JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Přibližně 30 % žen se v průběhu svého života setká s nějakým typem úzkostné poruchy. Jedním z rizikových období, kdy se úzkostné poruchy objevují nebo se již diagnostikované úzkostné poruchy zhoršují, je období těhotenství a období po porodu. Metoda: Provedli jsme průzkum literatury pomocí následujících klíčových slov: úzkost, úzkostné poruchy, těhotenství, poporodní období, posttraumatic-ká stresová porucha, panická porucha, agorafobie, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, specifická fobie, obsedantně-kompulzivní porucha, farmakoterapie a psychoterapie. Články byly získány z databáze Medline v období od 1/1970 (datum založení databáze) do 2/2013. Mimo to jsme použili také dokumenty citované ve vybraných pracích. Výsledky: U žen trpících úzkostnými poruchami může v průběhu těhotenství či v období šestinedělí dojít k prohloubení úzkostných symptomů. Úzkostné poruchy jsou v perinatálním období běžné. Četnost generalizované úzkostné poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchy je u žen po porodu vyšší než v běžné populaci. Stres u matek během těhotenství má vliv na behaviorální rozvoj potomstva a expozice předporodní mateřské úzkosti je u dětí spojena s problémovým chováním. Studie ukazují, že vyšší výskyt mateřské úzkosti v prenatálním období je spojován s vyšším počtem porodních komplikací a má vliv také na fetální vývoj, čímž pravděpodobně vede k většímu množství abnormalit a vysoké tepové frekvenci plodu. Taktéž bylo pozorováno, že vyšší úroveň mateřské úzkosti v období těhotenství je spojována s emočními potížemi a problémy chování u čtyřletých dětí, stejně tak jako u adolescentů. Přítomnost mateřské úzkosti však neslouží jako prediktor nízké porodní hmotnosti. Závěr: Je nezbytné, aby lékaři této problematice úzkostných poruch v období těhotenství a po porodu porozuměli, stejně tak možnostem dostupné léčby. Mohou tak ženám plánujícím těhotenství podat všechny potřebné informace a poradit, jak s problémem dál zacházet. Další výzkum by byl užitečný k přesnějším odhadům prevalence perinatálních úzkostných poruch - a to s cílem identifikovat emocionální dopady mateřské úzkosti na děti, jejich kvalitu života i vývoj, a určit tak bezpečné a efektivní metody léčby.

Introduction: Approximately 30% of women suffer from some type of anxiety disorder in the course of their life. One of the high-risk periods is pregnancy and the postpartum period, when anxiety disorders appear or already diagnosed anxiety disorders worsen. Method: We studied literature using the following keywords: anxiety disorders, pregnancy, postpartum period, post-traumatic stress disorder, panic disorder, agoraphobia, generalized anxiety disorder, social phobia, specific phobia, obsessive-compulsive disorder, pharma-cotherapy and psychotherapy. Articles were obtained from the Medline database for the period from 1/1970 (date of establishment of the database) till 2/2013. In addition, we also used documents cited in selected works. Results: Anxiety symptoms may intensify with women suffering from anxiety disorders during pregnancy or in the postpartum period. Anxiety disorders are common in the perinatal period. The frequency of generalized anxiety disorder and obsessive-compulsive disorder is higher with women after childbirth than in the general population. Maternal stress during pregnancy affects the behavioural development of children and exposure to antenatal maternal anxiety is associated with behavioural problems of the children. Studies show that a higher occurrence of maternal anxiety in the prenatal period is associated with a higher number of birth complications and also affects foetal development and is therefore likely to lead to more defects and a high heart rate of the foetus. It was also observed that a higher level of maternal anxiety during pregnancy is associated with emotional disorders and behavioural problems of four-year-old children as well as adolescents. The presence of maternal anxiety, however, does not serve as a predictor of low birth weight. Conclusion: It is essential that doctors understand the issue of anxiety disorders during pregnancy and after childbirth, as well as the available treatment options. They can then provide to women planning a pregnancy all the necessary information and advice on how to deal with the problem further. Further research would be useful for more accurate estimates of the prevalence of perinatal anxiety disorders - with the aim to identify the emotional impact of maternal anxiety on children, their quality of life and development, and to determine safe and effective methods of treatment.