Bude vytvořen registr nemocných, hospitalizovaných na specializované kardiologické klinice (n = 4 500) za dobu 4-5 let. Zjišťovány budou nejčastější kombinace kardiologických a nekardiologických diagnóz. Bude posuzována racionální farmakoterapie. Bude zjišťována funkce levé komory a neurohumorální aktivace u akutního a chronického srdečního selhání (n=4 500). Bude zkoumán vztah systolické a distolické funkce levé komory k neurohumorální aktivaci a prognóze nemocných. Bude vyhodnocena farmakologická a nefarmakologická léčba akutního infark-tu myokardu (n = 1 600), chronického srdečního selhání (n = 3 000) a hyper-tenze (n = 8 000) a tyto výsledky budou provnány s některými dřívějšími daty řešitelů. Budou sledovány rozdíly ve farmakologické i nefarmakologické léčbě kardio-vaskulárních onemocnění ve vztahu k věku a přidruženým onemocněním, především diabetes mellitus a renální insuficienci.; A new registry of patients (n = 20 000) hospitalized on a cardiological de-partment within 4-5 years will be formed. The most frequent cardiological and noncardiological diagnosis and its combination will be evaluated. Left ventricle function and neurohumoral activation in patients with acute and chronic heart failure will be measured (n = 4 500). Systolic and diastolic func-tion and neurohumoral activation as a long term prognostic marker will be followed (n = 3 000). The pharmacological and nopharmacological treatment of acute myocardial infarction (n = 1 600), chronic heart failure (n = 3 000) and hypertension (n = 8 000) will be recorded and these results will be compared with some earlier data of the investigator. The differences in pharmacological and nopharmacological treatment with regard to age and concomitant diseases, mainly diabetes mellitus renal insuffi-ciency will be followed. The prognostic value of these parameters will be tested.

• MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• hypertenze MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• morbidita MeSH
• mortalita MeSH
• myokard imunologie   MeSH
• registrace MeSH
• srdeční selhání MeSH
• zánět etiologie   imunologie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Podáváme přehled farmakoterapie nemocných propuštěných z Fakultní nemocnice Brno v dvou na sebe navazujících obdobích 2003-2004 a 2005-2008. První údaje jsou z dizertační doktorské práce, druhé jsou součástí registru Brno. V letech 2003-2004 byla zpracována data 884 nemocných průměrného věku 67 let, 95 % pacientů odcházelo s antiagregační léčbou, kombinovanou antiagregační léčbu (ASA a thienopyridiny) mělo 73,9%. 89,2% nemocných mělo v medikaci betablokátor, léčbu ACEI a sartany mělo 85,8% nemocných, diuretiky 37,9%, nitráty 20%, hypolipidemiky 87,1%. V registru Brno byla zpracována data u 2 005 akutních infarktů myokardu u 1 858 nemocných. 88 nemocných zemřelo za hospitalizace, 1 917 nemocných bylo propuštěno k dalšímu ošetřování doma či v jiném zdravotnickém zařízení. Při propuštění užívalo 89,15% nemocných ACE-inhibitor nebo AII antagonistu, 89,51% betablokátor, 93,74% antiagregaci a 89,50% nemocných hypolipidemikum. Všechny čtyři lékové skupiny měly 3 nemocných, další 1/5 měla alespoň tři základní skupiny dle doporučení.

We provide an overview of pharmacotherapy of the patients discharged from the Teaching Hospital Brno in two consequent periods 2003-2004 and 2005-2008. The former data originate from a doctoral thesis and the latter are extracted from the Brno Register. The 2003-2004 data contain information on 884 patients with the mean age of 67 years; 95% of patients left the hospital with antiaggregation treatment and 73.9% were on combined antiaggregation treatment (ASA and thienopyridines). Pharmacotherapy of 89.2% of patients included a beta-blocker, 85.8% of patients had an ACEI or sartan, 37.9% diuretics, 20% nitrates and 87.1% a hypolipidemic agent. The Brno Register provided data on 2005 acute myocardial infarctions (MI) in 1858 patients. 88 patients died during hospitalisation, 1917 patients were discharged for further care at home or another healthcare institution. At discharge, 89.15% of patients were prescribed an ACE inhibitor or an AII antagonist, 89.51% a beta-blocker, 93.74% an antiaggregation treatment and 89.50% a hypolipidemic agent. All 4 treatment groups were prescribed to 3 of patients and further 1/5 had at least 3 main groups according to the guidelines.

• MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   MeSH
• financování organizované MeSH
• hypolipidemika aplikace a dávkování   MeSH
• infarkt myokardu epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   MeSH
• lékové předpisy MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• renin-angiotensin systém účinky léků   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autoři uvádějí přehled podávané farmakoterapie u nemocných propuštěných z Fakultní nemocnice Brno v letech 2005–2008. Byly zpracovány údaje o 2 005 akutních infarktech myokardu u 1 858 nemocných; 88 nemocných zemřelo za hospitalizace, 1 917 nemocných bylo propuštěno k dalšímu ošetřování v domácím prostředí či v jiném zdravotnickém zařízení. Při propuštění z nemocnice užívalo 89,15 % nemocných inhibitory ACE nebo blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, 89,51 % beta-blokátory, 93,74 % antiagregancia a 89,50 % nemocných hypolipidemika. Všechny čtyři lékové skupiny užívaly tři čtvrtiny nemocných, další pětina pacientů brala alespoň tři základní skupiny podle doporučení.

The authors present a review of antiplatelet therapy taken by patients discharged from Brno University Hospital over the years 2005–2008. Data of a total of 2,005 cases of acute myocardial infarction occurring in 1,858 patients were analyzed; 88 patients died while hospitalized, 1,917 patients were discharged to receive home care or care in another health-care facility. Upon discharge, 89.15% of patients were on ACE inhibitors or angiotensin II receptor blockers, 89.51% on beta-blockers, 93.74% on antiplatelet agents, and 89.50% of patients were taking a lipid-lowering drug. Three in four of these patients were on all four drug classes, with another 20% of patients taking at least three basic classes of drugs as recommended.

• MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   MeSH
• farmakoterapie trendy   MeSH
• financování organizované MeSH
• hospitalizovaní pacienti MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• sekundární prevence MeSH
• statiny MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Podáváme přehled farmakoterapie nemocných po infarktu myokardu v Evropě, ve fakultních zařízeních v České republice, ale i v okresních nemocnicích České republiky. Doporučované lékové skupiny – ACE inhibitory, AT1 blokátory, betablokátory, antiagregační léčbu a hypolipidemickou léčbu má velké množství nemocných a data z České republiky jsou spíše lepší než z jiných evropských zemí. Nedostatečné je ale dosahování cílových hodnot krevního tlaku a cholesterolu a nedostatečná je pravděpodobně nefarmakologická léčba, především kouření a nadváhy nemocných.

We present a review of pharmacotherapy of patients after myocardial infarction in Europe, in university hospitals in the Czech Republic. A large number of patients is treated with recommended drug groups – ACE – inhibitors, AT1 blockers, beta blockers, antiplatelet therapy and hypolipidemic treatment and data from the Czech Republic are rather better than in other European countries. The reach of target blood pressure and cholesterol is however insufficient and nonpharmacological treatment is probably insufficient, too, mainly prevention of smoking and overweight of patients.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   využití   MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu komplikace   MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kouření škodlivé účinky   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nadváha komplikace   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• statiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• životní styl etnologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Evropa MeSH

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• celosvětové zdraví MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití trendy   MeSH
• prevalence MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• srdeční selhání * epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• úvodníky MeSH

Podáváme přehled názorů na postavení farmakoterapie a intervenční léčby nemocných s ischemickou chorobou srdeční. V současné době převládá názor, že nemocný by měl být léčen intervenčně, je-li to možné, a následovat by měla plná farmakoterapie. Klinické studie COURAGE a AVERT ale ukázaly, že není nutné se do intervenční léčby nutit vždy, zvlášť je-li nemocný bez obtíží a stenózy jsou asymptomatické. Za takové situace je především důležité správně vést optimální farmakoterapii. Na vlastních výsledcích z registru BRNO a na výsledcích z šesti okresních nemocnic pak ukazujeme, že farmakoterapie po infarktu myokardu je v České republice na velmi dobré úrovni.

• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• financování organizované MeSH
• hypolipidemika terapeutické užití   MeSH
• ischemická choroba srdeční farmakoterapie   terapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• renin-angiotensin systém účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Fibrilace síní (FS) je nejčastější setrvalou arytmií. Je spojena se zvýšenou morbiditou, mortalitou a se sníženou kvalitou života. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a sartany redukují morbiditu a mortalitu u pacientů se srdečním selháním, cévním onemocněním a hypertenzí. Renin angiotenzin aldosteronový systém se také podílí na patofyziologii vzniku a také udržení FS a jsou již data, že blokáda tohoto systému se uplatní v prevenci rekurence FS, a tím také sníží následky, které s sebou FS nese. Na vzniku a trvání FS se podílí celá řada rizikových faktorů a nelze vyloučit, že právě RAAS má klíčovou úlohu. Studie ACTIVE I studovala irbesartan proti placebu u pacientů s fibrilací síní. Zařazeno bylo 9 016 pacientů s fibrilací síní a s TKs ? 110 mm Hg. Irbesartan snížil systolický krevní tlak o 6,84 mm Hg, placebo o 3,93 mm Hg. V primárním cíli – infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a vaskulární úmrtí ale nebyl nalezen rozdíl 963 prvních příhod v obou větvích, 1 100 resp 1 122 opakovaných příhody (irbesartan vs placebo p = 0,846).

Atrial fibrillation is the most common sustained arrhythmia. It is associated with increased morbidity and mortality and decreased quality of life. Angiotensin-converting enzyme inhibitors and angiotensin receptor blockers reduce morbidity and mortality in patients with heart failure, vascular disease, and hypertension. The renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS) is involved in the pathophysiology of atrial fibrillation, and that RAAS blockade improves outcomes in atrial fibrillation merits plausibility. There are now mounting data to suggest that modulation of the renin-angiotensin-aldosterone system might have an important role in the prevention of atrial fibrillation and its consequences. The ACTIVE I study tested irbesartan versus placebo in 9 016 patients with atrial fibrilation and BPs ? 110 mm Hg. Irbesartan lowerd BPs by 6.84 mm Hg, placebo 3.93 mm Hg. Primary endpoint – myocardial infarction, stroke and vascular death were not different 963 first events in both arms, 1 100 resp 1 122 repetitive events (irbesartan vs placebo p = 0.846)

• MeSH
• angiotensin II antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• bifenylové sloučeniny terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní farmakoterapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• tetrazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Akutní srdeční selhání je jednou z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Rozdíly mezi muži a ženami hospitalizovanými pro akutní srdeční selhání jsou popsány ve všech registrech a studiích. V tomto článku srovnáváme vlastní data z registru AHEAD (Acute HEArt Database) s registry evropskými - EHFS II (EuroHeart Failure Survey programme II) a DIAMOND (Dispensibility Improvement And Remodeling in Diastolic Heart Failure study) i americkými - ADHERE a OPTIMIZE HF. Ženy jsou starší než muži ve všech registrech akutního srdečního selhání, průměrný věk žen je kolem 73-75 let, mužů 68-70 let. Ženy mívají vyšší systolický krevní tlak, průměrný systolický tlak kolem 140 mm Hg, zatímco muži 130 mm Hg. Diastolický krevní tlak u obou pohlaví bývá kolem 80 mm Hg. Zachovalá dobrá ejekční frakce je častější u žen, průměrná EF bývá kolem 43 %, zatímco u mužů kolem 38 %. Muži mívají častěji chronickou obstrukční nemoc bronchopulmonální, zatímco ženy mají častěji anémii. Přes tyto rozdíly je délka pobytu v nemocnici a hospitalizační mortalita stejná, po adjustaci na věk je však prognóza mužů horší.

• Klíčová slova
• věk,
• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• délka pobytu MeSH
• financování organizované MeSH
• komorbidita MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• mortalita v nemocnicích trendy   MeSH
• mortalita MeSH
• prognóza MeSH
• registrace MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• srdeční selhání diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Akutní srdeční selhání je onemocnění, jehož výskyt je srovnatelný s výskytem akutního infarktu myokardu a odhaduje se, že v České republice je pro tuto diagnózu hospitalizováno asi 4 000 osob/milion/rok. Nejčastější příčinou je dekompenzace chronického srdečního selhání (asi polovina nemocných) a akutní koronární syndrom (asi třetina nemocných). Základem diagnostiky je klinické vyšetření, doplněné rentgenovým snímkem, EKG-záznamem, echokardiografií či jinou zobrazovací metodou a biochemií, kde nejcennější je stanovení natriuretických peptidů. Prognóza onemocnění je špatná, hospitalizační mortalita je udávána 5–15% a jednoletá mortalita 10–30%. Akutní a chronické srdeční selhání jsou nazývány epidemií 21. století a na jejich zvyšujícím se výskytu se podílí především stárnutí populace a zlepšená péče o akutní koronární syndromy. První evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání jsou z roku 2005, česká doporučení pak byla publikována o rok později. Tato doporučení upřesňují terminologii – klasifikace akutního srdečního selhání do šesti skupin a upozorňují i na fakt, že velká část akutního srdečního selhání (až 50 %) nemá systolickou dysfunkci levé komory.

Acute heart failure is a disease whose incidence is comparable with that of acute myocardial infarction. It is estimated about 4,000 persons/million/year are hospitalized with that diagnosis in the Czech Republic. The most common causes are chronic heart failure decompensation (about half of patients) and acute coronary syndrome (one in three patients). The mainstay of diagnosis is clinical examination, complemented with x-ray, electrocardiography, echocardiography or another imaging technique, and biochemistry, with determination of natriuretic peptides being the most valuable diagnostic tool. The prognosis of the disease is poor, with in-hospital mortality reported to be 5–15% and one-year mortality 10–30%. Acute and chronic heart failure are referred to as the epidemic of the 21st century; the main factors contributing to their rising incidence are aging of the population and improved care of patients with acute coronary syndromes. The first European guidelines for the diagnosis and treatment of acute heart failure date back to 2005, followed by the Czech guidelines a year later. These guidelines provide for more exact terminology classifying as they do acute heart failure into six categories while also highlighting the fact a major proportion (up to 50%) of cases of acute heart failure is not associated with systolic left ventricular dysfunction.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• natriuretické peptidy diagnostické užití   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• prognóza MeSH
• srdeční selhání diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH