Ambulance Kardiovaskulární rehabilitace funguje ve Fakultní nemocnici Brno systematicky již od roku 1993. Účast v ambulantním programu je standardně nabízena všem pacientům po akutním infarktu myokardu, s chronickým srdečním selháním, ale i pacientům po kardiochirurgických intervencích. Za 23 let existence ambulantní program úspěšně absolvovalo přes 1500 pacientů po akutním infarktu myokardu, s chronickým srdečním selháním nejčastěji ischemické etiologie, po kardiochirurgických intervencích (standardně aorto-koronární bypass a náhrady chlopní) a také nemocných, kteří podstoupili perkutánní koronární intervenci z důvodu hemodynamicky významné stenózy koronárního řečiště, aniž by prodělali akutní infarkt myokardu. Absolvováním 2–3měsíčního tréninkového programu došlo ke statisticky významnému zlepšení aerobní kapacity a za předpokladu jejího udržení lze u těchto nemocných dosáhnout snížení morbidity a mortality ovlivněním rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V současnosti naše pracoviště funguje v rámci detašovaného pracoviště Rehabilitačního oddělení na Interní kardiologické klinice (IKK) Fakultní nemocnice Brno. I nadále pracujeme na zlepšování péče o pacienty a na zavádění novinek z oblasti kardiovaskulární rehabilitace do klinické praxe. Cílem přehledového článku je seznámení s historií a koncepcí kardiovaskulární rehabilitace na našem pracovišti, patřícím mezi průkopníky v této odborné specializaci.
Ambulantory Cardiovascular Rehabilitation (CR) have been operating at the University Hospital Brno systematically since 1993. Participation in the outpatient program is offered as standard for all patients after acute myocardial infarction, chronic heart failure as well as patients after cardiosurgery interventions. Within 23 years of existence outpatient program was successfully completed by patients after acute myocardial infarction, with chronic heart failure, most of ischemic etiology, after cardiosurgery interventions (standard aorto-coronary bypass grafting and valvular replacements) and also by patients who underwent percutaneous coronary intervention because of hemodynamically significant coronary artery stenosis, without a history of acute myocardial infarction. Two to three-month training program lead to statistically significant improvement in aerobic capacity and assuming it can sustain these patients to reduce morbidity and mortality by influencing the cardiovascular risk factors. Currently our departement works as a subsidiary of the Rehabilitation Department at Departement of Cardiology, University Hospital Brno. We have been permanently working on patient care improvement and the introduction of innovations in the field of Cardiovascular CR in clinical practice. The aim of the review is to acquaint the reader with the history and concepts of CR at our workplace which belongs to pioneers in this professional specialization.
AIM: Interventional cardiovascular training programmes provide a prescription of optimal form and safe intensity. They are part of the second phase of cardiovascular rehabilitation which is a key point in the whole tertiary-preventive care for patients with coronary artery disease. The patients are hemodynamically adapted to a normal physical load, their aerobic capacity is gradually increased, and they learn principles of regular aerobic-resistance exercise. The aim of this study is to assess the impact of modified aerobic-resistance exercise on cardiorespiratory indicators in patients after acute coronary event, and evaluate the differences between monitored parameters in different age groups. METHODS: The study was conducted on a group of 106 patients (85% of men) of an average age of 60.4 ± 10.9 years, with left ventricular ejec- tion fraction of 57.4 ± 7.2%. All subjects went through an acute coronary event. The time elapsed between the occurence of a coronary event and the beginning of the training programme was 35 ± 8 days. In patients after coronary artery bypass grafting, the time passed was 50 ± 16 days on average. All patients received a two-month aerobic-resistance training with a frequency of three times a week. The length of a training unit was set to 100 minutes (out of which 60 minutes were allocated to individual aerobic training). RESULTS: A significant negative correlation between age and average values of monitored parameters was observed. Even though the values of all parameters are decreasing with increasing age, a shift towards higher values in all parameters occurred after completing the training programme. The study reveals that there are interindividual differences between the parameter values. Asignificant difference in individual parameters was found between different age groups. The result of the study shows that a given parameter could characterize each age group. Completing the interventional training programme also led to a significant increase of exercise tolerance (1.8 ± 0.3 vs. 2.0 ± 0.4 W/kg; p < 0.001) and of peak oxygen consumption (22.8 ± 4.5 vs. 25.9 ± 5.5 ml/kg/min, p < 0.001). CONCLUSION: Interindividual differences between the parameter values have been identified. This could be helpful in methodological conception of preventive training programmes for patients suffering from cardiovascular disease. The mutual connection between the parameter values and age groups does not relate only to a safer training intensity determination, but also to a more precisely targeted application of different training modalities in order to achieve an optimal final training effect.
- MeSH
- akutní koronární syndrom chirurgie rehabilitace MeSH
- cvičení MeSH
- fyzická vytrvalost MeSH
- koronární nemoc rehabilitace terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nestabilní angina pectoris rehabilitace MeSH
- sekundární prevence MeSH
- senioři MeSH
- tělesná výkonnost MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
Úvod: Kardiovaskulární rehabilitace je v současné době standardní součástí léčby nemocných po akutní koronární příhodě. Intervenční tréninkový kardiovaskulární rehabilitační program je součástí II. fáze kardiovaskulární rehabilitace, která je klíčovým bodem v celém sekundárně‑preventivním procesu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Dochází zde k hemodynamické adaptaci pacienta na běžnou fyzickou zátěž, k postupnému zvyšování aerobní kapacity a k osvojování si principů pravidelného aerobně‑odporového tréninku. Cíl: Předložená práce se zaměřuje na posouzení vlivu modifikovaného aerobně‑odporového tréninku na kardiorespirační ukazatele u nemocných po akutní koronární příhodě. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 106 pacientů (85 % mužů) průměrného věku 60,4 ? 10,9 let s ejekční frakcí levé komory 57,4 ? 7,2 %. Jednalo se o pacienty po akutním koronárním syndromu. Doba od vzniku akutní koronární příhody do zahájení tréninkového programu byla 35 ? 8 dnů, u nemocných po aortokoronárním bypassu 50 ? 16 dnů. Všichni pacienti podstoupili dvouměsíční aerobně‑odporový trénink s frekvencí 3× týdně. Tréninková jednotka trvala 100 min (z toho 60 min vlastní aerobní trénink). Výsledky: Absolvování intervenčního tréninkového programu vedlo k signifikantnímu nárůstu pracovní tolerance (1,8 ? 0,3 vs 2,0 ? 0,4 W/kg; p < 0,001) a vrcholové spotřeby kyslíku (22,8 ? 4,5 vs 25,9 ? 5,5 pVO2; p < 0,001), taktéž byl zaznamenán nesignifikantní pokles klidových hodnot tepové frekvence a systolického a diastolického krevního tlaku. Závěr: Modifikovaný intervenční tréninkový program vede ke zlepšení aerobní kapacity, která je jedním z významných prognostických ukazatelů u nemocných po akutní koronární příhodě.
Introduction: Cardiovascular rehabilitation is currently part of standard therapy in patients after acute coronary syndrome. The interventional cardiovascular rehabilitation training program is a part of the second rehabilitation phase, which is a key point in all secondary‑preventive processes in patients with coronary artery disease. Patients are hemodynamically adapted to normal physical exercise, their aerobic capacity is gradually increased, and they learn about the principles of regular aerobic‑resistance training. Design: This study is focused on assessing the impact of modified aerobic‑resistance training on cardiorespiratory parameters in patients after an acute coronary event. Methods: The study included 106 patients (85% men), mean age 60.4 ? 10.9 years, with a left ventricular ejection fraction 57.4 ? 7.2%. The time form acute coronary event to the start of the training program was 35 ? 8 days; in patients after coronary artery bypass graft this was 50 ? 16 days. All patients completed a 2-month aerobic‑resistance training program with 3 sessions a week. A training session lasted 100 min (including 60 min of aerobic training). Results: The completion of the intervention training program led to a significant increase in work tolerance (1.8 ? 0.3 vs. 2.0 ? 0.4 W/kg; p < 0.001) and peak oxygen consumption (22.8 ? 4.5 vs. 25.9 ? 5.5 pVO2; p < 0.001). Other results observed were a non‑significant decrease in resting heart rate, systolic and diastolic blood pressure values. Conclusion: A modified intervention training program leads to improvements in aerobic capacity, which is one of the major prognostic factors in patients after acute coronary syndrome.
- Klíčová slova
- aerobní trénink, aerobní kapacita,
- MeSH
- akutní koronární syndrom * rehabilitace MeSH
- anaerobní práh MeSH
- běh MeSH
- cvičení MeSH
- ergometrie MeSH
- funkce levé komory srdeční MeSH
- infarkt myokardu * rehabilitace MeSH
- ischemická choroba srdeční prevence a kontrola MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- odporový trénink MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- senioři MeSH
- spirometrie MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- tělesná výkonnost MeSH
- terapie cvičením * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zátěžový test statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíle: posoudit změnu oběhových parametrů, funkce levé komory srdeční (LK) a funkční kapacity u pacientů po operaci chlopenní srdeční vady, kteří absolvovali program komplexní ambulantní rehabilitace. Soubor a metodika: 8 týdenní rehabilitaci podstoupilo 54 nemocných (cvičící, RHB+) operovaných pro chlopenní vadu (13 žen/41 mužů), věk 27–83 let, (56 ± 16) let. Většina, 39 nemocných, mělo aortální (ao) stenózu, 7 kombinovanou ao vadu, 3 ao regurgitaci a 5 regurgitaci mitrální (mi). U 18 pacientů byla provedena současně revaskularizaci myokardu. Kontrolní soubor tvořila skupina 18 nemocných (necvičící, RHB-). Pacienti z obou skupin byli vyšetřeni před a po skončení rehabilitace zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do individuálního maxima. Intervenovaná skupina absolvovala řízený rehabilitační program. Kontrolní skupina cvičila individuálně. Výsledky: Ve cvičící skupině došlo k poklesu klidových i zátěžových hodnot srdeční frek- vence (SF), systolického i diastolického krevního tlaku (sTK, dTK). Změny však nedosáhly statistické významnosti. Parametry systolické, diastolické i globální funkce LK vykazovaly zlepšení, ale statistické významnosti rovněž nedosáhly. Cvičící pacienti vykazovali vysoce významné zlepšení zátěžové tolerance (před 1,41, po 1,67 W/kg, p < 0,01) a vrcholové spotřeby kyslíku (před 20,0 ml/min/kg, po 23,6 ml/min/kg, p < 0,01). V kontrolní skupině nedosáhlo zlepšení funkční ani aerobní kapacity statistické významnosti. Závěr: Komplexní rehabilitační program vede ke zlepšení cirkulační odpovědi na zátěž a také je doprovázená poklesem klidových i zátěžových hodnot SF, sTK, dTK a ke zlepšení parametrů systolické, diastolické i globální funkce LK. V naší sestavě tyto změny vykazovaly tendenci ke zlepšení, ale nedosáhly statistické významnosti. Ve cvičící skupině došlo oproti kontrolní skupině k významnému zvýšení tolerance zátěže a aerobní kapacity (p < 0,01).
Aim of study: To assess the impact of a programme of managed outpatient rehabilitation on circulatory parameters, left ventricular (LV) function and functional capacity in patients after a heart-valve disease surgery. Patient sample and methodology: Fifty-four patients after a heart-valve defect surgery, 13 women and 4l men aged 27–83 years (mean, 56 ± 16 years), completed an 8-week rehabilitation programme. The majority (39 patients) had aortic stenosis, 7 had combined aortic valve disease, 3 had aortic regurgitation and 5 mitral regurgitation. In 18 patients, myocardial revascularization was performed concomitantly. Beside these 54 patients (RHB+) in the intervention group undergoing managed rehabilitation, there were 18 patients in the control group outside the managed rehabilitation programme (RHB-) exercising on individual basis. Both groups were assessed before and after rehabilitation by exercise echocardiography and spiroergometry to individual maximum. Results: In the RHB+ group, a decrease in heart rate (HR) and in systolic and diastolic blood pressure (sBP, dBP) were observed both at rest and on exercise, but these changes were not statistically significant. Parameters of systolic, diastolic and global LV function also improved, but again these improvements were not statistically significant. However, the RHB+ patients had a significant improvement in exercise tolerance (1.41 W/kg before as compared to 1.67 W/kg after completing the programme, p < 0.01), and in peak oxygen consumption (20.0 ml/min/kg vs. 23.6 ml/min/kg, p < 0.01). In the control group, neither functional improvement nor improvement in aerobic capacity were statisticaly significant. Conclusion: The complex rehabilitation programme improved the circulatory response to exercise and was associated with decrease of resting and exercise values of HR, sBP and dBP as well as with improvements of systolic, diastolic and global LV function although not statistically significant in our sample. However, the exercising group had statistically significant increase in exercise tolerance and aerobic capacity (p < 0.01).
- Klíčová slova
- aerobní kapacita, zátěžová tolerance,
- MeSH
- ambulantní péče organizace a řízení využití MeSH
- chirurgická náhrada chlopně rehabilitace MeSH
- cvičení fyziologie MeSH
- financování organizované MeSH
- funkce levé komory srdeční MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace metody trendy MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- tolerance zátěže fyziologie MeSH
- zátěžový test statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Otevřené foramen ovale (PFO) je častým nálezem v dospělosti. Jako cesta pro paradoxní systémovou embolizaci se různým způsobem podílí na patofyziologii některých onemocnění. Katetrizační uzávěr, který je bezpečný a efektivní, se po vyloučení jiných známých příčin indikuje nejčastěji u cévní mozkové příhody, provádí se ale i jako sekundární prevence dekompresní nemoci, systémových embolizací do jiných orgánů a v dalších indikacích. Diagnóza kryptogenní cévní mozkové příhody (CMP) či tranzitorní ischemické ataky (TIA) by tak měla být stanovena teprve po vyloučení klasických rizik včetně paradoxní embolizace při PFO, defektu septa síní či plicních zkratů. Výsledky multicentrických randomizovaných projektů porovnávajících farmakologickou léčbu a katetrizační uzávěr PFO u pacientů s CMP/TIA se očekávají v roce 2011.
Patent foramen ovale (PFO) is a common finding in the adult population. As it serves as a potential pathway for paradoxical systemic embolisation, it plays a pathophysiological role in various diseases. After exclusion of other known causes, catheter closure is a safe and effective procedure indicated most frequently in stroke patients, although it can also be used in secondary prevention of decompression illness, systemic embolisation into other organs etc. Therefore, the final diagnosis of cryptogennic stroke or TIA should be done only when the traditional risk factors, such as paradoxical embolisation in PFO, atrial septal defect or pulmonary shunts have been excluded. The results of multicentre randomized trials comparing pharmacological and catheterbased PFO treatment in stroke/TIA patients should be available during 2011.
- Klíčová slova
- otevřené foramen ovale,
- MeSH
- cévní mozková příhoda etiologie MeSH
- foramen ovale apertum diagnóza komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- paradoxní embolie etiologie komplikace patofyziologie MeSH
- srdeční katetrizace metody využití MeSH
- tranzitorní ischemická ataka etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíle: posoudit změnu oběhových parametrů, funkce levé komory srdeční (LK) a funkční kapacity u pacientů po operaci chlopenní srdeční vady, kteří absolvovali program komplexní ambulantní rehabilitace. Soubor a metodika: 8týdenní rehabilitaci podstoupilo 54 nemocných (cvičící, RHB+) operovaných pro chlopenní vadu (13 žen, 41 mužů), věk 27–83 let, (56 ± 16) let. Většina, 39 nemocných mělo aortální (ao) stenózu, 7 kombinovanou ao vadu, 3 ao regurgitaci a 5 regurgitaci mitrální (mi). U 18 pacientů byla provedena současně revaskularizaci myokardu. Kontrolní soubor tvořila skupina 18 nemocných (necvičící, RHB-). Pacienti z obou skupin byli vyšetřeni před a po skončení rehabilitace zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do individuálního maxima. Intervenovaná skupina absolvovala řízený rehabilitační program. Kontrolní skupina cvičila individuálně. Výsledky: Ve cvičící skupině došlo k poklesu klidových i zátěžových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického i diastolického (sTK, dTK). Změny však nedosáhly statistické významnosti. Parametry systolické, diastolické i globální funkce LK vykazovaly zlepšení, ale statistické významnosti rovněž nedosáhly. Cvičící pacienti vykazovali vysoce významné zlepšení zátěžové tolerance (před 1,41, po 1,67 W/kg , p < 0,01) a vrcholové spotřeby kyslíku (před 20,0 ml/min/kg, po 23,6 ml/min/kg, p < 0,01). V kontrolní skupině nedosáhlo zlepšení funkční ani aerobní kapacity statistické významnosti. Závěr: Komplexní rehabilitační program vede ke zlepšení cirkulační odpovědi na zátěž a také je doprovázená poklesem klidových i zátěžových hodnot SF, sTK, dTK a ke zlepšení parametrů systolické, diastolické i globální funkce LK. V naší sestavě tyto změny vykazovaly tendenci ke zlepšení, ale nedosáhly statistické významnosti.Ve cvičící skupině došlo oproti kontrolní skupině k významnému zvýšení tolerance zátěže a aerobní kapacity (p < 0,01).
- Klíčová slova
- zátěžová tolerance, aerobní kapacita,
- MeSH
- funkce levé komory srdeční MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdečních chlopní chirurgie rehabilitace MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Úvod: Náhlá netraumatická smrt u sportovců je nejčastěji zapříčiněna hypertrofickou kardiomyopatií, a to až v 50 % případů. Diagnostika hypertrofické kardiomyopatie není snadná. Cíl práce: Posoudit, zda jsou voltážová kriteria – Sokolovův index dostačující k diagnostice hypertrofie levé komory srdeční u konkrétního sportovce. Výsledek práce: V rámci preventivní sportovní prohlídky, jsme vyšetřily 33letého velmi aktivního rekreačního sportovce (provozujícího cyklistiku, skialpinismus – účastní se 24hodinového závodu, hokejista, ...). V anamnéze bez pozoruhodností, jen matka se léčí pro četnější asymptomatické komorové extrasystoly bez strukturálního onemocnění srdce. Sportovec je astenik bez patologie při fyzikálním vyšetření. Na klidovém EKG jsou patrná voltážová kritéria hypertrofie levé komory – Sokolovův index byl 49 mm (SV1 + RV5; norma 35 mm). Při spiroergometrickém vyšetření bylo dosaženo 476 W, tj. 5 W/kg, max TF 175/min, VO 2max 4798 ml/min, tj. 50 ml/min/kg, test bez dysrytmií, s normoreakcí krevního tlaku na zátěž. Pro EKG nález, bylo doplněno ECHO, kde nebyla nalezena hypertrofie levé komory srdeční, IVSd 9 mm, DSd 9 mm, EF LK 65 %. Další aktivní provozování sportu bylo tedy pacientovi dovoleno. Závěr: Náhlá netraumatická smrt ve sportu je nejčastěji způsobena hypertrofickou kardiomyopatií, proto je v popředí zájmu sportovních lékařů její diagnostika. Výše uvedená kazuistika ukazuje, že pouhý Sokolovův index, resp. voltážová kriteria, nejsou dostačující ke stanovení této diagnózy. Navíc voltážová kritéria mohou být ovlivněna habitem sportovce. V souladu s doporučeními Evropské kardiologické společnosti pro interpretaci EKG u sportovců nedoporučujeme provádět ECHO u sportovců při nálezu pouze voltážových kritérií na EKG. ECHO doporučujeme provádět, pokud jsou splněna ještě další EKG kriteria pro hypertrofii levé komory srdeční jako např. změna osy srdeční, zvětšení levé síně, změny ST úseku, T vln, přítomnost patologických Q kmitů a event. anamnestických údajů, klinických příznaků.
- Klíčová slova
- náhlá smrt ve sportu,
- MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie MeSH
- hypertrofie levé komory srdeční diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt etiologie MeSH
- sporty MeSH
- tělovýchovné lékařství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
