versus the healthy side was 8.6 mm. There was no statistically significant difference between the CS of the injured and healthy shoulder. No statistically significant association was found between CS and lateral clavicle prominence, AC joint stability, and workload, or between return to work and workload. Conclusion: Conservative therapy of AC joint dislocation – type RIII provides good functional outcomes.

• MeSH
• akromioklavikulární kloub * diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• dospělí MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• luxace ramenního kloubu * diagnostické zobrazování   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Mnohočetný myelom (MM) je nádorové onemocnění způsobené klonální proliferací plazmatických buněk v kostní dřeni. Věkový medián nově diagnostikovaných pacientů je 69 let. Kostní forma tohoto onemocnění se objeví u většiny pacientů v průběhu nemoci. Součástí léčby je i chirurgické řešení kostní formy MM. Kost postižená osteolytickými ložisky je oslabena a vyžaduje stabilizaci pomocí implantátu či endoprotézy. Jako ideální volba pro stabilizaci osteolytických ložisek dlouhých kostí se jeví metoda nitrodřeňové osteosyntézy. Cílem naší studie bylo analyzovat, zda profylaktická fixace těchto ložisek přináší zlepšení kvality života pacientů a ovlivňuje kostní změny. Metody: Hodnocení pacienti s profylaktickou intramedulární osteosyntézou byli operováni na Klinice úrazové chirurgie ve Fakultní nemocnici Brno mezi lety 2013 až 2023. Pacienti zahrnutí do této studie měli osteolytická ložiska dlouhých kostí, Mirelsovo skóre rovno nebo větší než 8 a minimální délku sledování 12 měsíců. Hodnotili jsme intenzitu bolesti prostřednictvím vizuální analogové škály (VAS) udávanou v době před provedenou operací, po operaci a v odstupu jednoho roku od operace. U pacientů bylo sledováno The Musculoskeletal Tumour Society score (MSTS) skóre těsně před plánovanou stabilizací a po roce od ní. Výsledky: V čase hodnocení byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi hodnou VAS před operací a 14 dní po operaci (p<0,001), stejně tak mezi VAS před operací a rok po operaci (p<0,001). I porovnání MSTS skóre před operací a rok po operaci vyšlo jako statisticky významné (p=0,006). Závěr: Profylaktická nitrodřeňová stabilizace osteolytických ložisek u pacientů s MM je účinná metoda, která snižuje bolest a zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.

Introduction: Multiple myeloma (MM) is a neoplastic disease caused by clonal proliferation of plasma cells in the bone marrow. The median age of newly diagnosed patients is 69 years. Bone involvement occurs in most patients during the course of the disease. The management of bone involvement in MM includes surgical intervention. Bones affected by osteolytic lesions are weakened and require stabilization through implants or endoprostheses. The intramedullary osteosynthesis method appears to be an ideal choice for stabilizing osteolytic lesions in long bones. The aim of our study was to analyze whether prophylactic fixation of these lesions improves the quality of life of the patients and has any impact on bone changes. Methods: Patients undergoing prophylactic intramedullary osteosynthesis were operated on at the University Hospital Brno between 2013 and 2023. Patients included in this study had osteolytic lesions in long bones, Mirels’ score equal to or greater than 8, and a minimum follow-up of 12 months. We evaluated the intensity of pain using a visual analog scale (VAS) assessed before the operation, after the operation, and one-year post-operation. The Musculoskeletal Tumour Society score (MSTS) score was assessed just before the planned stabilization procedure and one year later. Results: At the time of the assessment, a statistically significant difference was found between the VAS score before the operation and 14 days post-operation (p<0.001), as well as between the VAS score before the operation and one-year post-operation (p<0.001). The comparison of MSTS scores before the operation and one-year post-operation also showed statistical significance (p=0.006). Conclusion: Prophylactic intramedullary stabilization of osteolytic lesions in MM patients is an effective method that reduces pain and improves the quality of life for these patients.

• Klíčová slova
• nitrodřeňová stabilizace,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• mnohočetný myelom * komplikace   terapie   MeSH
• nádory kostí * chirurgie   diagnostické zobrazování   sekundární   MeSH
• profylaktické chirurgické výkony MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Intraoseální ganglion je relativně zřídkavou příčinou chronické bolesti zápěstí. Nejčastěji ganglia nacházíme v os lunatum a os scaphoideum. V mnoha případech je jejich součástí i extraoseální složka, přičemž obě části mohou být zdrojem klinických potíží. V naší kazuistice prezentujeme pacientku s atypickou chronickou bolestí volární části zápěstí, u které byl diagnostikován intraoseální ganglion os scaphoideum s volární extraoseální složkou jakožto hlavním zdrojem potíží. U pacientky byly odstraněny obě složky ganglia a defekt v os scaphoideum byl vyplněn spongioplastikou, což vedlo k vymizení klinických obtíží a eliminaci rizika fraktury os scaphoideum. V práci je popisována a diskutována diagnostická a terapeutická rozvaha u pacientů s nálezem intraoseálních a extraoseálních ganglií zápěstí v návaznosti na relevantní literaturu.

Intraosseous ganglion is a relatively rare cause of chronic wrist pain. The ganglion is most commonly found in the os lunatum and os scaphoideum and in many cases includes an extraosseous component, both of which can be a source of clinical difficulty. In our case report, we present a patient with atypical chronic volar wrist pain who was diagnosed to have an intraosseous ganglion of the os scaphoideum with a volar extraosseous component as the main source of her problems. The patient had both components of the ganglion removed and the defect in the os scaphoideum was filled with an autogenous cancellous bone graft resulting in resolution of the clinical complaints and elimination of the risk of os scaphoideum fracture. The diagnostic and therapeutic considerations in patients found to have an intraosseous ganglion of the wrist with an extraosseous component are described and discussed in relation to the relevant literature.

• MeSH
• artralgie diagnóza   terapie   MeSH
• člunkovitá kost * chirurgie   patologie   MeSH
• cystická ganglia * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• zápěstní kloub chirurgie   diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: This manuscript aims to present the method of arthroscopic assisted subtalar arthrodesis and to evaluate the benefi ts of this surgery on our study population. MATERIAL AND METHODS: In the period from 9/2007 to 1/2020, a total of 33 subtalar arthrodesis were performed in 31 patients aged 19-66 years (mean 48 years, median 50 years). The indication for arthrodesis was subtalar arthritis causing pain and gait disorders, or hindfoot deformities (most commonly after a calcaneus bone fracture). The arthroscopic assisted subtalar arthrodesis was performed with autologous tricortical bone block graft harvesting from the pelvis, supplemented by autologous cancellous bone graft. Stabilization was achieved by cannulated screws inserted in neutral ankle position. Patients in our retrospective study were followed up for a mean of 48 months (range, 24-130 months). The patients were evaluated preoperatively and at 2 years after surgery. The hindfoot angles and height (TCA - talocalcaneal angle, CIA - calcaneal inclination angle, TCH - talocalcaneal height) were evaluated on radiographs, bone union was assessed on radiographs and CT scans. The clinical assessment was performed using the ankle-hindfoot scale (AHS) of AOFAS (AOFAS score). RESULTS: The preoperative AOFAS score was 35-68 points (mean 52, median 54), the postoperative AOFAS score at 2 years after arthrodesis was 58-94 points (mean 82, median 82). Both the mean and median values of AOFAS score showed a signifi - cant progress from the poor result to the good and excellent result. After 2 years the TCA value decreased in 18 patients (56%) by no more than 3°. The CIA decrease observed in 21 patients (64%) was by 1° on average. The TCH decrease of 1-5 mm after 2 years since the surgery was seen in 16 patients. In 2 patients incomplete healing of arthrodesis was observed, manifested as a clinically asymptomatic non-union. No deep infection was reported. DISCUSSION: In agreement with the current literature, the arthroscopic subtalar arthrodesis has been confi rmed to be a safe method for the management of consequences of hindfoot fractures, with minimum complications and leading to accelerated bone fusion. Differences can be found in the approach, position, use of cancellous bone graft and surgical techniques. In recent years, prone position, posterior approaches, use of cancellous bone graft, distraction and fi xation with 2-3 screws divergently inserted into the bone prevail. The degree of healing of the bone fusion is generally an important factor. In our study population, non-healing was recorded in 2 patients, namely in the form of a clinically silent non-union. Neurological or early complications and/or osteosynthesis material failure occurred in up to a maximum of 10% of cases. The conclusive results of minimally invasive arthrodesis based on the AOFAS score have been confi rmed by us as well as by most authors. CONCLUSSIONS: Our study confi rmed that the arthroscopic assisted subtalar arthrodesis is a successful, reliable and safe minimally invasive method, with minimum complications, leading to stable arthrodesis. KEY WORDS: subtalar arthrodesis, subtalar arthroscopy.

• MeSH
• artrodéza MeSH
• dolní končetina MeSH
• fraktury kostí * MeSH
• lidé MeSH
• noha (od hlezna dolů) MeSH
• patní kost * chirurgie   MeSH
• poranění kotníku * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH

The main goal of this study was to assess the progress of vertebral stability after lumbar interbody fusion related to microcomputed tomography (micro CT), biomechanical analysis, and histological assessment towards spine fusion. Twelve male pigs were used; each underwent L2-3 discectomy and implantation of an iliac crest bone graft in two groups; six spines were harvested eight weeks (A1) and six spines 16 weeks (A2) after surgery (7 native spines for biomechanical analysis). The CT was performed by GE phoenix datos|x 2.0 with a sample drift correction. The samples were divided according to fusion quality. Biomechanical evaluation was carried out on the MTS Mini Bionix testing system. In the nondestructive mode, three cycles of pure bending moments were applied (5 Nm load limit) at a rate of 20 °/min in flexion (+40 °) and extension (-40 °). Two representative histological sections from four samples were obtained (A1, n = 2; A2, n = 2); areas of mature bone were quantified. In micro CT, better results were achieved in group A2 (not significant). Eight weeks after the operation, flexural stiffness decreased to 48% of its initial value for native cadavers (P < 0.05); after 16 weeks it was comparable to native cadavers, demonstrating the suitability of the implanted graft (P < 0.05). The newly formed bone tissue occupied an average area of 94.205 mm2 (A1) and 26.240 mm2 (A2). It was confirmed that micro CT, biomechanical analysis, and histological assessment are technically feasible and suitable for the evaluation of results of other methods of large bone defect treatment.

Many growth factors have been studied as additives accelerating lumbar fusion rates in different animal models. However, their low hydrolytic and thermal stability both in vitro and in vivo limits their workability and use. In the proposed work, a stabilized vasculogenic and prohealing fibroblast growth factor-2 (FGF2-STAB®) exhibiting a functional half-life in vitro at 37 °C more than 20 days was applied for lumbar fusion in combination with a bioresorbable scaffold on porcine models. An experimental animal study was designed to investigate the intervertebral fusion efficiency and safety of a bioresorbable ceramic/biopolymer hybrid implant enriched with FGF2-STAB® in comparison with a tricortical bone autograft used as a gold standard. Twenty-four experimental pigs underwent L2/3 discectomy with implantation of either the tricortical iliac crest bone autograft or the bioresorbable hybrid implant (BHI) followed by lateral intervertebral fixation. The quality of spinal fusion was assessed by micro-computed tomography (micro-CT), biomechanical testing, and histological examination at both 8 and 16 weeks after the surgery. While 8 weeks after implantation, micro-CT analysis demonstrated similar fusion quality in both groups, in contrast, spines with BHI involving inorganic hydroxyapatite and tricalcium phosphate along with organic collagen, oxidized cellulose, and FGF2- STAB® showed a significant increase in a fusion quality in comparison to the autograft group 16 weeks post-surgery (p = 0.023). Biomechanical testing revealed significantly higher stiffness of spines treated with the bioresorbable hybrid implant group compared to the autograft group (p < 0.05). Whilst histomorphological evaluation showed significant progression of new bone formation in the BHI group besides non-union and fibrocartilage tissue formed in the autograft group. Significant osteoinductive effects of BHI based on bioceramics, collagen, oxidized cellulose, and FGF2-STAB® could improve outcomes in spinal fusion surgery and bone tissue regeneration.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Background: Elbow dislocation is the second most frequent type of large joint dislocations in adults. Standard treatment of simple elbow dislocation (SED) without manifestation of instability includes closed reduction, short-term immobilization of the elbow followed by functional aftercare. This study evaluates SED treatment, comparing outcomes of conservative functional treatment and surgical therapy. Materials and Methods: 54 adult patients with SED without manifest instability treated in tertiary hospital between January 2008 and June 2015 were analyzed in this retrospective study. 28 patients were treated conservatively. Closed elbow reduction was followed by short-term plaster splint and active rehabilitation. Twenty six patients underwent closed elbow reduction and subsequent reconstruction of torn collateral ligaments. Postoperatively, plaster splint was applied followed by rehabilitation. Results: Patients who were treated conservatively reached statistically significant better scores in Quick Disability Arm Shoulder Hand, Oxford Elbow Score, and Mayo Elbow Performance Score. Functional conservative treatment resulted in a higher range of motion. The complication rate was higher in the group of surgically treated patients. Conclusions: Careful examination of elbow stability after closed reduction of SED is crucial for further therapy. Patients with stable SED should be treated with functional conservative therapy. Surgical collateral ligaments revision and reconstruction are indicated only for patients with manifestation of elbow instability.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Akutní traumatické dislokace peroneálních šlach představují relativně výjimečné poranění, které je navíc často přehlédnuto a chybně diagnostikováno jako běžné poranění vazů laterální plochy hlezna. Predispozičními faktory dislokace šlach jsou nejčastěji anatomické variety a současné poranění hlezna a nohy, skeletární i ligamentózní. Základním přepokladem vzniku luxace je prudká kontrakce peroneálních svalů během úrazu. Klíčovým faktorem k určení správné diagnózy je klinické vyšetření. Další radiodiagnostické metody (RTG, CT, MR a další) nemají větší význam. Neexistuje klasifikace poranění, která byla tvořila algoritmus pro následující terapii. Konzervativní způsob léčby často vede k recidivě luxací. Existuje velká řada operačních metod, všechny popisují dobré až výborné klinické výsledky. Na dislokaci peroneálních šlach je třeba dobře pamatovat zvláště u mladých, aktivních pacientů, neboť adekvátně neléčené poranění vede k chronickým obtížím. Metodou volby je u těchto pacientů operační léčba.

Acute peroneal tendon dislocations are relative uncommon but frequently unrecognized (or misdiagnosed) injuries that can be source of lateral ankle pain. Considering this, it is probably more common than previously rea­lized. Anatomic abnormalities are the most often associated with peroneal tendon dislocation. Violent sudden reflex contraction of the peroneal muscles is necessary to produce this injury. Diagnosis and treatment are primarily based on the history and physical examination, occasionally by radiographic studies. Classification schemes has little utility for guiding the treatment since the injury pattern cannot be accurately determined preoperatively. Conservative treatment may be considered for acute dislocation but may be associated with high failure rate. Many surgical methods have been described for treatment of this injury, most patients related good-to-excelent clinical results. Most often these injuries occur in a young, athletically active population, surgical reconstruction has a much higher rate of success compared with nonsurgical treatment in this population.

• Klíčová slova
• dislokace peroneálních šlach,
• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• distorze a distenze komplikace   MeSH
• kotník anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• poranění kotníku * komplikace   MeSH
• poranění šlachy * diagnostické zobrazování   diagnóza   chirurgie   MeSH
• ruptura MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Vzhledem k významné funkci sleziny v imunitních reakcích člověka je dnes ve světě snaha o konzervativní nebo miniinvazivní terapii. Rozšířená kritéria pro konzervativní postupy s sebou nesou nutnost intenzivní monitorace pacienta, dostupnou možnost angioembolizace sleziny či provedení odloženě urgentní laparotomie. Cíl: Cílem naší práce je snaha retrospektivně zhodnotit terapeutický přístup u pacientů s poraněním sleziny u pacientů nesplňujících kritéria polytraumatu. Metodika: Retrospektivní zhodnocení souboru pacientů po tupém torakoabdominálním traumatu s poraněním sleziny léčených konzervativním či operačním postupem na Klinice úrazové chirurgie FN Brno za období 01/2012 – 01/2017. Hodnotili jsme stupeň poranění sleziny, způsob léčby jednotlivých stupňů poranění, vstupní oběhovou stabilitu a případné komplikace během hospitalizace. Výsledky: V souboru bylo hodnoceno 37 pacientů s průměrným věkem 39,6 let. 21,6 % pacientů bylo ošetřeno pro potíže vzniklé 24 a více hodin od úrazu. Primárně konzervativně bylo léčeno 51,4 % pacientů s průměrným stupněm poranění dle AAST 1,9. Primárně operačně bylo řešeno 48,6 % pacientů, kde průměrný stupeň poranění činil dle AAST 3,2. Pouze dva pacienti (5,4 %) jevili známky hemodynamické nestability a byla u nich indikována urgentní laparotomie. K selhání konzervativní léčby došlo u 15,8 % pacientů. Komplikace po splenektomii se vyskytly u 15 % pacientů (krvácení z aa. gastrices breves, incipientní obstrukční ileus s nutností adheziolýzy, abscesová kolekce v lůžku sleziny). Závěr: Současným trendem v léčbě poranění sleziny hemodynamicky stabilních pacientů je záchovný léčebný postup, a to bez ohledu na stupeň poranění. Je nutno brát ohled na přidružené komorbidity, věk pacienta a charakter přidružených poranění. Pravděpodobnost selhání konzervativního postupu léčby na našem pracovišti je v souladu s literárními odkazy.

Introduction: Due to the important function of the spleen in human immune responses, the world is currently seeking means of conservative or minimally invasive therapy. Extended criteria for conservative procedures necessitate more patient monitoring, available angioembolization of the spleen, or urgent laparotomy. Methods: Evaluation of a group of patients treated with conservative or surgical procedures after thoracoabdominal spinal injury with splenic injury at the Department of Trauma Surgery of the University Hospital Brno for the period 01/2012 - 01/2017. We evaluated the grade of splenic injury, type of treatment of individual injury grades, baseline circulatory stability and possible complications during hospitalization. Results: The evaluated group consisted of 37 patients with an average age of 39.6 years. 21.6% of patients were treated for problems occurring within 24 hours or more after injury. Primarily conservatively were treated 51.4% of patients with the average grade AAST 1.9. 48.6% of the patients were treated primarily, with the average incidence of AAST 3.2. Only 2 patients (5.4%) showed signs of haemodynamic instability and were indicated for emergency laparotomy. Conservative treatment failure occurred in 15.8% of patients. Complications following splenectomy occurred in 15% of patients (bleeding from gastrices breves arteries, incipient obstructive ileus requiring adhesiolysis, abscess collection in the spleen bed). Conclusion: The current trend in treating splenic injuries in haemodynamically stable patients is a non-surgical procedure, regardless of the grade of injury. Consideration should be given to associated co-morbidities, age of the patient and the nature of associated injuries. The likelihood of failure of the conservative treatment regimen at our workplace is consistent with the world outcomes.

• MeSH
• dospělí MeSH
• epidemiologická měření MeSH
• hemoperitoneum MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci sleziny * diagnóza   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• ruptura sleziny MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• slezina * chirurgie   patofyziologie   zranění   MeSH
• splenektomie * MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úrazy a nehody klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH