Asklépios byl hlavním léčebným božstvem antiky. Po postupném etablování došlo k rozšíření jeho kultu v řeckém světě zejména v 5. a 4. století př. n. l. Asklépios byl uctíván v posvátných okrscích nazývaných asklepieía (singulár asklepieíon), které sloužily jako náboženské areály a zároveň jako zdravotnická zařízení, do kterých přicházeli nemocní s prosbou o uzdravení. Jedno z menších asklepieí se nachází na ostrově Paros v souostroví Kyklady, na 2 terasách asi 3 km jihozápadně od centra Parikie. Lokalita byla částečně odkryta v letech 1898–1899 německým archeologem Otto Rubensohnem (1867–1964) a neúplně publikována v roce 1902. Autoři v posledních několika letech řeší projekt zaměřený na (re)identifikaci všech dochovaných nálezů na základě původních popisů a originální výkopové dokumentace a na lepší porozumění léčebné praxi v lokalitě. Nejpozději od 6. století př. n. l. je zde doložen kult Apollóna, božstva s určitými léčivými schopnostmi, kterého někdy na přelomu 5. a 4. století př. n. l. střídá jeho mytologický syn Asklépios. V průběhu 4. a patrně i 3. století př. n. l. je na obou terasách vybudován rozsáhlý komplex s chrámem, opěrnými a ohradními zdmi, zvláštní kruhovou stavbou, budovou pro poutníky a provádění léčebného spánku, oltářem a 2 posvátnými léčivými prameny. Největší rozkvět lokality nastal ve 4.–2. století př. n. l., a zejména pak v římské době, v 1.–3. století.

Asclepius was the main healing deity of the Classical Antiquity. After his gradual establishment, his cult expanded throughout the Greek world, especially in the 5th and 4th centuries BC. Asclepius was worshipped in sacred precincts labelled asklepieia (singular asklepieion), which served both as religious sites and as medical facilities where the sick came for healing. One of the smaller asklepieia is located on the island of Paros in the Cyclades, on two terraces about 3 km southwest of the centre of Parikia. The site was partially excavated in 1898–1899 by the German archaeologist Otto Rubensohn (1867–1964) and incompletely published in 1902. Over the last few years, the authors have been working on a project to (re)identify all surviving finds based on original descriptions and original excavation documentation, and to better understand the healing practices at the site. From the 6th century BC at the latest, the cult of Apollo, a deity with certain healing powers, is attested here, who was succeeded by his mythological son Asclepius sometime between the end of the 5th and the beginning of the 4th centuries BC. During the 4th and probably also in the 3rd century BC, a large complex is built on both terraces, with a temple, retaining and enclosure walls, a specific circular structure, a building for pilgrims and the performance of healing sleep, an altar and 2 sacred healing springs. The site’s greatest bloom occurred in the 4th to 2nd century BC and especially in the Roman period, in the 1st to 3rd centuries.

• MeSH
• architektura MeSH
• dějiny starověku MeSH
• náboženství a lékařství MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

Úvod: Prostituce je ve své podstatě stará jako lidstvo samo a jako taková se ve společnosti plně etablovala, i když byly realizovány četné pokusy, jak ji zcela odstranit, případně omezit. Následující příspěvek se zabývá především ženskou prostitucí, která ani v dnešní době nezanikla, naopak její dopad můžeme zaznamenat v souvislosti s mobilitou obyvatelstva, a to jak s migrací, tak rozvojem turismu. Cíl: Cílem publikace je podat přehled vývoje prostituce od jejich počátků v Egyptě, včetně prvních nevěstinců. Metodika: Pro sběr dat byla zvolena analýza dokumentů v tuzemských i zahraničních databázích a pomocí klíčových slov. Informace byly čerpány z tuzemských i zahraničních referenčních zdrojů, které jsou uvedeny v sekci Literatura na konci příspěvku. Řadu materiálů čerpali autoři z vlastních archívních sbírek a dokumentů, které docent Janiš shromažďoval více než čtvrt století. Výsledky: Zjištěné výsledky byly analyzovány a zpracovány do chronologického přehledu. Závěr: Otázka prostituce byla vždy velkým tématem pro celou společnost. Prostituce je jev, který je od starověku součástí života společnosti a jako takovou nelze přímo odsoudit. Teprve až sociální, zdravotní problémy, kriminalita s ní spojená a nekontrolovatelný vývoj může být chápan jako jev škodlivý společnosti. Často dochází k mravní devastaci určitých sociálních skupin, které považují prostituci jako prostředek pro zajištění obživy a určité životní úrovně.

Introduction: Prostitution is as old as mankind itself and as such is fully in society. It has been established, although numerous attempts have been made to eliminate or reduce it completely. The following post deals mainly with female prostitution, which even today. It has not disappeared, on the contrary, its impact can be seen in connection with the mobility of the population, both with migration and the development of tourism. Aim: The aim of the publication is to give an overview of the development of prostitution since its beginnings in Egypt, including the first brothels. Methods: For data collection, theanalysis ofdocuments indomestic andforeign databases and using keywords. The information was drawn from domestic and foreign reference sources, which are listed in the Literature section at the end of the paper. The authors drew a number of materials from their own archive collections and documents, which Associate Professor Janiš collected for more than a quarter of a century. Results: The results were analyzed and processed into a chronological overview. Conclusion: The issue of prostitution has always been a big issue for the whole society. Prostitution is a phenomenon that has been part of the life of society since ancient times and as such cannot be directly condemned. Only social, health problems, crime associated with it and uncontrollable development can be understood as a phenomenon of harmful society. There is often moral devastation of certain social groups that see prostitution as a means of ensuring a livelihood and a certain standard of living.

• MeSH
• dějiny 15. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• prostituce * dějiny   MeSH
• sexuální pracovníci dějiny   MeSH
• sociální problémy dějiny   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dějiny 15. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dějiny starověku * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• strava, jídlo, výživa * MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Řím MeSH

Division of the growing long bone into individual basic parts, that is, diaphysis, metaphysis, physes and epiphyses, has become generally accepted and used. However, the origin of these terms is almost unknown. Therefore, we have analyzed the literature in order to identify their sources. The terms epiphysis and apophysis have been used since the time of Hippokrates, although with different meanings. During the time of Galen, the term apophysis was used to describe all types of bone processes, and epiphyses denoted articular ends. The term diaphysis denoting the middle cylindrical part of the long bone was used for the first time by Heister in 1717. The first to use the term metaphysis was Theodor Kocher in his books on gunshot wounds and on bone inflammation of 1895. On the basis of Kocher's study, Lexer published a radiological study of the vascular supply to bones in which he defined metaphyseal blood vessels as a separate group supplying a particular part of the long bone. The epiphyseal growth plate had no particular name from the time of its first description in 1836. During the second half of 19th century, this structure acquired different names. The term "physis" was therefore introduced in 1964 by the American radiologist Rubin in order to label the growth structure between metaphysis and epiphysis clearly. One year later, the term physis also appeared in the radiological literature, and during the following decades it spread in the orthopedic literature.

• MeSH
• anatomie dějiny   MeSH
• dějiny 15. století MeSH
• dějiny 16. století MeSH
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• kosti a kostní tkáň anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• terminologie jako téma * MeSH
• vývoj kostí MeSH
• Check Tag
• dějiny 15. století MeSH
• dějiny 16. století MeSH
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• historické články MeSH
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: This study presents biological affinities between the last hunter-fisher-gatherers and first food-producing societies from the Nile Valley. We investigate odontometric and dental tissue proportion changes between these populations from the Middle Nile Valley and acknowledge the biological processes behind them. MATERIALS AND METHODS: Dental remains of 329 individuals from Nubia and Central Sudan that date from the Late Pleistocene to the mid-Holocene are studied. Using 3D imaging techniques, we investigated outer and inner metric aspects of upper central incisors, and first and second upper molars. RESULTS: Late Paleolithic and Mesolithic foragers display homogeneous crown dimensions, dental tissue proportions, and enamel thickness distribution. This contrasts with Neolithic trends for significant differences from earlier samples on inner and outer aspects. Finally, within the Neolithic sample differences are found between Nubian and Central Sudanese sites. DISCUSSION: Substantial dental variation appears to have occurred around 6000 bce in the Nile Valley, coinciding with the emergence of food-producing societies in the region. Archeological and biological records suggest little differences in dietary habits and dental health during this transition. Furthermore, the substantial variations identified here would have happened in an extremely short time, a few centuries at most. This does not support in situ diet-related adaptation. Rather, we suggest these data are consistent with some level of population discontinuity between the Mesolithic and Neolithic samples considered here. Complex settlement processes could also explain the differences between Nubia and Central Sudan, and with previous results based on nonmetric traits.

• MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dieta dějiny   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• moláry anatomie a histologie   MeSH
• paleodontologie * MeSH
• řezáky anatomie a histologie   MeSH
• zuby anatomie a histologie   chemie   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• historické články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Súdán MeSH

• Klíčová slova
• archeogenetika, pravěk,
• MeSH
• archeologie * MeSH
• dějiny starověku MeSH
• genetický výzkum * MeSH
• lidé MeSH
• populační genetika * MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Evropa MeSH

Článek si klade za cíl zjistit, jakým způsobem přistupovali k tišení bolesti během operace lékaři před objevem éterové anestezie. Z dostupných pramenů se zdá, že ačkoliv chirurgické postupy jsou staré nejméně 6 tisíc let, snaha nalézt metodu, jak potlačit bolest s nimi spojenou, se v evropské a islámské kultuře objevuje až ve středověku, a to spíše sporadicky. Podobně zmínky o používání anestezie některými lékaři starověké Indie a Číny jsou pravděpodobně spíše mýty než realita. Zdá se, že současná anesteziologická mantra o pradávné snaze lidstva potlačit bolest během chirurgického ošetření neplatí a spíše lze věřit tvrzení, že tehdejší lidé v porovnání s obdobím po nástupu humanismu a rozvoji věd byli k bolesti více tolerantní, obzvláště pokud se týkala někoho jiného. Ačkoliv již od starověku byly známé rostlinné výtažky použitelné k tišení bolesti, byly omezené na konzervativní léčbu různých onemocnění, nikoliv na anestezii během operace a základním postupem byla fixace pacienta. Ve článku jsou citované údaje o zachovaných lékařských textech s možnou souvislostí použití anestezie od starověkých kultur Mezopotámie, Egypta, Číny a Indie přes antické Řecko a Řím, středověké a islámské státy a Evropu až do 19. století.

The aim of this article is to investigate how pain management during surgery was approached by physicians before the advent of ether anaesthesia. From the available sources, it appears that although surgical procedures are at least 6,000 years old, efforts to find a method to suppress the pain associated with them only appeared in European and Islamic culture in the Middle Ages, and then only sporadically. Similarly, references to the use of anaesthesia by some doctors in ancient India and China are probably more myth than reality. The current anaesthetic mantra about mankind’s ancient efforts to suppress pain during surgical treatment does not seem to apply, and the claim that people of that time, compared with the period after the advent of humanism and the development of science, were more tolerant of pain, especially when it involved someone else, is more plausible. Although plant extracts had been known to be used for pain relief since antiquity, they were limited to conservative treatment of various ailments, not anaesthesia during surgery, and the basic procedure was to fix the patient. The article cites data on extant medical texts with possible links to the use of anaesthesia from the ancient cultures of Mesopotamia, Egypt, China and India through ancient Greece and Rome, medieval and Islamic states and Europe up to the 19th century.

• MeSH
• anestezie * dějiny   metody   MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

The demographic history of East-Central Europe after the Neolithic period remains poorly explored, despite this region being on the confluence of various ecological zones and cultural entities. Here, the descendants of societies associated with steppe pastoralists form Early Bronze Age were followed by Middle Bronze Age populations displaying unique characteristics. Particularly, the predominance of collective burials, the scale of which, was previously seen only in the Neolithic. The extent to which this re-emergence of older traditions is a result of genetic shift or social changes in the MBA is a subject of debate. Here by analysing 91 newly generated genomes from Bronze Age individuals from present Poland and Ukraine, we discovered that Middle Bronze Age populations were formed by an additional admixture event involving a population with relatively high proportions of genetic component associated with European hunter-gatherers and that their social structure was based on, primarily patrilocal, multigenerational kin-groups.

• MeSH
• dějiny starověku MeSH
• genom lidský * genetika   MeSH
• lidé MeSH
• migrace lidstva * MeSH
• sociální změna MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• historické články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• Polsko MeSH

• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny starověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• Geografické názvy
• starověké Řecko MeSH

• MeSH
• čočky dějiny   MeSH
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• optometrie * dějiny   MeSH
• vynálezy dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH