Evaluation of the significance, specificity and sensitivity of 18F-FDG PET/CT, 99mTc-MIBI scintigraphy and whole body MRI of the skeleton in diagnostics, assessment of the degree, location and activity of multiple myeloma (MM). Comparison of the contribution of selected imaging methods for the evaluation of the therapy results, including the early detection of progression or relapse of MM. Correlation of the results of 18F-FDG PET/CT, 99mTc-MIBI scintigraphy and whole body MRI with the major prognosticfactors, IPI and SWOG staging systems and perspectivelly directly with prognosis of MM. Design of the "indication algorithm" of modern imaging methods for diagnostics, evaluation of the degree, activity and therapy results in multiple myeloma.

Zhodnocení významu, specificity a senzitivity 18F-FDG PET/CT, 99mTc-MIBI scintigrafie a celotělové MR skeletu v diagnostice, hodnocení pokročilosti, lokalizace a aktivity mnohočetného myelomu (MM). Srovnání přínosu vybraných zobrazovacích metod pro hodnocení výsledků léčby, včetně časné detekce progrese nebo relapsu MM. Korelace výsledků 18F-FDG PET/CT, 99mTc-MIBI a celotělové MR se stěžejními prognostickými faktory, IPI a SWOG stážovacími systémy a perspektivně i s celkovou prognózou MM. Sestavení "indikačního algoritmu" moderních zobrazovacích metod pro potřeby diagnostiky, hodnocení stupně pokročilosti, aktivity a výsledků léčby mnohočetného myelomu.

• MeSH
• celotělové zobrazování MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• prognóza MeSH
• radioisotopová scintigrafie MeSH
• staging nádorů MeSH
• technecium 99mTc sestamibi MeSH
• tomografy rentgenové počítačové MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství
• onkologie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

We assessed plasma cell proliferation (by propidium iodide index, PC-PI) and apoptosis (by annexin-V index PC-AI) for the estimation of overall survival (OS) in multiple myeloma (MM) patients. 181 patients with newly diagnosed MM were assessed, treated using conventional chemotherapy. The values best discriminating patients with poor prognosis were PC-PI>3.0% and PC-AI<4.75%, and for good prognosis PC-PI<3.0% and PC-AI>4.75%. The median OS was 8 months vs 40 months, p=0.0002. Our results suggest that combined measurement of plasma cell proliferation and apoptosis creates a unique strong prognostic factor based on growth characteristics of the tumor clone. Copyright 2010 Elsevier Ltd. All rights reserved.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• apoptóza * MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   patologie   MeSH
• plazmatické buňky * cytologie   MeSH
• prognóza MeSH
• proliferace buněk * MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Náplní studie bylo posouzení přínosu celotělové formy magnetické rezonance (WB- MRI) v diagnostice monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS) v odlišení od iniciální, asymptomatické formy mnohočetného myelomu (MM) a ověření praktického přínosu stážovacího systému Durie- Salmon PLUS (D-S Plus) u MM. Materiál a metody: Analyzovaný 86členný soubor sestával z 28 jedinců s MGUS a z 54 nemocných s nepředléčenou formou MM vyšetřených při rozpoznání nemoci a ze 4 pacientů se solitární formou plazmocytomu (SP). WB- MRI vyšetření bylo prováděno na přístroji Magnetom Avanto 1,5 T s pomocí virtuální celotělové maticové cívky s postupnou akvizicí v 7 etážích a ve 2 sekvencích - T2 STIR a T1. Na základě počtu ložisek a stupně difuzních změn bylo určeno stadium pokročilosti nemoci podle klasifikace D-S Plus a srovnáno s výsledky standardních stážovacích systémů dle Durieho-Salmona (D-S) a International Staging System (ISS). Statistické šetření bylo provedeno s pomocí koeficientu Cohenovo k a McNemarova- Bowkerova testu rozdílnosti s hranicí významnosti p < 0,05. Výsledky: Ze souboru 28 jedinců s MGUS byla u 17 (61 %) splněna IMWG (International Myeloma Working Group) a/ nebo WB- MRI kritéria přechodu v MM, přičemž u 4/ 17 (23 %) jedinců bylo zaznamenáno při použití stratifikačního systému D-S Plus vyšší stadium nežli podle D-S. Devět ze 14 (64 %) jedinců s MGUS v transformaci v MM s negativitou radiografického vyšetření skeletu mělo pozitivní obraz při použití WB- MRI. Charakter zjištěných WB- MRI změn vedl u 9/ 17 (53 %) nemocných s takto diagnostikovaným MM k zahájení indukční chemoterapie. Stratifikace dle D-S Plus rozčlenila 54 doposud neléčených nemocných s MM do stadia 1 (17 %), stadia 2 (33 %) a stadia 3 (50 %), přičemž u 22 % došlo při srovnání se systémem D-S při použití D-S Plus k posunu do vyššího stadia nemoci, u 9 % ale naopak k zařazení do stadia nižšího. Při srovnání výsledků ISS vs D-S Plus bylo zjištěno, že posléze jmenovaný systém, založený na WB- MRI, vedl u 41 % nemocných k zařazení do vyššího stadia a pouze u 9 % pacientů do nižšího stadia. U 13 % nemocných s MM bylo s pomocí WB- MRI rozpoznáno extramedulární, především paraspinální šíření myelomového procesu. Ze 4 nemocných s diagnózou SP byla u 1 nemocného rozpoznána s pomocí WB- MRI multifokální forma plazmocytomu. Závěr: WB- MRI je vysoce přínosná zobrazovací metoda s podstatně vyšší citlivostí, nežli poskytuje konvenční radiografie skeletu, umožňující citlivé zhodnocení tíže a rozsahu myelomové kostní nemoci. Významně zpřesňuje diagnostické možnosti v odlišení stabilní formy MGUS od fáze její maligní transformace v MM. Stratifikační režim dle D-S Plus se prakticky osvědčil a má slibný potenciál k začlenění do standardního algoritmu diagnostických a stratifikačních metod používaných u MGUS a MM.

Background: The aim of the study was to assess the contribution of the whole body MRI (WB-?MRI) in the diagnostics of monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and initial, asymptomatic form of multiple myeloma (MM), as well as the evaluation of practical usefulness of the Durie-?Salmon Plus staging system (D-S Plus). Materials and methods: The analyzed 86-?patient cohort consisted of 28 patients with MGUS and 54 patients with newly diagnosed multiple myeloma and 4 patients with solitary plasmocytoma (SP). WB-?MRI was evaluated using Magnetom Avanto 1.5 T with the use of virtual whole body coil with sequential acquisition on 7 levels and 2 sequentions –? T2 STIR and T1. Based on the number of lesions and the degree of diffuse involvement we assessed the D-S Plus stage, and compared it to the results of standard staging systems according to Durie Salmon (D-S) and International Staging System (ISS). Statistical estimation was done using the Cohen ? test and McNemara-Bowker test at p < 0.05. Results: In the group of 28 individuals with MGUS, there were 17 (61%) patients fulfilling the IMWG criteria and/?or WB-?MRI criteria of incipient MM. In 4/?17 (23%) patients we described a more advanced stage when comparing D-S Plus to D-S. Nine out of fourteen (64%) patients with MGUS transforming into MM with negative radiological assessment had positive findings on WB-?MRI. The character of WB-?MRI findings lead in 9/?17 (53%) of the patients to the initiation of induction treatment. Stratification according to D-S Plus divided the 54 newly diagnosed patients with MM into stage 1 (16.7%), stage 2 (33.3%) and stage 3 (50%). In 22?% there was a shift into a higher stage using DS-?Plus in comparison with D-S, in 9% of the patients the shift lead to downstaging. When comparing the results of ISS vs D-S Plus we found that the system based on WB-?MRI showed in 41% of the patients higher stage and only in 9% of the patients lower stage. In 13% of MM patients we described extramedulary masses of the tumor, especially in paraspinal region. In 1 of the 4 SP patients the WB-?MRI changed the diagnosis into multifocal plasmocytoma. Conclusion: WB-?MRI is a very contributive imaging method with substantially higher resolution than conventional radiography. It is able to evaluate the grade and the extent of myeloma bone disease. It improves the diagnostic approach in the differentiation of stable MGUS from the phase of malignant transformation into MM. The D-S Plus system proved to be contributive and is competent to become a routine part of diagnostic and stratification algorithms in MGUS and MM.

• Klíčová slova
• celotělové MRI, stážovací systém dle Durieho-Salmona, International Staging System,
• MeSH
• celotělové zobrazování MeSH
• hypergamaglobulinemie diagnóza   klasifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   klasifikace   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza   klasifikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: V nedávné době byly zavedeny ke zhodnocení aktivity a rozsahu onemocnění u pacientů s mnohočetným myelomem (MM) a monoklonální gamapatií nejistého významu (MGNV) novější zobrazovací modality: 18F-FDG PET/CT a 99mTc-MIBI scintigrafie. Cílem naší práce bylo zhodnotit a srovnat přínos těchto metod v diagnostice MM a MGNV. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno celkem 101 pacientů – 81 s MM a 20 s MGNV. Nemocní s MM byli rozděleni na skupiny s asymptomatickým (16) a symptomatickým (65) myelomem vyžadujícím léčbu. Ze skupiny pacientů se symptomatickým MM bylo 21 nově diagnostikovaných a 44 s podezřením na relaps. Všem pacientům byly provedeny 99mTc-MIBI scintigrafie a 18F-FDG PET/CT. Časový odstup mezi oběma vyšetřeními nepřesahoval dva týdny. Výsledky obou vyšetření byly hodnoceny jako N (normální), D (difuzní) a F-FD (ložiskové nebo kombinované ložiskové a difuzní). Výsledky: Mezi oběma srovnávanými metodami nebyl v detekci nově diagnostikovaného MM a relapsu zaznamenán signifikantní rozdíl. 18F-FDG PET/CT detekovala s vyšší frekvencí než 99mTc-MIBI scintigrafie F-FD typ nálezu (p < 0,039), naopak 99mTc-MIBI scintigrafie detekovala přesněji D typ nálezu (p = 0,042). 18F-FDG PET/CT vizualizovala signifikantně více fokálních lézí než 99mTc- MIBI scintigrafie (p = 0,002), a to jak celkově v souboru, tak při srovnání počtu fokálních lézí na pacienta. Obě srovnávané metody samotné nebo v kombinaci ovlivnily terapeutický postup u 17 % pacientů. 18F-FDG PET/CT detekovala u více pacientů než 99mTc-MIBI scintigrafie u asymptomatických MM a u pacientů s MGNV častěji přechod do agresivnějších forem choroby s nutností terapie. Závěr: 18F-FDG PET/CT vyšetření je díky kombinaci poskytovaných morfologických a funkčních informací a celotělovému charakteru vyšetření velmi cennou metodou v detekci fokálních lézí MM a jeví se jako vhodná metoda v primárním stážování choroby. 99mTc- MIBI scintigrafie zůstává přes své limitace vedoucí k podhodnocování stadia MM nejdostupnější a relativně levnou celotělovou vyšetřovací metodou a je alternativní volbou zejména v případech, kdy 18F-FDG PET/CT vyšetření není k dispozici.

Backgrounds: Newer imaging modalities, such as 18F- FDG PET/ CT and 99mTc- MIBI scintigraphy, have been recently introduced to assess the activity and extent of disease in patients with multiple myeloma (MM) and gammopathy of undetermined signifi cance (MGUS). The aim of our study was to compare the impact of these imaging modalities in the evaluation of MM and MGUS patients. Materials and Methods: A total of 101 patients with MM (81 patients) and MGUS (20 patients) were enrolled in the study (21 newly diagnosed and 44 relapsed patients with symptomatic MM, 16 with asymptomatic MM and 20 with MGUS). All patients were without therapy and underwent 18F- FDG PET/ CT and 99mTc- MIBI scintigraphy within a maximum interval of 14 days. The scans were classifi ed as normal (N), diff use (D), and focal or combined (F- FD) pattern. Results: There was no signifi cant diff erence in the detection of newly diagnosed MM and relapsed patients between the compared methods. 18F- FDG PET/ CT performed better than 99mTc- MIBI scintigraphy in the detection of focal lesions (p < 0.039), whereas 99mTc- MIBI scintigraphy was superior in the visualization of diff use disease (p = 0.042). 18F- FDG PET/ CT visualised signifi cantly more focal lesions than 99mTc- MIBI scintigraphy (p = 0.002), both generally in the cohort and when comparing the number of focal lesions per patient. Both the imaging modalities singly or in combination infl uenced the subsequent clinical management in 17% of patients. In our study, 18F- FDG PET/ CT predicted asymptomatic MM and MGUS transformation into more aggressive forms with the necessity to start therapy more often than 99mTc- MIBI scintigraphy. Conclusion: 18F- FDG PET/ CT appeared to be a better imaging technique than 99mTc- MIBI scintigraphy in the detection of focal lesions in patients with symptomatic MM. 99mTc- MIBI was superior in the visualization of diff use disease. On the other hand, despite its limited capacity in detecting focal lesions, 99mTc- MIBI scintigraphy still remains the most rapid and inexpensive technique for whole- body evaluation and may be an alternative option when a PET/ CT facility is not available.

• Klíčová slova
• PET vyšetření, CT vyšetření,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 diagnostické užití   MeSH
• hypergamaglobulinemie radiografie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom radiografie   MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• radiofarmaka diagnostické užití   MeSH
• senioři MeSH
• technecium 99mTc sestamibi diagnostické užití   MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Východiska: Cílem studie bylo hodnocení sérových hladin 18 vybraných ukazatelů u monoklonální gamapatie nejistého významu a iniciální, asymptomatické fáze mnohočetného myelomu, a to i z případného potenciálního přínosu pro odlišení obou stavů. Materiál a metody: Analyzovaný 119členný soubor sestával z 59 jedinců s monoklonální gamapatií nejistého významu a z 60 nemocných s mnohočetným myelomem vyšetřených při diagnóze nemoci před nasazením léčby. K vyšetření sérových hladin byla použita radioenzymatická metoda (thymidinkináza), metoda imunoradiometrie (IGF-1), technika enzymoimunoeseje (osteokalcin, osteoprotegerin, ICTP), metoda elektrochemiluminiscence (PINP), technika kvantitativní sendvičové enzymatické imunoeseje (MIP-1? a MIP-1ß, IL-17, osteopontin, HGF, VEGF, angiogenin, endostatin, syndekan 1/ CD138) a systém FreeliteTM pro vyhodnocení sérových hladin volných lehkých řetězců ? a ?. Statistické šetření bylo provedeno s pomocí Pearsonova ?2-testu a U-testu dle Manna-Whithneye (p < 0,05). Výsledky: Statisticky vysoce významné rozdíly sérových hladin mezi monoklonální gamapatií nejistého významu a mnohočetným myelomem byly zjištěny v případě TK (0,0002), ICTP (0,001), MIP-1? (0,002), osteopontinu (< 0,0001), HGF (< 0,0001), syndekanu- 1 (< 0,0001) a poměru volných lehkých řetězců ?/? (0,0002), v méně významné míře při srovnání sérových hladin angiogeninu (0,031) a endostatinu (0,011). Statisticky nevýznamně vyznělo srovnání souborů monoklonální gamapatie nejistého významu a mnohočetného myelomu při vyšetření IGF-1, osteokalcinu, bALP, PINP, OPG, MIP-1ß, IL-17, parathormonu a VEGF. Závěr: Statistická analýza odhalila významnou rozdílnost hladin u 9 z 18 vyšetřených ukazatelů, ale vzhledem k výraznému překrývání naměřených hodnot u monoklonální gamapatie nejistého významu a mnohočetného myelomu se nevyznačuje žádný z těchto parametrů schopností spolehlivého rozlišení obou srovnávaných stavů. Určitým příspěvkem k diskriminaci mnohočetného myelomu od monoklonální gamapatie nejistého významu je nález enormně zvýšených sérových hladin TK, MIP-1?, OPN, HGF a výrazná patologie indexu VLŘ ?/?.

Backgrounds: The aim of the study was to evaluate the serum levels of 18 selected parameters in monoclonal gammopathy of undetermined significance, and the initial, asymptomatic phase of multiple myeloma, also from the point of view of the potential contribution to the differentiation of these two units. Materials and Methods: The analyzed 119-patient group consisted of 59 individuals with monoclonal gammopathy of undetermined significance and 60 patients with multiple myeloma assessed at the time of diagnosis before the start of the treatment. For the evaluation of serum levels we used radioenzyme assay (thymidine kinase), immunoradiometry (IGF-1), enzyme immunoassay (osteocalcin, osteoprotegerin, ICTP), electrochemiluminiscence (PINP), quantitative sandwich enzyme immunoassay (MIP-1? and MIP-1ß, IL-17, osteopontin, HGF, VEGF, angiogenin, endostatin, syndecan- 1/ CD138), and for the assessment of serum levels of free light chains ? and ?, the FreeliteTM system. Statistical evaluation was done using the Pearson chi-quadrat test and the U-test according to Mann-Whitney (p < 0.05). Results: Statistically significant differences between monoclonal gammopathy of undetermined significance and multiple myeloma were found in the case of serum levels of thymidine kinase (0.0002), ICTP (0.001), MIP-1? (0.002), osteopontin (< 0.0001), HGF (< 0.0001), syndecan- 1 (< 0.0001), and the ?/? ratio (0.0002), while lower significance was found in the case of angiogenin (0.031) and endostatin (0.011). Statistically non-significant differences between multiple myeloma and monoclonal gammopathy of undetermined significance were within the serum levels of IGF-1, osteocalcin, bALP, PINP, OPG, MIP-1ß, IL-17, parathormon and VEGF. Conclusion: Statistical analysis revealed significant differences between monoclonal gammopathy of undetermined significance and multiple myeloma in 9 of the 18 evaluated parameters. However, due to the significant overlapping of the measured values, none of the parameters is unambiguously able to distinguish between the units. A certain contribution in the discrimination of multiple myeloma from monoclonal gammopathy of undetermined significance was found in markedly increased serum levels of thymidine kinase, MIP-1?, osteopontin, HGF and significant pathology of the ?/? index.

• Klíčová slova
• angiogeneze, metabolizmus,
• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• cytokiny MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   krev   MeSH
• nádorové biomarkery krev   MeSH
• paraproteinemie diagnóza   krev   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Náplní studie bylo vyhodnocení sérových hladin 12 vybraných ukazatelů u monoklonální gamapatie nejistého významu (MGNV) a iniciální, asymptomatické fáze mnohočetného myelomu (MM), a to i z pohledu potenciálního přínosu pro odlišení obou stavů. Soubor a metody: Analyzovanou 131člennou sestavu tvořilo 62 jedinců s MGNV a 69 nemocných s MM splňujících International Myeloma Working Group (IMWG) kritéria. K vyšetření sérových hladin byly použity metody: kvantitativní imunoradiometrie (kostní forma alkalické fosfatázy - bALP a inzulinu podobný růstový faktor- 1 - IGF-1), chemiluminiscenční enzymová imunochemická reakce (parathormon - PTH), kvantitativní sendvičová enzymatická imunoesej (osteopontin - OPN, endostatin - ES, makrofágový zánětlivý faktor- 1?/ ß - MIP-1?/ ß, angiogenin - ANG a IL-17). Statistické šetření bylo provedeno s pomocí Pearsonova ?2 testu a U- testu dle Manna- Whitneye (p < 0,05). Výsledky: Analýza prokázala statisticky významné rozdíly sérových koncentrací mezi MGNV a symptomatickou formou MM (stadium 2- 3 vyhodnocené podle Durieho- Salmona - D- S) v případě: albuminu, ß2- mikroglobulinu (ß2- M) a OPN (p = 0,0001 a < 0,0001); v případě stadia 2 u osteokalcinu (p = 0,006) a v případě stadia 3 u MIP-1? (p = 0,0002). Při použití International Staging System (ISS) byly přítomny statisticky významné rozdíly mezi MGNV a všemi stadii MM (1- 3) v případě albuminu a OPN (p = 0,003, resp. 0,001, resp. 0,0001), oproti stadiím 2 a 3 v případě ß2- M a ES (p = 0,015 a resp. 0,00009), proti stadiu 2 v případě ANG (p = 0,014) a se stadiem 3 v případě MIP-1? (p = 0,00001). Statisticky významná rozdílnost mezi MGNV a iniciální, asymptomatickou fází MM (stadium 1 dle D- S) bylo zjištěno jen v případě bALP (p = 0,01) a při použití ISS i v případě albuminu (p = 0,004) a OPN (p = 0,003). Postižení renální funkce (podstadium B dle D- S) se vyznačovalo oproti MGNV signifikantní elevací sérové hladiny ß2- M (p < 0,0001), OC (p = 0,011), IGF-1 (p = 0,014), OPN (p = 0,003), ES (p = 0,0001), MIP-1? (p = 0,0004) a ANG (p = 0,005), zatímco vůči podstadiu A pouze v případě albuminu (p < 0,0001), ß2- M (p < 0,0001) a OPN (p < 0,0001). Závěr: Z analyzovaných ukazatelů prokázal použitelný, i když nespecifický diskriminační potenciál mezi MGNV a všemi stadii MM dle ISS pouze albumin a OPN, se stadii 2 a 3 (ISS) ß2- M a ES, ostatní parametry se lišily pouze v případě stadia 2 (ANG), stadia 3 (MIP-1?) a při použití stratifikace dle D- S oproti stadiu 1 (bALP), stadiu 2 (OC) a stadiu 3 (MIP-1?).

Introduction: This study aimed to measure serum levels of 12 selected parameters in patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and initial, asymptomatic phase of multiple myeloma (MM) to assess their potential benefit in differentiating both conditions. Patient sample and methodology: The analysed sample of 131 patients consisted of 62 patients with MGUS and 69 patients with MM fulfilling the criteria of the International Myeloma Working Group (IMWG). The following techniques were used to assess serum levels: quantitative immunoradiometry (bone‑type alkaline phosphatase – bALP and insulin‑like growth factor- 1 – IGF‑1), chemiluminescent enzyme immunochemical reaction (parathormone – PTH), quantitative sandwich enzyme immunoassay (osteopontin – OPN, endostatin (ES), macrophage inflammatory protein‑1a/ b – MIP‑1a/ b, angiogenin – ANG a IL‑17). Pearson χ2 test and Mann‑Whitney U- test were applied during the statistical analysis. Results: The analysis showed statistically significant differences in serum concentrations between MGUS and symptomatic form of MM (Durie- Salmon (D‑ S) stage 2– 3) for: albumin, b2- microglobulin (b2- M) and OPN (p = 0.0001 and < 0.0001); osteocalcin for stage 2 (p = 0.006) and MIP‑1a for stage 3 patients (p = 0.0002). Using the International Staging System (ISS), statistically significant differences between MGUS and all stages of MM (1– 3) were identified for albumin and OPN (p = 0.003 and 0.001 and 0.00009, respectively), stages 2 and 3 for b2– M and ES (p = 0.015 and 0.0001, respectively), stage 2 for ANG (p = 0.014) and stage 3 for MIP‑1a (p = 0.00001). Statistically significant differences between MGUS and initial, asymptomatic phase of MM (D‑ S stage 1) was found only for bALP (p = 0.01) and for albumin (p = 0.004) and OPN (p = 0.003) when ISS was applied. Renal function impairment (D‑ S substage B) showed in comparison to MGUS significant elevation of serum levels of b2– M (p < 0.0001), OC (p = 0.011), IGF‑1 (p = 0.014), OPN (p = 0.003), ES (p = 0.0001), MIP‑1a (p = 0.0004) and ANG (p = 0.005) and for albumin (p < 0.0001), b2- M (p < 0.0001) and OPN (p < 0.0001) only when compared to substage A. Conclusion: Only albumin and OPN showed useful even though non‑specific potential to differentiate MGUS from all ISS stages of MM, b2- M and ES for ISS stages 2 and 3, the other parameters differed for stage 2 (ANG), stage 3 (MIP‑1a) only and stage 1 (bALP), stage 2 (OC) and stage 3 (MIP‑1a) when D‑ S stratification was applied.

• Klíčová slova
• biochemické ukazatele, biologické působky, osteoporin,
• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   krev   MeSH
• paraproteinemie diagnóza   krev   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The study aimed at evaluating the relation of 7 parameters associated with the internal biological properties of myeloma cells and the bone marrow microenvironment to multiple myeloma (MM) stages, distinguishing its initial/asymptomatic phase from monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and assessing their relation to myeloma prognosis. In the studied group comprising 286 individuals (89 MGUS and 179 MM patients), statistically significant differences (Mann-Whitney test) between MGUS and MM at the time of diagnosis were found in the serum levels of HGF (hepatocyte growth factor), VEGF (vascular endothelial growth factor), ICTP (intercellular - carboxy-terminal telopeptide of type I collagen), PINP (procollagen type I N-terminal propeptide), OPG (osteoprotegerin) and syndecan-1/CD138, but not in Fas. Multivariate analysis (logistic regression) revealed an unsatisfactory potential of all the 7 studied indicators to discriminate between MGUS and MM. A deeper analysis showed statistically significant differences between MGUS and the initial/asymptomatic phase of MM (stage 1 according to the International Staging System) only in the cases of syndecan-1 (p=0.001) and Fas (p=0.008). The assessment of initial values of HGF, VEGF, ICTP, PINP, OPG, syndecan-1 and Fas showed a statistically significant relation (log rank test) to the overall survival (OS) in a group of 132 patients treated with conventional chemotherapy only in the cases of syndecan-1 (p=0.0002) and Fas (p=0.018), but in none of the investigated parameters in a group of 74 patients treated with HDT/ASCT (high-dose therapy/autologous stem cell transplantation). The analysis showed that, despite significant differences in serum levels of 6 of the 7 studied parameters found between MGUS and MM, none of the markers may be included in the spectrum of indicators used to distinguish the two conditions. Despite the positive relation, especially of syndecan-1 and, to a lesser extent, of Fas to the OS in patients treated with conventional chemotherapy, these prognostic factors are not applicable to HDT/ASCT.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• ELISA MeSH
• hepatocytární růstový faktor krev   MeSH
• kolagen typu I MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom krev   diagnóza   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu krev   diagnóza   MeSH
• nádorové biomarkery krev   MeSH
• osteoprotegerin krev   MeSH
• peptidové fragmenty krev   MeSH
• peptidy MeSH
• prognóza MeSH
• prokolagen krev   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• syndekan-1 krev   MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

PURPOSE: Technetium-99m 2 methoxyisobutylisonitrile (Tc-99m MIBI) scintigraphy has been used to identify biologic activity and extent of multiple myeloma (MM) and monoclonal gammopathy of unknown significance (MGUS). The examination could also serve both as a prognostic tool and an examination for monitoring the disease course in MM patients. The purpose of this study was to evaluate the prognostic value of different Tc-99m MIBI uptake patterns. MATERIALS AND METHODS: Ninety-nine consecutive patients with newly diagnosed symptomatic MM and 18 patients with MGUS underwent baseline Tc-99m MIBI scintigraphy before applying any kind of therapy. The Tc-99m MIBI scans were classified as showing normal, diffuse, and focal or combined (diffuse and focal) patterns of tracer uptake. To evaluate the prognostic value of different Tc-99m MIBI uptake patterns, overall survival (OS) was chosen as an end point. Median of follow-up period was 84 months. Survival according to patterns of Tc-99m MIBI uptake was calculated using the Kaplan-Meier plots. RESULTS: Statistically significant correlation between the baseline patterns of Tc-99m MIBI uptake and OS was found (P < 0.0001). Focal or combined patterns of Tc-99m MIBI uptake indicated significantly worse prognosis with shorter OS than normal or diffuse tracer patterns. CONCLUSIONS: Tc-99m MIBI scintigraphy plays the predictive role in the follow-up of patients with MM. Baseline scintigraphic pattern of Tc-99m MIBI uptake seems to be a useful prognostic indicator of OS in MM patients and Tc-99m MIBI scintigraphy could be used as an additional tool for the initial examination in patients with newly diagnosed MM.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom MeSH
• paraproteinemie MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• technecium 99mTc sestamibi diagnostické užití   farmakokinetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl. Srovnat nový stážovací systém Durie/Salmon PLUS stanovený na základě nálezů celotělové MR a hodnoty sérového kreatininu s původním systémem Durie/Salmon a zjistit jejich vzájemnou korelaci. Metoda. U 82 pacientů s monoklonální gamapatií nejistého významu nebo mnohočetným myelomem byla provedena celotělová MR a všechna laboratorní vyšetření i prosté snímky tak, aby bylo možné stanovit klasifikaci Durie/Salmon. Pro hodnocení MR nálezů byl skelet rozdělen do devíti oblastí: lebka, krční páteř, hrudní páteř, bederní páteř a sacrum, pánev, sternum, klíčky a žebra, horní končetiny, dolní končetiny. Na základě kombinace počtu ložisek, rozsahu difuzních změn a hodnoty kreatininu v séru bylo určeno stadium Durie/ Salmon PLUS klasifikace a srovnáno s klasifikací Durie/Salmon pomocí koeficientu Cohenovo kappa a doplněno o 95% intervaly spolehlivosti. Výsledky. Hodnota koeficientu kappa byla 0,479 (p < 0,0001) , 95% interval spolehlivosti pro kappa byl 0,355-0,602. Obě klasifikace se shodovaly v 56,1 % (tj. ve 46 z 82 případů). Ze 36 případů neshody byl nález na MR hodnocen u 28 pacientů (77,8%) jako významnější (u těchto nemocných odhalil postižení skeletu nezjištěné jinými metodami), u osmi nemocných (22,2%) byl hodnocen jako méně výrazný. Závěr. MR přináší zejména v počátečních stadiích a v nejasných případech onemocnění monoklonální gamapatií nejistého významu a mnohočetným myelomem nové informace o postižení skeletu. To je zřejmě hlavní důvod, proč jsme zjistili jen průměrnou korelaci mezi klasifikací Durie/Salmon a klasifikací Durie/Salmon PLUS stanovenou pomocí celotělové MR.

Aim. To compare new staging system Durie/ Salmon PLUS determined on the basis of whole-body MRI and level of serum creatinine with original Durie/Salmon staging system and find their correlation. Method. Whole body MRI, plane films and spectrum of laboratory examinations were performed in 82 patients with monoclonal gammopathy of uncertain significance or multiple myeloma and Durie/Salmon stage was stated. To assess MRI findings the skeleton was divided into 9 regions: skull, cervical spine, thoracic spine, lumbosacral spine, pelvis, sternum, clavicles and ribs, upper extremities, lower extremities. Durie/Salmon PLUS stage was determined according to the number of skeletal lesions and diffuse changes seen on MRI and serum creatinine level. Durie/Salmon PLUS stage was compared with Durie/Salmon stage by Cohens kappa coefficient and supplemented by 95% confidence interval. Results. Kappa coefficient was found to be 0.479 (p < 0.0001), 95% confidence interval 0.355-0.602. Both classifications showed agreement in 56.1% (in 46 from 82 cases). More advanced changes were found on MRI in 28 out of 36 cases (77.8%) (MRI found skeletal changes which were not discovered by other methods) , in 8 patients (22.2%) MRI findings were assessed as less advanced. Conclusion. Whole-body MRI brings new information about skeletal involvement particularly in early and unclear cases with monoclonal gammopathy of uncertain significance and multiple myeloma. This is probably the main reason why we found only average correlation between staging systems Durie/Salmon and Durie/Salmon PLUS stated on the basis of whole-body MRI.

• Klíčová slova
• celotělové zobrazení,
• MeSH
• celotělové zobrazování metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• kostra MeSH
• kreatinin izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   klasifikace   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza   klasifikace   MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   využití   MeSH
• staging nádorů metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Náplní sdělení je podat současný pohled na problematiku monoklonální gamapatie nejistého významu (MGNV). Je předložena defi nice, diagnostická kritéria, problematika diferenciální diagnostiky a odlišný výskyt v populaci zejména z hlediska pokročilých věkových skupin. Pozornost je věnována problematice nebezpečí maligní transformace a otázce rizikových faktorů se zdůrazněním dominantního významu výše hodnot M-proteinu, hladiny volných lehkých řetězců a vysokého výskytu klonálních, imunofenotypicky aberantních plazmocytů v kostní dřeni. Není opomenuta ani otázka etiopatogeneze MGNV včetně úlohy primární translokace lokusu pro těžký řetězec imunoglobulinu, přítomnosti hyperploidie a dysregulace některých onkogenů. Určitá pozornost je věnována i charakteristickám „evolving“ a „nonevolving“ typu MGNV a především zásadám dispenzární péče a monitorování průběhu tohoto stavu.

The present publication reports on recent approach to monoclonal gammopathy of undetermined signifi cance (MGUS). There are summarized its defi nition, diagnostic criteria, problems of differential diagnosis, different occurrence in population especially with respect to advanced age categories. Attention is paid to the danger of MGUS malignant transformation and risk factors pointing out a dominant importance of M-protein level, free light chains levels and a high incidence of clonal, immunophenotypic aberrant plasmocytes in bone marrow. Etiopathogenesis of MGUS, including the role of primary translocation of the locus for immunoglobulin heavy chain, the presence of hyperploidy and dysregulation of certain oncogenes are also described. Typical evolving

• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu krev   moč   MeSH
• myelomové proteiny analýza   diagnostické užití   MeSH
• nádorová transformace buněk MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH