CONTEXT: The impact of surgeon and hospital volume on outcomes after radical prostatectomy (RP) for localised prostate cancer (PCa) remains unknown. OBJECTIVE: To perform a systematic review on the association between surgeon or hospital volume and oncological and nononcological outcomes following RP for PCa. EVIDENCE ACQUISITION: Medline, Medline In-Process, Embase, and the Cochrane Central Register of Controlled Trials were searched. All comparative studies for nonmetastatic PCa patients treated with RP published between January 1990 and May 2020 were included. For inclusion, studies had to compare hospital or surgeon volume, defined as caseload per unit time. Main outcomes included oncological (including prostate-specific antigen persistence, positive surgical margin [PSM], biochemical recurrence, local and distant recurrence, and cancer-specific and overall survival) and nononcological (perioperative complications including need for blood transfusion, conversion to open procedure and within 90-d death, and continence and erectile function) outcomes. Risk of bias (RoB) and confounding assessments were undertaken. Both a narrative and a quantitative synthesis were planned if the data allowed. EVIDENCE SYNTHESIS: Sixty retrospective comparative studies were included. Generally, increasing surgeon and hospital volumes were associated with lower rates of mortality, PSM, adjuvant or salvage therapies, and perioperative complications. Combining group size cut-offs as used in the included studies, the median threshold for hospital volume at which outcomes start to diverge is 86 (interquartile range [IQR] 35-100) cases per year. In addition, above this threshold, the higher the caseload, the better the outcomes, especially for PSM. RoB and confounding were high for most domains. CONCLUSIONS: Higher surgeon and hospital volumes for RP are associated with lower rates of PSMs, adjuvant or salvage therapies, and perioperative complications. This association becomes apparent from a caseload of >86 (IQR 35-100) per year and may further improve hereafter. Both high- and low-volume centres should measure their outcomes, make them publicly available, and improve their quality of care if needed. PATIENT SUMMARY: We reviewed the literature to determine whether the number of prostate cancer operations (radical prostatectomy) performed in a hospital affects the outcomes of surgery. We found that, overall, hospitals with a higher number of operations per year have better outcomes in terms of cancer recurrence and complications during or after hospitalisation. However, it must be noted that surgeons working in hospitals with lower annual operations can still achieve similar or even better outcomes. Therefore, making hospital's outcome data publicly available should be promoted internationally, so that patients can make an informed decision where they want to be treated.
- MeSH
- chirurgové zásobování a distribuce MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- nádory prostaty chirurgie MeSH
- nemocnice MeSH
- poskytování zdravotní péče normy MeSH
- pracovní zátěž MeSH
- prostata chirurgie MeSH
- prostatektomie škodlivé účinky MeSH
- specializovaná centra se zvyšujícím se počtem výkonů a tím zvyšující se kvalitou léčby MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- systematický přehled MeSH
8. vydání 266 stran : ilustrace, tabulky ; 23 cm
TNM klasifikace zhoubných novotvarů, osmé vydání poskytuje nejnovější, mezinárodně uznávané standardy k popisu a kategorizaci stadií nádorového onemocnění. Publikace obsahuje nové a aktualizované orgánově specifické klasifikace, které onkologové a ostatní odborníci potřebují pro přesnou klasifikaci nádoru do stadií, stanovení prognózy a léčby. Anglický originál publikace byl vytvořen v panelu expertů Union for International Cancer Control (UICC). České vydání připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
- MeSH
- klasifikace MeSH
- nádory klasifikace MeSH
- staging nádorů MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- onkologie
Cíl: Naším cílem je prezentovat souhrn poslední verze EAU (Evropské urologické asociace) Guidelines pro screening, diagnostiku a léčbu klinicky lokalizovaného karcinomu prostaty, publikované v roce 2010. Metody: Členové panelu hodnotili nejnovější důkazy publikované v letech 2007–2010. Aktualizovali stávající guidelines a na základě systematického hodnocení literatury (které zahrnovalo průzkum online databáze a přehledů literatury) klasifikovali jednotlivé důkazy na základě úrovní důkazů a stupně doporučení. Výsledky: Kompletní verze guidelines je k dispozici v centrále EAU a na webové stránce www.uroweb.org. Důkazy, které máme v současné době k dispozici, neospravedlňují zahájení plošného screeningu PSA (prostatického specifického antigenu) pro detekci karcinomu prostaty. Diagnostickou metodou volby je systematická biopsie prostaty v lokální anestezii pod ultrazvukovou kontrolou. U mužů s karcinomem prostaty s nízkým rizikem a dlouhou očekávanou délkou života je jednou z možností aktivní sledování. PSADT (doba do zdvojnásobení hladiny PSA) < 3 roky a progrese onemocnění (na základě biopsie prostaty) jsou indikátory pro zahájení aktivní léčby. U mužů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty, u nichž není nezbytná lokální terapie, je adekvátní alternativou k ADT (androgen-deprivační terapii) metoda pozorného vyčkávání (WW). Oba přístupy dosahují srovnatelných onkologických výsledků. Aktivní léčba se obvykle doporučuje u pacientů s lokalizovaným onemocněním a dlouhou očekávanou délkou života. Prospektivní randomizovaná studie prokázala, že radikální prostatektomie (RP) dosahuje lepších výsledků než WW. U pacientů s onemocněním ohraničeným na orgán je léčbou volby nervy šetřící RP, při užití neoadjuvantní androgenní deprivace nebylo prokázáno žádné zlepšení výsledných parametrů. Při radioterapii se doporučuje následující dávkování: alespoň 74 Gy u pacientů s nízkým rizikem a 78 Gy u pacientů se středně vysokým rizikem. U pacientů s lokálně pokročilým onemocněním je léčbou volby tříletý cyklus adjuvantní ADT. Tato modalita dosahuje vynikajících výsledků s ohledem na míru přežití specifickou pro karcinom i celkovou dobu přežití. Sledování po lokální terapii je založeno zejména na základě hladiny PSA. Sledování anamnézy specifické pro onemocnění se zobrazovacím vyšetřením je indikováno pouze v případě, že se objeví symptomy. Závěr: Poznatky v oblasti léčby karcinomu se rychle vyvíjí. Tato EAU Guidelines pro léčbu karcinomu prostaty prezentují souhrn nejnovějších informací a implementují je do klinické praxe.
Objective: Our aim was to present a summary of the 2010 version of the European Association of Urology (EAU) Guidelines on the screening, diagnosis, and treatment of clinically localised cancer of the prostate (PCa). Methods: The working panel performed a literature review of the new data emerging from 2007 to 2010. The guidelines were updated, and level of evidence and grade of recommendation were added to the text based on a systematic review of the literature, which included a search of online databases and bibliographic reviews. Results: A full version is available at the EAU office or Web site (www.uroweb.org). Current evidence is insufficient to warrant widespread population-based screening by prostate-specific antigen (PSA) for PCa. A systematic prostate biopsy under ultrasound guidance and local anaesthesia is the preferred diagnostic method. Active surveillance represents a viable option in men with low-risk PCa and a long life expectancy. PSA doubling time in < 3 yr or a biopsy progression indicates the need for active intervention. In men with locally advanced PCa in whom local therapy is not mandatory, watchful waiting (WW) is a treatment alternative to androgen-deprivation therapy (ADT) with equivalent oncologic efficacy. Active treatment is mostly recommended for patients with localised disease and a long life expectancy with radical prostatectomy (RP) shown to be superior to WW in a prospective randomised trial. Nerve-sparing RP represents the approach of choice in organ-confined disease; neoadjuvant androgen deprivation demonstrates no improvement of outcome variables. Radiation therapy should be performed with at least 74 Gy and 78 Gy in low-risk and intermediate/high-risk PCa, respectively. For locally advanced disease, adjuvant ADT for 3 yr results in superior disease-specific and overall survival rates and represents the treatment of choice. Follow-up after local therapy is largely based on PSA, and a disease-specific history with ima - ging is indicated only when symptoms occur. Conclusions: The knowledge in the field of PCa is rapidly chan - ging. These EAU Guidelines on PCa summarise the most recent findings and put them into clinical practice.
- MeSH
- biopsie metody využití MeSH
- brachyterapie metody využití MeSH
- diagnostické techniky urologické využití MeSH
- Evropská unie MeSH
- lidé MeSH
- nádory prostaty diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- plošný screening metody využití MeSH
- prostatektomie metody využití MeSH
- radioterapie metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- urologické chirurgické výkony u mužů metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíle: Naším cílem je prezentovat souhrn EAU (European Association of Urology) Guidelines pro léčbu pokročilého, recidivujícícho karcinomu prostaty rezistentního vůči kastraci (CRPC). Metody: Členové panelu hodnotili nejnovější důkazy publikované v letech 2007–2010. Aktualizovali stávající guidelines a na základě systematického hodnocení literatury (které zahrnovalo průzkum online databáze a přehledů literatury) klasifikovali jednotlivé důkazy na základě úrovní důkazů a stupně doporučení. Výsledky: Standardní léčba metastazujícího karcinomu prostaty spočívá v současné době v aplikaci agonistů LHRH (hormonu uvolňujícího luteinizační hormon). Ačkoli aplikace antagonistů LHRH snižuje hladinu testosteronu bez fenoménu tzv. „vzplanutí“, klinický benefit této léčby je třeba teprve posoudit. Kompletní androgenní blokáda přináší pouze minimální benefit v době přežití – přibližně 5 %. U dobře vybrané populace pacientů dosahuje intermitentní androgenní deprivace (IAD) srovnatelné onkologické účinnosti jako kontinuální deprivační terapie (ADT). U pacientů s lokálně pokročilým a metastazujícím karcinomem prostaty nezpůsobuje časná indikace ADT (ve srovnání s pozdější ADT) signifikantní benefit v době přežití. Recidiva po lokální terapii je definována zvýšením prostatického specifického antigenu (PSA) > 0,2 ng/ml po radikální prostatektomii (RP) a > 2 ng/ml nad nadir po radioterapii (RT). V případě biochemické recidivy po RP je indikována záchranná RT (u pacientů s PSA < 0,5 ng/ml) a v případě selhání radioterapie záchranná RP nebo kryochirurgická ablace prostaty. V případě, že je hladina PSA < 2,5 ng/ml, nemá endorektální zobrazovací vyšetření magnetickou rezonancí a 11C-choline pozitrovaná emisní tomografie/počítačová tomografie (CT) zásadní význam. Jestliže PSA nepřesahuje 20 ng/ml, lze CT sken i scintigrafii skeletu vynechat. Monitorování pacienta po ADT by mělo zahrnovat scree ning pro odhalení metabolického syndromu, měření PSA a hladiny testosteronu. Možnosti léčby karcinomu prostaty rezistentního vůči kastraci (CRPC) zahrnují hormonální terapii druhé volby, aplikaci moderních přípravků a chemoterapii na bázi docetaxelu – 75 mg/m2 každé tři týdny. Jednou z dalších potenciálních alternativ se v budoucnosti může stát aplikace cabazitaxelu v rámci terapie druhé volby u pacientů, u nichž dojde k recidivě po aplikaci docetaxelu. Kyselinu zoledronovou a denusomab lze užít u mužů se CRPC a kostními metastázami do skeletu jako prevenci vzniku komplikací souvisejících se skeletem. Závěr: Poznatky týkající se pokročilého, metastazujícího karcinomu prostaty rezistentního vůči kastraci se velmi rychle vyvíjí. Kompletní verze guidelines je k dispozici v ústředí EAU a na webové stránce www.uroweb.org.
Objectives: Our aim is to present a summary of the 2010 version of the European Association of Urology (EAU) Guidelines on the treatment of advanced, relapsing, and castration-resistant prostate cancer (CRPC). Methods: The working panel performed a literature review of the new data emerging from 2007 to 2010. The guidelines were updated, and the levels of evidence (LEs) and/or grades of recommendation (GR) were added to the text based on a systematic review of the literature, which included a search of online databases and bibliographic reviews. Results: Luteinising hormone-releasing hormone (LHRH) agonists are the standard of care in metastatic prostate cancer (PCa). Although LHRH antagonists decrease testosterone without any testosterone surge, their clinical benefit remains to be determined. Complete androgen blockade has a small survival benefit of about 5%. Intermittent androgen deprivation (IAD) results in equivalent oncologic efficacy when compared with continuous androgen-deprivation therapy (ADT) in well-selected populations. In locally advanced and metastatic PCa, early ADT does not result in a significant survival advantage when compared with delayed ADT. Relapse after local therapy is defined by prostate-specific antigen (PSA) values > 0.2 ng/ml following radical prostatectomy (RP) and > 2 ng/ml above the nadir after radiation therapy (RT). Therapy for PSA relapse after RP includes salvage RT at PSA levels < 0.5 ng/ml and salvage RP or cryosurgical ablation of the prostate in radiation failures. Endorectal magnetic resonance imaging and 11C-choline positron emission tomography/computed tomography (CT) are of limited importance if the PSA is < 2.5 ng/ml; bone scans and CT can be omitted unless PSA is > 20 ng/ml. Follow-up after ADT should include screening for the metabolic syndrome and an analysis of PSA and testosterone levels. Treatment of castration-resistant prostate cancer (CRPC) includes second-line hormonal therapy, novel agents, and chemotherapy with docetaxel at 75 mg/m2 every 3 wk. Cabazitaxel as a second-line therapy for relapse after docetaxel might become a future option. Zoledronic acid and denusomab can be used in men with CRPC and osseous metastases to prevent skeletal-related complications. Conclusion: The knowledge in the field of advanced, metastatic, and CRPC is rapidly changing. These EAU Guidelines on PCa summarise the most recent findings and put them into clinical practice. A full version is available at the EAU office or online at www.uroweb.org.
- Klíčová slova
- přehled, sledování, záchranná radioterapie, záchranná radikální prostatektomie, androgenní deprivace, chemoterapie, MDV3100,
- MeSH
- abirateron MeSH
- androstenoly aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antagonisté androgenů aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bisfosfonáty aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chemorezistence genetika imunologie účinky léků MeSH
- denosumab MeSH
- docetaxel MeSH
- Evropská unie MeSH
- fenylthiohydantoin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hormonální protinádorové látky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody využití MeSH
- kyselina zoledronová MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru diagnóza terapie MeSH
- metastázy nádorů diagnóza terapie MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nádory prostaty farmakoterapie radioterapie terapie MeSH
- prostatektomie metody využití MeSH
- radioterapie metody využití MeSH
- taxoidy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- záchranná terapie metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
The Gleason system for grading prostate cancer assigns a score on the basis of the most prevalent and second most prevalent grade. Several studies have investigated the clinical significance of a tertiary grade in radical prostatectomy samples. A systematic search of the published work identified seven studies that reported the prognostic value of a tertiary Gleason grade. Three studies correlated the presence of a tertiary grade with pathological stage, and six with prostate-specific antigen recurrence or clinical progression. In the small number of studies available, the frequency of a tertiary grade was consistently higher in samples characterised with pathological variables of poor outcome, such as extra-prostatic extension and positive surgical margins, but not lymph-node metastases. In five studies the presence of a tertiary grade increased the risk of prostate-specific antigen recurrence after radical prostatectomy by a factor of 2.5. However, modification of the Gleason score to include a tertiary grade in Gleason 4+3 tumours might overestimate the risk of seminal-vesicle or lymph-node invasion. This systematic review has established the association of a tertiary grade with poorer outcome than that associated with no tertiary grade. A tertiary grade should, therefore, be included in the pathological reporting of prostate cancer and be considered in the interpretation and design of clinical trials. However, all studies assessed for this review were retrospective, potentially affected by selection bias, and based on radical prostatectomy samples or transurethral resections rather than biopsy samples. Therefore, more evidence is needed to warrant the adaptation of the Gleason system to account for the presence of a tertiary grade, especially when scoring prostatic biopsies and applying predictive algorithms.
