• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Variabilita srdeční frekvence (VSF) je uznávaným ukazatelem při diagnostice kardiální autonomní neuropatie (KAN) a je využitelná jako nezávislý prognostický ukazatel rizika náhlé smrti na arytmii. Přes důležitost včasné diagnostiky je zjištění KAN, zejména u diabetiků, často pozdní diagnózou. Důvodem vedle dlouhé subklinické fáze je i velká diverzifikace metodik, absence jednotných normálových hodnot, zejména co se týče VSF stanovené metodou spektrální analýzy (SAVSF) v krátkých záznamech elektrokardiogramu (EKG). Cíl: Cílem práce bylo pomocí průřezové studie u diabetiků 2. typu posoudit potenciál metodiky diagnostikující KAN pomocí SAVSF v krátkých záznamech EKG při autonomní zátěži - ortoklinostatickém testu (test leh1-stoj-leh2, pětiminutové záznamy) v modifikaci rozdílných normativních přístupů k postprocessingové analýze získaných dat podle tří různých autorů. Sekundárními cíli bylo zhodnotit význam přídatné autonomní zátěže hlubokou ventilací a porovnat naměřená data VSF s vybranými klinickými a laboratorními ukazateli vyšetřovaných pacientů. Materiál a metody: Soubor tvořilo 43 diabetiků 2. typu (12 žen, 31 mužů, průměrný věk 51,1 ± 10,7 roku) bez manifestních projevů KAN, bez závažné kardiovaskulární anamnézy, vyjma nekomplikované hypertenze. Pomocí diagnostického systému DiANS PF8 s telemetrickým přenosem EKG a dechové frekvence byla provedena série reflexních zkoušek podle Ewinga a SAVSF (fourierovská analýza tachogramu, okno 256) při autonomní zátěži při testu leh1-stoj-leh2 (test LSL) a při pětiminutové frekvenčně kontrolované neprohlubované ventilaci 12 cyklů/min. Získané spektrální ukazatele byly porovnávány s normativy tří různých autorů používajících sice stejný algoritmus záznamu EKG (test LSL), ale rozdílné postprocessingové zpracování dat: 1. stanovení závažnosti KAN podle porovnání komplexního ukazatele - tzv. funkčního věku autonomního nervového systému (ANS) vyšetřovaného a věkové normy, 2. hodnocení závažnosti KAN podle věkově stratifikovaných hodnot mediánu a percentilů, 3. hodnocení závažnosti KAN podle kumulativního spektrálního výkonu v průběhu celého testu (cumLFHF). Výsledky: Hodnocením podle celkového Ewingova skóre (ETS) bylo bez podezření na KAN (ETS = 0) 11,6 %, s možnou KAN (ETS = 1) 32,6 %, s manifestní KAN (ETS = 2-3) u 55,8 % pacientů. Byla prokázána střední korelační závislost mezi ETS a jednotlivými ukazateli SAVSF po ortoklinostáze (test LSL) v poloze leh2 (ms2): TP (celkový výkon, f = 0,02-0,5 Hz): r = -0,4, p < 0,006, komponenta LF (nízké frekvence, 0,05-0,15 Hz): r = -0,31, p < 0,04, komponenta HF (vysoké frekvence, 0,15-0,5 Hz): r = -0,45, p < 0,003 i za podmínek kontrolované ventilace (PB), a to pro TP (ms2): r = -0,56, p < 0,0001, LF: r = -0,38, p < 0,018, HF: r = -0,52, p < 0,001. Byla nalezena střední korelační závislost mezi ETS a hodnocením VSF pomocí komplexního ukazatele - "funkční věk ANS" (r = 0,37, p < 0,015), ETS a cumLFHF, ETS a ln(cumLFHF) (ms2): r = -0,46, p < 0,002. Byl potvrzen významný rozdíl mezi "funkčním věkem ANS" a kalendářním věkem u většiny pacientů (průměr 21,8 ± 12,9 roku, medián 23,5 roku, p < 0,0001). Nepodařilo se aplikovat hodnocení závažnosti KAN podle věkově stratifikovaných hodnot mediánu a percentilů ukazatelů TP, LF, HF, LF/HF. Mezi ukazateli SAVSF a klinickými ukazateli (antropometrické, echokardiografické, QTc, laboratorní testy) vynikala střední závislost mezi hodnotou glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a základními ukazateli SAVSF (TP, LF, HF, LF/HF), "funkčním věkem ANS" a cumLFHF (r = 0,36-0,53, při p < 0,0004 až p < 0,02). Závěr: Pro diagnostiku KAN pomocí VSF je optimální a v praxi dobře průchodnou metodikou SAVSF analyzovaná z krátkodobých záznamů EKG v podmínkách autonomní zátěže pomocí ortoklinostatického testu leh-stoj-leh, a to metodikou stratifikující závažnost KAN pomocí komplexního ukazatele - tzv. funkčního věku ANS. V detailním posouzení sympatovagální rovnováhy doplňuje diagnostiku pomocí reflexních autonomních testů (Ewingova baterie). Vedle ortoklinostatické zátěže je doporučeno ke zvýšení výtěžnosti metody SAVSF doplnění vyšetřovacího algoritmu o vagovou provokaci frekvenčně kontrolovaným neprohlubovaným dýcháním 12 cyklů/min. Hodnocení závažnosti KAN podle kumulativního ukazatele celkové VSF (cumLFHF) ukázalo dobrou diskriminační schopnost pro prvotní screeningovou diagnostiku KAN, i když bez možnosti rozlišení poruchy mezi sympatickou a vagovou větví ANS. Prezentovaná průřezová práce na souboru diabetiků 2. typu prokázala významnou autonomní dysfunkci u většiny souboru bez závislosti na délce trvání diabetu. Jednoznačně podporuje doporučení, že posouzení integrity ANS u diabetu 2. typu má být provedeno již při stanovení diagnózy choroby v rámci vstupního stagingu nemoci. Závažnost postižení KAN dobře koreluje s metabolickou kompenzací diabetu vyšetřovanou pomocí HbA1c.

Introduction: Heart rate variability (HRV) is a respected measure used in the assessment of cardiac autonomic neuropathy (CAN) and it can serve as an independent prognostic indicator of sudden arrhythmic death risk. Despite the importance of early detection, the diagnosis of CAN is often made too late, especially in diabetics. Beside the long subclinical phase of CAN, reasons for this include great diversification of employed diagnostic methods and absence of universally accepted normal values; the latter applies mostly in HRV evaluated using short-term spectral analysis (SAHRV). Aim: The aim of this cross-sectional study involving patients with type 2 diabetes was to summarize the real potential of using a testing method for CAN diagnosis by short-term SAHRV, including an autonomic load imposed during an orthoclinostatic test (Supine1 - Standing - Supine2, short 5-min recordings). Three different normative approaches to the postprocessing analysis of acquired data described by different authors were employed. Secondary aim of the study was to assess the benefit of rate-controlled breathing. The next aim was to compare the HRV data measured with the selected clinical and laboratory indices in patient examined. Materials and methods: The study included 43 patients with type 2 diabetes (12 women, 31 men, mean age 51.1 ± 10.7 y) and no history of manifest CAN or serious cardiovascular illness, except uncomplicated hypertension. Using a diagnostic system DiANS PF8 with telemetric transfer of ECG and respiratory rate, series of reflex tests according to Ewing and SAHRV (Fourier tachogram analysis, window 256) during autonomic load imposed by Supine1 - Standing - Supine2 test (SSS test) and during 5 minutes of rate-controlled, non-deepened breathing (PB, 12 cycles/min) were performed. Acquired spectral indices were analyzed and compared with normatives of 3 authors using the same recording algorithm, SSS test, but different data postprocessing analysis. These were 1. so called "functional age" of autonomic nervous system (ANS), 2. assessment of CAN severity according to age-stratified medians and percentiles, 3. assessment of CAN severity according to cumulative spectral power during the entire test (cumLFHF). Results: According to the total Ewing score (ETS), 11.6% patients were categorized as CAN-free (ETS = 0), 32.6% were diagnosed with possible CAN (ETS = 1), and 55.8% labeled with manifest CAN (ETS = 2 to 3). Moderate correlation between ETS and individual SAHRV parameters following orthoclinostasis (test SSS) in Supine2 position was described [ms2]: TP (total power, f = 0.02-0.5 Hz): r = -0.4, p < 0.006; LF component (low frequency, 0.05-0.15 Hz): r = -0.31, p < 0.04; HF component (high frequency, 0.15-0.5 Hz): r = -0.45, p < 0.003) and the same applied to rate-controlled breathing PB (TP, [ms2]: r = -0.56, p < 0.0001; LF: r = -0.38, p < 0.018; HF: r = -0.52, p < 0.001). Moderate correlation was also found between ETS and HRV assessment using a complex indicator - "functional age of ANS" (r = 0.37, p < 0.015), ETS a cumLFHF, ETS a ln(cumLFHF) [ms2]: r = -0.46, p < 0.002. In most patients, significant difference between functional age of ANS and calendar age was confirmed (mean 21.8 ± 12.9 y, median 23.5 years, p < 0.0001). An attempt to assess the severity CAN using age-stratified medians and percentiles of TP, LF, HF, and LF/HF was not successful. As for SAHRV and clinical indices (anthropometric, echocardiographic, QTc, laboratory), moderate correlation between the glycated haemoglobin on one side and basic SAHRV indices (TP, LF, HF, LF/HF), functional age of ANS and cumLFHF on the other side was prominent (r = 0.36 to 0.53, p < 0.0004 to p < 0.02). Conclusion: Assessment of CAN using evaluation of HRV can optimally be performed (and simply realized in clinical practice) using SAHRV based on short ECG recordings during autonomic load imposed by orthoclinostatic test (Supine1 - Standing - Supine2) and on postprocessing data analysis using complex indicator called "functional age of ANS". In the detailed evaluation of sympathovagal balance, it complements the screening assessment with cardiovascular reflex tests (Ewing's battery). Beside the orthoclinostatic load, pronounced vagal provocation using rate-controlled, non-deepened breathing (12 cycles/min) represents a recommended facultative load option increasing the yield of the SAHRV method. The detection and assessment of CAN severity while applying the cumulative indicator of HRV (cumLFHF) showed a good discrimination power in the frontline screening for CAN, albeit without the possibility to distinguish between the sympathetic and vagal branch of ANS. Presented cross-sectional study in type 2 diabetes mellitus demonstrated a significant autonomic dysfunction in the majority of patients examined, independently of diabetes duration. It supports the recommendation to assess the ANS integrity in type 2 diabetes already at diagnosis, within the initial staging of the illness. The severity of CAN correlates well with metabolic control of diabetes as evaluated by HbA1c.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• diabetické neuropatie * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• individuální biologická variabilita MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• spektrální analýza MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zátěžový test metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKROUND: The autonomic nervous system is one of the major homeostatic regulatory systems of the body. Detection of cardiac autonomic neuropathy (CAN), reflected by reduced heart rate variability (HRV), is an independent adverse prognostic factor: sympathovagal balance failure with a sympathetic dominance is the main trigger for lethal arrhythmias and sudden death. METHODS AND RESULTS: PubMed database based on original articles from 1983 to 2013 and the author´s clinical experience. This review covers the current status of the methodology and the clinical uses of HRV, especially in the field of internal medicine. CONCLUSION: Heart rate variability is making a valuable contribution to the diagnosis of cardiovascular autonomic dysfunction and CAN. It can be assessed from short-term and long-term ECG recordings. It is one of the few methods that allow outpatient CAN diagnosis, monitoring the progress, therapeutic effect and evaluation of patient prognosis. It is used as an independent prognostic factor in combination with other recognized risk factors in risk stratifying after myocardial infarction. It is a unique method of CAN diagnosis particularly in diabetology. Its diagnostic and prognostic potential in other medical fields is being intensively explored.

• MeSH
• autonomní nervový systém patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční arytmie patofyziologie   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Symptomatické srdeční postižení je nejvýznamnějším prognostickým faktorem u nemocných s AL amyloidózou. Limitací dlouhodobého přežití je nejen samotné srdeční postižení, ale i omezený výběr terapie s neuspokojivými výsledky. Cílem předloženého sdělení je posouzení vlivu dosažené léčebné odpovědi na přežití nemocných se symptomatickým kardiálním postižením při AL amyloidóze léčených konvenční terapií. Materiál a metody: Sledovaný soubor zahrnoval 19 nemocných se systémovou AL amyloidózou se symptomatickým srdečním postižením, kteří byli sledováni a léčeni na III. interní klinice v letech 2004–2012. Poměr mužů a žen byl 17 : 2, věkový medián 64 let (48–78 let) a ve sledovaném období 13 nemocných zemřelo. Funkční statut byl definován NYHA klasifikací, přičemž postižení u pěti nemocných odpovídalo třídě II, u 10 třídě III a třídě IV odpovídali čtyři nemocní. Léčebné odpovědi byly posuzovány s využitím modifikovaných IMWG a ISA kritérií, přičemž všichni nemocní byli léčeni konvenční terapií. Kombinací alkylačních látek (alkeran, cyklofosfamid) a steroidů bylo léčeno devět nemocných, u šesti nemocných byla použita kombinovaná terapie s thalidomidem a čtyři byli léčeni kombinací bortezomibu a dexametazonu. K analýze dat byl použit software SPSS v. 15 (SPSS Inc., Chicago, USA). K hodnocení přežití bylo užito Log Rank testu. Výsledky: Do statistické analýzy bylo zahrnuto pouze 13 nemocných, kteří prodělali alespoň tři měsíce terapie, přičemž šest nemocných dosáhlo kompletní remise (CR), čtyři nemocní dosáhli parciální remise (PR) a u tří nemocných bylo dosaženo pouze stability onemocnění (SD). Byly zjištěny významné rozdíly v přežití nemocných dle dosažené hematologické odpovědi, přičemž u nemocných s dosaženou CR byl medián přežití 39 měsíců oproti 10 měsícům u pacientů s PR nebo SD (p = 0,005). Závěr: Výsledky práce dokazují, že dosažení kompletní hematologické odpovědi je spojeno s významně delším přežitím nemocných se symptomatickou formou srdečního postižení při AL amyloidóze.

Background: Symptomatic cardiac involvement is the most important prognostic factor in AL amyloidosis patients. Long‑term survival is limited not only by cardiac involvement condition, but also by limited choice of treatment with unsatisfactory results. The aim of the present report is to assess the effect of achieved treatment response on survival of AL amyloidosis patients with symptomatic cardiac involvement under conventional treatment. Material and Methods: The monitored patient set consisted of 19 patients with systemic AL amyloidosis and symptomatic cardiac involvement, treated and monitored at the III. Clinic of Internal Medicine between 2004 and 2012. The male : female ratio was 17 : 2, and the age median was 64 (range 48 to 78 years). Thirteen patients died within the monitored period. Functional status was defined according to the NYHA classification, where five patients had class II involvement, 10 patients had class III involvement, and four patients had class IV involvement. Treatment response was assessed by the application of modified IMWG and ISA criteria; all patients were undergoing conventional treatment. Nine patients were treated by a combination of alkylating agents (alkeran, cyclophosphamide), six were treated by a combination treatment with thalidomide, and four were treated by a combination of bortezomib and dexamethasone. Data were analyzed with software SPSS v. 15 (SPSS, Inc., Chicago, USA). Log Rank Test was applied to survival evaluation. Results: The statistical analysis included only 13 patients who underwent at least three months of treatment, where six patients attained complete remission (CR), four patients attained partial remission (PR), and three patients attained only stabilization of disease (SD). Significant difference in patient survival was found to be correlated with attained hematological response, where the patients who attained CR had median survival of 39 months vs 10 months in patients who attained PR or SD (p = 0.005). Conclusion: The results indicate that attainment of complete hematological remission is associated with significantly longer survival of AL amyloidosis patients with symptomatic cardiac involvement. Key words: amyloidosis – cardiomyopathy – treatment – survival This study was supported by grant NT 12451/5. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 17. 3. 2013 Accepted: 27. 3. 2013

• MeSH
• amyloidóza * komplikace   terapie   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• kardiomyopatie MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• přežití MeSH
• prognóza * MeSH
• riziko MeSH
• senioři MeSH
• srdce * patofyziologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• terapie metody   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Srdeční postižení je dominantní prognostický faktor u nemocných s AL‑amyloidózou. Pro detailní zhodnocení přítomnosti a míry srdečního postižení se využívá řady neinvazivních vyšetřovacích metod, zejména echokardiografie a magnetické rezonance; z laboratorních parametrů jsou to troponiny a natriuretické peptidy. Kromě detekce srdečního postižení jsou srdeční bio­markery využívány jako poměrně silný stratifikační a prognostický faktor. Cíl: Cílem práce je prezentace vlastních zkušeností se stanovením srdečních bio­markerů u nemocných s AL‑amyloidózou. Soubor a metody: Sledovaný soubor zahrnoval 22 nemocných s histologicky verifikovanou AL‑amyloidózou, přičemž kritéria srdečního postižení splňovalo 18 pacientů. U všech nemocných byly stanoveny hladiny srdečních bio­markerů – troponinu T (TnT) a NT‑proBNP. Pro rizikovou stratifikaci nemocných bylo užito stážovacího systému Mayo založeného právě na stanovení obou parametrů, k hodnocení přežití bylo užito log rank testu. Výsledky: Medián přežití nemocných se stigmaty srdečního postižení činil 10 měsíců oproti 60 měsícům u nemocných bez známek srdečního postižení (p = 0,133). U 4 nemocných bez srdečního postižení byly zjištěny pozitivní hladiny TnT u 1 nemocného, v případě NT‑proBNP pak u 2 nemocných. V případě nemocných se srdečním postižením byla abnormální hladina NT‑proBNP zaznamenána u všech nemocných (medián 4 752 ng/l; 415,7–35 000), stejně tak i pozitivita TnT (medián 0,0815 μg/l; 0,02–0,986). S využitím stratifikačního systému Mayo v celém souboru byli 2 nemocní ve stadiu I, 5 ve stadiu II a 15 pacientů ve stadiu III, medián přežití pro skupiny Mayo I + II vs Mayo III činil 60 vs 6 měsíců (p = 0,015), přičemž je patrné, že přežití nemocných ve stadiu III je extrémně limitováno. Při posuzování změny hladin TnT a NT‑proBNP ve vztahu k léčebné odpovědi je patrné, že míra poklesu hladin obou ukazatelů závisí na maximální hloubce léčebné odpovědi, resp. dosažení kompletní hematologické remise. Závěr: Dosažené výsledky, ač zjištěné na limitovaném souboru nemocných, potvrzují jednoznačný přínos využití stanovení srdečních bio­markerů v dia­gnostickém a léčebném algoritmu u nemocných s AL‑amyloidózou. Stratifikační systém Mayo využívající hodnot srdečních ukazatelů představuje robustní nástroj pro rizikovou stratifikaci nemocných s AL‑amyloidózou.

Introduction: Cardiac involvement is a dominant prognostic factor in AL amyloidosis patients. A detailed assessment of the presence and degree of cardiac involvement utilizes an array of non‑invasive investigation methods, particularly echocardiography and MRI; laboratory parameters include troponins and natriuretic peptides. Cardiac involvement detection aside, cardiac bio­markers are used as a relatively strong stratification and prognostic factor. Objective: The presentation of cardiac bio­markers assay applications in AL amyloidosis patients at an individual treatment center. Patients and methods: The monitored patient set consisted of 22 patients with histologically confirmed AL amyloidosis, of whom 18 met the criteria for cardiac involvement. Levels of cardiac bio­markers troponin T (TnT) and N‑terminal pro‑brain natriuretic peptide (NT‑ProBNP) were determined in all patients. Risk stratification of the patients utilized the Mayo staging system which is based on both bio­markers’ assays; Log Rank Test was applied to survival evaluation. Results: Median survival of patients with cardiac involvement stigmata was 10 months vs 60 months survival of patients without signs of cardiac involvement (p = 0.133). Of the 4 patients without cardiac involvement, 1 has shown positive levels of TnT and 2 positive levels of NT‑ProBNP. All cardiac involvement patients exhibited abnormal levels of NT‑ProBNP (median 4,752 ng/l; 415.7–35,000) as well as positive levels of TnT (median 0.0815 μg/l; 0.02–0.986). The application of the Mayo stratification system to the set had determined 2 patients at stage I, 5 patients at stage II and 15 patients at stage III. The median survival of the Mayo I + II group vs the Mayo III group was 60 vs 6 months (p = 0.015), revealing extremely limited survival of stage III patients. Assessment of TnT and NT‑ProBNP levels relative to treatment response shows that the degree of decrease in both markers depends on maximum treatment response – respectively the attainment of a complete hematological remission. Conclusion: The results, although obtained from a limited set of patients, confirm a definitive benefit of the application of cardiac bio­markers assay in the dia­gnostic and therapeutic algorithm of AL amyloidosis patients. The Mayo stratification system utilizing the cardiac indicator values represents a robust tool for risk stratification of AL amyloidosis patients.

• MeSH
• amyloidóza * MeSH
• biologické markery * MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myokard patologie   MeSH
• natriuretické peptidy * diagnostické užití   MeSH
• přežití MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• prognóza * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdce * patofyziologie   MeSH
• srdeční selhání MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• troponin * diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

In septic patients treated by vancomycin or gentamicin, intermittent or continuous dialysis methods will be performed as part of complex treatment in development of acute renal dysfunction. Based on monitoring concentrations of antibiotics in the serum,ultrafiltrate and dialysate the effect of individual elimination methods on pharmacokinetics of selected antibiotics will be assessed. Using a predictive model the target levels will be simulated and validated by measurements of serum concentrations.

U septických pacientů, léčených vankomycinem nebo gentamicinem budou při rozvoji akutní poruchy funkce ledvin prováděny v rámci komplexní léčby kontinuální nebo intermitentní dialyzační metody. Na základě monitorování koncentrací antibiotik v séru, ultrafiltrátu a dialyzátu bude hodnocen vliv prováděných eliminačních metod na farmakokinetiku vybraných antibiotik. Na prediktivním modelu bude simulováno dosažení cílových farmakokinetických ukazatelů, které bude následně ověřeno měřením sérových hladin antibiotik.

• MeSH
• akutní poškození ledvin farmakoterapie   MeSH
• algoritmy MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   krev   terapeutické užití   MeSH
• gentamiciny farmakokinetika   krev   MeSH
• hemofiltrace metody   MeSH
• monitorování léčiv MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• sepse farmakoterapie   MeSH
• vankomycin farmakokinetika   krev   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• farmacie a farmakologie
• farmacie a farmakologie
• nefrologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH