Burn injuries are a significant global health concern, with more than 11 million people requiring medical intervention each year and approximately 180,000 deaths annually. Despite progress in health and social care, burn injuries continue to result in socioeconomic burdens for victims and their families. The management of severe burn injuries involves preventing and treating burn shock and promoting skin repair through a two-step procedure of covering and closing the wound. Currently, split-thickness/full-thickness skin autografts are the gold standard for permanent skin substitution. However, deep burns treated with split-thickness skin autografts may contract, leading to functional and appearance issues. Conversely, defects treated with full-thickness skin autografts often result in more satisfactory function and appearance. The development of tissue-engineered dermal templates has further expanded the scope of wound repair, providing scar reductive and regenerative properties that have extended their use to reconstructive surgical interventions. Although their interactions with the wound microenvironment are not fully understood, these templates have shown potential in local infection control. This narrative review discusses the current state of wound repair in burn injuries, focusing on the progress made from wound cover to wound closure and local infection control. Advancements in technology and therapies hold promise for improving the outcomes for burn injury patients. Understanding the underlying mechanisms of wound repair and tissue regeneration may provide new insights for developing more effective treatments in the future.

• MeSH
• hojení ran MeSH
• jizva etiologie   prevence a kontrola   chirurgie   MeSH
• kůže patologie   MeSH
• lidé MeSH
• popálení * chirurgie   patologie   MeSH
• transplantace kůže metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Abdominal wall defects encompass a broad spectrum of musculo-fasciocutaneous anomalies. We present case of a 42-year-old woman with a history of multimorbidity and bilateral subcostal scars. The patient underwent incisional ventral hernia repair and abdominoplasty performed by a general surgeon at another institution. However, she developed extensive necrosis of the cutaneous-fatty panniculus between the bilateral subcostal incisions and the abdominoplasty incision. The patient presented with a medial area of 50 × 60 cm with loss of soft tissue vitality and necrotic plaques. Tangential escharotomies were performed to remove devitalized tissue, and management of the open wound included hydrocolloid and alginate dressings. Finally, a defect of 45 × 40 cm was achieved. Three tissue expanders were used to reconstruct the abdominal wall, allowing sufficient adjacent autologous tissue to be harvested for definitive correction of the abdominal defect. An acceptable aesthetic result was observed 5 years after surgery. This report highlights the importance of adequate evaluation of the previously scarred abdominal wall prior to abdominoplasty.

• MeSH
• abdominální hernie * chirurgie   MeSH
• abdominoplastika škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• incizní kýla * chirurgie   MeSH
• jizva chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• ventrální hernie * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cílem práce je analyzovat komplikace operací pro kýlu v jizvě a zhodnotit význam jednotlivých rizikových faktorů podílejících se na vzniku infekčních komplikací na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady za rok 2015. Metody: Analyzovali jsme 138 pacientů se zaměřením na rizikové faktory, které potenciálně zvyšují riziko vzniku pooperační infekční komplikace, jako jsou implantace síťky, kouření, přítomnost onemocnění diabetes mellitus, ischemické nemoci srdeční, malignity a imunosupresivní terapie a také akutnost operace. Výsledky: Při vícerozměrné logistické regresní analýze se akutní výkon ukázal jako rizikový faktor pro vznik infekce a při ad hoc Fisherově testu byl poměr 2,73. Diabetes mellitus byl hraničně významný faktor (p=0,071). Žádné další sledované parametry nebyly spojeny se zvýšeným rizikem SSI. Závěr: Studie prokázala jako významný rizikový faktor vzniku pooperační infekce akutní výkon. Naopak použití síťky nebylo spojeno se zvýšeným rizikem infekce.

Introduction: The aim of this study was to analyse complications associated with inicisional hernia repair surgery and to assess individual risk factors for surgical site infections occurring at the Department of Surgery of the University Hospital Kralovske Vinohrady in 2015. Methods: We analysed 138 patients with a focus on risk factors that potentially increase the risk of postoperative infectious complications such as mesh implantation, smoking, diabetes mellitus, ischemic heart disease, malignancies, immunosuppressive therapy and urgency of the procedure. Results: Based on multivariate logistic regression analysis, acute surgery proved to be a risk factor for infection, and in the ad hoc Fisher test, the ratio was 2.73. Diabetes mellitus as a risk factor reached the limit of significance (p=0.071). No other variables were associated with an increased risk of surgical site infections. Conclusion: Acute surgery was assessed as a significant risk factor for postoperative wound infection. On the contrary, mesh repair was not associated with an increased risk of infection.

• MeSH
• chirurgické síťky škodlivé účinky   MeSH
• infekce chirurgické rány * etiologie   MeSH
• jizva chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• operace kýly metody   škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ventrální hernie * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Endometrióza je definovaná ako prítomnosť funkčného endometriálneho tkaniva, endometriálnych žliazok alebo endometriálnej strómy mimo maternicovú dutinu, čím je indukovaná chronická zápalová odpoveď. Endometrióza brušnej steny je pomerne raritné ochorenie s prevalenciou menej ako 1%. Najčastejšie je lokalizovaná v jazve po cisárskom reze. Hmatná rezistencia v jazve a zvýraznená bolestivosť lézie počas men­štruácie sú hlavnými prejavmi ochorenia. Liečbou voľby je chirurgická resekcia s negatívnym resekčným okrajom. Kazuistika: Autori prezentujú dva prípady žien v reprodukčnom veku, ktoré boli vyšetrené pre bolestivosť v jazve po sekcii. Ako príčina ťažkostí bola už predoperačne suponovaná endometrióza, čo bolo definitívne potvrdené histologickým vyšetrením. Záver: U žien v reprodukčnom veku s rezistenciou v pooperačnej jazve je potrebné v rámci diferencionálnej diagnostiky myslieť na možný výskyt endometriózy brušnej steny.

Introduction: Endometriosis is defined as the presence of endometrial tissue, endometrial glands or endometrial stroma outside the uterine cavity causing chronic inflammatory response. The prevalence of abdominal wall endometriosis is less than 1%. Cesarean scar endometriosis is the most common type of abdominal wall endometriosis. Chronic lower abdominal pain amplified during menstruation and palpable mass in the area of scar are the main symptoms. Generally, surgical resection with negative resection margins offers the best chance for definitive treatment of abdominal wall endometriosis. Case report: The authors present two female patients in fertile age with chronic pain in the area of Cesarean scar. The preoperatively assumed endometriosis was histologically confirmed after complete surgical excision. Conclusion: Abdominal wall endometriosis is rare. However, it is a possible cause of constant lower abdominal pain, impacting quality of life of the patient.

• MeSH
• císařský řez * MeSH
• dospělí MeSH
• endometrióza * chirurgie   diagnóza   patologie   MeSH
• jizva chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl práce: Popis případu pacientky po dvou císařských řezech v anamnéze, plánující další graviditu. Vzhledem k dehiscentnímu dolnímu děložnímu segmentu byla provedena operační korekce defektu. Následovala neplánovaná koncepce pět týdnů po výkonu. Typ studie: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Vlastní pozorování: Předkládáme případ 31leté tercigravidy, anamnesticky po dvou císařských řezech, které byla na našem pracovišti provedena operační korekce istmokély laparoskopickou cestou. Pacientce byla jedenáct týdnů po této operaci verifikována vitální šestitýdenní intrauterinní gravidita. Těhotenství bylo úspěšně ukončeno ve 38. týdnu gravidity plánovaným císařským řezem s nálezem zcela plnohodnotného dolního děložního segmentu. Gravidita byla po celou dobu sledování nekomplikovaná. Závěr: Ženy po předchozí operaci na děloze jsou během další gravidity a porodu vystaveny komplikacím, jako například poruchám nidace, poruchám placentace, riziku ruptury dělohy a dalším. V našem případě chceme ukázat možný přínos kombinace laparoskopické korekce istmokély s ventrosuspenzí dělohy v jedné době.

Objective: To describe a case history of a patient after two caesarean sections, planning another pregnancy. Due to the dehiscent lower uterine segment, surgical correction of the defect was performed. Performance followed by an unplanned pregnancy five weeks after the operation. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Hospital in Frýdek-Místek. Case report: We present a case of a 31-year-old third-graders, anamnestically after two caesarean sections, which were performed laparoscopical correction of isthmocoele in our department. Our patient was diagnosed with six weeks old intrauterine pregnancy only eleven weeks after surgery. The gravidity was successfully completed in the 38th week of pregnancy by the planned caesarean section with finding of a solid lower uterine segment. Whole duration of the pregnancy was uncomplicated. Conclusion: Women, after previous surgery of the uterus, are exposed to complications such as nidation disorders, placental disorders, risk of uterine rupture etc. during future pregnancy and childbirth. We want to show possible advantage of laparoscopic isthmocoele resection in combination with ventrosuspension of uterus.

• MeSH
• adheze tkání * chirurgie   etiologie   MeSH
• císařský řez * škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• jizva * chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dělohy * chirurgie   etiologie   MeSH
• ruptura dělohy MeSH
• těhotenství MeSH
• uterus * chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• chronická bolest epidemiologie   chirurgie   MeSH
• dekubity etiologie   chirurgie   MeSH
• fantomová končetina diagnóza   etiologie   chirurgie   ultrasonografie   MeSH
• jizva diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurom diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• pahýl po amputaci * inervace   krevní zásobení   MeSH
• poranění periferního nervu diagnostické zobrazování   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND The aim of this study was to evaluate the outcomes of laparoscopic treatment of women with severe defect of a Cesarean section (CS) scar and Cesarean scar syndrome. MATERIAL AND METHODS A prospective longitudinal study was conducted in 11 women who were treated for Cesarean scar syndrome. Ultrasound examinations were performed transvaginally 1 day before surgery and 6 months after laparoscopy in all women. Clinical data were registered 1 day before laparoscopy and 6 months after laparoscopy. RESULTS Of these 11 women, total dehiscence of the CS scar was present in 72.7% (8/11) of the women. Before laparoscopy, all 11 women had severe defect of the CS scar (DRC ≤0.25); however, 6 months after laparoscopy, 81.8% (9/11) of women still had severe defect of the CS scar. Mean thickness of the CS scar, measured 1 day before and 6 months after laparoscopy in all 11 women, was 0.3±0.4 mm and 1.3±1.0 mm, respectively. Accordingly, no significant differences were observed in the mean CS scar thickness (p=0.101). After laparoscopy, 63.6% (7/11) of women were fully asymptomatic, and among the remaining 4, the most common complications were dyspareunia in 36.4% (4/11, p=0.005), pelvic pain in 27.3% (3/11, p=0.014), and dysmenorrhea in 18.2% (2/11, p=0.01), and best results after laparoscopy were achieved for postmenstrual spotting in 18.2% (2/11, p<0.001). CONCLUSIONS Improvement of women's health after laparoscopy does not necessarily mean improvement of CS scar sonomorphology. Surgery should be offered only to women with symptoms of the Cesarean scar syndrome.

• MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• dysmenorea MeSH
• jizva diagnostické zobrazování   patologie   chirurgie   MeSH
• laparoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• pánevní bolest komplikace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The main goal of our study was to compare the quality of resulting facials scar 12 weeks after single and combined laser therapy. Forty-one children from age 1.5 to 5 years with facial scars after injury participated in the study. Thirty-one underwent laser therapy, 14 were treated using single low-level laser therapy (670 nm, fluence 3-5 J/cm(-2) ), and 17 underwent combined high-level laser therapy with non-ablative pulsed dye laser (PDL; 595 nm, spot size 7 mm, delay 0.45 ms or 1.5 ms, fluence 9-11 J/cm(-2) , cryogen spray/delay 20/30 ms) and low-level laser therapy. The control group consisted of 10 untreated children. Before treatment and at week 4, 8, and, 12 the scars were evaluated using the POSAS questionnaire. A statistically significant improvement in scars (between ratings before treatment and 4 weeks after therapy, before treatment and 8 weeks after therapy and before treatment and 12 weeks after therapy) was observed in all parameters in both treatment groups (p < 0.0001). For the HLLT+LLLT group the most significant enhancement in the quality of scars was found for all items and at all evaluations, except pigmentation and pliability. There was no improvement observed in quality of facial scars in the control group.

• MeSH
• barva MeSH
• hodnocení výsledků pacienta MeSH
• jizva patologie   radioterapie   chirurgie   MeSH
• kojenec MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• laserová terapie s nízkou intenzitou světla * MeSH
• lasery barvivové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• obličej MeSH
• ohebnost (fyzika) MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• validační studie MeSH

BACKROUND: Deep skin burn injuries, especially those on the face, hands, feet, genitalia and perineum represent significant therapeutic challenges. Autologous dermo-epidermal skin grafts (DESG) have become standard of care for treating deep burns. Additionally, human autologous thrombin activated autologous platelet concentrate (APC) has gained acceptance in the setting of wounds. While each of these interventions has been independently shown to accelerate healing, the combination of the two has never been evaluated. We hypothesized that the addition of platelets (source of growth factors and inhibitors necessary for tissue repair) to the DESG (source of progenitor cells and of tissue proteases necessary for spatial and temporal control of growth regulators released from platelets) would create the optimal environment for the reciprocal interaction of cells within the healing tissues. METHODS: We used clinical examination (digital photography), standardised scales for evaluating pain and scarring, in combination with blood perfusion (laser Doppler imaging), as well as molecular and laboratory analyses. RESULTS: We show for the first time that the combination of APC and DESG leads to earlier relief of pain, and decreased use of analgesics, antipruritics and orthotic devices. Most importantly, this treatment is associated with earlier discharges from hospital and significant cost savings. CONCLUSIONS: Our findings indicate that DESG engraftment is facilitated by the local addition of platelets and by systemic thrombocytosis. This local interaction leads to the physiological revascularization at 1-3 months. We observed significant elevation of circulating platelets in early stages of engraftment (1-7 days), which normalized over the subsequent 7 and 90 days.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   etiologie   MeSH
• hojení ran MeSH
• jizva prevence a kontrola   chirurgie   MeSH
• laser doppler flowmetrie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• plazma bohatá na destičky * MeSH
• popálení chirurgie   terapie   ultrasonografie   MeSH
• pruritus farmakoterapie   etiologie   MeSH
• reoperace MeSH
• transplantace kůže škodlivé účinky   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH

Císařský řez je nejčastější gynekologicko-porodnickou operací. Komplikace jizvy po císařském řezu mohou být jak porodnické, tak gynekologické. Nejčastějšími porodnickými komplikacemi jsou porucha placentace, mimoděložní gravidita v jizvě a ruptura děložní. Gynekologickými komplikacemi jsou intermenstruační spotting, pellipatia, sterilita, dysmenorea a dyspareunie. Jizvu na děloze nejčastěji a nejsnáze zobrazujeme při ultrazvukovém vyšetření. Řešením gynekologických obtíží s jizvou na děloze po předchozím císařském řezu je její vytětí a opětovné přešití. Výkon je možné provést laparoskopicky, laparotomicky nebo vaginálně.

The caesarean section is the most common OB/GYN surgery. The resulting scar can bring complications both in gynaecological and obstetric terms. The most common obstetric complications are placentation disorders, extrauterine pregnancy in the scar and uterine ruptures. Gynaecological complications include intermenstrual spotting, pelvic pain, sterility, dysmenorrhoea and dyspareunia. The scar on the uterus is most commonly and most easily seen using an ultrasound examination. The solution for the gynaecological issues with the scar on the uterus is its surgical correction. The procedure can be laparoscopic, laparotomic, or vaginal approach can be used.

• MeSH
• císařský řez * škodlivé účinky   využití   MeSH
• dysmenorea terapie   MeSH
• estetika MeSH
• jizva * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• těhotenství MeSH
• uterus chirurgie   patologie   ultrasonografie   MeSH
• vaginální porod po císařském řezu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH