BACKGROUND: Cladribine, a selective immune reconstitution therapy, is approved for the treatment of adult patients with highly active multiple sclerosis (MS). OBJECTIVES: Provide experience with cladribine therapy in a real-world setting. METHODS: This is a registry-based retrospective observational cohort study. First, using data from the Czech nationwide registry ReMuS, we analysed patients who initiated cladribine from September 1, 2018 to December 31, 2021. Second, we analysed a subgroup of patients who initiated cladribine between September 1, 2018 to June 30, 2020, thus possessing a follow-up period of at least 2 years. We evaluated demographic and MS characteristics including disease-modifying therapies (DMTs) before and after cladribine administration, relapses, Expanded Disability Status Scale (EDSS), and adherence. RESULTS: In total, 617 patients (335 with follow-up of at least 2 years) started cladribine therapy in the study period (mean age 37.0, mean disease duration 8.4 years, 74.1% females). In most cases, cladribine was administered as a second-line drug, a total of 80.7% had been escalated from a platform DMT. During 2 years before cladribine initiation, the average annualised relapse rate (ARR) was .67. Following cladribine initiation, the ARR decreased to .28 in the first year and .22 in the second year. Overall, across the entire two-year treatment period, 69.0% of patients were relapse-free and the average ARR was .25. As for EDSS development, the median baseline EDSS was 2.5 and remained stable even after 24 months. The adherence to treatment ranged of around 90%. CONCLUSION: This nationwide study confirms the efficacy of cladribine in real-world settings, especially in patients who are not treatment-naïve. In addition, the study shows an exceptionally high adherence rate, a finding that underscores the invaluable role of cladribine, but also the value of registry-based studies in capturing real-world clinical practice.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

INTRODUCTION: The influence of breastfeeding and it ́s duration on the course of multiple sclerosis (MS) is unclear. Here we analyzed a real-world data for breastfeeding women with MS and their disease course collected from a Czech national registry ReMuS. OBJECTIVES: To identify risk factors associated with not initiating breastfeeding after delivery, to analyze the impact of breastfeeding on the MS disease course, evaluate the assumption, that breastfeeding is not harmful in MS patients, and compare the disease course by breastfeeding status. MATERIALS AND METHODS: Using propensity score matching we compared Expanded Disability Status Scale (EDSS), confirmed disease worsening (CDW) and annual relapse rate (ARR) in breastfeeding and non-breastfeeding MS patients according to disease duration, disease modifying treatment (DMT) before pregnancy, last EDSS score before conception, age, and ARR during pregnancy. We also compared these parameters between breastfeeding patients not using a DMT and non-breastfeeding patients who resumed DMT within 3 months after delivery. EDSS, ARR, and CDW were collected at 12, 24, and 36 months after delivery. RESULTS: A total of 1681 pregnancies that ended in delivery were analyzed from 2013 through 2020. Change in ARR and EDSS values and 6-months CDW did not significantly differ between the analyzed groups. Compared with non-breastfeeding women who resumed DMT early after delivery, breastfeeding women with MS did not experience worse clinical outcomes even without initiating a DMT. DISCUSSION: Breastfeeding in Czech women with MS did not negatively affect the disease course and can be supported. Patients with MS can be treated with certain DMTs alongside breastfeeding and there is no need to stop breastfeeding, if the patient is clinically stable.

• MeSH
• kojení MeSH
• lidé MeSH
• progrese nemoci MeSH
• recidiva MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: In relapsing-remitting multiple sclerosis (RRMS) the most common treatment strategy has been to start with low-moderate efficacy disease modifying therapy (LE-DMT) and to escalate to more efficacious treatments in cases of breakthrough disease activity. However, recent evidence suggests a better outcome in patients commencing with moderate-high efficacy DMT (HE-DMT) immediately after clinical onset. OBJECTIVE: The aim of this study is to compare disease activity and disability outcomes in patients treated with the two alternative strategies using the Swedish and Czech national multiple sclerosis registries, taking advantage of the fact that the relative frequency of each strategy differs markedly between these two countries. METHODS: Adult RRMS patients who initiated their first-ever DMT between 2013 and 2016 and were included in the Swedish MS register were compared with a similar cohort from the MS register of the Czech Republic using propensity score overlap weighting as a balancing method. The main outcomes of interest were time to confirmed disability worsening (CDW), time to achieve an expanded disability status scale (EDSS) value of 4, time to relapse, and time to confirmed disability improvement (CDI). To support the results, a sensitivity analysis focusing solely on patients from Sweden starting with HE-DMT and patients from the Czech Republic starting with LE-DMT was performed. RESULTS: In the Swedish cohort, 42% of patients received HE-DMT as initial therapy compared to 3.8% of patients in the Czech cohort. The time to CDW was not significantly different between the Swedish and Czech cohorts (p-value 0.2764), with hazard ratio (HR) of 0.89 and a 95% confidence interval (CI) of 0.77-1.03. Patients from the Swedish cohort exhibited better outcomes for all remaining variables. The risk of reaching EDSS 4 was reduced by 26% (HR 0.74, 95%CI 0.6-0.91, p-value 0.0327), the risk of relapse was reduced by 66% (HR 0.34, 95%CI 0.3-0.39, p-value <0.001), and the probability of CDI was three times higher (HR 3.04, 95%CI 2.37-3.9, p-value <0.001). CONCLUSION: The analysis of the Czech and the Swedish RRMS cohorts confirmed a better prognosis for patients in Sweden, where a significant proportion of patients received HE-DMT as initial treatment.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Švédsko MeSH

Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na neurologii.

• MeSH
• neurologie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• neurologie
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

• MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota imunologie   MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Perorální kladribin patří mezi vysoce účinné léky modifikující průběh onemocnění používané v léčbě roztroušené sklerózy. Jeho mechanismus spočívá v navození selektivní imunitní rekonstituce. Z ní vyplývá jednoduché dávkování ve dvou ročních pulzech následované dlouhodobým obdobím potenciální remise. Práce se zabývá zahájením léčby kladribinem, schématem kontrolních vyšetření a typy terapeutické odpovědi. Na základě případné aktivity onemocnění v období po podání kladribinu jsou navrženy možnosti další léčby. Dále uvádíme specifika kladribinu z pohledu plánování těhotenství a očkování.

Oral cladribine is a high efficacy disease-modifying drug for treatment of multiple sclerosis. Its mode of action represents a selective immune-reconstitution resulting in simply dosing in two annual curses followed by a sustained period of a potential remission. Our work is aimed to an initiation of oral cladribine treatment, monitoring schedule and types of terapeutic response. Consequent treatment options are suggested based on eventual disease activity after cladribine courses. Furthermore, cladribine is discussed from perspective of pregnancy planning and vaccination.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• imunomodulace MeSH
• kladribin * terapeutické užití   MeSH
• léková kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• vakcinace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Podělit se o první klinické zkušenosti s léčbou perorálním kladribinem formou analýzy dat z národního registru ReMuS®. Soubor a metodika: Předkládáme analýzu souboru všech pacientů, kteří zahájili léčbu perorálním kladribinem v období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2020, a detailnější analýzu podsouboru 222 pacientů, kteří užili plnou kumulativní dávku. Analýzy zahrnují relapsy, disabilitu, zaměstnanost a sociální dávky, v podsouboru pak také MR aktivitu. Data byla získána ze všech 15 center pro léčbu demyelinizačních onemocnění a vyhodnocena metodami deskriptivní statistiky. Výsledky: Celý soubor obsahuje 436 pacientů (75,5 % žen) věkového průměru 37,0 let a hmotnosti 71,9 kg. Průměrná doba trvání nemoci byla 8,4 roku, vstupní Expanded Disability Status Scale (EDSS) skóre 2,8, roční výskyt relapsů 1,07 před zahájením léčby. U 90 % pacientů nedošlo po 20,8 (90. kvantil) měsíce k progresi disability, v prvním a druhém roce po zahájení léčby zůstaly bez relapsu přibližně tři čtvrtiny pacientů. U 85 % pacientů v definované podskupině nedošlo k významné MR aktivitě. Změna léčby na jiný lék modifikující průběh nemoci proběhla u 12 pacientů. Závěr: V souladu s registračními studiemi ukazují naše data vysoký podíl pacientů bez relapsů, bez progrese postižení a bez aktivity na MR, dále pak velmi nízký podíl pacientů se změnou léčby.

Aim: Our objective was to share our first clinical experience with oral cladribine gathered through the analysis of data of the national ReMuS® registry. Patients and methods: Our sample includes data of all patients who initiated oral cladribine treatment since September 1, 2018 till December 31, 2020. We also analyzed, in more detail, the subgroup of 222 patients who were assumed to complete the full cumulative dose. Our analyses included relapses, disability, employment status and financial social support, and also MRI activity in the subgroup. Data were obtained from all 15 centers for treatment of MS and analyzed in terms of descriptive statistics. Results: A total sample comprised of 436 patients, 75.5% of them females, mean age 37.0 years, and mean weight 71.9 kg. Mean duration since the disease onset was 8.4 years with a mean baseline EDSS (Expanded Disability Status Scale) score of 2.8. Mean annualized relapse rate was 1.07 prior to treatment initiation. After treatment initiation, the confirmed disability progression was not reached in 90% of patients until 20.8 (90th quantile) months after follow up. Approximately three quarters of patients stayed relapse-free in year one and two. In the defined subgroup, 85% of patients had no significant MRI activity. A switch to another disease-modifying drug was performed in 12 patients. Conclusion: In accordance with the pivotal trials, our data demonstrate a high proportion of patients without relapses, disability progression and MRI activity, and a very low proportion of patients with a treatment change.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• kladribin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Řada klinických studií prokázala, že včasná léčba klinicky izolovaného syndromu (clinically isolated syndrome; CIS) může mít příznivý vliv na průběh a prognózu onemocnění. Soubor a metody: ATRACT byla observační neintervenční prospektivní nekomparativní nerandomizovaná jednoramenná otevřená multicentrická studie fáze IV, jejímž primárním cílem bylo zhodnotit vztah mezi charakteristikou CIS a odpovědí na léčbu interferonem (IFN) β-1a podávaným v dávce 44 μg subkutánně 3× týdně. Do studie bylo zařazeno 250 osob ve věku 18– 65 let s diagnostikovaným CIS, které byly léčeny IFN β-1a. Doba sledování činila 24 měsíců. Stav pacientů byl hodnocen při vstupu do studie a při kontrolách v 6., 12., 18. a 24. měsíci od vstupu do studie pomocí Expanded Disability Status Scale (EDSS). Aktivita onemocnění byla hodnocena počtem relapsů za rok (relapse rate). Výsledky: Podíl klinicky stabilních osob dosahoval v průběhu prvního roku 75,11 % a po 2 letech 59,11 %. U 85,45 % osob nedošlo v průběhu 2 let k 3 měsíce trvající progresi skóre EDSS, podíl osob bez relapsu činil 62,67 %. Při hodnocení klinické aktivity onemocnění nebyl zjištěn významný rozdíl mezi podskupinami s mono- a polysymptomatickým CIS. Závěr: Podávání IFN β-1a vedlo v průběhu 2 let u většiny osob s CIS ke stabilizaci onemocnění, která nebyla ovlivněna povahou CIS ani nálezem při vstupním vyšetření MR.

Background: Several clinical studies have shown that early treatment of clinically isolated syndrome (CIS), can improve the course and prognosis of the disease. Patients and methods: ATRACT was an observational, non-interventional, prospective, non-comparative, non-randomized, single-arm, open-label, multicentre phase IV study, which primary aim was to investigate a relationship between clinical features of CIS and therapeutic response to 44 μg of subcutaneous interferon (IFN) β-1a administered three times a week. A total number of 250 subjects aged 18 - 65 years, diagnosed with CIS and treated with IFN β-1a, were enrolled in the study. Patients were followed up for 24 months from baseline and during visits scheduled 6, 12, 18 and 24 months after the baseline visit. Data on the disability level (evaluated by Expanded Disability Status Scale [EDSS]), and number and time of relapses were collected. Results: The proportion of clinically stable subjects was 75.11% within the fi rst year after the treatment initiation, and 59.11% at the end of the follow-up period. Throughout the 2 years, majority of subjects (85.45%) did not experience 3-month confirmed EDSS progression, and the proportion of relapse-free subjects was 62.67%. There was no significant difference in clinical activity between subgroups with mono- and polysymptomatic CIS. Conclusion: IFN β-1a treatment led to a stabilization of clinical activity in most subjects with CIS within 2 years. The clinical stabilization had not been affected by the clinical nature of CIS and the initial MRI finding.

• Klíčová slova
• studie ATRACT,
• MeSH
• demyelinizační nemoci farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• interferon beta 1a * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze IV jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Ukázat celé spektrum nálezů na MR u pa cientů z ČR s progresivní multifokální leukoencefalopatií (PML) asociovanou s podáváním natalizumabu u RS. Soubor a metodika: První případ byl popsán v roce 2009, poslední případ v prosinci 2018, celkem bylo diagnostikováno 14 případů PML u pa cientů s RS. Práce hodnotí MR nález, který vykazoval známky přítomnosti PML a bylo vysloveno podezření na toto onemocnění následně konfirmované pomocí detekce DNA viru Johna Cunninghama (JCV) z mozkomíšního moku pomocí polymerázové řetězové reakce. Všichni pacienti splnili kritéria Americké akademie neurologie z roku 2013 pro diagnózu tohoto onemocnění. MR protokol se lišil, pacienti byli vyšetřeni na různých MR pracovištích z celé ČR, dále i protokol odpovídal době, kdy k vyšetření došlo. Výsledky: Celkem 13 pa cientů (92,9 %) mělo pozitivní nález na MR. Nejčastěji se jednalo o typické postižení bílé hmoty v subkortikální oblasti frontálního laloku (42,9 %), následované parietálním (28,6 %) a temporálním lalokem (28,6 %). Rozsah postižení byl také značně variabilní od drobného diskrétního ložiska až po rozsáhlé difuzní postižení postihující více laloků. U dvou pacientů byla zachycena ložiska v oblasti mozečku a pontu (14,3 %), jeden pacient ze souboru měl postižení v oblasti mezencefalon a další v oblongátě. Ve dvou případech se vyskytovala ložiska v talamech, v jednom případu v putamen. V některých případech byl nález na MR velmi podobný nálezu u RS a na možné PML ukázala především progrese nálezu MR oproti předchozím kontrolám MR, kdy byl nález stacionární. Jeden pacient se zcela vymykal skupině s pozitivním MR nálezem. PML u něho byla diagnostikována z kontrolní lumbální punkce při změně terapie a MR nález v této době byl negativní. Pozitivní nález se objevil až po 6 měsících a jednalo se o podtyp infekce JCV – granulocytární neuronopatie s postižením mozečku. Závěr: Na českém souboru pacientů s PML byla potvrzena velká variabilita v MR nálezech, jež poukázala na důležitost pečlivé monitorace pomocí MR pro zachycení onemocnění optimálně v subklinické fázi.

Aim: To show the full spectrum of MRI findings in all patients ever diagnosed with progres sive multifocal leukoencephalopathy (PML), which is as sociated with natalizumab therapy in patients with MS in the Czech Republic. Patients and methods: The first case was described in 2009, the last case in December 2018, with a total of 14 diagnosed cases of PML in MS patients. This paper evaluates the MRI findings that showed the presence of PML; the diagnosis was subsequently confirmed by detection of the John Cun ningham virus (JCV) DNA from cerebrospinal fluid using polymerase chain reaction. All patients met the American Academy of Neurology criteria from 2013 for diagnosis of this dis ease. The MRI protocol used was variable, both because patients were examined at different MRI sites across the Czech Republic, and because of evolution of protocols over time. In all patients, the protocol contained fluid attenuated inversion recovery (FLAIR), which is the most sensitive sequence for early PML detection. Results: 13 patients (92.9%) had a positive MRI finding. The most frequent fi nd ing was typical white matter involvement in the subcortical area of the frontal lobe (42.9%), fol lowed by the parietal (28.6%) and temporal lobes (28.6%). The extent of the pathology was also very variable, from very small discrete lesions to extensive diffuse lesions affect ing multiple lobes. Two patients were found to have cerebel lar and pons foci (14.3%), one patient in the mesencephalon and another in the medula oblongata. There were thalamic lesions in two cases, and one case of putamen lesions. In some cases, MRI presentation of PML was very similar to the MRI presentation of MS and suspicion of PML was considered because there was new progression of MRI. One patient was completely atypical compared to the rest of the group. PML was diagnosed from a routine lumbar puncture done when therapy was changed, and the MRI finding at that time was negative. Positive findings appeared only 6 months after the PML dia gnosis. This case involved the JCV-granulocytic neuronopathy with cerebel lum affection subtype. Conclusion: The Czech cohort of PML patients confirms the great variability in MRI f ndings and points out the importance of careful MRI monitoring to detect the disease in the subclinical phase.

• Klíčová slova
• asymptomatický nález,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• progresivní multifokální leukoencefalopatie * diagnostické zobrazování   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH