Úvod: Neuroendokrinní dysfunkce po kraniotraumatu je v retrospektivních studiích popisována u 23–60 % dospělých a 15–21 % dětí. Cíl: Prospektivním sledováním zjistit prevalenci hypothalamo-hypofyzární dysfunkce u dětí po úrazu mozku během 12měsíčního období a její závislost na typu úrazu a průběhu akutní posttraumatické fáze. Pacienti a metoda: U 58 pacientů (21 dívek) po kraniocerebrálním traumatu (GCS 3–12/15) byl zhodnocen tělesný vývoj (růst, dospívání, skeletální zralost) a bylo provedeno hormonální vyšetření v časném poúrazovém období (2–14 dnů, T0) a dále za 3, 6 a 12 měsíců po traumatu (T3, T6 a T12). Hormonální vyšetření zahrnovala TSH, fT4, IGF-1, PRL, ranní hladinu kortisolu, FSH, LH, testosteron (u chlapců), estradiol (u děvčat). V případě odchylného klinického a/nebo laboratorního nálezu byly provedeny dynamické testy. U všech pacientů byla v T12 provedena kontrolní MRI mozku. Výsledky: Věk v době úrazu byl 11,3 (0,5–18,7) roků (medián, rozpětí). Dvacet tři pacienti měli GCS <8/15. V T0 (n = 58) vykazovalo 12 pacientů příznaky diabetes insipidus (DI) a 4 pacienti syndrom nepřiměřené sekrece adiuretinu (SIADH). Časné hormonální změny napodobovaly centrální hypotyreózu (u 45 % nemocných) a hypogonadotropní hypogonadismus (u 25 % adolescentů, kteří byli v době úrazu již pubertální ≥ 2. st. Tannerovy škály). Vyšetření v T3 (n = 56) prokázalo u dvou chlapců kombinovaný deficit pituitárních hormonů a u jednoho DI. V T6 (n = 49) byla u dvou chlapců diagnostikována hormonální porucha (předčasná puberta a deficit růstového hormonu) a v T12 (n = 39) byla nová endokrinní porucha zjištěna u pěti pacientů (u dvou deficit růstového hormonu, u dvou hypogonadotropní hypogonadismus a u jednoho s již diagnostikovaným deficitem růstového hormonu centrální hypotyreóza). Na MRI mozku byl nalezen obraz empty selly u dvou pacientů s deficitem růstového hormonu. Pacienti s GCS ≤8/15 měli častěji příznaky DI nebo SIADH v časném poúrazovém období (11/23) vs. pacienti s GCS 8–13/15 (4/35) a častěji hormonální poruchu v T12 než jedinci se středně těžkým traumatem. Výskyt endokrinní dysfunkce v T0 významně koreloval s tíží úrazu (p ≤0,05), ale nebyl přesvědčivým ukazatelem pro rozvoj pozdní hormonální poruchy (p = 0,5). Závěr: Do roka po úrazu se manifestovala hormonální porucha u 7 z 39 (17,9 %) pacientů. Neuroendokrinní dysfunkce jako pozdní následek kraniocerebrálního traumatu u dětí a dospívajících není tak častá, jak bylo prokázáno u dospělých. Rizikovými faktory pro její rozvoj se jeví tíže úrazu, patologický nález při zobrazení mozku a rozvoj DI nebo SIADH v akutní posttraumatické fázi.
Introduction: The neuroendocrine dysfunction following brain injury is described in 23–60% of adults and 15–21% of children in retrospective studies. Aim of study: To find out the prevalence of the hypothalamo-hypophyseal dysfunction in children after a brain injury and its dependence on the type of injury and the course of acute post-traumatic phase by prospective study during a twelve month period. Patients and methods: We evaluated growth, pubertal development and bone age in 58 patients (29 boys) after brain trauma. They underwent standard endocrine tests – TSH, fT4, IGF-1, PRL, morning cortisol, FSH, LH, testosterone (in boys), estradiol (in girls) in early post-traumatic period (2–14 days, T0) and in 3, 6 a 12 months after the injury (T3, T6 a T12). Dynamics tests were performed in patients with abnormalities in clinical examination and/or laboratory results. MRI was made in all patients in T12. Results: The median of age in time of an injury was 11.3 (0.5–18.7) years. Twenty three patients had GCS <8/15. In T0 diabetes insipidus (DI) occurred in 12 patients and a syndrome of inappropriate antidiuretic hormone (SIADH) in 4 patients. Hormonal changes simulated a central hypothyroidism (in 45% of patients) and a hypogonadotropic hypogonadism (in 25% of adolescents who were in time of injury in puberty ≥ Tanner 2). Combined pituitary hormones deficiency was found in 2 boys and DI in one patient in T3. In T6 hormonal dysfunctions were found in two boys (a precocious puberty and a growth hormone deficiency). In T12 a new endocrine dysfunction was diagnosed in five patients (two of them had a growth hormone deficiency, two had a hypogonadotropic hypogonadism and in one patient with a growth hormone deficiency a central hypothyroidism was confirmed). An empty sella has been found on MRI in two patients with a growth hormone deficiency. Patients with GCS ≤8/15 had hormonal dysfunction on T12 more often compared to those with a medium trauma and also DI or SIADH in acute posttraumatic period 11/23 vs. 4/35. The occurrence of early endocrine dysfunction significantly correlated with severity of injury (p≤0.05), but did not serve as a strong indicator of development of late hormonal dysfunction (p=0.5). Conclusion: Within a year from an injury hormonal disorder has occurred in 7 z 39 (17.9%) of patients. Neuroendocrine dysfunction as late a consequence of craniocerebral trauma is not as frequent in children as in adults. Risk factors influencing its development include severity of injury, abnormalities in the brain-imaging techniques and DI or SIADH in acute posttraumatic phase.
- Klíčová slova
- časná a pozdní postraumatická hormonální porucha,
- MeSH
- adrenokortikotropní hormon diagnostické užití nedostatek sekrece MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hypofýza patofyziologie sekrece MeSH
- hypopituitarismus MeSH
- hypothalamus patofyziologie sekrece MeSH
- kojenec MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci endokrinního systému diagnóza MeSH
- poranění mozku komplikace MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- růstový hormon diagnostické užití nedostatek sekrece MeSH
- statistika jako téma MeSH
- thyreotropin diagnostické užití nedostatek sekrece MeSH
- vasopresiny diagnostické užití nedostatek sekrece MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
OBJECTIVE: Ghrelin is predominantly produced by the stomach and the growth hormone (GH)-ghrelin feedback loop between the stomach and the pituitary gland has recently been suggested. The disruption of the gut-brain axis might be involved in bulimia nervosa (BN). METHODS: We investigated responses of plasma GH, ghrelin, and neuropeptide Y (NPY) concentrations to exercise or to exercise after the administration of the antilipolytic drug Acipimox (Aci) in seven BN patients and seven healthy women (C). Aci was administered 1h before exercise (45 min, 2 W/kg of lean body mass/LBM/). Ghrelin, GH, NPY, free fatty acids (FFA) and glycerol plasma levels were measured during the test using commercial kits. RESULTS: The exercise induced an increase in plasma GH, NPY and FFA in both groups and a decrease in plasma ghrelin levels only in BN patients. Exercise after Aci administration resulted in an increase in plasma GH, and a decrease in plasma ghrelin in both groups; NPY increased more in BN patients. Exercise-induced FFA increase was depressed after Aci. CONCLUSIONS: We conclude that the Aci-induced suppression in plasma ghrelin levels during exercise in both groups suggests a negative feedback of GH on ghrelin secretion. Observed changes in plasma FFA levels were not related to changes in GH and ghrelin levels.
- MeSH
- bulimia nervosa krev patofyziologie MeSH
- cvičení fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- experimenty na lidech MeSH
- ghrelin biosyntéza sekrece MeSH
- glycerol krev MeSH
- hypofýza účinky léků sekrece MeSH
- hypolipidemika aplikace a dávkování MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- kyseliny mastné neesterifikované krev MeSH
- lidé MeSH
- lidský růstový hormon biosyntéza sekrece MeSH
- neuropeptid Y krev MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- žaludek účinky léků metabolismus MeSH
- zpětná vazba fyziologická MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Nikotin a především některé další složky kouře z cigaret způsobují endokrinologické dysbalance. Negativně ovlivňují hypofyzární, tyreoidální, adrenální, testikulární i ovariální funkce. Kouření na ženy působí antiestrogenně, zvyšuje poměr androgenů k estrogenům u pre- i postmenopauzálních žen. Toxiny v cigaretách způsobují dysregulace reprodukčního a hormonálního systému ženy a zásadně ovlivňují pravděpodobnost otěhotnění u jinak zdravých žen. S odvykáním kouření mají ženy větší obtíže než muži a nikotinová substituce je u nich méně účinná. Vliv kouření na steroidní spektrum u mužů je v literatuře popisován nesouhlasně od zvýšení po snížení testosteronu. Vliv kouření na gonadotropiny je ve studiích rovněž rozporuplný, byly popsány jak snížené, tak zvýšené či neměnné hladiny gonadotropipů, jednoznačné výsledky jsou známy pouze u perimenopauzálních žen, kdy aktivní i pasivní kouření zvyšovalo FSH.
Nicotine and mainly some other components of the cigarette smoke cause various endocrinological dysbalances. They have negative effects on pituitary, thyroid, adrenal, testicular and ovarian functions. Smoking plays an important role in levels of some steroids acting in the nervous system. In women, nicotine has an anti-estrogen effect, increases the ratio of androgens to estrogens in both pre- and peri- menopausal women. Beside nicotine, also other cigarette toxins cause dysregulation of reproductive and hormonal system in women and essencially influence the probability of succesfull pregnancy not only in assisted reproduction cycles but also in healthy women. Women have a more difficult time with smoking cessation than men and nicotine replacement therapy is less effective in female smokers. Influence of smoking on steroid spectrum in men is very inconsistent in the literature. The studies describe both increased and decreased levels of testosterone. Influence on gonadothrophins is described heterogenously as well. Both active and passive smoking increase FSH in premenopausal women.
- Klíčová slova
- plodnost, antiestrogenní efekt, neuroaktivní steroidy,
- MeSH
- androgeny metabolismus sekrece MeSH
- dehydroepiandrosteronsulfát metabolismus MeSH
- estrogeny metabolismus sekrece MeSH
- financování organizované MeSH
- hypofýza sekrece účinky léků MeSH
- kouření metabolismus škodlivé účinky MeSH
- kůra nadledvin sekrece účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- nikotin farmakologie škodlivé účinky MeSH
- odvykání kouření MeSH
- postmenopauza účinky léků MeSH
- sexuální faktory MeSH
- steroidy MeSH
- ženská infertilita etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Vývoj lékařských věd se nemohl vyhnout ani hypofýze. Nových poznatků ve fyziologii, patologii i léčbě hypofyzárních onemocnění je mnoho, vybrali jsme jen některé informace. Přibývají nové regulátory hypofyzární sekrece. Patří mezi ně hypotalamické chemokiny a produkt KISS-1 genu ? kisspeptin. Impulzy, které přicházejí z mozkových center i z periferie do hypofýzy, se musí integrovat. K tomu slouží systém folikulostelárních buněk, parakrinní mechanizmy a hypofyzární mikrocirkulace. Existují v hypofýze též kmenové buňky? Zdá se, že ano. Kandidáty jsou jednak zmíněné buňky folikulostelárního systému, jednak nově objevené buňky SP (side population). Na kritická postižení organizmu jako polytraumata, těžké popáleniny a šokové stavy, reaguje hypofýza dvoufázově. Akutní fáze je charakterizována hypersekrecí většiny hypofyzárních hormonů a současně periferní rezistencí na jejich působení. Při následné chronické fázi dochází naopak ke snížené sekreci všech hypofyzárních hormonů s výjimkou ACTH. Klinicky relevantní hypofyzární adenomy postihují asi 1 ? populace. Dvě třetiny z toho tvoří prolaktinomy. Většinu prolaktinomů léčíme bez větších potíží, komplikovaná může být léčba u prolaktinomů, které jsou rezistentní na medikamentózní léčbu. Zde může sehrát významnou úlohu Leksellův gama nůž. Mnohem obtížnější je léčba akromegalie. Vypracovali jsme vlastní postup při léčbě akromegalií. Adenomy necháváme operovat, případná rezidua u nich ozáříme Leksellovým gama nožem a do účinku ozáření léčíme medikamentózně. Efekt léčby zkoušíme v pořadí podle nákladnosti léčby: kabergolin, somatostatinová analoga, pegvisomant. Podobný postup uplatňujeme i u nemocných s Cushingovým syndromem centrální etiologie pouze s tím rozdílem, že medikamentózní léčba do účinku gama nože se opírá o ketokonazol a metyrapon. Jak u akromegalie, tak u Cushingovy choroby jsou vyvíjeny nové medikamenty, od kterých si slibujeme větší léčebné výhody.
- MeSH
- akromegalie farmakoterapie MeSH
- bazofilní adenom farmakoterapie radioterapie MeSH
- hypofýza fyziologie sekrece MeSH
- ketokonazol terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- metyrapon terapeutické užití MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza terapie MeSH
- prolaktinom farmakoterapie radioterapie MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- receptory somatotropinu antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- somatostatin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- adenom etiologie chirurgie radiografie MeSH
- agonisté dopaminu aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- akromegalie diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- hypofýza patologie růst a vývoj sekrece MeSH
- nádory hypofýzy etiologie chirurgie radiografie MeSH
- nemoci hypofýzy diagnóza etiologie terapie MeSH
- prolaktinom diagnóza etiologie terapie MeSH
- radiochirurgie MeSH
- somatostatin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- MeSH
- anemie farmakoterapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- erythropoetin farmakologie terapeutické užití MeSH
- gonády patofyziologie MeSH
- hypofýza sekrece MeSH
- hypothalamus sekrece MeSH
- lidé MeSH
- štítná žláza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- hormon uvolňující gonadotropiny antagonisté a inhibitory MeSH
- hypofýza cytologie sekrece účinky léků MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- luteinizační hormon sekrece MeSH
- melatonin farmakologie MeSH
- proteinkinasa C MeSH
- synergismus léků MeSH
- systémy druhého messengeru účinky léků MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- zvířata MeSH
