• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• drenáž metody   ošetřování   škodlivé účinky   MeSH
• hrudní chirurgické výkony MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek * diagnostické zobrazování   klasifikace   mikrobiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Porovnání diagnostické efektivity vyšetření pleurálních výpotků dle Lightových pravidel s jejich cytologicko-energetickou analýzou. Typ studie: Retrospektivní. Název a sídlo pracoviště: Biomedicínské centrum, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.; Ústav klinické imunologie a alergologie, LF UK v Hradci Králové a FN v Hradci Králové; Laboratoř pro likvorologii, neuroimunologii, patologii a speciální diagnostiku Topelex, s. r. o.; Oddělení hrudní chirurgie, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.; Oddělení klinické biochemie, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Materiál a metody: Náš soubor pro tuto studii zahrnuje 96 případů nezánětlivých pleurálních výpotků od pacientů s kardiálním postižením či systémovou sepsí, 211 případů pleurálních výpotků od pacientů s purulentní pneumonií a 283 případů pleurálních výpotků od pacientů s hrudním empyémem. Ve všech případech jsme provedli vyšetření vybraných parametrů dle Lightových pravidel (počet jaderných elementů na 1 μl, koncentrace celkové bílkoviny, glukózy a laktátu a katalytická aktivita laktátdehydrogenázy (LDH)) a kompletní cytologicko-energetickou analýzu (četnost neutrofilních granulocytů, výpočet koeficientu energetické bilance (KEB) a katalytická aktivita aspartátaminotrasferázy (AST)). Pro statistické zhodnocení souboru jsme použili Kruskal-Wallisův test s vícenásobným porovnáním p-hodnot a ROC analýzu. Výsledky: Na úrovni všech zmíněných parametrů dle Lightových kritérií i cytologicko-energetické analýzy nacházíme při porovnání nezánětlivých a zánětlivých výpotků statisticky významné rozdíly (p < 0,01). Při porovnání výpotků pacientů s purulentními pneumoniemi a hrudními empyémy nacházíme statisticky významné diference (p < 0,01) v případě „Lightových“ počtů jaderných elementů, koncentrací celkové bílkoviny a laktátu a katalytických aktivit LDH a „cytologicko-energetických“ hodnot KEB a katalytických aktivit AST. Pro rozlišení nezánětlivých a parapneumonických výpotků dosáhly vysokou diagnostickou efektivitu „Lightovy“ koncentrace glukózy (AUC = 0,981), laktátu (AUC = 0,970) a katalytické aktivity LDH (AUC = 0,962) a „cytologicko- energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,982), hodnoty KEB (AUC = 0,999) a katalytické aktivity AST (AUC = 0,954).Pro rozlišení nezánětlivých výpotků a výpotků pacientů s hrudními empyémy dosáhly vysokou diagnostickou efektivitu „Lightovy“ počty jaderných elementů (AUC = 0,939), koncentrace glukózy (AUC = 0,967), laktátu (AUC = 0,987) a katalytické aktivity LDH (AUC = 0,984) a „cytologicko-energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,985), hodnoty KEB (AUC = 0,991) a katalytické aktivity AST (AUC = 0,979). Podstatně nižších diagnostických efektivit všech sledovaných parametrů bylo dosaženo při diferenciaci parapneumonických výpotků a výpotků pacientů s hrudními empyémy: „Lightovy“ počty jaderných elementů (AUC = 0,714), koncentrace glukózy (AUC = 0,631), laktátu (AUC = 0,721), celkové bílkoviny (AUC = 0,537) a katalytických aktivit LDH (AUC = 0,710) a „cytologicko-energetické“ četnosti neutrofilních granulocytů (AUC = 0,553), hodnot KEB (AUC = 0,671) a katalytických aktivit AST (AUC = 0,718). Závěr: Předností cytologicko-energetické analýzy oproti analýze pleurálních výpotků dle Lightových kritérií je charakteristika lokální imunitní odpovědi s ohledem na její energetické nároky. Obě metodiky se vhodně doplňují. V žádném případě si ale neodporují.

Objective: Comparison of diagnostic efficiency of Light's parameters with cytological-energy analysis parameters of pleural effusion. Design: retrospective. Settings: Biomedical Centre, Krajská zdravotní, a. s. - Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, o. z.; Department of Clinical Immunology and Allergology, Faculty of Medicine and University Hospital in Hradec Králové, Charles University in Prague; Laboratory for Cerebrospinal Fluid, Neuroimmunology, Pathology and Special Diagnostics Topelex, s.r.o; Department of Thoracic Surgery, Krajská zdravotní, a.s. - Masaryk Hospital in Usti nad Labem, o.z.; Department of Clinical Biochemistry, Krajská zdravotní, a.s. – Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, o.z. Material and Methods: The 96 samples of noninflammatory pleural effusions of patients with cardiac failure or systemic sepsis, the 211 samples of pleural effusions of patients with purulent pneumonia and the 283 samples of pleural effusions of patients with chest empyema were analysed. In all cases, we analysed selected parameters of Light criteria (total number of nuclear elements in 1 μl, concentration of total protein, glucose, lactate and catalytic activity of lactate dehydrogenase (LDH)) and parameters of cytological-energy analysis (frequency of neutrophils, KEB value and catalytic activity of aspartate aminotransferase (AST)). Statistical analysis was performed using the ANOVA Kruskal-Wallis test and ROC-analysis. Results: We found significant differences of parameters of Light‘s criteria and cytological-energy analysis between inflammatory and noninflammatory pleural effusions (p < 0.01). We found significant differences between patients with purulent pneumonia and chest empyema (p < 0.01). Light's criteria parameters included total number of nuclear elements, concentration of total protein, lactate and catalytic activities of LDH. Cytological-energy parameters included KEB value and catalytic activities of AST. We found high diagnostic accuracy of ,,Light's‘‘ concentration of glucose (AUC = 0.981), lactate (AUC = 0.970) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.962) and ,,cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.982), KEB values (AUC = 0.999) and catalytic activities of AST (AUC = 0.954) to distinguish between noninflammatory and parapneumonic pleural effusions. We found high diagnostic accuracy of „Light's“ total number of nuclear elements (AUC = 0.939), concentration of glucose (AUC = 0.967), lactate (AUC = 0.987) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.984) and ,,cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.985), KEB values (AUC = 0.991) and catalytic activities of AST (AUC = 0.979) to distinguish between noninflammatory pleural effusions and pleural effusions of patients with chest empyema. We found low diagnostic accuracy of all parameters to distinguish parapneumonic effusion and pleural effusion of patients with chest empyema: „Light's“ total number nuclear elements (AUC = 0.714), concentration of glucose (AUC = 0.631), lactate (AUC = 0.721), total protein (AUC = 0.537) and catalytic activities of LDH (AUC = 0.710) and „cytological-energy‘‘ frequency of neutrophils (AUC = 0.553), KEB values (AUC = 0.671) and catalytic activities of AST (AUC = 0.718). Conclusion: The advantage of cytological-energy analysis versus Light's criteria parameters is in their abilities to characterize a local immune response considering the energy state. Both methods complement each other appropriately. In any case, they do not contradict each other.

• Klíčová slova
• Lightova kritéria,
• MeSH
• empyém pleurální diagnóza   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek * diagnóza   metabolismus   MeSH
• pneumonie diagnóza   metabolismus   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Horečnaté stavy spojené s pleurálními a perikardiálními výpotky mohou mít celou řadu příčin, které spolu nesouvisejí, nebo naopak skrývají společného jmenovatele. K nejčastějším příčinám patří infekce, malignity a autoimunitní onemocnění, a v případě výpotků i srdeční a plicní onemocnění. Základem diagnostiky je vždy důkladná anamnéza, podrobné klinické vyšetření a následné cílené laboratorní a zobrazovací metody. Někdy je však i přesto diagnóza dlouho nejasná. Jedním z takových případů je i Stillova nemoc dospělých (adult-onset Still´s disease – AOSD). Jedná se o poměrně vzácné, zánětlivé a potencionálně život ohrožující onemocnění s dosud neobjasněnou etiopatogenezí a heterogenní symptomatologií, které se považuje za systémovou formou juvenilní idiopatické artritidy. Diagnóza je stanovená naplněním diagnostických kritérií a současně vyloučením řady dalších nemocí, tedy per exclusionem. Jednu takovou svízelnou diagnostickou cestu popisujeme v našem článku.

Fever of unknown origin, pleural and pericardial effusions can be caused by a variety of independent agents. On the other hand, we can identify a common causative condition in other cases. Infectious diseases, malignancies and autoimmune diseases are the most common etiological factors. Considering the pleural and pericardial effusion, we also have to think of cardiovascular and pulmonary diseases. The basis of every diagnostic process is thorough medical history and detailed clinical examination followed by laboratory and imaging methods. In spite of that, the right diagnosis sometimes stays long time hidden. One of such conditions is Adult-onset Still’s disease (AOSD). It is a rare inflammatory, potentially life-threatening disease with unclear pathogenesis and heterogeneous symptoms. It has some features similar to systemic form of juvenile idiopathic arthritis. Diagnosis is established so called per exclusionem by fulfilling a set of clinical criteria and ruling out other diseases with similar symptomatology. In our article, we present an example of such an arduous diagnostic journey to final diagnosis.

• MeSH
• analýza moči MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antiflogistika nesteroidní terapeutické užití   MeSH
• biopsie MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• časové faktory MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• chybná zdravotní péče MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• echokardiografie MeSH
• edém farmakoterapie   MeSH
• exantém etiologie   MeSH
• ferritiny diagnostické užití   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• horečka etiologie   MeSH
• hypochromní anemie MeSH
• intravenózní infuze MeSH
• kalcitonin diagnostické užití   MeSH
• klarithromycin farmakologie   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• klouby patofyziologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• legionářská nemoc diagnóza   terapie   MeSH
• leukocytóza MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci pojiva MeSH
• perikardiální efuze MeSH
• pleurální výpotek MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• prognóza MeSH
• radiografie MeSH
• Stillova nemoc dospělých * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• syndromy imunologické nedostatečnosti etiologie   MeSH
• tachykardie etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiska: Recidivující pleurální výpotky doprovázejí asi 10 % maligních onemocnění. Opakované hrudní punkce či drenáže mohou být komplikovány pneumotoraxem, hemotoraxem nebo infekcí pleurální dutiny. Aplikace práškové formy bio talku torakoskopicky patří k nejefektivnějšímu paliativnímu způsobu léčby. Úspěšnost se pohybuje kolem 70– 90 %. Výhodou je i možnost odběru materiálu k histologické verifi kaci procesu. Snahou je předpovědět úspěšnost chemické pleurodézy na základě míry celkové zánětlivé reakce organizmu, jež udává dynamika hodnot humorálních a buněčných zánětlivých parametrů jak v séru, tak v pleurálním výpotku. Soubor pacientů: V období 6/ 2008 až 12/ 2009 jsme aplikovali bio talek u 14 nemocných s maligním pleurálním výpotkem. Soubor tvořilo 10 mužů a 4 ženy průměrného věku 71 let. Indikace k zařazení byla nutnost druhé a další hrudní punkce, zkracující se interval mezi intervencemi, prognóza předpokládané doby přežití > 3 měsíce a možnost operace v selektivní plicní ventilaci. Metoda: Odběr pleurálního výpotku a krevního séra jsme prováděli ve 12hodinových intervalech. První odběr peroperačně před aplikací bio talku, dále po dobu trvání ztrát z hrudního drénu větším než 150 ml za 24 hod. Doba hrudní drenáže byla 4 dny ± 1 den. Úspěšnost léčby jsme sledovali pomocí UZ vyšetření před odstraněním drénu, po dobu prvních 3 měsíců vždy v intervalu 1 měsíc a dále po 3 a 6 měsících v závislosti na vývoji onemocnění. Výsledky: Pokud byl poměr hodnot pleurálního CRP (P-CRP) a sérového CRP (S-CRP) větší než 60 %, k recidivám nedošlo, pokud byl jen okolo 30 %, výpotek recidivoval. Závěr: Sledování efektivity pomocí vzestupu CRP je jednoduché a pro praxi vhodné. Signifi kantní vzestup je v intervalu 24–48 hod. Z malého souboru plyne, že recidivující výpotky u mezoteliomu pleury jsou metodou neovlivnitelné. Dílčí výsledky v oblasti buněčné imunity ukazují, že zánětlivá reakce je časnější.

Backgrounds: Recurrent pleural eff usion occured in 10% of cancer patients. Repeated thoracocentesis or drainage may be complicated by pneumothorax, haemothorax or pleural cavity infection. Thoracoscopic talc poudrage is one of the most eff ective pleurodesis technique in patients with malignant pleural eff usions. The eff ectiveness of such pleurodesis is reaching the 70 to 90%. This surgical approach also allows to take a biopsy for histological verifi cation of the process. An eff ort to predict the success rate of chemical pleurodesis on the basis of the body’s general infl ammatory reaction rate, which is determined by the dynamics of values of humoral and cellular infl ammatory parameters in both serum and in pleural eff usion. Patients: In the period 6/2008–12/2009 we applied biotalcum to 14 patients with malignant pleural eff usions. The group of patients consisted of 10 male patients and 4 female patients of average age 71 years. Indication to include patients in the group was a second or further thoracic puncture, shortening of the interval between interventions, estimated time of survival > 3 months and the possibility of operation under selective pulmonary ventilation. Method: We performed the collection of pleural eff usion and blood serum at 12-hour intervals. The fi rst collection was performed preoperatively before biotalcum application, and then during the time of losses from thoracic drainage bigger than 150 ml in 24 hours. The duration of thoracic drainage was 4 days ± 1 day. The success of the treatment was observed by ultrasound scan before drainage removal; during the fi rst three months always at intervals of 1 month and then after 3 and 6 months, depending on the progression of a disease. Results: No reccurence occured when the P-CRP (pleural) and S-CRP (serum) ratio exceeded 60 % during the fi rst 48 hours after pleurodesis. On the other hand, when the ratio fall bellow 30-35 %, the eff usion relapsed frequently. Conclusion: The P-CRP/S-CRP ratio as a promising marker of talc pleurodesis eff ectiveness and monitoring both P-CRP and S-CRP levels is inexpensive and acceptable method for clinical practice. The pleural eff usion caused by malignant mesothelioma appeares to be resistant to talc pleurodesis.

• MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maligní pleurální výpotek terapie   MeSH
• pleurodéza metody   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• torakoskopie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Tekutinová terapie je neoddělitelnou součástí léčby nemocných v perioperačním období. Současným trendem je odklon od agresivní perioperační volumoterapie směrem k restriktivním postupům. Cílem práce je ověřit, zda restrikce tekutin v perioperačním období vede ke snížení pooperační morbidity a zkrácení délky hospitalizace v sestavě pacientů po nízké resekci rekta. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 89 pacientů po nízké resekci rekta. Pacienti byli rozděleni v rámci peroperační volumoterapie mediánem 14,9 ml/kg/hod na soubor A (7,4–14,7 ml/kg/hod), soubor B (14,9–36,8 ml/kg/hod) a v rámci volumoterapie v den operace mediánem 3,3 ml/kg/hod na soubor C (2,0–3,3 ml/kg/hod), soubor D (3,3–6,9 ml/kg/hod). U všech pacientů byly retrospektivně sledovány kardiopulmonální komplikace, chirurgické komplikace (ranné komplikace, anastomotický leak), obnova funkce gastrointestinálního traktu (gastroparéza, paralytický ileus), laboratorní zánětlivé markery (leukocyty, CRP) a délka hospitalizace. Výsledky: Perioperační restrikce tekutin vedla ke statisticky významnému snížení rizika pleurálního výpotku a anastomotického leaku v sestavě pacientů po nízké resekci rekta. Incidence anastomotického leaku v celém souboru byla 9,0 %. Dalším významným rizikovým faktorem pro vznik anastomotického leaku byla neoadjuvantní léčba (15,9 % vs. 2,2 %, p=0,03). Závěr: Restrikce tekutin v perioperačním období u pacientů po nízké resekci rekta vede ke snížení pooperační morbidity, délka hospitalizace zůstává nezměna. Klíčová slova: volumoterapie − perioperační péče − restrikce tekutin − nízká resekce rekta − anastomotický leak

Introduction: Fluid therapy is a fundamental component of surgical care. Recent data regarding fluid restriction has shown an association with improved outcomes. The aim of this study is to determine whether the use of restrictive approaches in perioperative fluid administration improves patient outcomes following low anterior resection. Material and methods: 89 patients undergoing low anterior resection included in this study were divided by the median 14.9 mL/kg/h into group A (7.4–14.7 mL/kg/h) and group B (14.9–36.8 mL/kg/h) within intraoperative fluid administration, and by the median 3.3 mL/kg/h into group C (2.0–3.3 mL/kg/h) and group D (3.3–6.9 mL/kg/h) for fluid administration on the day of surgery. The main outcomes measured were cardiac and pulmonary complications, the incidence of anastomotic leak and wound infections, gastrointestinal function recovery, laboratory inflammatory markers and the length of hospital stay. Results: The restricted perioperative fluid regimen significantly reduced the risk of pleural effusion and anastomotic leak in patients after low anterior resection. The overall incidence of anastomotic leak was 9.0%. Another significant risk factor for anastomotic leak was neoadjuvant radiochemotherapy (15.9% vs. 2.2%, p=0.03). Conclusion: The restricted perioperative fluid regimen reduces postoperative morbidity in patients after low anterior resection. Hospital stay remains unchanged. Key words: fluid therapy − perioperative management − fluid restriction − low anterior resection − anastomotic leak

• Klíčová slova
• volumoterapie,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• netěsnost anastomózy epidemiologie   MeSH
• perioperační péče * metody   MeSH
• pleurální výpotek epidemiologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• rektum * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• tekutinová terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Empyém hrudníku je závažnou příčinou morbidity a mortality poúrazového období u závažných tupých i penetrujících poranění hrudníku. Poúrazový empyém hrudníku vzniká především sekundární infekcí hemotoraxu. Současný léčebný postup u poúrazového empyému hrudníku závisí na stadiu onemocnění. Cíl: Retrospektivní analýza léčebných postupů u nemocných s poúrazovým empyémem hrudníku. Materiál, metoda a výsledky: Hodnoceno bylo 118 nemocných s empyémem hrudníku operovaných v období 1996 až červen 2005. Nejčastější byl empyém parapneumonický u 86 (73 %) nemocných. Pro poúrazový empyém hrudníku bylo operováno 15 (13 %) zraněných. Po elektivní nitrohrudní operaci (resekce plic, jícnu) vznikl empyém u 13 (11 %) pacientů a u 4 (3 %) bylo příčinou empyému nitrobřišní zánětlivé onemocnění. Příčinou poúrazového empyému hrudníku byla sekundární infekce po opakované drenáži pro pneumohemotorax u 3 zraněných, infekce retinovaného hemotoraxu u 2 a infekce pleurálního výpotku z subfrenického abscesu po bodném poranění břicha u 1 nemocného. U dalšího vznikl empyém jako komplikace perforace jícnu cizím tělesem. U 8 zraněných s ventilační pneumonií vznikl parapneumonický empyém. Nemocní byli indikováni k chirurgické terapii. Videotorakoskopické výkony (VTS, VATS) byly úspěšné u 4 zraněných s 2. stadiem empyému. Torakotomie s dekortikací byla provedena u ostatních 11 zraněných (u 3 z nich jako konverze VTS). Pooperační průběh po dekortikaci byl u skupiny zraněných s poúrazovým empyémem komplikován protrahovaným únikem vzduchu s parciálním pneumotoraxem u 2 a recidivou pleurálního výpotku u jednoho operovaného. Závěr: 1. Standardní léčebnou metodou u empyému hrudníku 3. stadia je otevřená torakotomie s empyemektomií a dekortikací. 2. Videotorakoskopické postupy (VTS, VATS) jsou indikovány u časných forem 2. stadia onemocnění. 3. Pro kvalitu a výsledek léčby je rozhodující nejen odstranění zdroje infekce, ale i dostatečné rozepjetí plíce s minimalizací reziduální pleurální dutiny a kontroly úniku vzduchu z plíce.

Introduction: Empyema of the thorax is a serious morbidity and mortality causative factor in the postoperative period in severe blunt and penetrating thoracic injuries. The posttraumatic empyema of the thorax results, primarily, from secondary infections of the haemothorax. Current therapeutic management of the posttraumatic empyema of the thorax depends on the disease stage. Aim: A retrospektive analysis of the treatment procedures in patients with posttraumatic empyemas of the thorax. Material, Methods, Results: A study group included 118 patients with empyemas of the thorax, who were operated during the period from 1996 – June 2005. The commonest type of the empyema was a parapneumonic empyema, present in 86 (73%) subjects. 15 (13%) patients were operated for posttraumatic empyemas of the thorax. In 13 (11%) patients the empyema followed elective intrathoracic procedures (lung or oesophagus resection). In 4 (3%) cases the empyema resulted from intraabdominal inflammatory disorders. The cause of the posttraumatic empyema of the thorax was a secondary infection following repetitive drainages for the pneumothorax in three patients, infection of the retinated haemothorax in two patients and infection of the pleural exudate from a subphrenic absces following a stab injury of the abdomen in one patient. Another patient developed empyema as a complication of the oesophagus perforation by a foreign body. 8 injured patients with ventilation pneumonias developed parapneumonic empyemas. The patients were indicated for surgeries. Videothoracoscopic procedures (VTS, VATS) proved successful in 4 injured patients with empyemas, stage II. Thoracotomy with decortication was conducted in the remaining 11 injured patients (in 3 of them as aVTS conversion). The postoperative course following the decortication in the injured group with the posttraumatic empyema was complicated by a protracted air leak with a partial pneumothorax in two subjects and by a relaps of the pleural exudate in one operated subject. Conclusion: 1. Open thoracotomy with empyemectomy and decortication is a standard treatment method in the thoracic empyema, grade III. 2. The videothoracoscopic procedures (VTS, VATS) are indicated in early forms of the grade II of the disorder. 3. The quality and the result of the therapy depend on the following: the management of the focus of the infection, as well as a sufficient lung expansion while the residual pleural cavity is being minimized and also the management of the air leak from the lung.

• MeSH
• empyém pleurální chirurgie   terapie   MeSH
• hemotorax komplikace   mikrobiologie   MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná využití   MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie komplikace   MeSH
• poranění hrudníku chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• torakoskopie využití   MeSH
• torakotomie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko: Laparoskopická cholecystektomie (LCHE) je metodou volby terapie symptomatické cholelitiázy a jejích některých komplikací. Cílem autora je na sestavě nemocných, u kterých byla v průběhu roku 2005 provedena cholecystektomie, zhodnotit její výsledky, procento konverzí, jejich příčinu a časné komplikace. Materiál a metoda: Na chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN Praha jsme v roce 2005 provedli 411 cholecystektomií, laparoskopicky z nich 296. Klasickou cho-lecystektomii jsme provedli u 101 pacienta z celkového počtu 115 jako součást většího operačního výkonu: při operacích GITu, při resekci pankreatu, při jaterních resekcích, při benigních i maligních afekcích zevních žlučových cest, při kolorektálních malignitách, při maligním iktera ošetřeném paliativní biliodigestivní spojkou. 14 cholecystektomií jsme provedli primárně pro cholelitiázu a její zánětlivé komplikace či při podezření na tumor žlučníku klasicky. Výsledky: U 29 operovaných (9,8 % z 296 laparoskopických operací) došlo ke konverzi laparoskopické operace na výkon otevřený. Jedenkrát byla nutná po konverzi časná reoperace pro subfrenický absces a pravostranný pleurální výpotek. Ranné infekce po LCHE jsme zaznamenali u 32 nemocných, tj. v 10,8 %. Nejčastěji se jednalo o serom v ráně v místě zavedeného paraumbilikálního videoportu (18 x, tj. v 6,8 %). Sekundární hojení ran po zbývajících portech jsme nalezli u 17 nemocných, tj. ve 4,7 %, z toho u 2 nemocných s dehiscencí fascie (0,69 %). Biliární leak, tj. únik žluči, jsme zjistili v jednom případě, tj. u 0, 33 % operovaných. Odezněl spontánně při prolongované drenáži. U 2 nemocných jsme zaznamenali prodlouženou pooperační parézu střevní (tj. do 5 dnů po operaci). Taktéž spontánně odezněla. V naší sestavě jsme nepozorovali peroperační poranění žlučových cest, žádný z našich pacientů časně po operaci nezemřel.

Background: Laparoscopic cholecystectomy (LCHE) is the method of choice for the treatment of symptomatic cholelithiasis and its complications. The authors set out to analýze outcomes of cholecystectomy over a one-year period, the conversion percentage, their reasons and early postoperative complications. Materiál and methods: 411 cholecystectomies were performed in the Department of Surgery at the 2nd Medical School, of Charles University and at The Central Military hospital in Prague within a one year period (2005), 296 of them by laparoscopic approach. Classic cholecystectomies was performed in 101 patients from a total number of 115 operations as a part of more extensive abdominal operations: during GIT operation, pancreas resection, liver resection, operations for benign and malign affections of extrahepatic bile duet, during operations for colorectal malignity, and operation for malign icteras with constraction of palliative biliodi-gestive anastomosis. 14 cholecystectomies were carried out classically for cholelithiasis and its inflammatory complications or upon suspicion of gallbladder tumour. Results: In 29 patients (9.8 % from 296 laparoscopic operations), conversion from laparoscopy to open operation was necessary. In one patient after conversion, early re-operation for subphrenic abscess and punction of right pleural exudates was needed. We noticed wound infection in 32 cases (10.8 %). Fluid at the site of paraumbilical video port installation oceurred in 18 patients (6.8%). Secondary wound healing at the other incisions oceurred in 17 patients (4.7 %), with co-incidence of fascia dehiscence in 2 cases (0.69 %). We identified biliáry leak in one čase (0.33 %), but this stopped spontaneously following prolonged drainage. We noted extended postoperative gut paresis (until the 5111 postoperative day) in 2 patients, this also spontaneously subsided. In our group of patients, we did not note perioperative bile duet injury, and no patients died following the procedure.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• cholelitiáza chirurgie   terapie   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• rekonvalescence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chirurgie operační metody   trendy   MeSH
• chirurgie metody   trendy   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

V domácí literatuře ojedinělá, podrobně a komplexně pojatá publikace na téma infekčních nemocí dolních cest dýchacích, plic a pohrudnice. Tyto choroby patří k vůbec nejčastějším zdravotním problémům.

• Klíčová slova
• Ostatní lékařské obory,
• MeSH
• bronchiální nemoci MeSH
• infekce dýchací soustavy MeSH
• nemoci pleury MeSH
• nemoci průdušnice MeSH
• plicní nemoci MeSH

• NLK Obory
• pneumologie a ftizeologie

Publikace se zaměřuje na různé infekční nemoci dolních cest dýchacích. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• bronchiální nemoci MeSH
• infekce dýchací soustavy MeSH
• nemoci pleury MeSH
• nemoci průdušnice MeSH
• plicní nemoci MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• pneumologie a ftizeologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie