AIM: To explore the influence of supervisory and mentoring relationships on the clinical learning experiences of Czech Nursing and health professional students in the context of patient safety events BACKGROUND: Clinical experience is integral to healthcare education, shaping skills, behaviours, values and professional identity. During clinical placements, students may encounter memorable patient safety events and experience varied reactions from mentors/supervisors/others. Some research has highlighted challenges faced by students on clinical placement. Few studies involve multiple professions, most emanating from Western Europe, the UK, the USA and Australia with little relating to central European countries such as the Czech Republic. DESIGN: Two stage interpretivist qualitative study based in social constructionism METHODS: Convenience sample across 13 undergraduate and 18 postgraduate health professions courses. Stage 1 (2022): using SLIPPS Learning Event Recording Tool translated into Czech. 20 students' (Midwifery=11, Nursing=1, Paramedic=1, Occupational therapy =7) submitted 21 patient safety learning event narratives. Stage 2 (2022): Focus group with 2 nursing and nine midwifery students. Phased thematic analysis involving multiple researchers. RESULTS: Three themes illustrate the circumstances and impact of placement mentoring/supervision experiences, conceptualised as: 'Clinical and Emotional Companionship', 'Clinical and Emotional Abandonment' and 'Sense of agency - Professional and personal growth'. 'Companionship' reflected the students' feelings of being welcomed, respected, heard, trusted and supported. Conversely 'abandonment' emerged from feelings of being unheard, vulnerable, humiliated, afraid, leaving students feeling abandoned, lonely and 'useless'. Notwithstanding these conditions, students showed the ability to identify patient safety issues with agency evident in reactions such as stepping-in to try to ameliorate a situation, rather than speaking-up. Professional and personal growth was also apparent in their narratives and a conceptual diagram illustrates the students' learning journeys in a patient safety context. CONCLUSION: The findings and new conceptualisations around abandonment and companionship emerging from this study expand the evidence base regarding the profound impact of clinical experience and mentorship/supervision on learning and students' emotional wellbeing. A sense of companionship appears to play a buffering role even in challenging circumstances of involvement in or witnessing compromised patients' safety. Allowing students a sense of belonging, to vent, grow, feel supported and safe to ask/learn - contributing to 'emotional safety for learning', promotes students' behaviour that may prevent/minimize hazards or ameliorate the aftermath. However, we must not simply blame mentors/supervisors, staff, or the students themselves- they are simply part of a much larger complex environment of professional education encompassing hidden curriculums, power dynamics and professional socialisation.
- MeSH
- bezpečnost pacientů * MeSH
- dospělí MeSH
- klinické kompetence MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé MeSH
- mentoring MeSH
- školitelé psychologie MeSH
- studenti ošetřovatelství * psychologie MeSH
- studenti zdravotnických povolání psychologie MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
- učení MeSH
- zjišťování skupinových postojů * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
- MeSH
- deprese MeSH
- genderová identita * MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí * psychologie MeSH
- uznání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
Vnímání osobní důstojnosti ovlivňuje mnoho faktorů. Naším cílem bylo zjistit vliv vybraných faktorů na hodnocení důstojnosti seniorů v závěru života v jednotlivých doménách Dotazníku důstojnosti pacientů (PDI-CZ). Soubor tvořilo 231 seniorů (průměrný věk 77,2 ± 10,3 roku; 141 [61,0 %] žen; 128 [55,4 %] mělo onkologickou diagnózu). Vliv věku na hodnocení v jednotlivých doménách PDI-CZ se nepotvrdil. Pohlaví korelovalo se "Ztrátou autonomie“, kde měly ženy významně horší hodnocení. Vzdělání ovlivňovalo hodnocení v doméně "Ztráta sociální podpory“. Lepší hodnocení měli senioři s vyšším vzděláním. Sociální situace ovlivňovala hodnocení v doménách "Ztráta smyslu života“, "Ztráta autonomie“ a "Ztráta sociální podpory“. V těchto doménách nejlépe hodnotili svoji důstojnost senioři žijící s partnerem. Vliv onkologické diagnózy se potvrdil u domén "Ztráta smyslu života“ a "Ztráta jistoty“, kde měli onkologicky nemocní senioři významně horší hodnocení. Také se ukázal rozdíl v hodnocení ve všech doménách PDI-CZ u seniorů v jednotlivých typech pracovišť poskytujících jim péči.
Many factors influence the perception of one’s personal dignity. Our goal was to determine the influence of selected demographic and clinical factors on the assessment of the dignity of older adults at the end of life in the individual domains of the Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ). The group consisted of 231 older adults (mean age 77,2 ± 10,3 years; 141 (61,0 %) women; 128 (55,4 %) had oncological diagnosis). The influence of age on the evaluation within the individual PDI-CZ domains was not confirmed. Gender correlated with “Loss of autonomy”, where women had significantly worse scores. Education influenced the evaluation in the domain “Loss of social support”. Older adults with higher education rated higher. Social situation influenced the assessments in the domains “Loss of meaning of life”, “Loss of autonomy” and “Loss of social support”. In these domains, older adults living with a partner rated their dignity the highest. The influence of cancer diagnosis was confirmed in the domains “Loss of meaning of life” and “Loss of certainty”, where the older adults with oncological illnesses rated significantly lower. There was also a difference in the assessment in all PDI-CZ domains of older adults in the different types of care facilitieses.
- Klíčová slova
- nevyléčitelně nemocný, autonomie, závěr života,
- MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- lidé MeSH
- nádory MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- životní smysluplnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Zjistit hodnocení kvality života a faktory, které ji ovlivňují, u pacientů s demencí (PsD) a bez demence a zda důstojnost patří mezi tyto faktory. Definovat prediktory změny kvality života během 2 let. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 294 PsD (37,1 % mužů; věk 79,6 ± 7,5 let; MMSE 22,7 ± 1,7) a 329 pacientů bez demence (30,1 % mužů; věk 72,7 ± 7,0 let; MMSE 29,2± 1,3). Byl použit prospektivní longitudinální design (tři měření během 2 let). Dotazníkový soubor zahrnoval české verze standardizovaných nástrojů pro kvalitu života, depresi, důstojnost, postoje ke stárnutí, fyzickou zdatnost, soběstačnost, bolest a soubor sociodemografických dat. Pro statistické zpracování byly použity párový t-test, chí-kvadrát, Shapiro-Wilkovův a Durbin-Watsonův test a multivariantní lineární regrese. Výsledky: Deprese ovlivňovala kvalitu života u obou skupin respondentů. PsD měli vyšší kvalitu života dále spojenou s pozitivnějším hodnocením důstojnosti, lepší soběstačností (u všech p < 0,001) a pozitivnějším postojem ke stárnutí (p = 0,011). Ke zhoršení kvality života došlo za 2 roky pouze u PsD (p < 0,001). Prediktory zhoršení byly mužské pohlaví (p = 0,021), samota ≥ 8 h denně (p = 0,001), život bez partnera (p < 0,001), nižší frekvence návštěv (p = 0,039) a vyšší kvalita života při vstupním měření (p < 0,001). Závěr: Důstojnost patří u PsD mezi významné faktory kvality života. Sociální vztahy a společenské zapojení mají pro udržení kvality života v dlouhodobější perspektivě zásadní význam.
Aim: To assess the quality of life (QoL) and the factors affecting QoL in patients with dementia (PwD) and without dementia, and if dignity belongs to these factors. To define predictors of QoL change over 2 years. Participants and Methods: The set consisted of 294 PwD (37.1% males; age 79.6 ± 7.5 years; MMSE 22.7 ± 1.7) and 329 patients without dementia (30.1% males; age 72.7 ± 7.0 years; MMSE 29.2 ± 1.3). Prospective longitudinal design (three measurements over 2 years) was used. The questionnaire set included Czech versions of standardized tools for QoL, depression, dignity, attitudes towards aging, physical fitness, self-sufficiency, pain, and a set of socio-demographic data. Paired t-test, chi-square test, Shapiro-Wilk test, Durbin-Watson test, and multivariate linear regression were used for the statistical analysis. Results: Depression influenced QoL in both groups of respondents. PwD had a higher QoL also associated with a more positive assessment of dignity, better self-sufficiency (all P < 0.001), and a more positive attitude towards aging (P = 0.011). QoL got worse during 2 years only in PwD (P < 0.001). Predictors of deterioration in QoL were male gender (P = 0.021), loneliness ≥ 8 h per day (P = 0.001), partner-free life (P < 0.001), lower frequency of visits (P = 0.039), and higher QoL at baseline (P < 0.001). Conclusion: Dignity belongs to significant factors of QoL in PwD. Social relationships and social engagement are essential for maintaining the QoL long-term.
- MeSH
- demence * MeSH
- důstojnost lidského života MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- postoj MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Vnímání osobní důstojnosti ovlivňuje mnoho faktorů. Naším cílem bylo zjistit vliv vybraných faktorů na hodnocení důstojnosti seniorů v závěru života v jednotlivých doménách Dotazníku důstojnosti pacientů (PDI-CZ). Soubor tvořilo 231 seniorů (průměrný věk 77,2 ± 10,3 roku; 141 [61,0 %] žen; 128 [55,4 %] mělo onkologickou diagnózu). Vliv věku na hodnocení v jednotlivých doménách PDI-CZ se nepotvrdil. Pohlaví korelovalo se "Ztrátou autonomie“, kde měly ženy významně horší hodnocení. Vzdělání ovlivňovalo hodnocení v doméně "Ztráta sociální podpory“. Lepší hodnocení měli senioři s vyšším vzděláním. Sociální situace ovlivňovala hodnocení v doménách "Ztráta smyslu života“, "Ztráta autonomie“ a "Ztráta sociální podpory“. V těchto doménách nejlépe hodnotili svoji důstojnost senioři žijící s partnerem. Vliv onkologické diagnózy se potvrdil u domén "Ztráta smyslu života“ a "Ztráta jistoty“, kde měli onkologicky nemocní senioři významně horší hodnocení. Také se ukázal rozdíl v hodnocení ve všech doménách PDI-CZ u seniorů v jednotlivých typech pracovišť poskytujících jim péči.
Many factors influence the perception of one's personal dignity. Our goal was to determine the influence of selected demographic and clinical factors on the assessment of the dignity of older adults at the end of life in the individual domains of the Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ). The group consisted of 231 older adults (mean age 77,2 ± 10,3 years; 141 (61,0 %) women; 128 (55,4 %) had oncological diagnosis). The influence of age on the evaluation within the individual PDI-CZ domains was not confirmed. Gender correlated with “Loss of autonomy”, where women had significantly worse scores. Education influenced the evaluation in the domain “Loss of social support”. Older adults with higher education rated higher. Social situation influenced the assessments in the domains “Loss of meaning of life”, “Loss of autonomy” and “Loss of social support”. In these domains, older adults living with a partner rated their dignity the highest. The influence of cancer diagnosis was confirmed in the domains “Loss of meaning of life” and “Loss of certainty”, where the older adults with oncological illnesses rated significantly lower. There was also a difference in the assessment in all PDI-CZ domains of older adults in the different types of care facilitieses.
- Klíčová slova
- nevyléčitelně nemocný, autonomie, závěr života,
- MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- lidé MeSH
- nádory MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- životní smysluplnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
CONTEXT: The Patient Dignity Inventory (PDI) is a valid, reliable screening tool to assess a range of issues that have been reported to affect the sense of dignity in patients with life-limiting conditions. OBJECTIVES: We investigated the item characteristics, factor structure, and reliability of the Czech version of the PDI (PDI-CZ) among cancer and noncancer patients. METHODS: The PDI was translated into the Czech language following state-of-the-art criteria (a five-stage proceeding method for the translation). Two hundred thirty-nine participants completed the study (136 cancer and 103 noncancer patients). Internal consistency, test-retest reliability, and factor analysis were used for validation of the PDI-CZ. RESULTS: A Czech version of the PDI was obtained. The Cronbach's α for PDI-CZ was 0.92. Item 22 (not feeling supported by my health care providers) did not correlate with any other items, and it was skipped for factor analysis processing for this reason. Factor analysis resulted in a four-factor solution, accounting for 56.34% of the overall variance (factor loadings range, 0.37-0.92). The factor labels were as follows: loss of purpose of life; loss of autonomy; loss of confidence; and loss of social support (internal consistencies range, Cronbach's α 0.58-0.90). Test-retest reliability was assessed with 25 patients after two weeks. The resulting range of the Gwet's coefficient, AC1, was between 0.58 and 1.00. CONCLUSION: The results from the study support the reliability of the PDI-CZ and its future use in patients with incurable cancer and noncancer patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- kritický stav psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory diagnóza psychologie MeSH
- překládání MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- uznání * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- validační studie MeSH
Úvod: Incidence kolorektálního karcinomu řadí Českou republiku na vyšší pozice napříč evropskou i celosvětovou populací. Možné problémy související s trvalou stomií mohou ovlivnit v různé míře nejen samotného jedince, ale i jeho příbuzné či přátele. Cíl: Předložit dohledané poznatky o problematice vybraných aspektů života osob s trvalou stomií střeva v oblasti fyzických omezení, psychosociálních reakcí, připravenosti na péči, edukace a selfmanagementu péče o stomii. Metodika: Rešeršní strategie byla provedena za účelem identifikace studií ve vytyčeném cíli. Klíčová slova v českém a anglickém jazyce byla: kolorektální karcinom, trvalá stomie, adaptace, sebepéče, self-management péče, edukace, fyzické omezení, psychosociální přizpůsobení; colorectal cancer, permanent stoma, adaptation, self-care, self-management of care, education, physical limitation, psychosocial adjustment. Pro vyhledání byl zvolen český, slovenský a anglický jazyk. Časovým obdobím byly roky 2006-2015. Dohledané informace byly rozčleněny dle relevantnosti a stanovených kritérií. Vyřazujícími kritérii byly duplicitní články, kvalifikační práce a články nesplňující vyhledávací kritéria. Závěr: Vhodně vedenou edukací lze zvýšit úroveň znalostí v oblasti péče o stomii. Je vhodné zahájit edukaci v předoperačním období. Edukace by měla vést stomická sestra. K účasti mohou být pozváni příbuzní, pečující osoby nebo dobrovolníci. Možnou alternativou pooperační edukace jsou telefonické intervence.
Introduction: The incidence of colorectal cancer ranks the Czech Republic to higher positions across European and global populations. Potential problems associated with permanent stoma may affect in varying degrees not only of the individual but also his relatives or friends. Aim: To submit information about selected aspects of life in persons with a permanent stoma of intestine. The choose aspects are: physical limitations, psychosocial responses, preparedness to care, education and self-management of care about stoma. Method: The search strategy was performed to identify studies in determined aim. The keywords were: colorectal cancer, permanent stoma, adaptation, self-care, self-management of care, education, physical limitation, psychosocial adjustment. To find was selected Czech, Slovak and English. Time period were the years 2006-2015. Found information were separated according to relevance and set criteria. Excluding criteria were duplicate articles, theses and articles off topica. Conclusion: Properly guided the education can increase knowledge in the field of stoma care. It is desirable to initiate education in the preoperative period. Education should manage by stoma nurse. To participate can be invite relatives, caregivers and volunteers. A possible alternative to postoperative education is telephone “follow up”.
