Česká republika patří mezi země, které jsou klíšťovou meningoencefalitidou nejvíce zasažené. Byl zaznamenán dlouhodobý trend nárůstu incidence nákazy, prozatím s vrcholem v roce 2006, kdy bylo hlášeno 1029 případů. Klinický průběh může být různě závažný. U děti bývá spíše mírnější, se zvyšujícím se věkem množství závažných průběhů, komplikací a následků roste. Kauzální léčba neexistuje. I přesto, že se informovanost veřejnosti nepochybně zvyšuje, stále trvá určité podceňování klíšťové meningoencefalitidy jako méně závažného onemocnění. Nejvýznamnější možností prevence je očkování. Na trhu jsou dostupné dvě účinné a bezpečné vakcíny, obě ve verzi pro děti a dospělé. Proočkovanost v České republice je však stále na nízké úrovni (16 %).
The Czech Republic belongs among countries that are most affected by tick-bomemeningoencephalitis. A longterm trend of this infection's rising incidence has been described with a so far peak in 2006 when 1029 cases were reported. The clinical course may have a different degree of severity. In children it tends to be milder, with increasing age the number of severe courses, complications and consequences is growing. A causal therapy does not exist. Although public awareness undoubtedly rises, a certain underestimation of tick-borne meningoencephalitis as a less serious condition is ongoing. The most important option of prevention is vaccination. Two effective and safe vaccines, both in a version for children and adults are availalable on the market. The vaccination rate in the Czech Republic is however still at a low level (16%).
- Klíčová slova
- očkování,
- MeSH
- epidemiologie MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- incidence MeSH
- klíště MeSH
- klíšťová encefalitida diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- vakcinace statistika a číselné údaje využití MeSH
- virové vakcíny terapeutické užití MeSH
- zdroje nemoci statistika a číselné údaje virologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Virové hemoragické horečky jsou skupinou různorodých onemocnění vyvolávaných různými viry z několika odlišných virových čeledí. Skupina virových hemoragických horeček zahrnuje širokou škálu onemocnění od relativně nepříliš nebezpečných až po nemoci, které ohrožují lidské životy a jejichž smrtnost dosahuje vysokých čísel. Typické je poškození cévního systému provázené krvácením a rozvoj multiorgánového postižení s rozvojem poruchy funkce jater a ledvin.
Viral hemorrhagic fevers represent a collection of illnesses caused by several distinct viral families. While some types of hemorrhagic fever viruses can cause relatively mild illnesses, many of these viruses cause life-threatening diseases. In general; the term „viral hemorrhagic fever“ describes a severe multisystem syndrome. Typical for this syndrome is a systemic damage of vascular system often accompanied by hemorrhages. Nevertheless the bleeding itself is rarely life-threatening.
- Klíčová slova
- vektor, rezervoár, RNA viry,
- MeSH
- hemoragické horečky virové klasifikace patologie přenos MeSH
- hemoragické poruchy etiologie terapie virologie MeSH
- infekce RNA viry MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Herpes zoster (pásový opar) je virová kožní infekce projevující se jednostranným lokalizovaným vezikulózním exantémem spojeným s významnou bolestivostí. Původcem je varicella-zoster virus (VZV), který při primoinfekci způsobuje plané neštovice, následně v organismu latentně přetrvává a při reaktivaci vyvolává herpes zoster. Mezi nejvýznamnější komplikace patří postižení nervového systému (zejména postherpetická neuralgie) a oka. Základem léčby jsou antivirotika. Dosud je registrována jediná očkovací látka. Výskyt pásového oparu v České republice je sporadický, incidence je dlouhodobě stabilní. V letech 1990–2008 byla průměrná roční incidence 6306 případů (61,3 případů/100 000 obyvatel), s minimem 5511 případů (53,5/100 000) v roce 1991 a maximem 6894 případů (67,6/100 000) v roce 2002. Byl zaznamenán 1,4krát vyšší výskyt u žen (69,9/100 000) než u mužů (49,5/100 000). Z pohledu věku je výrazně vyšší riziko rozvoje onemocnění u starších osob. V roce 2008 byl vrchol incidence ve věkové skupině > 70 let (155,0/100 000). Vzestup počtu případů onemocnění začíná ve věkové skupině 45–49 let. Výskyt herpes zoster nevykazuje známky sezonnosti.
Herpes zoster (shingles) is a viral infection of the skin that manifests itself as painful, unilateral vesicular rash. The causative agent is varicella-zoster virus (VZV). Primary infection with VZV causes chickenpox, a common childhood infection, and then the virus lies dormant in the sensory neural ganglia, reactivating to cause shingles. The most important complications are neurological disorders (in particular postherpetic neuralgia) and eye disorders. First-line therapy are antiviral agents. A single vaccine has been registered to date. Herpes zoster occurs sporadically in the Czech Republic and its incidence is long-term stable. In 1990–2008 the average annual incidence was 6,306 cases (61.3 cases/100 000 population), with the lowest number of 5,511 cases (53.5/100 000) reported in 1991 and the highest number of 6,894 cases (67.6/100 000) reported in 2002. The incidence rate in females (69.9/100 000) was 1.4 times as high as in males (49.5/100 000). From the age perspective, the elderly are at a considerably higher risk of developing shingles. In 2008, the incidence rate was the highest in the age group ?70 years (155.0/100 000). Nevertheless, the beginning of the upward trend is seen in the age group 45–49 years. Herpes zoster does not show any seasonal trend.
- Klíčová slova
- komplikace,
- MeSH
- herpes zoster diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- genotypizace, divoké kmeny, ORF 21, 22, 50, varicella-zoster virus,
- MeSH
- genetická variace genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus genetika MeSH
- lidé MeSH
- molekulární biologie MeSH
- otevřené čtecí rámce genetika MeSH
- plané neštovice MeSH
- sekvenční analýza MeSH
- virus varicella zoster genetika patogenita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- elektronová mikroskopie využití MeSH
- epidemiologie MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kravské neštovice diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody využití MeSH
- sérologické testy metody využití MeSH
- virové nemoci prevence a kontrola přenos terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND: Although fever is part of the normal inflammatory process after immunisation, prophylactic antipyretic drugs are sometimes recommended to allay concerns of high fever and febrile convulsion. We assessed the effect of prophylactic administration of paracetamol at vaccination on infant febrile reaction rates and vaccine responses. METHODS: In two consecutive (primary and booster) randomised, controlled, open-label vaccination studies, 459 healthy infants were enrolled from ten centres in the Czech Republic. Infants were randomly assigned with a computer-generated randomisation list to receive three prophylactic paracetamol doses every 6-8 h in the first 24 h (n=226) or no prophylactic paracetamol (n=233) after each vaccination with a ten-valent pneumococcal non-typeable Haemophilus influenzae protein D-conjugate vaccine (PHiD-CV) co-administered with the hexavalent diphtheria-tetanus-3-component acellular pertussis-hepatitis B-inactivated poliovirus types 1, 2, and 3-H influenzae type b (DTPa-HBV-IPV/Hib) and oral human rotavirus vaccines. The primary objective in both studies was the reduction in febrile reactions of 38.0 degrees C or greater in the total vaccinated cohort. The second objective was assessment of immunogenicity in the according-to-protocol cohort. These studies are registered with ClinicalTrials.gov, numbers NCT00370318 and NCT00496015. FINDINGS: Fever greater than 39.5 degrees C was uncommon in both groups (after primary: one of 226 participants [<1%] in prophylactic paracetamol group vs three of 233 [1%] in no prophylactic paracetamol group; after booster: three of 178 [2%] vs two of 172 [1%]). The percentage of children with temperature of 38 degrees C or greater after at least one dose was significantly lower in the prophylactic paracetamol group (94/226 [42%] after primary vaccination and 64/178 [36%] after booster vaccination) than in the no prophylactic paracetamol group (154/233 [66%] after primary vaccination and 100/172 [58%] after booster vaccination). Antibody geometric mean concentrations (GMCs) were significantly lower in the prophylactic paracetamol group than in the no prophylactic paracetamol group after primary vaccination for all ten pneumococcal vaccine serotypes, protein D, antipolyribosyl-ribitol phosphate, antidiphtheria, antitetanus, and antipertactin. After boosting, lower antibody GMCs persisted in the prophylactic paracetamol group for antitetanus, protein D, and all pneumococcal serotypes apart from 19F. INTERPRETATION: Although febrile reactions significantly decreased, prophylactic administration of antipyretic drugs at the time of vaccination should not be routinely recommended since antibody responses to several vaccine antigens were reduced. FUNDING: GlaxoSmithKline Biologicals (Belgium).
- MeSH
- chemoprofylaxe MeSH
- horečka etiologie prevence a kontrola MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- neopioidní analgetika aplikace a dávkování MeSH
- paracetamol aplikace a dávkování MeSH
- tvorba protilátek účinky léků MeSH
- vakcinace škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky, fáze III MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
