- MeSH
- Data Analysis MeSH
- Cesarean Section * history methods statistics & numerical data MeSH
- History, 20th Century MeSH
- Humans MeSH
- Parturition MeSH
- Reproductive Behavior statistics & numerical data MeSH
- Pregnant People MeSH
- Check Tag
- History, 20th Century MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- Keywords
- AMH test, test plodnosti,
- MeSH
- Anti-Mullerian Hormone analysis MeSH
- Fertility MeSH
- Internet MeSH
- Humans MeSH
- Ovarian Reserve * MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Reproductive Behavior statistics & numerical data MeSH
- Reproductive Health statistics & numerical data MeSH
- Age Factors MeSH
- Patient Education as Topic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
Posun plodnosti do vyššího věku patří k nejvýraznějším rysům reprodukčního chování posledních desetiletí v Česku. Cílem práce je podat přehled o procesu odkladu plodnosti v rámci evropských zemí a zhodnotit z tohoto hlediska postavení Česka. Posun rození dětí do vyššího věku je univerzálním trendem v rámci vyspělých zemí, mezi evropskými zeměmi však v současnosti nalézáme výrazné rozdíly co do počátku a rychlosti odkladu, ale také z hlediska průměrného věku matek při narození prvního dítěte. Dále diskutujeme hlavní faktory odkladu plodnosti. Zatímco na počátku 90. let 20. stoleté patřily české prvorodičky k jedněm z nejmladších v rámci vyspělých zemí, v průběhu 90. let se zařadily k těm s nejrychlejším nárůstem průměrného věku. V současnosti patří Česko v rámci Evropy k zemím se spíše nižším průměrným věkem prvorodiček (28,2 roku v roce 2016, tj. o 0,8 roku méně než průměr zemí EU). Ukazuje se také, že v současné době neexistuje přímá souvislost mezi průměrným věkem matek při zakládání rodiny a celkovou úrovní plodnosti. Řada zemí, ve kterých je průměrný věk při narození prvního dítěte nadprůměrný vzhledem k EU28, nevykazuje nižší úroveň plodnosti. Naopak existují země, kde jsou prvorodičky stále relativně mladé, ovšem úroveň plodnosti je zde nízká.
The shift in fertility to higher ages over the last few decades represents one of the most distinctive features of reproductive behaviour in Czechia. The aim of this article is to provide an overview of the process of fertility postponement in the European context and assessment of the Czech situation. While the fertility postponement is a universal trend in developed countries, significant differences are evident between European countries in terms of both the commencement and speed of postponement concerning the mean age of mothers at first birth. The article also discusses the main factors that influence the fertility postponement. While at the beginning of the 1990s Czech firsttime mothers were among the youngest in the world’s developed countries, during the 1990s Czech women experienced one of the most rapid increases in the mean age of first birth. Nevertheless, in the European context Czechia continues to have slightly younger first-time mothers (28.2 years in 2016, 0.8 years younger than the EU average). It also appears that currently no direct correlation is evident with concern to the mean age of mothers at first birth and the total fertility rate.
- MeSH
- Fertility MeSH
- Humans MeSH
- Reproductive Behavior * statistics & numerical data MeSH
- Pregnancy MeSH
- Maternal Age * MeSH
- Age Factors MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- Europe MeSH
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v posledních měsících opakovaně informuje veřejnost o svém záměru zpřístupnit asistovanou reprodukci (ART) osobám bez partnera. Zdůvodňuje to lidskými právy a demografickou situací. Článek je analýzou vyslovených důvodů a možných konsekvencí. Text volně navazuje na moje dvě předchozí analýzy v minulých číslech ČZPB 2016, první řešící záměr rozšířit platbu ART zdravotními pojišťovnami a legislativně ukotvit náhradní mateřství, druhá zaměřená na věkové limity pro samoplátce.
In recent months, Czech Ministry of Labour and Social Affairs repeatedly informs the public of its intention to make assisted reproduction techniques (ART) to single persons, reasoning that human rights and demographic situation. The article is an analysis of reasons expressed by the Ministry and possible consequences of the steps. Text loosely builds on my two previous analyzes published in ČZPB 2016, the first dealing with the intention to extend the health insurence payment of ART and to anchore legislatively surrogacy in CR. The other analysis is focused on age limits for ART at private patients.
- MeSH
- Data Anonymization ethics legislation & jurisprudence MeSH
- Reproductive Techniques, Assisted * ethics legislation & jurisprudence MeSH
- Family Characteristics MeSH
- Tissue Donors ethics legislation & jurisprudence MeSH
- Social Control, Formal MeSH
- Humans MeSH
- Child Advocacy ethics legislation & jurisprudence MeSH
- Single Parent legislation & jurisprudence MeSH
- Reproductive Behavior ethics statistics & numerical data MeSH
- Reproductive Rights ethics legislation & jurisprudence MeSH
- Risk MeSH
- Sexual and Gender Minorities legislation & jurisprudence MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
BACKGROUND: Delayed childbearing in European countries has resulted in an increase in the number of women having children later in life. Thus more women face the problem of age-related infertility and cannot achieve their desired number of children. Childbearing postponement is one of the main reasons for the increasing use of assisted reproductive technology (ART) and conversely, the latter may be one of the factors contributing to the rise in female childbearing age. The research goal of our article is to evaluate the demographic importance of ART increased use and to examine its impact on both the fertility rate and birth timing. METHODS: Comparative analysis based on demographic and ART data collected by the European IVF-monitoring (EIM) Consortium for the European Society of Human Reproduction and Embryology (ESHRE). RESULTS: Most countries with a higher total fertility rate (TFR) also registered a higher number of treatment cycles per 1 million women of reproductive age. Despite the positive relationship between the postponement rate and the demand for ART among women aged 35 and older, the highest share of children born after ART was not found in countries characterized by a "delayed" fertility schedule. Instead, the highest proportion of ART births was found in countries with fertility schedules concentrated on women aged between 25 and 34. Accordingly, the effective use of ART can be expected in populations with a less advanced postponement rate. CONCLUSIONS: ART can have a demographic relevancy when women take advantage of it earlier rather than later in life. Furthermore it is suggested that the use of ART at a younger age increases women's chance of achieving their reproductive goals and reduces the risk of age-related infertility and failed ART. Based on a demographic approach, reproductive health policy may become an integral part of policies supporting early childbearing: it may keep women from delaying too long having children and increase the chance of diagnosing potential reproductive health problems requiring a timely ART application.
- MeSH
- Reproductive Techniques, Assisted statistics & numerical data utilization MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Birth Rate MeSH
- Reproductive Behavior statistics & numerical data MeSH
- Maternal Age MeSH
- Age Factors MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Comparative Study MeSH
- Geographicals
- Europe MeSH
- MeSH
- Demography statistics & numerical data trends MeSH
- Humans MeSH
- Reproductive Behavior statistics & numerical data MeSH
- Vital Statistics MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- MeSH
- Reproductive Techniques, Assisted MeSH
- Fertility * physiology genetics MeSH
- Data Interpretation, Statistical MeSH
- Humans MeSH
- Mutation MeSH
- Reproductive Behavior classification statistics & numerical data MeSH
- Reproductive Health classification statistics & numerical data trends MeSH
- Vital Statistics MeSH
- Age Factors * MeSH
- Fertility Preservation classification statistics & numerical data trends MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- MeSH
- HIV Infections drug therapy transmission psychology MeSH
- Cohort Studies MeSH
- Humans MeSH
- Men MeSH
- Reproductive Behavior psychology statistics & numerical data drug effects MeSH
- Sexual Behavior psychology statistics & numerical data drug effects MeSH
- Women MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Multicenter Study MeSH
Pozdní mateřství je fenoménem současnosti a bývá spojováno s životním stylem moderní společnosti. V zahraniční literatuře o něm bylo již mnoho napsáno, u nás však výzkumy věnující se podrobněji motivům vedoucím k pozdnímu rodičovství chybí. Tuto mezeru se snažila alespoň z části vyplnit diplomová práce, z níž vychází tento článek. Cílem práce bylo formou kvalitativního výzkumu přiblížit motivy žen, které mají své první dítě po pětatřicátém roce věku. Hlavní metodou použitou v tomto výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor s deseti ženami. V odborné literatuře je v souvislosti s pozdním rodičovstvím zmiňováno pět základních aspektů: psychologické, sociodemografické, duchovní, biologické, medicínské a ekonomické. Výzkum neprokázal jednoznačnou dominanci jediného faktoru. U šesti žen je možné hovořit o faktorech medicínských s tím, že z toho u čtyř žen byly tyto faktory kombinovány s hledáním správného partnera a s kariérou. Svou roli hrály také faktory psychologické, většinou v kombinaci s jinými faktory. Z výzkumu vyplývají některé návrhy do praxe. Speciální program pro starší matky by se například měl zaměřit na posílení identity, sebevědomí a rozvoj osobnosti. Ženy by měly dostat také informace týkající se pracovněprávní problematiky. Důležitý je realistický pohled na mateřství a příklon ke zdravému životnímu stylu.
Later motherhood is a present phenomenon, and it's usually connected with modern life style. There was already a lot of written about this theme in foreign literature. Unfortunately, the studies revealing the motives, which lead to later motherhood in more details, are missing in Czech Republic. This study tries partly to fill this gap, which this article comes from. The aim of it is to introduce the motives of the women who have their first child after their 35th years by qualitative research. The main method used in this research is the semi structured interview with ten women. In professional literature five basic aspects are mentioned in the connection with the later parenthood: psychological, social demographic, spiritual, biological, medical and economical. The research didn't prove definite domination of one factor. In six cases, we can talk about medical factors whereas in four cases, these factors were combined with looking for the right partner and with career. The psychological factors played also its role, mostly not separately but in combination with other factors. From the research some proposals result for the practice. The special program for these women, should focus on strengthening of identity, self-confidence and personal development. The women should receive information concerning law-work affairs. They should also receive realistic view on motherhood and healthy lifestyles.
- MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Mothers psychology statistics & numerical data MeSH
- Motivation * classification MeSH
- Career Mobility MeSH
- Reproductive Behavior * psychology statistics & numerical data MeSH
- Parenting * psychology trends MeSH
- Interviews as Topic MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Life Style MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female * MeSH
