Prezentujeme prípad 69-ročného pacienta hospitalizovaného po tupom úraze hrudníka. Diagnostikovaná mu bola traumatická pseudoaneuryzma zostupnej časti hrudníkovej aorty, ktorá bola riešená implantáciou aortálneho stentgraftu. Po 2. mesiacoch bol pacient hospitalizovaný pre hemoptýzu, znova bol zavedený stentgraft avšak pacient na druhý deň po implantácii pri masívnom krvácaní z pažeráka zomrel. Predmetom kazuistiky je histologický nález traumatickej pseudoaneuryzmy aorty s rozvojom aortoezofageálnej fistuly. Kľúčové slová: traumatická pseudoaneuryzma – TEVAR – aortoezofageálna fistula – dekubitálna nekróza

Traumatic pseudoaneurysms are relatively frequently mentioned in textbooks of pathology and forensic medicine but their incidence in pathological reports is seldom documented. Our described case presented a patient who suffered from chronic alcoholism and who was repeatedly hospitalised because of various injuries including epidural and subdural hematomas. We present a case of a 69-year-old man who was hospitalised after nonspecific blunt chest injury with chest pain and dysphagia. By computed tomography the traumatic pseudoaneurysm of the descendent thoracic aorta was diagnosed pressing the oesophageal wall which was solved by implantation of aortal stent graft (TEVAR – thoracic endovascular aortic/aneurysm repair). Since after the implantation there was no blood leak, no progression of the lesion, he was soon discharged from hospital. The patient was hospitalised again after two months for newly developed haemoptysis. On suspicion of bleeding from aortal arch a carotid-carotid bypass from right to left side was performed and then re-TEVAR was implanted proximally to the first one. The man died two days following the implantation after a massive bleeding from oesophagus due to aortoesophageal fistula. The presented case deals with the etiology of the development of pseudoaneurysms, histomorphological picture of pseudoaneurysm resembling not only an isolated thoracic aortitis but slightly also the Takayashu disease. We suppose that in this case the most probable cause of necrosis and perforation of aortal wall was a decubital necrosis caused by stent graft which led to the fatal aortoesophageal necrosis. Aortoesophageal fistula belongs to the most common lethal complications of the TEVAR. Keywords: traumatic pseudoaneurysm – TEVAR – aortoesophageal fistula – decubital necrosis

• Klíčová slova
• traumatické pseudoaneuryzma, dekubitální nekróza, aortoezofageální fistula, TEVAR,
• MeSH
• angiografie MeSH
• aorta thoracica * patologie   zranění   MeSH
• cévní píštěle patologie   MeSH
• cévy - implantace protéz škodlivé účinky   MeSH
• endovaskulární výkony * škodlivé účinky   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• krvácení etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nekróza etiologie   patologie   MeSH
• nepravé aneurysma * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• píštěl jícnu patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění hrudníku MeSH
• reoperace MeSH
• senioři MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl. Cílem práce je zhodnotit naše zkušenosti s léčbou benigních pištěli jícnu (pooperačních pištěli a perforací jícnu) krytými biodegradabilními stenty. Metoda. V období od listopadu 2008 do prosince 2010 jsme léčili šest mužů s pooperační pištěli jícnu v anastomóze nebo s benigní perforací jícnu implantací krytého biodegradabilního Ella-BD stentu. Průměrný věk pacientů byl 60 let (38-74 let). Pět pacientů bylo léčeno pro pooperační pištěl v anastomóze (jeden po exstirpaci jícnu, jeden po resekci divertiklu, jeden po sutuře jícnu, dva po gastrektomii). Jeden nemocný byl léčen pro perforaci jícnu komplikující léčbu ruptury jícnu kovovým stentem (k ruptuře jícnu došlo během balónkové dilatace benigní stenózy jícnu). Výsledky. Celkem bylo u šesti pacientů implantováno 9 stentů. Primární technická úspěšnost byla 100%. Klinického úspěchu (zhojení píštěle) bylo dosaženo u pěti ze šesti nemocných (83 %). K migraci stentu došlo u čtyř nemocných. U dvou nemocných byla pištěl v době migrace stentu již zhojena, reintervence tedy nebyla nutná. U dvou nemocných byl implantován další stent. Závěr. Použití biodegradabilních krytých stentů v léčbě benigních pooperačních pištěli nebo perforací jícnu je technicky možné a bezpečné. Počáteční výsledky jsou slibné, nicméně je potřeba většího počtu pacientů k zhodnocení účinnosti. Zásadní je také použití biodegradabilního materiálu pro krytí stentu.

Aim. To evaluate our experience with the treatment of postoperative anastomotic leaks and benign esophageal perforations with covered biodegradable stents. Methods. From 2008 to 2010 we treated 6 men with either an anastomotic leak or benign esophageal perforation by implanting of covered biodegradable Ella-BD stents. The average age of the patients was 60 years (range 38-74). Postoperative anastomotic leaks were treated in 5 patients (1 after esophagectomy 1 after resection of the diverticulum, 1 after suture of esophagus, 2 after gastrectomy). In one patient perforation occurred as a complication of the treatment of an esophageal rupture (which occurred during a balloon dilatation of benign stenosis) with a metallic stent. Results. Nine covered biodegradable stents were implanted in 6 patients. Primary technical success was 100%. Clinical success (leak sealing) was achieved in 5 out of the 6 patients (83%). Stent migration occurred in 4 patients. In 2 of these patients the leak had been sealed by the time of the stent migration, therefore no re-intervention was necessary. In two patients an additional stent had to be implanted. Conclusion. The use of biodegradable covered stents in the treatment of anastomotic leaks or esophageal perforations is technically feasible and safe. The initial results are promising, however, large numbers of patients will be required to evaluate the capability of these biodegradable stents in the future. The use of biodegradable material for the coverage of the stent is essential.

• Klíčová slova
• stent, biodegradabilní stent,
• MeSH
• ezofágoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• katetrizace metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu chirurgie   MeSH
• píštěl jícnu chirurgie   patologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• rentgendiagnostika MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty klasifikace   využití   MeSH
• vstřebatelné implantáty využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• nácvik krmen, zachování sacího reflexu,
• MeSH
• anastomóza chirurgická metody   využití   MeSH
• atrézie jícnu * komplikace   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• ezofagostomie MeSH
• gastrostomie MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• píštěl jícnu diagnóza   patologie   MeSH
• poruchy polykání prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

• MeSH
• aorta patologie   účinky záření   MeSH
• dospělí MeSH
• Hodgkinova nemoc komplikace   radioterapie   MeSH
• píštěl jícnu etiologie   patologie   MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH