The use of biomaterials and implants for joint replacement, fracture fixation, spinal stabilization and other orthopedic indications has revolutionized patient care by reliably decreasing pain and improving function. These surgical procedures always invoke an acute inflammatory reaction initially, that in most cases, readily subsides. Occasionally, chronic inflammation around the implant develops and persists; this results in unremitting pain and compromises function. The etiology of chronic inflammation may be specific, such as with infection, or be unknown. The histological hallmarks of chronic inflammation include activated macrophages, fibroblasts, T cell subsets, and other cells of the innate immune system. The presence of cells of the adaptive immune system usually indicates allergic reactions to metallic haptens. A foreign body reaction is composed of activated macrophages, giant cells, fibroblasts, and other cells often distributed in a characteristic histological arrangement; this reaction is usually due to particulate debris and other byproducts from the biomaterials used in the implant. Both chronic inflammation and the foreign body response have adverse biological effects on the integration of the implant with the surrounding tissues. Strategies to mitigate chronic inflammation and the foreign body response will enhance the initial incorporation and longevity of the implant, and thereby, improve long-term pain relief and overall function for the patient. The seminal research performed in the laboratory of Dr. James Anderson and co-workers has provided an inspirational and driving force for our laboratory's work on the interactions and crosstalk among cells of the mesenchymal, immune, and vascular lineages, and orthopedic biomaterials. Dr. Anderson's delineation of the fundamental biologic processes and mechanisms underlying acute and chronic inflammation, the foreign body response, resolution, and eventual functional integration of implants in different organ systems has provided researchers with a strategic approach to the use of biomaterials to improve health in numerous clinical scenarios.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- klinické laboratorní techniky MeSH
- lidé MeSH
- ortopedie * metody MeSH
- traumatologie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- kolagenové injekce,
- MeSH
- injekce MeSH
- kolagen terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- muskuloskeletální nemoci diagnóza farmakoterapie MeSH
- ortopedie * metody trendy MeSH
- osobní vzpomínky jako téma MeSH
- poranění kolena farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- rozhovory MeSH
Úvod: Práce se zabývá léčbou pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem (KRBS). Materiál a metoda: Autoři se zaměřili na terapii pacientů s KRBS s využitím výhody cílené spolupráce ortopeda a algeziologa. Cílem bylo v co nejkratším čase diagnostikovat onemocnění KRBS a co nejdříve zahájit terapii. Snahou bylo zachytit a začít léčit již prodromální fázi onemocnění, protože při časném zahájení terapie existoval předpoklad rychlejšího odeznění obtíží. Ortopedická léčba spočívala v aplikaci rekalcifikačních preparátů a antiflogistik s následnou šetrnou rehabilitací. Algeziolog zajišťoval dostatečnou analgetickou a vazodilatační terapii, eventuálně sympatektomii (obstřiky ganglion stellatum, blokády periferních nervů) či epidurální analgezii. Hodnoceny byly hlavně ústup subjektivních obtíží a změny klinické symptomatologie v průběhu léčby. Výsledky: Sledováno bylo dvacet pacientů. Při výše uvedené společné terapii došlo do tří měsíců ke zlepšení u sedmi pacientů, do dvanácti měsíců u dalších devíti pacientů a čtyři pacienti měli obtíže i po roce léčby. Diskuse: Nejlepší účinek léčby byl zaznamenán ve skupině pacientů, kteří byli léčeni v časných fázích onemocnění (začátek léčby do tří týdnů od začátku příznaků). Rychlejší odeznění subjektivních i objektivních obtíží bylo při společné terapii ortopedem a algeziologem - tedy kombinovanou léčbou. Horší či žádný analgetický efekt kalcitoninu byl u pacientů s KRBS II. typu. Závěr: Nejlepší účinek léčby byl zaznamenán ve skupině pacientů, kteří byli léčeni v časných fázích onemocnění. U pacientů, kteří se k nám dostavili až po třech měsících od začátku příznaků, byla doba léčení mnohem delší a někteří mají trvalé následky. Léčba KRBS vyžaduje komplexní mezioborový přístup a spolupráce ortopeda a algeziologa se nám jeví jako velmi užitečná.
Introduction: This paper deals with treatment for patients with complex regional pain syndrome (CRPS). Materials and Methods: The authors have focused on therapy for patients with CRPS using the advantage of targeted cooperation between an orthopaedic surgeon and a pain management specialist. The goal was to diagnose CRPS in the shortest possible time and to commence therapy as soon as possible. The aim was to catch the disease and start its treatment in the prodromal phase, because of the assumption that symptoms would subside more quickly when therapy was started early. The orthopaedic treatment consisted of applying recalcifying agents and antiphlogistics with subsequent physical therapy. The pain management specialist provided sufficient analgesics, vasodilator therapy, and a sympathectomy (stellate ganglion injection, peripheral nerve blocks) or epidural analgesia. Primarily, evaluation focused on relief of the subjective symptoms and changes in the clinical symptomatology over the course of the treatment. Results: Twenty patients were monitored. During the course of the combination therapy described above, 7 patients showed improvement within 3 months, another 9 patients within 12 months, and 4 patients had symptoms even after one year of treatment. Discussion: The treatment was most effective for the group of patients who were treated in the early phases of the dinase (i.e., the treatment started within three weeks of the onset of symptoms). Subjective and objective symptoms subsided more quickly during a combination of therapy with the orthopaedic specialist and the pain management specialist - i.e., combination therapy. Calcitonin provided less or no analgesic effect for patients with CRPS Type 2. Conclusion: The treatment was most effective for the group of patients who were treated in the early phases of the disease. For patients who came to us later than three months into the start of symptoms, the treatment period was much longer, and certain patients showed lasting effects. Treating CRPS requires a comprehensive interdisciplinary approach, and the cooperation of an orthopaedic surgeon and a pain management specialist appears to us to be very effective.
- MeSH
- analgezie metody normy trendy MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- epidurální analgezie metody MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- kalcitonin * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- komplexní regionální syndromy bolesti * diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- ortopedie metody trendy MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- sympatektomie * metody trendy MeSH
- vazodilatancia aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Zlomenina hlavice femuru byla poprvé popsána Birkettem v r. 1869. K poznání této zlomeniny významně přispěla studie Christophera z r. 1924 a především Pipkinova publikace z r. 1957, jehož klasifikace se používá dodnes. V české literatuře ji poprvé popsal Morávek v r. 1912. Z historického hlediska je pro zlomeninu hlavice femuru korektní eponym Birkitt-Pipkinova zlomenina.
Femoral head fracture was initially described by Birkett in 1869. Of essential importance in this respect were the publications by Christopher in 1924 and, particularly, Pipkin's study of 1957, including his classification that is still in use today. In the Czech literature, the first description was published by Morávek in 1912. A historically correct eponym for a femoral head fracture would therefore be Birkitt-Pipkin fracture.
- MeSH
- acetabulum patologie zranění MeSH
- dějiny 19. století MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- fraktury femuru * chirurgie klasifikace komplikace MeSH
- hlavice femuru * patofyziologie patologie zranění MeSH
- klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony * dějiny metody využití MeSH
- ortopedie dějiny metody organizace a řízení MeSH
- radiografie dějiny metody využití MeSH
- Check Tag
- dějiny 19. století MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- artroplastiky kloubů * metody trendy využití MeSH
- coxa vara chirurgie terapie MeSH
- fraktury femuru chirurgie komplikace MeSH
- fraktury krčku femuru chirurgie terapie MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony * metody trendy využití MeSH
- ortopedie * metody organizace a řízení výchova MeSH
- osteotomie metody trendy využití MeSH
- věkové faktory MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- bolesti zad * diagnóza etiologie terapie MeSH
- degenerace meziobratlové ploténky diagnóza chirurgie MeSH
- diagnostické zobrazování metody trendy využití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- nádory páteře diagnóza chirurgie terapie MeSH
- nemoci páteře * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- neurochirurgické výkony metody trendy využití MeSH
- neurologie * metody trendy MeSH
- ortopedie metody trendy MeSH
- psychický stres MeSH
- statistika jako téma MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- vrozené vady diagnóza chirurgie terapie MeSH
- výhřez meziobratlové ploténky diagnóza chirurgie MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
