In this prospective study will be enrolled 500 consecutive IS patients within 12 hours from stroke onset, who will be admitted at Stroke Centre, Olomouc. Set of examinations will consist of: 1. Laboratory: A) acute markers within 12 hours from stroke onset: NT pro B-type of natriuretic peptide, pro-atrial natriuretic peptide, creatinekinase MB, troponine T, interleukine 6, procalcitonine, high sensitive C-reactive protein and D-dimers. B) control level of troponine T after 24 hours from stroke onset. C) non-acute laboratory within 60 hours from stroke onset: glycous haemoglobine, serum lipids ( T-cholesterole, Triacylglycerols, HDL, LDL, Apolipoproteine AI, Apolipoproteine B, Lipoproteine (a), ratio Chol/HDL) 2. Electrocardiograme on admission and within 12 hours from stroke onset. 3. Transoesophageal echocardiography (TEE) a 24hour ECG-Holter within 15 days from stroke onset. 4. Neurosonological examination within 24 hours from stroke onset. 5. Epidemiological data will be acquired

V rámci prospektivní studie bude zařazeno 500 konsekutivních hospitalizovaných pacientů do 12 hodin od vzniku iktu během trvání projektu 2010-2015. Po podepsání informovaného souhlasu bude u všech pacientů provedeno: 1. Laboraboratorní vyšetření: A) akutní markery do 12 hodin NT pro B-typ natriuretický peptid, pro-atriální natriuretický peptid, kreatinin kináza-MB, troponin T, hs-C-reaktivní protein, interleukin-6, prokalcitonin, D-dimery, troponin T). B) kontrolní troponin T po 24 hodinách ode vzniku iktu. C) neakutní odběry do 60 hodin od vzniku příhody: glykovaný hemoglobin, lipidové spektrum ( T-cholesterol, Triacylglyceroly, HDL cholesterol, LDL cholesterol, Apolipoprotein AI, Apolipoprotein B, Lipoprotein (a), poměr Chol/HDL cholesterol) 2. Elektrokardiografie při přijetí a do 12 hod od vzniku příhody. 3. Jícnová echokardiografie (TEE) a 24 hodinový EKG-Holter do 15 dní ode vzniku iCMP. 4. Neurosonologické vyšetření do 24 hodin ode vzniku iktu. 5. Zjištění epidemiologických dat.

• MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• diagnostické testy rutinní MeSH
• ischemie mozku prevence a kontrola   MeSH
• nemoci srdce patofyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• angiologie
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl: Cílem studie bylo srovnat klasifikace etiologie akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) pomocí systému TOAST a ASCOD, porovnat věk, pohlaví, denní dobu vzniku příznaků, čas od vzniku příznaků do přijetí, použití rekanalizačních metod a prognózu přežití u pacientů s různými podtypy iCMP, přijatých do Komplexního cerebrovaskulárního centra během 12 hod od vzniku příznaků. Soubor a metodika: Do studie bylo konsekutivně zařazeno 519 pacientů přijatých do Komplexního cerebrovaskulárního centra během 12 hod od vzniku iCMP. U všech pacientů byly zaznamenány demografické, epidemiologické a anamnestické údaje, provedena neurologická a fyzikální vyšetření, zobrazení mozku, laboratorní vyšetření a vyšetření srdce a cév. Následně byla vyhodnocena etiologie iCMP podle TOAST a ASCOD kritérií. Výsledky: Shoda mezi klasifikací iCMP podle TOAST a ASCOD byla v 78,2 % případů. Nejčastější příčinou iCMP byla podle obou klasifikačních systému kardioembolická etiologie. V klasifikaci TOAST byla kardiální příčina detekována jako etiologie iktu u 43,2 % pacientů. V klasifikaci ASCOD byla srdeční patologie potenciální příčinou u 46,1 %, nejistou příčinou u 9,2 % a málo pravděpodobnou příčinou u dalších 16,2 % pacientů. Pacienti s kardioembolickou etiologií iCMP dle TOAST byli signifikantně starší než pacienti s aterosklerotickým postižením velkých tepen (p = 0,003), lakunárním iktem (p < 0,001), jinou etiologií (p = 0,026) i nejasnou etiologií iCMP (p < 0,001). Pacienti s lakunární nebo jinou určenou etiologií iCMP měli signifikantně vyšší pravděpodobnost přežití než pacienti s kardioembolickou iCMP nebo aterosklerózou velkých tepen (p < 0,05). Závěry: Kardioembolizace je nejčastější příčinou iCMP u akutně přijatých pacientů v Komplexním cerebrovaskulárním centru. Pacienti s touto příčinou iktu byli signifikantně starší a měli signifikantně horší prognózu dlouhodobého přežití než pacienti s lakunární nebo jinou určenou etiologií ischemického iktu.

Aim: The aims of the study were to compare stroke classifications TOAST and ASCOD in acute ischemic stroke (AIS) patients, age, gender, day-time of stroke symptoms onset, time to hospital admission, usage or recanalization methods and prognosis of patients admitted to the hospital within 12 hours after stroke onset with different AIS subtypes. Materials and methods: In total, 519 AIS patients admitted to a hospital within 12 hours after stroke onset were consecutively enrolled to the study. Demographic, epidemiologic, anamnestic data, neurological, physical examinations, brain imaging, laboratory tests, vascular and cardiac examinations were performed in all patients. Etiology of AIS was evaluated using the TOAST and ASCOD criteria. Results: Agreement in stroke classification between the TOAST and ASCOD systems was 78.2%. The most frequent etiology of AIS was cardioembolism, detected in 43.2% patients using the TOAST. Using the ASCOD, 46.1% patients had cardioembolism as potential, 9.2% patients as uncertain and 16.2% as unlikely cause of AIS. Patients with cardioembolic stroke according to the TOAST were significantly older than patients with large-artery atherosclerosis (p = 0.003), lacunar stroke (p < 0.001), other determined (p = 0.026) or undetermined AIS etiology (p < 0.001). Patients with lacunar stroke or other determined AIS etiology had significantly better prognosis of survival than patients with cardioembolic stroke or large-artery atherosclerosis (p < 0.05). Conclusions: Cardioembolism is the most frequent etiology of AIS in patients admitted to a Comprehensive Stroke Center within 12 hours after onset. These patients were significantly older and had significantly worse prognosis than patients with lacunar stroke or other determined AIS etiology. Key words: ischemic stroke – etiology – classification – cardioembolism – ASCOD – TOAST The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• analýza přežití MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   etiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• fibrilace síní komplikace   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• ischemie mozku * etiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The troponin T (cTnT) is frequently elevated in acute ischemic stroke (AIS) patients. However, the relationship, if any, between the cTnT level and brain infarction remains to be established. The aim was to investigate the possible correlation between the location and volume of brain infarction and the cardiac cTnT serum level in AIS patients. METHODS: The study consisted of consecutive AIS patients admitted within 12h of stroke onset. The location and volume of the acute ischemic lesion was assessed with magnetic resonance imaging. Standard laboratory tests, including cTnT and repeated electrocardiograms, were performed at admission and after 4h. Correlations between the cTnT level and the location and volume of brain infarction and baseline parameters were tested with a Spearman correlation coefficient. Univariate and multiple logistic regression analysis (LRA) were used to determine the possible predictors of cTnT elevation. RESULTS: Out of the 200 enrolled patients, elevated cTnT was present in 71 (36%). No correlation was found between the cTnT serum levels and the location (P>0.05) nor volume of brain infarction (r=0.05, P=0.48). LRA identified creatinine (OR: 1.26 per 10μmol/L increase; 95% CI: 1.043-1.524), NT-proBNP (OR: 1.05 per 100μg/L increase; 95% CI: 1.018-1.093) and male gender (OR: 3.674; 95% CI: 1.025-13.164) as significant independent predictors of pathological elevation of cTnT. CONCLUSIONS: Although elevated cTnT serum level is relatively frequent in AIS patients within the first 12h of stroke onset, it is not related to the location or volume of brain infarction. CLINICAL TRIAL REGISTRATION: http://www.clinicaltrials.gov (No. NCT01541163).

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• kreatinin krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mozek patologie   MeSH
• mozkový infarkt * krev   diagnóza   MeSH
• prognóza MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• troponin T krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Intravenous thrombolysis is considered to be the standard specific reperfusion therapy in acute ischemic stroke in both anterior and posterior cerebral circulation. AIMS: Our aim was to evaluate the 90-day outcome and rate of intracranial hemorrhage after recombinant tissue plasminogen activator administration in posterior circulation stroke and to compare the intracranial hemorrhage risk for posterior circulation stroke and anterior circulation stroke. METHODS: The set consisted of 877 consecutive acute ischemic stroke patients (777 anterior circulation stroke; 100 posterior circulation stroke) who underwent intravenous thrombolysis with recombinant tissue plasminogen activator in a standard dose of 0·9 mg/kg. The role of following factors was assessed: presenting characteristics, intracranial hemorrhage classification according to ECASS I, mortality, and 90-day clinical outcome assessed using the modified Rankin scale. RESULTS: Good clinical outcomes (modified Rankin scale 0-2) were noted in 59% of posterior circulation stroke patients, with a mortality rate of 19%. Intracerebral hemorrhage was significantly less frequent in posterior circulation stroke than in anterior circulation stroke patients (5·1 vs. 17·2%; P = 0·002). The risk of large hemorrhage (parenchymal hematoma 1 and 2) was 5·2 times higher in anterior circulation stroke patients (P = 0·007). The following additional statistically significant differences were found between posterior circulation stroke and anterior circulation stroke patients: median age, male gender, presence of atrial fibrillation, hyperlipidemia, median time to treatment, and median blood glucose level on admission. CONCLUSIONS: Our study suggests that posterior circulation stroke is associated with a lower risk of intracranial hemorrhage than anterior circulation stroke is.

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   farmakoterapie   epidemiologie   patologie   MeSH
• fibrinolytika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• intrakraniální krvácení komplikace   epidemiologie   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• ischemie mozku komplikace   farmakoterapie   epidemiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozek krevní zásobení   účinky léků   patologie   MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

AIM: To evaluate the safety and efficacy of multimodal endovascular treatment (EVT) of acute basilar artery occlusion (BAO), including bridging therapy [intravenous thrombolysis (IVT) with subsequent EVT], to compare particular EVT techniques and identify predictors of clinical outcome. MATERIALS AND METHODS: This retrospective, multi-centre study comprised 72 acute ischaemic stroke patients (51 males; mean age 59.1 ± 13.3 years) with radiologically confirmed BAO. The following data were collected: baseline characteristics, risk factors, pre-event antithrombotic treatment, neurological deficit at time of treatment, localization of occlusion, time to therapy, recanalization rate, post-treatment imaging findings. Thirty- and 90-day outcomes were evaluated using the modified Rankin scale with a good clinical outcome defined as 0-3 points. RESULTS: Successful recanalization was achieved in 94.4% patients. Stepwise binary logistic regression analysis identified the presence of arterial hypertension (OR = 0.073 and OR = 0.067, respectively), National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) at the time of treatment (OR = 0,829 and OR = 0.864, respectively), and time to treatment (OR = 0.556 and OR = 0.502, respectively) as significant independent predictors of 30- and 90-day clinical outcomes. CONCLUSION: Data from this multicentre study showed that multimodal EVT was an effective recanalization method in acute BAO. Bridging therapy shortens the time to treatment, which was identified as the only modifiable outcome predictor.

• MeSH
• arteria basilaris * MeSH
• arteriální okluzní nemoci diagnóza   terapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• endovaskulární výkony * MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Atrial fibrillation is known very frequent cause of ischemic stroke. Undetected paroxysmal atrial fibrillation (PAF) is thus often considered a possible cause of cryptogenic ischemic stroke (CIS). The aim of this prospective study was to detect PAF using ECG Holter monitoring and determinate whether prolongation of the Holter monitoring to 3 weeks would increase the detection rates of PAF in young CIS patients ≤ 50 years. METHODS: The study set consisted of IS patients ≤ 50 years enrolled in the HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study (NCT01541163). CIS was defined according to the TOAST criteria including the absence of ultrasonographic or angiographic signs of atherosclerosis, vasculitis or dissection. Admission ECG, serum levels of high sensitive Troponin T (hs TnT) and N-terminal pro-brain natriuretic peptide (NT-proBNP), markers of thrombophilia, transoesophageal echocardiography (TEE) and 24-hour ECG-Holter monitoring were performed in all patients. In case of negative 24-h ECG Holter, an additional 3-weeks monitoring was done. RESULTS: Of the 105 enrolled patients ≤ 50 years, 95 (90%) were identified as cryptogenic (49 males, mean age 39.1 ± 8.2 years). All CIS patients had normal admission ECG. In total, PAF was detected in 9 (9.5%, 95% CI: 3.5% - 17.8%) patients; in two during 24-h ECG Holter and in seven during 3-weeks Holter monitoring. Patients with PAF had more frequently elevated admission hs TnT and NT-proBNP levels (P - 0.0001). CONCLUSIONS: PAF was detected in 9.5% of young CIS patients and 3-weeks ECG Holter monitoring increased the detection rate.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie ambulantní MeSH
• fibrilace síní komplikace   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Undetected atrial fibrillation (AF) is often suspected as the possible cause in patients with cryptogenic ischemic stroke (IS), especially in elderly population. In young IS patients, the prevalence of AF, particularly paroxysmal form, remains still not enough established. Our aim was to assess the presence of AF in young patients using a long-term electrocardiography (ECG) Holter monitoring. METHODS: The study set consisted of acute IS patients ≤50 years enrolled in the prospective HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study (NCT01541163). In all patients, admission ECG, serum cardiac markers, transesophageal echocardiography, 24-h and 3-week ECG Holter monitoring were performed. RESULTS: Out of 634 enrolled patients in the HISTORY study, 98 were ≤50 years (56 males, mean age 39.7 ± 8.4). In total, AF was detected in 10.2% of patients and 70% of them had a paroxysmal form of AF. The elevated serum cardiac markers were present in 70% of patients with detected AF (p = 0.0001). CONCLUSION: AF was detected in 10.2% of young stroke patients and paroxysmal form of AF prevailed. Using of long-term ECG Holter monitoring improved the detection of AF. Patients with presence of AF had more frequently elevated serum specific cardiac markers.

• MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie ambulantní MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fibrilace síní komplikace   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH