Hereditární trombocytopenie patří mezi vzácná onemocnění. V mnoha případech nemocní netrpí významnějšími krvácivými projevy, a proto mohou být vrozené trombocytopenie diagnostikovány až v dospělosti. Při podezření na hereditární etiologii lze moderními genomickými metodami stanovit přesnou diagnózu. Představujeme kazuistiku mladé ženy s vrozenou makrotrombocytopenií, u které byla pomocí metody celoexomového sekvenování charakterizována vzácná patogenní varianta c.3493C>T v genu MYH9. Pro skupinu onemocnění způsobených patogenními variantami MYH 9 je typická vrozená trombocytopenie s makrotrombocyty a možný pozdní rozvoj renálního postižení, hluchoty či slepoty. Vyšetřovaná žena netrpí krvácivými projevy ani se u ní dosud nerozvinulo jiné orgánové postižení. Podle typu mutace a klinického stavu se u pacientky jedná o Sebastianův syndrom.

Hereditary thrombocytopenias are rare diseases. Patients do not suffer from bleeding in many cases, which is why inherited thrombocytopenia can be diagnosed in adulthood. If hereditary aetiology is suspected, modern genomic methods should be performed to specify the diagnosis. We present a case report of an adult woman with hereditary thrombocytopenia caused by a rare pathogenic variant c.3493C>T of the MYH9 gene. Inborn thrombocytopenia with giant platelets and possible development of renal impairment, hearing loss and cataracts are typical features of MYH9 related disorders. As yet, our patient has not developed either bleeding symptoms or any relevant organ damage. We believe she has Sebastian syndrome, given the type of mutation and clinical presentation.

• Klíčová slova
• dědičná trombocytopenie, MYH 9, Sebastianův syndrom,
• MeSH
• krevní obraz metody   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• trombocytopenie * diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Chronická myelomonocytární leukemie (CMML) je relativně vzácné nádorové onemocnění, které nese zároveň znaky myelodysplastických i myeloproliferativních chorob. Cílem práce je přinést informace z neselektovaného souboru pacientů léčených ve vybraných hematologických centrech. Pacienti a metodika: Retrospektivní analýza obsahovala léčebné výsledky získané ze souboru 55 nemocných s diagnózou CMML ze 4 hematologických pracovišť v České republice v letech 2000–2015. Výsledky: K datu analýzy 1. 6. 2016 žilo 16 pacientů (29 %) s mediánem celkového přežití (OS) 21 měsíců. Největší podíl dlouhodobě přeživších patří podle očekávání pacientům po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk (alloSCT) – žije 7 osob (celkově 14 transplantovaných). Pravděpodobnost 5letého OS v neselektované skupině pacientů je přibližně 14%. CPSS (CMML specifický prognostický skórovací systém) se jeví jako výhodný prediktor OS (nízké riziko vs. nižší střední riziko vs. vyšší střední riziko; p = 0,04). V multivariantní analýze při kombinaci věku nemocných nebo přidružených onemocnění jsme u CPSS nepozorovali dopad těchto parametrů na OS. Nejčastější příčinou úmrtí byla progrese onemocnění (31 %) a infekční komplikace (24 %). Ze základních léčebných modalit jsme hodnotili vliv BSC (nejlepší podpůrné léčby), hypometylačních látek (HMA) a alloSCT na OS. Transplantovaní pacienti mají z této léčby alespoň v úvodu (~ 2 roky) významný benefit. Zdá se, že léčba 5-azacytidinem (AZA) vykazuje lepší výsledky než BSC. Toto hodnocení je ale zkresleno malým počtem pacientů a navíc jsou definované skupiny výrazně heterogenní z pohledu ostatních prediktorů. Log-rank test nepotvrdil statistickou významnost jednotlivých léčebných modalit na OS (p = 0,27). Závěr: Výsledky léčby CMML jsou neuspokojivé. Zavedení nových molekul do terapie a posun alloSCT do vyšších věkových skupin je určitým příslibem zlepšení přežití a kvality života pacientů do budoucnosti.

Backgrounds: Chronic myelomonocytic leukaemia (CMML) is a relatively rare neoplastic disorder with features of both myelodysplastic and myeloproliferative diseases. The aim of this work is to provide information from an unselected group of patients treated in several haematological centres. Patients and Methods: This retrospective analysis included the treatment results obtained in a cohort of 55 patients with CMML treated at 4 Czech haematological centres from 2000 to 2015. Results: 16 patients (29%) are still alive with median overall survival (OS) of 21 months (to the date 1st of June 2016). Patients undergoing allogeneic stem cell transplantation (alloSCT) demonstrated the best survival – 7 out of 14 allografted patients remain alive. 5-year OS in this unselected patient population was approx. 14 %. CPSS appears to be a suitable OS predictor (low risk vs. lower intermediate risk vs. higher intermediate risk, p = 0.04). In multivariate analysis combining patient age and comorbidities with CPSS, we did not see any further impact of these additional parameters on the OS. Disease progression was the most common cause of death (31%) followed by infections (24%). We evaluated the effects of BSC (best supportive care), hypomethylating agents (HMA) and alloSCT on OS. Transplanted patients appeared at least initially to benefit from this treatment (~ 2 years). It appears that treatment with 5-azacytidine (AZA) shows better results than BSC. However, these conclusions relate to a small patient cohort and also the subgroups are significantly heterogeneous with respect to other the predictors. The log-rank test did not confirm the statistical significance of different treatment approaches (p = 0.27). Conclusion: Treatment results in CMML remain unsatisfactory. Introduction of new molecules into therapy and the shift of alloSCT to older age groups promises to improve patient survival and quality of life in the future.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• chronická myelomonocytární leukemie * terapie   MeSH
• hydroxymočovina farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod. Terapie vyšších rizikových skupin myelodysplastického syndromu (MDS) je stále problematická. Jedinou kauzální terapií je alogenní transplantace, ta však s ohledem na průměrný věk nemocných s MDS je dostupná malému procentu nemocných. Moderní léčba je hlavně orientována na prodloužení přežívání, oddálení transformace do akutní myeloidní leukemie (AML) a zlepšení kvality života. Tyto cíle splňuje epigenetická terapie, zvláště pak inhibitory metyltrasferázy. Naše práce je věnována zkušenostem České MDS skupiny s terapií 5-azacytidinem (dále jen azacitidin) u nemocných s vyšším rizikem MDS (IPSS střední II a vysoké riziko), s AML do 30 % myeloblastů (MB) ve dřeni a s chronickou myelomonocytární leukemií II (CMML). Pacienti a výsledky. Od října 2008 do června 2012 bylo léčeno 111 nemocných (66 mužů, 45 žen), medián věku byl 68 let (48–85 let). Podle WHO klasifikace bylo léčeno 44 RAEB II, 13 RAEB I, 9 CMML II, 6 RCMD, 28 AML < 30 % MB, 7 AML > 30 % MB a 4 MDS/MPS. Medián délky sledování od zahájení azacitidinu byl 8,8 měsíců (rozsah 1–32), medián podaných cyklů 5 (rozsah 1–28). Z nežádoucích účinků převažovala hematologická toxicita (neutropenie stupně (Gr) 3/4 – 54,9 % a trombocytopenie Gr 3/4 – 70,3 %) nehematologická toxicita (reakce v místě vpichu, nauzea, zvracení a zácpa) byla většinou Gr 1/2 se vyskytla celkem u 53,1 %. Odpovědi. Hodnotitelných (tj. nemocných s více než 2 cykly) bylo 92 pacientů, celková odpověď (ORR overall response rate) byla 42,4 % (CR 19,6 %, CRi – dřeňová odpověď bez normalizace krevního obrazu – 6,5 %, PR 16,3 %) stabilní choroby bylo dosaženo u 18 pacientů (19,6 %), hematologické zlepšení (HI; hematology improvement) bylo dosaženo u 67,4 %. V roce přežívá v našem souboru 67,8 % pacientů a medián celkové délky života (OS; overall survival) je 16,4 měsíců. V naší práci jsme se též snažili analyzovat prognostické faktory OS (dostupné klinické parametry při zahájení terapie: věk, pohlaví, PS (performance status), základní WHO podskupiny, IPSS kategorie, počty neutrofilů, destiček, blastů v periferním krevním obraze, transfuzní závislost, ze dřeně: procento blastů, procento červené řady, přítomnost fibrózy, cytogenetické aberace dále primární versus sekundární MDS. Závěr. Naše výsledky dosažení odpovědí dobře korelují s daty publikovaných studií (AZA 001, CALGB 9221). Výsledky OS jsou rovněž srovnatelné s výsledky jiných zahraničních studií. Nutné je též brát v úvahu, že náš soubor byl na rozdíl od standardních studií vysoce rizikový (předléčení, relabovaní, refrakterní nemocní a zařazení nemocných s AML nad 30 % MB). I přes to jsou výsledky našeho souboru nemocných uspokojivé a procento dosažených odpovědí jasně ukazuje pozitivní efekt a přínos terapie azacytidinem ve srovnání s dosud zavedenou terapií u rizikových skupin MDS. Z hlediska zatím předběžné analýzy prognostických faktorů, které pomáhají určení nejlepších kandidátů terapie, jsou statisticky významné: cytogenetické aberace, ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) PS, hodnoty neutrofilů a počty blastů v periferní krvi.

Introduction. Therapy of high risk myelodysplastic syndromes (MDS) remains unsatisfactory. The only treatment that alters the natural history of the disease is allogeneic stem-cell transplantation, which can be offered to a limited number of young patients. Modern therapy predominantly focuses on prolonging survival, postponing potential acute myeloid leukaemia (AML) transformation and improving quality of life (QoL). New epigenetic therapy, especially methyltransferase inhibitors, has achieved these goals. Here, we present the experience of the Czech MDS Cooperative Group with 5-azaci-tidine treatment of patients with intermediate II and high risk MDS patients (IPSS), chronic myelomonocytic leukaemia II (CMML II) and AML with less than 30% myeloblasts in the bone marrow. Patients and results. Between October 2008 and June 2012, we used azacitidine treatment in 111 patients (66 M, 45 F), median age 68 years (range 48–85) with the diagnosis: 44 RAEB II, 13 RAEB I, 9 CMML II, 6 RCMD, 28 AML < 30% MB, 7 AML > 30% MB and 4 MDS/MPS. Median follow-up was 8.8 month (range 1–32), median number of cycles of azacitidine was 5 (range 1–28). The most common adverse events included haematological toxicity with neutropenia grade (Gr) 3/4 in 54.9% and thrombocytopenia Gr 3/4 in 70.3%. Non-haematological side effects, mostly only Gr1/2, were gastrointestinal in 21.6% and local reactions and fatigue in 31.5%. Response. The overall response rate (ORR) was 42.4% (CR 19.6%, CRi 6.5%, PR 16.3%), stable disease (SD) was achieved in 19.6% and haematological improvement (HI) in 57.4%. After one year, based on Kaplan-Meier estimates, 67.8% of patients were alive and the median overall survival (OS) was 16.4 months. We also analysed several clinical parameters collected at the start of azacitidine treatment as prognostic factors for OS (age, sex, ECOG performance status (PS), transfusion dependency, peripheral blast percentage, neutrophil count, platelet count, bone marrow blast percentage, fibrosis, percenta-ge of erythroid precursors in bone marrow, cytogenetic data, WHO classification, IPSS, primary and secondary aetiology of MDS). Conclusion. Our results correlate very well with other published data (AZA 001, CALGB 9221). OS data are comparable with other “real life” studies. It is also important to take into consideration that our group also included very high risk patients (relapsed, refractory to previous treatment, post-transplant patients and AML with more than 30% myeloblasts). Nevertheless, our results are very promising and support the positive effect of azacitidine compared to standard therapy in high risk MDS patients. The analysis performed so far shows that from the aspect of OS, best response correlates with: cytogenetic aberration, peripheral blast count, neutrophil count and ECOG PS.

• MeSH
• akutní myeloidní leukemie * farmakoterapie   MeSH
• azacytidin * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cytogenetické vyšetření MeSH
• epigenetická represe účinky léků   MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• krev účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myelodysplastické syndromy * farmakoterapie   MeSH
• neutropenie MeSH
• přežití MeSH
• prognóza MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• trombocytopenie chemicky indukované   MeSH
• umlčování genů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Friend leukemia virus integration 1 (Fli1) and erythroid Krüppel-like factor (EKLF) participate under experimental conditions in the differentiation of megakaryocytic and erythroid progenitor in cooperation with other transcription factors, cytokines, cytokine receptors, and microRNAs. Defective erythropoiesis with refractory anemia and effective megakaryopoiesis with normal or increased platelet count is typical for 5q- syndrome. We decided to evaluate the roles of EKLF and Fli1 in the pathogenesis of this syndrome and of another ribosomopathy, Diamond-Blackfan anemia (DBA). Fli1 and EKLF mRNA levels were examined in mononuclear blood and bone marrow cells from patients with 5q- syndrome, low-risk MDS patients with normal chromosome 5, DBA patients, and healthy controls. In 5q- syndrome, high Fli1 mRNA levels in the blood and bone marrow mononuclear cells were found. In DBA, Fli1 expression did not differ from the controls. EKLF mRNA level was significantly decreased in the blood and bone marrow of 5q- syndrome and in all DBA patients. We propose that the elevated Fli1 in 5q- syndrome protects megakaryocytic cells from ribosomal stress contrary to erythroid cells and contributes to effective though dysplastic megakaryopoiesis.

• MeSH
• buňky kostní dřeně metabolismus   MeSH
• chromozomální delece MeSH
• CpG ostrůvky MeSH
• Diamondova-Blackfanova anemie genetika   metabolismus   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• erytropoéza genetika   MeSH
• genetická transkripce MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• leukocyty mononukleární metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 5 genetika   metabolismus   MeSH
• makrocytární anemie genetika   metabolismus   MeSH
• messenger RNA biosyntéza   krev   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myelodysplastické syndromy genetika   metabolismus   MeSH
• protoonkogenní protein c-fli-1 biosyntéza   genetika   fyziologie   MeSH
• ribozomální proteiny fyziologie   MeSH
• transkripční faktory Krüppel-like biosyntéza   genetika   fyziologie   MeSH
• trombopoéza genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• chromozomální aberace * MeSH
• dospělí MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 5 * MeSH
• myelodysplastické syndromy MeSH
• počet trombocytů MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• trombocytopenie MeSH
• trombocyty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Epigenetic therapy with hypomethylating agent (5-azacytidine; AZA) is common in the management of specific subtypes of myelodysplastic syndrome (MDS), but there are only few studies in chronic myelomonocytic leukemia (CMML) patients. In this paper our experience with 3 CMML patients treated with AZA is described. In one patient transfusion independency was observed after 4 treatment cycles; in one case a partial response was recorded, but a progression to acute myeloid leukemia (AML) after 13 AZA cycles has appeared. In one patient, AZA in reduced dosage was administered as a bridging treatment before allogeneic stem cell transplantation (ASCT), but in the control bone marrow aspirate (before ASCT) a progression to AML was recorded. Future studies are mandatory for evaluation of new molecular and clinical features which could predict the efficiency of hypomethylating agents in CMML therapy with respect to overall survival, event-free survival, quality-adjusted life year, and pharmacoeconomy.

• MeSH
• azacytidin * MeSH
• chronická myelomonocytární leukemie * farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Transplantace kostní dřeně je léčebnou metodou u leukemií, lymfomů, imunodeficitních stavů a solidních nádorů. Reakce štěpu proti hostiteli (GVHD) představuje závažnou komplikaci alogenní transplantace kostní dřeně, nejčastěji s postižením střev, jater, kůže a sliznice. Postižení orální sliznice může být přítomno u chronické i akutní formy GVHD. Akutní orální GVHD se vyznačuje zejména bolestivými ulceracemi, lichenoidními lézemi, které postihují prakticky celou dutinu ústní, zatímco chronická forma orální GVHD je přirovnávána k sympto­mům autoimunitních onemocnění, jako jsou progresivní systémová skleróza nebo Sjögrenův syndrom. GVHD je závažná komplikace alogenní transplantace kostní dřeně, která ohrožuje výsledek léčby a život pacienta. Léčba je dlouhodobá a vyžaduje mezioborovou spolupráci.

The bone marrow transplantation is a curative method in leukemia, lymphomas, immunodeficient states and solid tumors. Graft versus host disease (GVHD) is a significant complication in patients after bone marrow transplantion, most frequently affected of intestine, liver, skin and oral mucosa. Oral mucosa damage is presented by chronic and acute form of GVHD. The acute form is presented by painful ulcers, lichenoid lesions affecting practically whole oral cavity, while the chronic GVHD is compared to autoimmune diseases such as Sjögren syndrome. GVHD is a major complication of bone marrow transplantation with risk to health a therapeutic result. The treatment is long-term and involve interdisciplinary cooperation.

• Klíčová slova
• orální mukozitida,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• homologní transplantace škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mukozitida etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• nemoci úst etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• reakce štěpu proti hostiteli imunologie   MeSH
• transplantace kostní dřeně škodlivé účinky   MeSH
• ústní sliznice patofyziologie   patologie   účinky léků   MeSH
• ústní symptomy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Background. Peripheral T-cell lymphomas (PTCL) are infrequent subtypes of non-Hodgkin's lymphomas. The clinical course is aggressive and the median survival is about 2-3 years. An optimal first-line chemotherapy protocol has not been established and the role of high-dose therapy with autologous stem cell transplantation (ASCT) is still unclear. Aim. To analyze the long-term outcome of unselected PTCL patients treated with intensive first-line chemotherapy with high-dose therapy and ASCT. Method. Here we report our experience with 29 patients with PTCL. The histological subtypes were as follows: peripheral T-cell lymphoma, not otherwise specified n=13; anaplastic large cell lymphoma (ALCL) ALK-negative n=5; ALCL ALK-positive n=3; ALCL with an unknown ALK status n=3; angioimmunoblastic lymphoma n=1; hepatosplenic lymphoma n=1; Sézary syndrome n=1; and enteropathy-associated T-cell lymphoma n=2. The median age at diagnosis was 48 years (29-64), most patients had advanced Ann Arbor stages (22 patients, 77%), IPI score ?3 was found in 13 (45%) and PIT score ?2 in 17 (59%) of the 29 patients. Eighteen patients received first-line high-dose therapy and autologous SCT consolidation; two patients were consolidaed with allogeneic SCT in the 1st complete remission and one patient in the 1st relapse. Ten patients with FDG-avid lymphoma were examined with integrated Positron emission tomography/ Computed tomography (PET/CT) at the time of diagnosis and after first-line therapy, two other patients were assessed with Positron emission tomography/ Computed tomography (PET/CT) only at time of restaging. Results. Nineteen (66%) patients achieved complete remission, 3 (10%) partial remission and 7 (24%) patients failed the treatment. The overall response rate was 76%. PET negativity (complete metabolic response) after therapy was achieved in 8/12 (75%) individuals. After a median follow-up of 55.1 months, 14 (48.3%) patients relapsed or progressed and nine patients died (lymphoma progression). Eleven patients (50% of chemosensitive patients) survived more than 50 months. Three of the long-term survivors were treated with allogeneic SCT. The 2-year event-free survival (EFS) was 52% (95% confidence interval [CI], 0.33-0.71); the 2-year overall survival (OS) rate reached 65% (95%CI, 0.47-0.84). PET negativity was associated with a lower probability of relapse (chi-square p=0.09). Conclusion. Our data show that intensive first-line therapy with etoposide-doxorubicine-based regimens and ASCT consolidation may lead to long-term disease control in about a half of patients with chemosensitive PTCL. Achievement PET negativity is probably an essential prerequisite for long-term complete remission.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• indukce remise MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• periferní T-buněčný lymfom farmakoterapie   mortalita   terapie   MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH