• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory páteře chirurgie   diagnóza   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• neurofibrom * chirurgie   diagnóza   MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• abdominální hernie * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• operace kýly metody   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Cílem práce bylo vytvořit tréninkový program pro chirurgy, ve kterém budou mít možnost zdokonalit své praktické dovednosti nácvikem ošetření polytraumatu na zvířecím modelu. Metody: Laparoskopicky bylo na celkem 60 laboratorních prasatech provedeno poranění tenkého a tlustého střeva, poranění žaludku, jater, sleziny a toraskopicky byl indukován tenzní pneumothorax. Na takto vytvořeném modelu byl následně proveden nácvik vyšetřovacích procesů dle principu ATLS (advanced trauma life support) a protokolu ošetření dle principů DCS (damage control surgery). Méně zkušení chirurgové (N=10) provedli celkem 4 nácviky a zkušení chirurgové po atestaci (N=10) ošetření provedli dvakrát. Hodnocen byl relativní přínos tréninku porovnáním mezi prvním a posledním pokusem. Dále byl hodnocen absolutní přínos školení pro začátečníky při srovnání mezi hodnotami prvního pokusu pokročilých a čtvrtého pokusu začátečníků. Výsledky: Méně zkušení chirurgové zaznamenali zlepšení (první vs. čtvrtý pokus) ve všech parametrech kromě ošetření střeva a času uzávěru laparotomie. Ze srovnání prvního pokusu pokročilých a čtvrtého pokusu začátečníků vyšli začátečníci signifikantně hůře ve všech parametrech kromě dvou výše zmíněných. Průměrná celková krevní ztráta byla vyšší u začátečníků – 2531 (±661,1) g vs. 1189 (±509,5) g (p<0,001) u pokročilých. Závěr: V rámci studie byl vytvořen a validován nový zvířecí model umožňující nácvik ošetření život ohrožujících poranění. Ve skupině začátečníků došlo během tréninku k signifikantnímu zlepšení ve všech sledovaných parametrech. K dosažení výsledků srovnatelných s pokročilými chirurgy je potřeba delší trénink.

Introduction: The aim of this study was to develop a training program for surgeons that would enable them to improve their practical skills using an animal model of polytrauma. Methods: Injury to the stomach, small and large bowel as well as spleen and liver injury were caused laparoscopically, and tension pneumothorax was induced thoracoscopically, in 60 laboratory pigs. A thus obtained polytrauma model was then used for the training of examination processes according to ATLS (advanced trauma life support) principles and of the treatment protocol according to DCS (damage control surgery) principles. Less experienced surgeons (N=10) completed a total of 4 training sessions, and experienced surgeons with postgraduate certification in surgery (N=10) performed 2 treatments. The relative training benefit was subsequently assessed by comparing the first and the last attempt. Furthermore, the absolute benefit of training for the beginners (novice trainees) was evaluated by comparing their last attempt with the first attempt of experienced surgeons. Results: The beginners (less experienced surgeons) showed an improvement (first vs fourth attempt) in all parameters except bowel injury management and laparotomy closure time. Based on the comparison of the experienced surgeons’ first attempt and the beginners’ first attempt, the beginners performed significantly worse in all parameters except the two mentioned above. Average total blood loss was also higher in the beginners’ group – 2531 (±661.1) g vs 1189 (±509.5) g in the experienced surgeons’ group (p<0.001). Conclusion: A novel animal model of polytrauma that can be used for the training of life threatening injury management was developed and validated in the study. The beginners improved significantly in all parameters after the training. However, longer training would be required to achieve results comparable to those of experienced surgeons.

• MeSH
• modely u zvířat * MeSH
• polytrauma * chirurgie   MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Časnou diagnostikou komplikovaného hojení kolorektální anastomózy lze zvýšit šanci na její záchranu a snížit celkovou mortalitu. Konfokální laserová endomikroskopie (CLE) umožňuje hodnocení tkáňové perfuze bez narušení její integrity. Práce na experimentálním modelu hodnotí využitelnost CLE k pooperační monitoraci kolorektální anastomózy. Metody: Do studie bylo zařazeno 9 prasat, u kterých byla provedena ručně šitá kolorektální anastomóza. Zvířata byla následně rozdělena do skupin s normální (N=3) a ischemickou anastomózou (N=6). Pomocí CLE byly pooperačně v pravidelných intervalech hodnoceny mikroskopické známky hypoperfuze. Výsledky: Ve skupině s ischemickou anastomózou bylo patrné nerovnoměrné sycení obrazu, epitel měl nehomogenní okraje a bylo viditelné četnější větvení krypt. Při hodnocení edému (počet krypt na zorné pole) byly rozdíly mezi skupinami signifikantní již při prvním měření po vyvolání ischemie. Signifikantní rozdíl byl i mezi hodnotami naměřenými před a 10 minut po ischemizaci – 8,7±1,9 vs. 6,0±1,1 (p=0,013). Závěr: Pooperační monitorace kolorektální anastomózy pomocí CLE umožňuje rychlé zachycení poruchy perfuze.

Introduction: Early diagnosis of complicated healing of colorectal anastomosis can increase the chance for salvage surgery and thus reduce overall morbidity. Confocal laser endomicroscopy (CLE) enables in vivo assessment of tissue perfusion without disturbing its integrity. This experimental study evaluates the potential of CLE for postoperative monitoring of colorectal anastomosis. Methods: A hand-sewn colorectal anastomosis was performed in 9 pigs. The animals were subsequently divided into groups with normal (N=3) and ischemic anastomosis (N=6). Microscopic signs of hypoperfusion were evaluated postoperatively at regular intervals using CLE. Results: Uneven saturation of the images was evident in the group with ischemic anastomosis. The epithelium had inhomogeneous edges and more numerous crypt branching was visible. Tissue oedema quantified as the number of crypts per visual field was already more extensive at the first measurement after induction of ischemia. There was also a significant difference between the values measured before and 10 minutes after ischemia – 8.7±1.9 vs. 6.0±1.1 (p=0.013). Conclusion: Postoperative monitoring of the colorectal anastomosis using CLE enables prompt detection of perfusion disorders.

• Klíčová slova
• konfokální laserová endomikroskopie,
• MeSH
• anastomóza chirurgická * MeSH
• kolorektální chirurgie veterinární   MeSH
• kolorektální nádory * chirurgie   veterinární   MeSH
• konfokální mikroskopie metody   veterinární   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Česká republika patří mezi státy, ve kterých kolorektální karcinom významně přispívá k celkové onkologické zátěži. Klíčové postavení v multimodální terapii rektálního karcinomu (KR) zaujímá radikální odstranění nádorem postižených tkání, které v současnosti nelze ekvivalentně nahradit. V první dekádě třetího tisíciletí byla miniinvazivní chirurgická léčba postupně rozšiřována o roboticky asistované výkony pro zhoubná onemocnění konečníku. Cílem sdělení je prezentace výsledků nerandomizované studie, ve které jsme analyzovali prospektivně získaná data při roboticky asistovaných operacích rekta pro malignitu. Metody: Soubor nerandomizované observační studie je tvořen 204 nemocnými s KR (<15 cm od análního otvoru), kteří na našem pracovišti v období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2020 podstoupili roboticky asistovanou léčbu. Všechny demografické, klinické a onkologické údaje byly prospektivně získávány a analyzovány – pohlaví, věk, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist), stadium nádorového onemocnění dle TNM klasifikace (UICC), lokalizace nádoru, neoadjuvantní chemoradioterapie, operační čas, krevní ztráta, porucha hojení anastomózy, chirurgické komplikace a letalita během 30 dnů, výskyt lokální recidivy a metastatických ložisek, délka dispenzarizace. Získaná data jsme zpracovali deskriptivními statistickými metodami. Výsledky: Během pětiletého období podstoupilo na našem pracovišti robotickou operaci 204 nemocných s KR, 138 mužů a 66 žen. V 97 (47,5 %) případech bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu (III. a IV. stadium TNM klasifikace). Synchronní jaterní metastázy byly přítomny u 18 pacientů a ve dvou případech byly s KR diagnostikovány sekundarity plicní. K primární operační léčbě jaterních sekundarit bylo přistoupeno u 8 (44,4 %) nemocných a ve dvou případech byla jaterní ložiska radikálně odstraněna současně s primárním novotvarem. U 136 nemocných byl extraperitoneálně uložený novotvar ošetřen ve smyslu totální mezorektální excize a v 68 případech byla provedena parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno 18 komplikací. V 5 (3,6 %) případech se vyskytla porucha hojení anastomózy, která se klinicky manifestovala a vynutila si léčebnou intervenci. V léčbě komplikací byl u více než poloviny (61,1 %) uplatněn operační přístup. Jeden nemocný zemřel v souvislosti s dekompenzací chronického toxonutritivního onemocnění jater. Lokální recidiva, která byla v rámci dispenzarizace zaznamenána u 6 nemocných, byla v polovině případů radikálně odstraněna. Recidiva sekundárního onemocnění jater nebo metachronní jaterní metastázy se vyskytly u 17 pacientů a 76,5 % z těchto nemocných podstoupilo kurativní jaterní resekci. Medián doby dispenzární péče činil 20 měsíců. Závěr: Operační léčba představuje jedinou potenciálně kurativní modalitu v terapeutickém procesu KR. Během prvních dvou dekád třetího milénia se roboticky asistovaná léčba KR stala rutinní terapeutickou modalitou, která je frekventně využívána v celosvětovém měřítku. Na pracovišti autorů v chirurgické léčbě KR dominují da Vinci asistované operace. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi KR dosahují roboticky asistované operace stejných klinických a onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.

Introduction: The Czech Republic belongs to countries in which colorectal cancer significantly contributes to the overall oncological burden. Radical removal of tumor-affected tissues plays a key role in the multimodal therapy of rectal cancer. In the first decade of the third millennium the mini-invasive approach in rectal cancer surgery gradually expanded to include robotic-assisted surgeries. The aim of this paper is to present the results of a non-randomized study with prospectively collected data from robotically assisted rectal cancer surgeries. Methods: 204 patients with rectal cancer (<15 cm from the anal verge) who underwent robotic-assisted surgery at our department between 01 Jan 2016 and 31 Dec 2020 were included in the study. All demographic, clinical and oncological data were prospectively obtained and analyzed − gender, age, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist) classification, stage of cancer according to TNM classification (UICC), tumor location, neoadjuvant chemoradiotherapy, operative time, blood loss, anastomotic leaks, surgical complications, 30-day mortality, local and metastatic recurrence and the length of follow-up. The data were analyzed using methods of descriptive statistics. Results: 204 patients with rectal cancer (RC) of whom 138 were men and 66 were women underwent robotic surgery at our department during the five years period. In 97 (47.5%) cases the disease was diagnosed in an advanced stage (stages III and IV of the TNM classification). Eighteen patients had synchronous liver metastases and 2 patients had pulmonary metastases at the time of the diagnosis. Liver first approach was indicated in 8 (44.4%) patients; two patients underwent radical resection of liver lesions with the primary neoplasm in one surgery. Total mesorectal excision was performed in 136 patients with extraperitoneal disease; partial mesorectal excision was performed in 68 cases. Eighteen complications were documented in the entire group. Clinically relevant anastomotic leak with the need of therapy occurred in 5 (3.6%) cases. Surgical therapy was needed in more than half of the cases (61.1%). One patient died due to decompensation of chronic toxonutritive liver disease. Local recurrence was documented in 6 patients, half of them underwent radical resection. Recurrence of secondary liver disease or metachronous liver lesions occurred in 17 patients, most (76.5%) underwent liver resection with curative intent. The median follow-up period was 20 months. Conclusion: Surgical therapy is the only potentially curative therapy for rectal cancer (RC). Robotic-assisted surgery has become a routine therapeutic modality for RC worldwide during the first two decades of the third millennium. Da Vinci assisted surgeries dominate at the authors’ center in the surgical treatment of RC. Compared to open and laparoscopic resections of RC, robotic-assisted operations achieve the same clinical and oncological results with a lower frequency of complications.

• MeSH
• dospělí MeSH
• karcinom chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   komplikace   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• terciární prevence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH