Tato kazuistika popisuje léčbu pacienta s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RR-RS), který zároveň trpí Crohnovou nemocí. Po počáteční terapii glatiramer-acetátem a interferonem beta-1a došlo u pacienta k pokračující aktivitě onemocnění, která si vyžádala změnu léčby. S ohledem na potřebu vysoce účinné terapie a pacientovu preferenci méně častých návštěv zdravotnického zařízení byla v dubnu 2022 zahájena léčba ponesimodem. Po více než dvouleté léčbě pacient zůstává klinicky stabilní, bez nových atak či progrese nemoci, a Crohnova nemoc je v remisi. Pacient dobře toleruje léčbu a vede plnohodnotný život, což potvrzuje účinnost a bezpečnost ponesimodu jako vhodné volby pro pacienty s aktivní RS a komorbiditami.
This case report describes the treatment of a patient with relapsing-remitting multiple sclerosis (RR-RS) who also suffers from Crohn's disease. After initial therapy with glatiramer acetate and interferon beta-1a, the patient had ongoing disease activity that required a change in treatment. Considering the need for highly effective therapy and the patient's preference for less frequent visits to the medical facility, treatment with ponesimod was started in April 2022. After more than two years of treatment, the patient remains clinically stable, without new relapses or disease progression, and Crohn's disease is in remission. The patient tolerates the treatment well and leads a full life, which confirms the efficacy and safety of ponesimod as a suitable choice for patients with active MS and comorbidities.
- Keywords
- ponesimod,
- MeSH
- Crohn Disease diagnosis drug therapy MeSH
- Demyelinating Diseases diagnostic imaging MeSH
- Adult MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging methods MeSH
- Disease Progression MeSH
- Sphingosine-1-Phosphate Receptors * antagonists & inhibitors therapeutic use MeSH
- Multiple Sclerosis, Relapsing-Remitting * diagnosis drug therapy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Healthcare workers are exposed to many infections in the course of their work. At the same time, healthcare workers can be a source of infection for the patients they care for. Vaccination of healthcare workers therefore plays an important role in improving the safety of both patients and healthcare workers. Vaccination against viral hepatitis B or hepatitis A, and in certain circumstances rabies or measles, is mandatory for healthcare workers. In addition, vaccination against influenza, covid-19, pertussis, meningococcal disease and varicella is recommended for healthcare workers.
- MeSH
- Cross Infection * prevention & control MeSH
- Humans MeSH
- Vaccination * MeSH
- Health Workforce MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Obezita není novým fenoménem, nicméně epidemie obezity v posledních několika desetiletích, s další akcelerací v době covidu 19, je způsobena nejen genetickými faktory, ale i životním stylem a prostředím (výživa, tělesná aktivita, perinatální programování). Obezita zpravidla vede k inzulinové rezistenci, kdy buňky nedokážou dostatečně reagovat na působení inzulinu, což vede k jeho nadprodukci, k hyperinzulinemii. Zvýšená hladina inzulinu stimuluje vaječníky k nadměrné produkci androgenů a androgeny mohou dále zhoršovat inzulinovou rezistenci a zvyšovat hladinu inzulinu v krvi. Tak vzniká bludný kruh, kdy hyperinzulinemie a hyperandrogenismus se navzájem posilují. Mezi typické další zdravotní komplikace patří diabetes, hypertenze, hyperlipidemie a metabolický syndrom.
Obesity is not a new phenomenon, however the obesity epidemic in the last few decades - with further acceleration in the time of Covid 19 - is caused not only by genetic factors, but also by lifestyle and environment (nutrition, physical activity, perinatal programming). Obesity usually leads to insulin resistance, when cells cannot respond sufficiently to the action of insulin, which leads to its overproduction, to hyperinsulinemia. Increased insulin levels stimulate the ovaries to overproduce androgens, and androgens can further worsen insulin resistance and increase blood insulin levels. This creates a vicious circle where hyperinsulinemia and hyperandrogenism reinforce each other. Typical other medical complications include diabetes, hypertension, hyperlipidemia, and metabolic syndrome. In adolescent girls, obesity can also cause an earlier onset of puberty and menarche. The consequence of hyperandrogenism is irregular bleeding or missing menses, as well as polycystic ovary syndrome and a higher incidence of dysmenorrhoea and premenstrual syndrome.
- Keywords
- osa hypotalamus - hypofýza - ovarium,
- MeSH
- Child MeSH
- Hyperandrogenism * etiology MeSH
- Humans MeSH
- Menstruation Disturbances * etiology MeSH
- Adolescent MeSH
- Pediatric Obesity * complications MeSH
- Obesity complications MeSH
- Menorrhagia etiology MeSH
- Polycystic Ovary Syndrome * diagnosis etiology therapy MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Mezi nejčastější probiotické kmeny, kterými jsou kojenecké a batolecí formule v posledním desetiletí obohacené, patří Streptococcus thermophilus, Lactobacillus reuteri DSM 17938, Bifidobacterium breve (BC50), Bifidobacterium lactis BB-12, Lactobacillus fermentum (CECT5716), Bifidobacterium longum subspecies longum BB536, Bifidobacterium longum subspecies infantis ATCC 15697, LMG11588 a Lactobacillus rhamnosus GG (LGG).
The most common probiotic strains fortified with infant and toddler formulas in the last decade include Streptococcus thermophilus, Lactobacillus reuteri DSM 17938, Bifidobacterium breve (BC50), Bifidobacterium lactis BB-12, Lactobacillus fermentum (CECT5716), Bifidobacterium longum subspecies longum BB536, Bifidobacterium longum subspecies infantis ATCC 15697, LMG11588 and Lactobacillus rhamnosus GG (LGG).
- MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Infant Food MeSH
- Probiotics * therapeutic use MeSH
- Gastrointestinal Microbiome MeSH
- Check Tag
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Tubulointersticiální nefritida (TIN) je běžná příčina akutního poškození ledvin. Vzhledem k nespecifickým příznakům a laboratorním nálezům je často stanovení diagnózy pozdní. Léky indukovaná TIN je nejčastější forma, vzácnější etiologie jsou systémová onemocnění a infekce. Při správném provedení anamnézy a časném odstranění rizikové terapie dochází ke spontánní úpravě u mnoha pacientů bez nutnosti extenzivního vyšetřování a imunosupresivní terapie. Část pacientů však vyžaduje biopsii ledviny a podrobnější vyšetření s cílem vypátrat etiologii onemocnění. Kortikoidy jsou lékem volby u pacientů s akutní TIN, u kterých nedochází ke spontánní úpravě stavu po odstranění vyvolávající noxy. U pacientů s chronickou TIN se imunosuprese zpravidla neindikuje, indikovaná je pouze terapie komplikací spojených s chronickým onemocnění ledvin s cílem zpomalit progresi onemocnění.
Tubulointersticial nephritis (TIN) is a frequent cause of acute kidney injury. Establishing the diagnosis is often delayed due to its nonspecific symptoms and results of laboratory methods. Drug-induced TIN is the most frequent form of TIN, followed by systemic diseases, and infections. Spontaneous resolution often occurs without the need for extensive examination or treatment, especially when a thorough medical history is obtained and the medication associated with TIN is discontinued early. However, kidney biopsy, along with extensive examinations, is sometimes necessary to determine the etiology of TIN. Patients with acute TIN who do not show spontaneous improvement after removal of causative insult are treated with corticosteroids, whereas immunosuppressive treatment is usually not indicated for those with chronic TIN. In such cases, management focuses primarily on treating complications of chronic kidney disease, aiming to slow disease progression.
Užívání návykových látek a rozvoj tzv. nelátkových závislostí se stalo jedním z nejvýznamnějších témat v kontextu tzv. neinfekčních epidemií současné doby. Zhoršení situace v důsledku pandemie covidu-19 je patrné zejména u mladších věkových skupin pacientů a jejich rodin. Zejména u nich se skokově zvýšila naléhavost vytvořit udržitelný, bezpečný a efektivní národní systém adiktologické prevence, včetně screeningu a krátkých intervencí (tedy doposud opomíjené povinnosti všech zdravotnických pracovníků vyplývající ze zákona č. 65/2017 Sb.). Páteřní část školské a komunitní prevence rizikového chování je dnes podporována národní platformou IPREV, na kterou navazuje postupně vyvíjený screeningový program zahrnující PLDD a jejich sestry. Pro dětské lékaře a všeobecné sestry jsou dostupné první nástroje a vzdělávací programy (postavené především na metodice CRAFFT) a připravován je další nástroj (metodika Assisst), včetně systémové on-line podpory a otevření diskuze o úhradách a jejich prosazení. Zásadní však v tomto kontextu je udržení pohledu na rodinu jako komplexní systém, a to se všemi implikacemi pro zdravotní a sociální služby.
The use of addictive substances and the development of the so-called non-attractive addictions has become one of the most important topics in the context of the so-called non-infectious epidemics of the present time. The deterioration of the situation as a result of the COVID-19 pandemic is especially noticeable among younger age groups of patients and their families. Especially for them, the urgency to create a sustainable, safe and effective national system of addiction prevention, including screening and short interventions (i.e. the hitherto neglected obligations of all healthcare workers resulting from Act No. 65/2017 Coll.) has increased by leaps and bounds. The backbone of school and community risk behavior prevention is today supported by the national IPREV platform, which is followed by a gradually developed screening program ing pediatricians and their nurses. For pediatricians and general nurses, the first tools and educational programs are available (mainly based on the CRAFFT methodology) and another tool (the Assisst methodology) is being prepared, including system online support and the opening of the discussion on reimbursements and their enforcement. However, it is essential in this context to maintain a view of the family as a complex system, with whole implications for health and social services.
Zubní kaz (ZK) je jedno z nejčastějších chronických infekčních onemocnění dětského věku. Kromě nadměrného příjmu sacharidů a přítomnosti zubního mikrobiálního plaku se za další významné rizikové faktory vzniku ZK pokládá složení tvrdých zubních tkání a sliny. Slina odráží fyziologický a patologický stav dutiny ústní a hraje významnou roli při vzniku a prevenci zubního kazu. Možnými biomarkery zubního kazu je řada měřitelných vlastností sliny - množství sliny, pH sliny, pufrovací kapacita, přítomnost a množství kariogenních mikroorganismů. Hlavními složkami sliny jsou voda a různé anorganické a organické substance. Za významné organické látky se považují antimikrobiální peptidy, slinné glykoproteiny a proteiny s enzymatickou aktivitou. Tyto látky mohou sloužit jako zdroj biomarkerů pro stanovení rizika vzniku zubního kazu. Slinné biomarkery mohou být využity nejen pro predikci, diagnostiku, prognózu a ošetřování zubního kazu, ale i pro hodnocení výsledků léčení. Cílem dalších výzkumů bude charakterizovat vztahy mezi jednotlivými proteiny, jejich interakce a určit, jakým způsobem ovlivňují vznik a progresi zubního kazu.
Dental caries is one of the most common chronic infectious diseases of childhood. In addition to excessive sugar intake and presence of dental microbial plaque, other risk factors related to dental caries are the composition of hard dental tissues and saliva. Saliva can reflect the physiological and pathological state of the oral cavity and plays a crucial role in the initiation of dental caries and protection against dental caries. Many measurable characteristics of saliva are potential biomarkers for dental caries - salivary flow rate, salivary pH, buffering capacity, evaluation of the presence and amount of cariogenic bacteria. The major salivary components are water and various, inorganic and organic substances. The most important organic components of saliva comprise antibacterial peptides, salivary glycoproteins, salivary proteins and proteins with enzymatic activity. These substances can serve as a source of biomarkers for caries risk assessment. Salivary biomarkers may be exploited for the prediction, diagnosis, prognosis and management of dental caries, as well as for evaluating the outcome of therapeutic regimens. Future research is essential to characterize the interaction of salivary proteins, and determine how these affect the initiation and development of dental caries.
