- MeSH
- Fissure in Ano diagnosis MeSH
- Surgical Stapling utilization MeSH
- Crohn Disease diagnosis complications MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Flavonoids therapeutic use MeSH
- Hemorrhoids diagnosis etiology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Anus Neoplasms diagnosis MeSH
- Rectal Neoplasms diagnosis MeSH
- Anus Diseases diagnosis MeSH
- Proctoscopy utilization MeSH
- Sclerotherapy utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
60 l. : il., tab. ; 31 cm
Vytvoření mezioborové pracovní skupiny řešící komplexní diagnostiku a léčbu poruch statiky a dynamiky malé pánve. Zavedení nové metody chirurgického řešení rektokél a análních prolapsů pomocí Longovy metody.; Comprehensive diagnostics and treatment of statics and dynamics disorders of the pelvis minor and surgical treatment of rectoceles and anal prolapses employing the Longo method.
- MeSH
- Surgical Stapling utilization MeSH
- Surgical Staplers utilization MeSH
- Defecation MeSH
- Diagnostic Techniques, Digestive System MeSH
- Minimally Invasive Surgical Procedures methods utilization MeSH
- Pelvis abnormalities physiopathology MeSH
- Rectal Prolapse surgery MeSH
- Rectocele diagnosis surgery MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- chirurgie
- gastroenterologie
- vnitřní lékařství
- NML Publication type
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Cíl: Standardní přerušení hilových cév při laparoskopické nefrektomii je pomocí stapleru. Práce se snaží zhodnotit možnost nahradit stapler uzamykatelnými klipy. Metodika, výsledky: Od 4/2005 do 11/2005 bylo provedeno celkem 35 přerušení hilových cév při laparoskopii (24× radikální nefrektomie pro tumor, 7× nefrektomie pro benigní onemocnění a 4× nefroureterektomie). Výkony prováděli 3 operatéři. Dva operatéři s menší erudicí v laparoskopii použili u všech 20 výkonů stapler. Zkušenější operatér provedl 15× přerušení hilu. U 12 (80 %) případů přerušil separovaně arterii i žílu pomocí uzamykatelných klipů. U třech případů volil metodiku přerušení hilu en bloc pomocí stapleru (topograficky komplikovanější vztahy renálních cév či výraznější cévní anomálie). Závěr: Přerušení renální žíly pomocí uzamykatelných klipů je bezpečná metodika. Je náročnější časově, neboť vyžaduje rozpreparovat celý hilus, a tím pádem vyžaduje vyšší zručnost operatéra. Jedná se však o metodiku výrazně levnější než přerušení pomocí stapleru.
Aim: The stapler is the standard of care for occlusion of hilar vessels during laparoscopic nephrectomy. This paper aims to evaluate the possibility of replacing the stapler by locking clips. Methods and Results: Between April 2005 and November 2005, a total of 35 hilar vascular occlusions during laparoscopy (24 radical nephrectomies for a tumour, 7 nephrectomies for a benign disease, and 4 nephroureterectomies) were performed. The procedures were done by three operators. Two operators with less experience in laparoscopy used a stapler in all 20 procedures. One more experienced operator carried out 15 hilar occlusions. In 12 (80 %) cases, both the artery and vein were occluded separately by means of locking clips. In three cases, occlusion was achieved using en bloc hilar stapling (topographically more complex relations of the renal vessels or more prominent vascular anomalies). Conclusion: Renal vein closure by means of locking clips is a safe method. It is more time consuming since it requires preparation of the entire hilum and thus a highly skilled operator. However, this method is significantly cheaper than occlusion with a stapler.
Cíle studie: Zhodnotit první klinické zkušenosti s radiofrekvenčně asistovanou jaterní resekcí pomocí instrumentu Habib sealer (RITA Medical System, Inc., Mountain View, CA). Metody: Prospektivně byla sledovaná skupina pacientů, u kterých byla provedena resekce jater radiofrekvenčně asistovanou technikou. Hodnocena byla délka operačního výkonu, trvání transekce jaterního parenchymu, spotřeba transfuzních přípravků, celková délka pobytu v nemocnici a na jednotce intenzivní péče a pooperační komplikace. Výsledky: Za období 6 měsíců, červenec až prosinec 2005, bylo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové provedeno 22 resekcí jater, 15 z nich bylo provedeno radiofrekvenčně asistovanou technikou. Šlo o 12 anatomických resekcí a 3 neanatomické resekce. Průměrná doba hospitalizace byla 13 ± 3,6 dne a doba pobytu na intenzivní péči činila 4,0 ± 1,3 dne. Průměrný pokles hemoglobinu v krevním obraze po resekci byl 22,0 ± 9,7 g/l, průměrně bylo podáno 0,6 ± 1,3 TU krve. U 13 pacientů byla resekce jater provedená bez transfuze, morbidita byla 20 %, nikdo ze sledované skupiny nezemřel. Závěr: Radiofrekvenčně asistovaná technika resekce jater je slibnou metodou, která chirurgovi poskytuje uspokojivý hemostatický komfort v průběhu transekce jater a přitom neprodlužuje operační výkon.
Aim of the study: To evaluate the radiofrequency assisted liver resection using Habib sealer (RITA Medical System, Inc., Mountain View, CA). Methods: The operation time, liver transection time, transfusion units used, and postoperative complications were recorded in a prospective way. Results: 22 liver resections were performed between July 2005 and December 2005, 15 of them were done using radiofrequency technique. Twelve anatomical resections and three non-anatomical resections were performed in total. The mean operation time equalled 155 (120–240) minutes. An average of 0.6 (0–4) transfusion units was used. In 13 of the 15 operations, which represent 86 % of the patients, no transfusions were used. Postoperatively, no major bleeding from the resection plane was noted and no biliary fistula was observed. Conclusions: Radiofrequncy assisted liver resection is a safe technique with the major benefit of minimal perioperative blood lost.
Úvod: Rektopexe je účinnou metodou v léčbě prolapsu rekta. V naší retrospektivní studii hodnotíme výsledky laparoskopické rektopexe. Metodika: Od 1. 1. 2003 do 31. 11. 2005 jsme indikovali k laparoskopické rektopexi 10 nemocných. K zavěšení rekta používáme „Vypro síťku“ (Johnson&Johnson), kterou fixujeme do sakrální kosti a k rektu kotvičkou (Eanchr, Johnson&Johnson). Kontrolní vyšetření byla provedena v odstupu 2–30 měsíců od operace. Sledovali jsme mortalitu, morbiditu, rekurenci prolapsu, výskyt obstipace. Výsledky: Laparoskopický výkon jsme dokončili u 9 nemocných. V jednom případě jsme konvertovali. Mortalita i závažná pooperační morbidita byla 0 %. Délka hospitalizace byla v průměru 7 dní. V době sledování jsme u žádného nemocného nediagnostikovali recidivu prolapsu rekta. Jedna nemocná si stěžovala na mírnou pooperační obstipaci, bez nutnosti chirurgické revize. Závěr: Laparoskopická rektopexe je moderní, bezpečná a účinná metoda v léčbě prolapsu rekta.
Introduction: Rektopexis is an effective treatment method of rectal prolapses. Our retrospective study assessed the laparoscopic rectopexis results. Methodology: From 01-01-2003 to 31-11-2005, 10 patients were indicated for the procedure of laparoscopic retropexis. A “Vypro“ mesh (Johnson&Johnson) was used to suspend the rectum. We fix it to the sacrum and to the rectum with an anchor (Eanchr, Johnson&Johnson). The follow-up examinations were conducted 2-30 months after the procedure. We assessed mortality rates, morbidity rates, the prolaps relapses incidence rates, obstipation incidence rates. Results: The laparoscopic procedure was completed in 9 patients. In one case, we converted. The mortality and serious postoperative morbidity rate was 0%. The mean duration of hospitalization was 7 days. During the follow-up, no patient relapsed. One female patient complained of mild postoperative obstipation, which, however, did not require surgical revision. Conclusion: Laparoscopic rectopexis is a modern, safe and effective method of the prolaps of the rectum treatment.
Úvod: Narůstající důležitost jaterní resekce v léčení benigních a maligních hepatobiliárních onemocnění je dána i významným snížením operační mortality a pooperační morbidity v posledních letech jako výsledek zlepšení ve výběru nemocných, v chirurgické technice a v perioperační péči. Cílem sdělení bylo vyhodnocení kombinace novějších technik u jaterní transekce na základě vlastních zkušenosti a výsledků z recentních studií. Materiál, metoda a výsledky: V období od roku 1999 do května 2005 byla provedena na chirurgické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze resekce jater u 133 nemocných s benigním nebo primárním a sekundárním maligním nádorem. K transekci jater byl postupně použit od roku 1999 harmonický skalpel, utrazvukový disektor, vodní tryskový skalpel, bipolární diatermie, argonová koagulace a radiofrekvence. Disekce jaterní tkáně pomocí ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu v kombinaci s harmonickým skalpelem nebo bipolární diatermickou koagulací snížila peroperační ztrátu krve u rozsáhlejších neanatomických resekcí jater. Tato metoda disekce byla použita i u některých „ centrálně“ lokalizovaných nádorů k neanatomické resekci. Benefit použité kombinace metod je dán dostatečnou koagulací a přerušením menších větví cév a žlučovodů v resekční linii bez zajištění intermitentního uzávěru přítoku krve do jater Pringleho manévrem. Radiofrekvence jako nová metoda ablace nádorů jater byla použita u anatomické i neanatomické resekce jater k předtransekční koagulaci jaterní tkáně k zajištění R0 resekce. Pooperační morbidita se vyskytla ve 14 % (19 nemocných). Do 30 dnů po operaci nebylo zaznamenáno úmrtí. Závěr: 1. Použité techniky transekce jater pomocí ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu jsou bezpečné metody resekce jater představující alternativy snižující krevní ztrátu. 2. K uzávěru s přerušením menších intraparenchymových větví cév a žlučovodů je alternativou harmonického skalpelu použití diatermické koagulace. 3. Kombinace techniky ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu s harmonickým skalpelem nebo diatermickou koagulací zajišťuje resekci jater uzávěrem a přerušením cév a žlučovodů v resekční linii. 4. Použití radiofrekvence k pretransekční koagulaci jaterního parenchymu vede ke zmenšení krvácení při resekci a je metodou volby resekce centrálně lokalizovaných nádorů s omezením ztráty funkčního parenchymu.
Introduction: The liver resection procedure as a treatment method of benign and malignant hepatobiliary disorders grows more important due to the fact, that its postoperative morbidity and mortality rates have been reduced, a result of the patients selection method, surgical techniques and perioperative care improvements. The aim of this report was to assess combinations of recent liver transsection techniques, based on the authors‘ own experience and results of recent studies. Material, Methods and Results: From 1999 to May 2005, in the Surgical Clinic of the Faculty Hospital Královské Vinohrady in Prague, the liver resection procedure was completed in 133 patients with benign or primary and secondary malignant tumors. In the liver transsection procedure, the following instrumentation was used, starting from 1999: harmonic scalpels, ultrasonographic dissectors, water jet scalpel, bipolar diathermia, argon coagulation and radiofrequency. The liver tissue dissection using the ultrasonographic dissector or the water jet scalpel in combination with the harmonic scalpel or bipolar diathemic coagulation, reduced the postoperative blood loss in extensive non-anatomical liver resections. This dissection method was also used in some “centrally“ located tumors for their non-anatomical resections. The benefit of the combination of the methods is based on sufficient coagulation and interruption of minor vascular branches and bile ducts in the resection line, without intermittent closure of the blood influx to the liver, using a Pringle manoeuvre. The radiofrequency, as a novel method for the liver tumors ablation, was used in anatomical and non-anatomical liver resections to coagulate the liver tissue prior to its transection prior to the R0 resection. The postoperative morbidity rate was 14% (19 patients). Within 30 postoperative days, no death was recorded. Conclusion: 1. The above listed liver transsection techniques, employing the ultrasonographic dissector or water jet scalpel, are safe alternative liver resection methods, reducing the blood loss. 2. Diathermic coagulation is an alternative to the harmonic scalpel for intersecting minor intraparenchymatous vascular branches and bile ducts. 3. A combination of the ultrasonographic dissector technique or water jet scalpel with the harmonic scalpel or diathermic coagulation technique, aids the liver resection by closing and interrupting the vessels and bile ducts in the resection line. 4. Radiofrequency and pre-transsectional coagulation of the liver parenchyma reduces the bleeding during the resection procedure and is a method of choice in resections of centrally located tumors, reducing the loss of the functional parenchyma.
- MeSH
- Surgical Stapling methods instrumentation utilization MeSH
- Humans MeSH
- Kidney Neoplasms surgery MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Congress MeSH
