"FNBr/65269705"
Dotaz
Zobrazit nápovědu
QT interval variability, mostly expressed by QT variability index (QTVi), has repeatedly been used in risk diagnostics. Physiologic correlates of QT variability expressions have been little researched especially when measured in short 10-second electrocardiograms (ECGs). This study investigated different QT variability indices, including QTVi and the standard deviation of QT interval durations (SDQT) in 657,287 10-second ECGs recorded in 523 healthy subjects (259 females). The indices were related to the underlying heart rate and to the 10-second standard deviation of RR intervals (SDRR). The analyses showed that both QTVi and SDQT (as well as other QT variability indices) were highly statistically significantly (p < 0.00001) influenced by heart rate and that QTVi showed poor intra-subject reproducibility (coefficient of variance approaching 200%). Furthermore, sequential analysis of regression variance showed that SDQT was more strongly related to the underlying heart rate than to SDRR, and that QTVi was influenced by the underlying heart rate and SDRR more strongly than by SDQT (p < 0.00001 for these comparisons of regression dependency). The study concludes that instead of QTVi, simpler expressions of QT interval variability, such as SDQT, appear preferable for future applications especially if multivariable combination with the underlying heart rate is used.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Nádory jícnu mají obvykle špatnou prognózu, pokud jsou zjištěny v době přítomnosti klinických potíží. Cílené pátrání po nálezech s rizikem přechodu do malignity (tzv. prekancerózách) a aktivní sledování s možností včasné intervence může omezit výskyt pokročilých nádorových onemocnění nebo alespoň umožní stanovení včasné diagnózy s vyhlídkou na lepší prognózu. Hlavní rizikový faktor adenokarcinomu jícnu, nádoru se vzrůstajícím výskytem, je tzv. Barrettův jícen. Tento nález, charakterizovaný přítomností intestinální metaplazie, je podmíněn dlouhodobým drážděním jícnu gastroezofageálním refluxem. Kromě antirefluxní léčby se u Barrettova jícnu doporučuje vyhledávání a cílené endoskopické sledování s cílem záchytu dysplastických změn a časného karcinomu. Rizikové skupiny pro vývoj spinocelulárního karcinomu jícnu zahrnují nemocné s achalázií, poleptáním jícnu a s karcinomem hlavy a krku. Cílem článku je podat přehled o aktuálním stavu znalostí o charakteru premaligních lézí jícnu, jejich prevenci, vyhledávání a dispenzarizaci a o současných možnostech intervence.
Esophageal cancer has often poor survival when it is diagnosed at the time of clinical symptoms. Precancerous lesions of the esophagus are targets of interest in selected group of patients with important risk factors. Barrett's esophagus – intestinal metaplasia is the main precursor lesion for the development of esophageal adenocarcinoma, the tumor with increased incidence. The major risk factor for Barrett's esophagus is long‑term gastroesophageal reflux disease. In addition to antireflux therapy, the endoscopic surveillance and follow‑up are scheduled in order to detect adenocarcinoma and its precursor dysplastic lesions at an early and curable stage. The patients with achalasia, caustic injury of the esophagus and those with head and neck cancer are at increased risk of development of the squamous cell esophageal cancer. The aim of this paper is to provide an overview of the risk factors, epidemiology, screening and surveillance of premalignant lesions of the esophagus. Recent endoscopic and surgical procedures to treat advanced dysplastic lesions and early cancer are discussed. Key words: adenocarcinoma – squamous cell carcinoma – Barrett's esophagus – precancerous conditions – early detection of cancer – endoscopy – digestive system This study was supported by grant of the Czech Ministry of Health – RVO (FNBr, 65269705). The author declare he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 12. 9. 2013 Accepted: 27. 9. 2013
- MeSH
- Barrettův syndrom MeSH
- ezofágus patofyziologie MeSH
- gastroezofageální reflux MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * klasifikace prevence a kontrola MeSH
- prekancerózy * diagnóza klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- spinocelulární karcinom MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou chronická zánětlivá onemocnění střev (IBD – inflammatory bowel disease). V článku je shrnut přístup k léčbě gravidních pacientek s IBD od konzervativní terapie přes endoskopii, zobrazovací metody až po indikace k operačnímu řešení. Pacientky s IBD by měly těhotenství plánovat v době remise onemocnění. Pacientky v remisi mohou mít rovněž komplikace v těhotenství, ale riziko komplikací je nižší než u pacientek s aktivním onemocněním. Zavedená medikace (kromě teratogenního metotrexátu) by měla být ponechána. Dle dostupných dat samotné těhotenství nezhoršuje průběh IBD. Při těžkém relapsu či výskytu komplikací IBD je u těchto pacientek nutná multioborová spolupráce gastroenterologa, chirurga, radiologa a gynekologa. Operační řešení je nutné pouze při akutních komplikacích IBD (akutní těžká kolitida nereagující na medikamentózní terapii, perianální absces a komplikace IBD ve smyslu náhlých příhod břišních – perforace, ileózní stav při stenóze a masivním krvácení). Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašují, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy. Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu. Dedikace: Tato práce byla podpořena projektem MZd ČR – koncepční vývoj výzkumné organizace (FNBr, 65269705). Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Crohn's disease and ulcerative colitis are both chronic inflammatory bowel diseases (IBD). This article summarizes current best practice in treating pregnant patients with IBD, ranging from conservative therapy to endoscopy and imaging methods, including a description of surgical therapy indications. Female patients with IBD should ideally plan their pregnancies for when their disease is in remission. Patients in remission may also have complications during pregnancy, however the risk of complications is lower than in patients with active disease. Any chronic medications they were on before becoming pregnant (with the exception of teratogenic methotrexate) should remain unchanged. According to the current literature, pregnancy does not itself complicate the course of IBD. In cases of a severe relapse or an occurrence of complications in these patients, careful multidisciplinary cooperation is required, especially between the gastroenterologist, surgeon, radiologist, and gynaecologist. Surgical treatment is required only in cases of acute complications of IBD (such as acute severe colitis resistant to medical therapy, perianal abscess, and complications of IBD in the sense of such acute abdomen events as perforations, ileus due to a stenosis, or massive haemorrhage).
- MeSH
- Crohnova nemoc diagnóza terapie MeSH
- idiopatické střevní záněty * diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- těhotenství MeSH
- ulcerózní kolitida diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: Erdheim‑Chesterova nemoc (Erdheim‑Chester disease – ECD) je vzácná histiocytóza tzv. „nelangerhansových buněk“ spojená s intenzivní aktivací imunitního systému. Na našem klinickém pracovišti byl ECD pacient léčen anakinrou. Anakinra je antagonista receptoru pro interleukin‑1 (interleukin‑1 receptor antagonist – IL‑1RA). Tato léčba vedla ke zlepšení klinického stavu a výraznému snížení patologické únavy provázející toto onemocnění. Cílem této práce bylo analyzovat změny cytokinových profilů a změnu v zastoupení buněk imunitního systému pomocí průtokové cytometrie u ECD pacienta na počátku léčby anakinrou i po jejím skončení a srovnat je s profily zdravých dárců. Metody: Singleplex reakce 19 jednotlivých cytokinů ze séra ECD pacienta byly měřeny pomocí metody FACS array. Dále byla provedena analýza buněk z periferní krve pomocí průtokové cytometrie. Výsledky: Nejzajímavějším výsledkem bylo výrazné snížení hladiny IL‑6 bezprostředně po zahájení léčby anakinrou. Tyto výsledky naznačují významnou roli dráhy IL‑1 v patofyziologii ECD. Pomocí průtokové cytometrie jsme zaznamenali významné zvýšení počtu CD16+ monocytů před zahájením léčby, což je zcela nový poznatek. Závěr: Naše výsledky naznačují, že IL‑6 by se mohl stát markerem časné odpovědi na léčbu u ECD pacientů léčených anakinrou. Klíčová slova: Erdheim‑Chesterova nemoc – anakinra – cytokiny – průtoková cytometrie – FACS array Práce byla podpořena grantem MŠMT ČR MSM 0021622434, granty IGA MZ ČR NT14575, NT12130, grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705) a grantem Masarykovy univerzity MUNI/A/0723/2012. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 21. 2. 2014 Přijato: 10. 4. 2014
Background: Erdheim‑Chester disease (ECD) is a rare non‑Langerhans cells histiocytosis associated with intense immune activation. In our clinical center, an ECD patient was treated with anakinra, IL‑1RA (interleukin‑1 receptor antagonist), resulting in clinical improvement and major decrease of pathological fatigue. The aim of the study was to evaluate changes in cytokine profile and shift of immune cells estimated by flow cytometric analysis of ECD patient before, during initial stages of anakinra treatment as well as after treatment ceased in comparison to healthy donors. Methods: Singleplex reactions of 19 individual cytokines from serum of ECD patient were measured by FACS array. Flow cytometric analyses were performed on peripheral blood cells. Results: The most striking result is substantial decrease of IL‑6 immediately after anakinra treatment started suggesting a major role of IL‑1 pathway in ECD pathophysiology. As for flow cytometric analysis, increased number of CD16+ monocytes before treatment is a new finding. Conclusion: Our results suggest that IL‑6 may be a marker of early treatment response of ECD patients treated with anakinra.
- Klíčová slova
- FACS array,
- MeSH
- antagonista receptoru pro interleukin 1 * aplikace a dávkování MeSH
- C-reaktivní protein MeSH
- cytokiny * imunologie krev MeSH
- Erdheimova-Chesterova nemoc * farmakoterapie imunologie krev MeSH
- leukocyty cytologie účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- monocyty cytologie účinky léků MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- průtoková cytometrie statistika a číselné údaje MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- únava farmakoterapie komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: Kryokonzervace spermatu před gonadotoxickou léčbou je základní a nejúčinnější metodou zachování reprodukce, která může být využita i v období adolescence. Sdělení shrnuje 26 let zkušeností provozu onkologické spermabanky, uvádí analýzy spermiogramů onkologických pacientů, posouzení vztahu patologie spermatu s diagnózou, stanovení počtu zemřelých a využití zamrazeného spermatu. Metodika: Za dobu existence CAR 01 (centrum asistované reprodukce) bylo provedeno více než 50 000 spermiogramů. V rámci spermabanky od ledna 1995 do prosince 2020 bylo vyšetřeno 24 729 mužů, z toho 1 448 (5,9 %) mělo onkologickou diagnózu. Spermiogramy byly vyhodnoceny podle aktuálních manuálů Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organization). Kryokonzervace spermatu prošla zásadním vývojem. Pravidla pro skladování zamražených buněk jsou od roku 2008 stanoveny zákonem č. 296/2008 Sb. V roce 2019 byla aktualizována metodika "Kryokonzervace reprodukčních buněk a tkání u pacientů před onkologickou léčbou". Ve všech případech byla použita standardní technika rozmrazení. Spermie byly zpracovány metodou swim-up. V rámci léčby metodami asistované reprodukce byly oocyty oplozovány mikromanipulační technikou ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Výsledky: Z 1 448 vyšetřených spermiogramů u mužů s onkologickou diagnózou byl zhoubný nádor varlete u 43,7 % pacientů, maligní onemocnění mízní a krvetvorné tkáně v 24,1 %, z toho Hodgkinův lymfom 70,1 %, non-Hodgkinův lymfom 29,9 %. Leukemie byla zjištěna u 7,9 %, zhoubné nádory kostí a chrupavek u 6,8 % pacientů. Věk klientů celého souboru byl od 13 do 64 let (27,2 ± 6,8 let). Normozoospermii mělo 38,3 % mužů, 54,2 % spermiogramů vykázalo patologický nález v 1–3 hodnocených parametrech a azoospermii mělo 7,5 % pacientů. Těžká astenozoospermie (pohyblivost ≤ 10 %) byla prokázána u 57,2 % mužů a těžká oligozoospermie (koncentrace ≤ 1 × 106 mm3) u 22,3 % pacientů. Nejnižší hodnoty spermiogramu byly zjištěny u mužů s tumorem varlete, nejlepší hodnoty byly u nádorových onemocnění centrální nervové soustavy (CNS). Kryokonzervace spermatu byla provedena v 1 340 případech (92,5 %). Zamrazené sperma dosud celkem využilo 160 mužů (11,9 %), z toho 83 u nás (6,2 %). V těchto 83 případech byla vždy použita technika ICSI, bylo dosaženo 38 klinických těhotenství (45,8 %) a 32 porodů. Máme evidováno 424 ukončených skladování spermatu (31,6 %), z toho 148 z důvodu úmrtí, tzn. u 11,0 % všech onkologických pacientů, ostatní na vlastní žádost. Specifickou otázkou je využití spermatu zemřelých. Závěr: U onkologických pacientů jsou ve vysokém procentu těžké patologie spermatu. Nejnižší hodnoty spermiogramu byly prokázány u mužů se zhoubným nádorem varlete. Je nutné počítat s dlouhodobým skladováním a oplozením mikromanipulačními metodami. Počet mužů, kteří zemřou, je výrazně vyšší než těch, kteří sperma využijí pro léčbu neplodnosti. Kryokonzervace spermatu by měla být nabídnuta každému pacientovi před terapií vedoucí k destrukci spermatogeneze.
Objective: Sperm cryopreservation before gonadotoxic treatment is the basic and most effective method of preserving reproduction, which can be used during adolescence. The communication summarizes 26 years of experience in the operation of an oncological sperm bank, analyzes spermiograms of oncological patients, assesses the relationship between sperm pathology and diagnosis, and determines the number of deaths and the use of frozen sperm. Methods: During the existence of CAR 01 (assisted reproduction center), more than 50,000 spermiograms were performed. From January 1995 to December 2020, a total of 24,729 men were examined within the sperm bank, of which 1,448 (5.9%) had an oncological diagnosis. The spermiograms were evaluated according to current WHO (World Health Organization) manuals. Cryopreservation of sperm has undergone a major development. The rules for the storage of frozen cells have been laid down by Act No. 296/2008 Coll. since 2008. In 2019, the methodology "Cryopreservation of reproductive cells and tissues in patients before cancer treatment" was updated. In all cases, the standard thawing technique was used. The sperms were processed by the swim-up method. As part of the treatment with assisted reproduction methods, oocytes were fertilized by the ICSI (intracytoplasmatic sperm injection) micromanipulation technique. Results: Out of 1,448 examined spermiograms in men with oncological diagnoses, testicular cancer was present in 43.7% of patients and malignant diseases of lymphatic and hematopoietic tissue were found in 24.1%, of which 70,1% included Hodgkin‘s lymphomas and 29,9% were non-Hodgkin‘s lymphomas. Leukemia was found in 7.9%, bone and cartilage cancers in 6.8%. The age of the clients of the whole group ranged from 13 to 64 years (27.2 ± 6.8 years). A total of 38.3% of men had normozoospermia, 54.2% of spermiograms showed pathological findings in 1 to 3 evaluated parameters and 7.5% of patients had azoospermia. Severe asthenozoospermia (mobility ≤ 10%) was detected in 57.2% of men and severe oligozoospermia (concentration ≤ 1 × 106 mm3) in 22.3% of patients. The lowest values of the spermiogram were found in men with testicular cancer; the best values were seen in CNS (central nervous system) cancers. The cryopreservation of sperm was performed in 1,340 cases (92.5%). So far, a total of 160 men (11.9%) have used frozen sperm, of which 6.2% in our center. In these 83 cases, the ICSI technique was always used, 38 clinical pregnancies (45.8%) and 32 births were achieved. We have registered 424 completed storages of semen (31.6%), of which 148 (11.0% of all oncology patients) were made due to death and the others at patients’ request. Using the sperm of the dead is a specific issue. Conclusion: In cancer patients, sperm pathologies occur in high percentage. The lowest spermiogram values were found in men with testicular cancer. It is necessary to take into account long-term storage and fertilization by micromanipulation methods. The number of men who die is significantly higher than the number of those who use sperm to treat infertility. Cryopreservation of sperm should be offered to each patient prior to the therapy leading to the destruction of spermatogenesis. Publication ethics: The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for bio medical papers. Conflict of interests: The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning the drugs, products or services used in the study. Dedication: The work was supported by the Ministry of Health of the Czech Republic – RVO (FNBr: 65269705), IGA No. NR/ 8469-3, AZV MZ ČR No. NV18-01-00544 and NV-18-08-00291.