V léčbě některých gastrointestinálních onemocnění u dětí se stále častěji využívají dietní opatření založená na vyloučení některé ze skupiny fermentabilních oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů ze stravy (low-FODMAP dieta). Následující text shrnuje podstatná doporučení užití diety s nízkým obsahem FODMAP a vychází ze stanoviska Evropské společnosti pro gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) vydaného v září roku 2022. Sdělení obsahuje kromě dostupné evidence také doporučení týkající se zahájení, trvání, postupného ukončování, monitorování, odborného vedení, bezpečnosti a rizik low-FODMAP diety. Zatím existuje jen málo důkazů podporujících použití tohoto dietního opatření u dětí, a to prakticky jen u některých dětských pacientů trpících funkčními obtížemi gastrointestinálního traktu (FGID, functional gastrointestinal disorders). Konkrétně u dětí s funkčními bolestmi břicha (FAP, functional abdominal pain), kam se řadí např. syndrom dráždivého tračníku (IBS, irritable bowel syndrome) dle tzv. Římských kritérií IV z roku 2016. Aktuálně není evidence pro užití low-FODMAP diety u jiných gastrointestinálních onemocnění u dětí, jako je např. zácpa, zánětlivá střevní onemocnění, celiakie, neceliakální glutenová senzitivita či syndrom bakteriálního přerůstání.

Dietary measures based on the exclusion of fermentable oligo-, di-, monosaccharides, and polyols (low-FODMAP diet) are increasingly being used in treating certain gastrointestinal diseases in children. The following text summarizes essential recommendations for using the low-FODMAP diet, based on the position paper of the European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (ESPGHAN) issued in September 2022. It includes recommendations on initiation, duration, gradual cessation, monitoring, professional guidance, safety, and risks. Currently, there is limited evidence supporting the use of this diet in children, primarily only for some pediatric patients suffering from functional gastrointestinal disorders (FGID), specifically children with functional abdominal pain (FAP), such as irritable bowel syndrome (IBS) according to the Rome IV criteria from 2016. There is no evidence for the use of the low-FODMAP diet in other gastrointestinal diseases in children, such as constipation, inflammatory bowel disease, celiac disease, non-celiac gluten sensitivity, or small intestinal bacterial overgrowth.

• MeSH
• bolesti břicha diagnóza   dietoterapie   etiologie   klasifikace   MeSH
• dieta FODMAP * klasifikace   metody   MeSH
• dítě MeSH
• gastrointestinální nemoci * diagnóza   dietoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   MeSH
• sacharidy aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• syndrom dráždivého tračníku diagnóza   dietoterapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Domácí enterální výživa je indikována u pacientů s vysokým nutričním rizikem nebo podvýživou, kteří nejsou schopni pokrýt nutriční požadavky perorální cestou a kteří mají funkční gastrointestinální trakt. Hlavním cílem HEN je napravit významné nutriční nedostatky, zabránit dalšímu poklesu tělesné hmotnosti a zastavit související zhoršování subjektivní kvality života pacienta, které může být důsledkem nedostatečného perorálního příjmu potravy. Obvykle se HEN zahajuje během pobytu v nemocnici a pokračuje jako dlouhodobá domácí léčba. HEN lze definovat jako životně důležitou terapii a měla by být zvážena, pokud je pravděpodobné, že nutriční příjem pacienta bude kvalitativně nebo kvantitativně nedostatečný po dobu jednoho týdne nebo déle. Enterální nutriční podpora je léčba, ale rozhodnutí o způsobu, obsahu a řízení nutriční podpory nejlépe přijímají multidisciplinární nutriční týmy.

Home enteral nutrition is indicated in patients who are at high nutritional risk or malnourished, who are unable to meet nutritional requirements by the oral route, and who exhibit a functional gastrointestinal tract. The primary aims of HEN are to correct significant nutritional deficiencies, to avoid further loss of body weight, and to stop the related deterioration of the patient‘s subjective QoL, all of which can result from poor oral nutritional intake. Usually HEN is started during a hospital stay and continued as a long-term home therapy. HEN can be defined as a life-sustaining therapy and should be considered if a patient‘s nutritional intake is likely to be qualitatively or quantitatively insufficient for a week or more. Enteral nutrition support is a medical treatment but the decisions on route, content, and management of nutritional support are best made by multidisciplinary nutrition teams.

• MeSH
• domácí ošetřování * MeSH
• enterální výživa * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   MeSH
• potrava speciální analýza   MeSH
• úhrada zdravotního pojištění MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dietetické služby MeSH
• dietoterapie metody   normy   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• jídelníček MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nutriční nároky MeSH
• nutriční poradci MeSH
• nutriční terapie ekonomika   klasifikace   metody   MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• senioři MeSH
• stravovací služby nemocnice * ekonomika   normy   organizace a řízení   MeSH
• výživové doporučené dávky MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Klíčová slova
• orgánově specifická výživa, kyseliny mastné omega-3 (100 mg/ 1kg t.hm./den),
• MeSH
• aminokyseliny * fyziologie   metabolismus   MeSH
• arginin * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• enterální výživa * MeSH
• esenciální aminokyseliny * fyziologie   metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• farmakologie * MeSH
• glutamin * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kyseliny mastné omega-3 * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kyseliny mastné omega-6 * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nutriční hodnota * MeSH
• nutriční terapie * klasifikace   metody   mortalita   normy   ošetřování   trendy   využití   MeSH
• parenterální výživa * MeSH
• potrava speciální * klasifikace   normy   využití   MeSH
• prospektivní studie * MeSH
• serin * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• taurin * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Při dlouhodobém hladovění je nedostatečný přívod energie kompenzován z vlastních zdrojů organizmu. Zásoby glykogenu jsou rychle vyčerpány, produkce inzulínu klesá. Zpočátku slouží jako zdroj energie především bílkoviny, později jsou přednostně utilizovány tuky. V každém případě dochází však do určité míry k vyčerpání libové tělesné hmoty s vývojem deplece iontů, především uložených intracelulárně, t.j. fosfátů, kalia a magnézia. Jejich plazmatické hladiny zůstávají během malnutrice, díky uvolňování z buněk, v referenčních mezích. Deplece postihuje i významné metabolické kofaktory, kterými jsou stopové prvky a vitaminy, především thiamin. Po zahájení realimentace a přívodu glukózy se cukry stávají opět primárním zdrojem energie a katabolismus tuků a bílkovin klesá. Uvolňuje se sekrece inzulínu a při nástupu anabolismu se tok uvedených iontů obrací zpět do buněk. Může dojít k extrémnímu poklesu jejich plasmatických hladin a k akutnímu nedostatku thiaminu. V těžších případech vzniká realimentační syndrom (RS). V souvislosti s tím může dojít k závažným dysfunkcím řady orgánů, včetně srdečního selhání. Práce uvádí postupy doporučené pro rozpoznání rizika malnutrice i rizika vývoje RS. Jsou popsány jeho možné pestré klinické příznaky. Jsou uvedeny postupy klinického i laboratorního monitorování při zahájení realimentace u nemocných, kteří jsou v riziku vývoje RS. Dále jsou uvedeny postupy při úpravě iontových deplecí při manifestaci RS, jejich agresivita je vztahována k plasmatickým hodnotám fosfátu, kalia a magnézia.

During long lasting starvation the insufficient supply of energy is compensated from own sources of organism. The store of glycogen is soon exhausted and the production of insulin decreases. During initial period the main source of energy used is all body protein. Later on lipids are preferred. However to some extent the lean body mass is always depleted. This depletion is accompanied by decreased intracellular pool of phosphates, potassium and magnesium. Thanks to gradual release from catabolic cells during malnutrition, their plasma levels remain in reference ranges for long time. The depletion affects also the important metabolic factors, such as the trace elements and vitamins, thiamine especially. During realimentation sugars become the main source of energy again and catabolism of fat and protein is interrupted. The restored secretion of insulin and start of anabolism turn the shift of the afore mentioned ions back into the cells. Their plasma levels as well as the levels of thiamine may extremely fall in short time. As consequence of these changes the refeeding syndrome (RS) may develop. The severe multiorgan dysfunction may develop including the cardiac failure. The paper presents the proceedings recommended for the malnutrition risk screening and also for the detection of risk of RS. The possible diverse clinical manifestations of this syndrome are presented. The article follows the description of clinical and laboratory monitoring at the start of realimentation in severely malnourished high risk patients. When RS is already diagnosed, the described corrections of ion dysbalances are sometimes aggressive, according to their plasma levels.

• MeSH
• biochemické jevy MeSH
• hypofosfatemie diagnóza   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• hypokalemie diagnóza   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• klinické lékařství MeSH
• léková chronoterapie MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí MeSH
• nedostatek hořčíku diagnóza   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• nedostatek thiaminu diagnóza   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• nutriční podpora MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   normy   MeSH
• patologie MeSH
• podvýživa * metabolismus   patofyziologie   MeSH
• realimentační syndrom * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• riziko MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• vodní a elektrolytová nerovnováha komplikace   terapie   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chirurgické stomie klasifikace   patologie   MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče MeSH
• zavedení chirurgických vývodů klasifikace   ošetřování   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• informační publikace

• MeSH
• biopotraviny MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   MeSH
• patologické procesy dietoterapie   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa

• MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   normy   MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• personál nemocniční výchova   MeSH
• poruchy výživy prevence a kontrola   MeSH
• stravovací služby nemocnice normy   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• veřejné zdravotnictví

• MeSH
• dietoterapie klasifikace   metody   využití   MeSH
• nutriční terapie klasifikace   metody   trendy   MeSH
• potravní doplňky využití   MeSH
• tradiční lékařství MeSH
• vitaminy terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa