Teplota nejasné etiologie je častým a významným diagnostickým problémem, který lékaři nezřídka musí řešit. V první části textu se věnujeme definici a příčinám teplot nejasné etiologie, které jsou velmi pestré. Na jedné straně může jít o banální benigní onemocnění, na straně druhé mohou být zvýšené teploty projevem život ohrožujících chorob. Druhá část textu je pak věnována námi navrženému vyšetřovacímu algoritmu teploty nejasné etiologie. Uvedené poznatky se mohou stát velmi cenným pomocníkem v řešení tak náročné, ale také velmi zajímavé diferenciální diagnostiky.

• MeSH
• diagnostické techniky a postupy klasifikace   normy   využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• horečka neznámého původu diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• tělesná teplota fyziologie   MeSH
• zánět diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• diagnóza MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé MeSH
• poranění hrudníku diagnóza   terapie   MeSH
• terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Lacerace plíce je jedním ze závažných důsledků jak tupých, tak penetrujících traumat hrudníku. Autoři referují o 16 případech těchto poranění diagnostikovaných a operačně léčených na vlastním pracovišti v uplynulých pěti letech. Ze čtyř pětin se jednalo o následek tupého úrazu hrudníku, a to převážně v důsledku dopravních nehod. U 12 osob byla plicní lacerace součástí závažného polytraumatu, polovina z nich si vyžádala anatomickou plicní resekci. Naopak všechna tři penetrující poranění bylo možno ošetřit pouze suturou, resp. klínovitou plicní resekcí, jedenkrát s využitím miniinvazivní metodiky. Pooperační komplikace přežívajících nemocných byly řídké a nevynutily si operační revizi. Během operace či bezprostředně po ní zemřeli 4 muži (25 %), vždy pro mnohočetná poranění neslučitelná se životem. Míra poškození plicního parenchymu byla v souboru přímo úměrná velikosti zraňujícího násilí, hluboké ruptury byly ve všech případech součástí polytraumatu. Optimálním operačním přístupem, především při vícečetných a hlubokých laceracích, se jeví různé typy torakotomie, indikace pro videotorakoskopii jsou řídké. V rámci vlastního ošetření plicních ruptur se upřednostňují záchovné zákroky. Ve sdělení jsou diskutovány i další aspekty diagnostiky a léčby lacerací plic.

Lung laceration is one of the most serious consequences of both blunt, and penetrating trauma of the thorax. The authors described 16 cases diagnosed and surgically treated at their clinic over last five years. In about 80 % of cases, the laceration was a consequence of blunt trauma to the thorax, caused mainly by a traffic accident. In 12 patients lung laceration was part of serious polytrauma, and anatomic lung resection was necessary in one half of these cases. In contrast, all 3 cases of penetrating trauma could be treated only using sutures, or by wedge-shaped lung resection in one patient using a miniinvasive method. Postoperative complications in surviving patients were rare and operative revision was unnecessary. During or immediately after operation 4 male patients died (25 %), in all cases from multiple trauma incompatible with life. The extent of lung parenchyma damage in our group was proportional to the extent of force of the injury. Deep ruptures were in all cases a part of polytrauma. The optimal surgical method, espe-cially in multiple and deep lacerations, seems to be various types of thoracotomy, indications for videothoracoscopy occur rarely. In the frame-work for the proper treatment of lung ruptures, saving procedures are preferred. Other aspects of diagnoses and therapy of lung lacerations are also discussed.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• dopravní nehody MeSH
• dospělí MeSH
• lacerace etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• plíce chirurgie   MeSH
• poranění hrudníku diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• poškození plic MeSH
• torakotomie využití   MeSH
• video-asistovaná chirurgie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Autoři se snaží najít optimální diagnostický algoritmus při podezření na nádor VIII.hlavového nervu. Nesprávná či pozdní diagnóza může zapříčinit nejen těžké poškození zdraví,případně i smrt pacienta, ale může mít i nepříjemné forenzní důsledky pro ošetřujícího lékaře.Autoři preferují co nejrychlejší, přímočarý a pokud možno co nejekonomičtější diagnostický postup. Subjektivní nadprahové audiometrické testy mají omezenou diagnostickou hodnotu. Objektivní audiometrické testy, zejména BERA a měření stapediálních reflexů, jsou pro diagnózuretrokochleární léze podstatně významnější. Při důvodném podezření na nádor VIII. hlavovéhonervu, či obecně na nádor v oblasti mostomozečkového úhlu, je indikováno vyšetření nukleárnímagnetickou rezonancí (MRI).Autoři navrhují následující diagnostický algoritmus:1. ORL vyšetření, včetně otomikroskopie.2. Prahový tonový audiogram a při symetrickém sluchu či velmi malém interaurálním rozdíluslovní audiogram do sluchátek pro každé ucho zvlášť.3. Tympanometrii s vyšetřením stapediálních reflexů (ipsi i kontra), včetně reflex decay testu.4. Vyšetření akusticky evokovaných potenciálů mozkového kmene (BERA).5. Vestibulární vyšetření (vždy při projevech narušené rovnováhy).6. MRI, je-li podle výsledků BERA nebo vyšetření vestibulárního podezření na retrokochleární lézi.Autoři se domnívají, že by bylo přínosné stanovit jednoznačný a závazný diagnostický postup připodezření na nádor VIII. hlavového nervu. Při jeho dodržení by bylo možné zabránit pozdnídiagnóze i eventuálním nepříjemným forenzním následkům.

The authors try to find an optimal diagnostic algorithm in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. Incorrect or late diagnosis can cause not only severe damage to health or even death but may have also unpleasant forensic consequences for the attending physician. The authors prefer a quick, direct and if possible economical diagnostic procedure. Subjective suprathreshold audiometric tests are of limited diagnostic value. Objective audiometric tests. in particular BERA and examination of stapedial reflex are more significant for the diagnosis of a retrocochlear lesion. In case of sustantiated suspicion of a tumour of the VIIIth nerve or a tumour in the area of the pontocerebellar angle examination by magnetic resonance (MRI) is indicated. The authors recommend the following diagnostic algorithm: 1. ORL examination incl. otomicroscopy 2. Pure tone audiogram and in case of symmetrical hearing or a very small interaural difference a verbal audiogram into earphones separately for each ear. 3. Tympanometry with examination of stapedial reflexes (ipsi and contra) incl. the reflex decay test. 4. Examination of acustically evoked potentials of the brain stem (BERA). 5. Vestibular examination (always in case of impaired equilibrium). 6. MRI if according to results of BERA or vestibular examination a retrocochlear lesion is suspected. The authors assume that it be useful to define an uneqivocal and mandatory diagnostic procedure in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. This woud help to prevent late diagnosis and possible unpleasant forensic sequelae.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• diagnóza MeSH
• nádory kraniálních nervů diagnóza   MeSH

Článek popisuje patogenezi otoků dolních končetin, přináší stručný a systematický přehled nejčastějších příčin jejich vzniku, klinických projevů a diagnostických postupů. Rozděluje otoky na otoky z celkových a lokálních příčin. Na závěr jsou shrnuty obecné zásady jejich léčby.

The article describes the pathogenesis of edema of the lower limbs, gives a brief and systematic review of its the most frequent causes. Edema is divided into two main groups: edema from general reasons and edema from local reasons. At the end the general principles of the treatment are discussed.

• MeSH
• diuretika terapeutické užití   MeSH
• dolní končetina krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• edém diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfedém diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V práci jsou analyzovány výsledky prospektivní studie souboru nemocných vyšetřených scintimamografií (SMM). Cílem bylo zhodnocení diagnostického přínosu scintimamografie v detekci malignich lézí prsu a určení postavení tohoto vyšetření v diagnostickém algoritmu. SMM byla prováděna po i.v. aplikaci 740 MBq 99mTc-MIBI na scintilační kameře. Soubor tvořilo 303 nemocných s 308 suspektními nebo neurčitými mamografickými nálezy. Histologický a/nebo cytologický bylo potvrzeno 85 maligních a 223 benigních lézí. Senzitivita, specificita a diagnostická přesnost SMM v detekci maligních lézí v celém souboru byla 92 %, 91 %, resp. 91 %, v detekci hmatných lézí 96 %, 84 %, resp. 90 % a v detekci nehmatných lézí 86 %, 93 %, resp. 92 %. Rozdíly v detekci hmatných a nehmatných lézí nebyly statisticky signifikantní. Na základě analýzy výsledku byla navržena inkorporace SMM do vyšetřovacího algoritmu prsních lézí. Největší cenu má zařazení SMM jako „second-line" testu u nemocných s hmatnou prsní lézí nebo lézí větší než 1 cm, která vykazuje neurčitý mamograficky nález s nižším podezřením na malignitu. SMM lze dále doporučit u žen s obtížně hodnotitelnými mamografickými nálezy pro hutnou prsní tkáň a silikonové implantáty a v případech podezření na recidívu karcinomu prsu po chirurgické léčbě nebo rádioterapii.

The paper presents an analysis of the results of a prospective study in a group of patients examined by scintimammography (SMM). The aim of the study was to evaluate a diagnostic contribution of scintimammography in the detection of malignant lesions of the breast and to determine position of this examination in the diagnostic algorithm. SMM was performed after i.v. administration of 740 MBq 99mTc-MIBI using the gamma camera. The cohort included 303 patients with 308 suspected or uncertain mammographic findings. Histology and/or cytology confirmed 85 malignant and 223 benign lesions. The sensitivity, specificity and accuracy of SMM in the detection of malignant lesions in the whole group proved to 92%, 91% and 91%, respectively, the detection of palpable lesions being 96%, 84% and 90%, respectively and the detection of non-palpable lesions being 86%, 93% and 92%, respectively. The differences in the detection of palpable and non-palpable lesions were not statistically significant. Based on analysis of the results of our group the authors recommend SMM to be included into the examination algorithm of breast lesions. SMM proved to be most valuable as a second-line test in patients with palpable breast lesion or a lesion larger than one cm, which displays an uncertain mammographic finding with less suspected maUgnity. SMM may also be recommended in women with indeterminate mammographic findings due to a dense mammary tissue and silicon implants as well as suspected relapses of breast cancer after surgical treatment or radiotherapy.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• lidé MeSH
• mamografie MeSH
• nádory prsu MeSH
• radioisotopová scintigrafie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Protože exprese hormonálních receptorů v karcinomech mléčné žlázy u části případů neodráží jejich aktuální funkční stav a neposkytuje pevný základ pro predikci odezvy nádorových buněk na hormonální terapii, byla provedena analýza vztahu mezi expresí estrogenovych i progesteronových receptorů, proliferační aktivitou nádoru a expresí „estrogen receptor related" proteinu p29. Cílem bylo nalézt způsob interpretace výsledků imunohistochemických vyšetření z hlediska funkčního stavu estrogeny zprostředkované regulační kaskády. Na základě této analýzy byl navržen algoritmus pro vyhodnocení funkčnosti estrogenovych receptorů v karcinomech mléčné žlázy.

Hormone receptor expression in breast cancer is not always a reliable reflection of their functional ability. This limitation affords a less valid prediction of tumor cell response to hormone treatment. For explanation of this phenomenon, the relationship between estrogen and progesterone receptor expression versus proliferative activity and the estrogen receptor related protein p29 expression was examined. Additional aim was to provide clues for interpretation of immunohistochemical findings from the point of view of the functional status of the estrogen receptor regulatory cascade. The results made possible establishment of a new diagnostic algorithm for evaluation of the estrogen receptor functional ability in breast cancer.

• MeSH
• imunohistochemie MeSH
• karcinom MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu MeSH
• proliferační antigen buněčného jádra izolace a purifikace   MeSH
• proteiny přístrojové vybavení   MeSH
• receptory pro estrogeny izolace a purifikace   MeSH
• receptory progesteronu izolace a purifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• nádory dělohy diagnóza   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   MeSH
• radiografie MeSH
• tomografie MeSH
• ultrazvuk diagnostické užití   MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíle: zhodnotit senzitivitu a specifitu vyšetření DNA Borrelia burgdorferi (B. burgdorferi) v séru a v synoviální tekutině nemocných s Lymeskou artritidou (LA). Zhodnotit výskyt DNA B. burgdorferi v séru a v synoviální tekutině nemocných s nediferencovanou artritidou (NA). Metody: vyšetřili jsme celkem 102 sér a 37 synoviálních tekutin nemocných s různými revmatologickými diagnózami. První soubor celkem 17 krevních a sérologických vzorků a 9 synoviálních tekutin představovaly klinické vzorky nemocných s definitivní diagnózou LA. Druhý soubor představovaly klinické vzorky nemocných s NA (13 krví, 10 synoviálních tekutin). Třetí soubor obsahoval 72 krevních vzorků a 18 synoviálních tekutin nemocných s jinými definitivními revmatologickými diagnózami. Ve všech vzorcích byla detekována přítomnost DNA B. burgdorferi metodou PCR – polymerázová řetězová reakce a současně byla vyšetřena imunoreaktivita proti B. burgdorferi metodou ELISA – Enzyme linked immunosorbent assay a Western blotem. Přítomnost DNA B. burgdorferi v klinických vzorcích nemocných s LA byla statisticky porovnána s výskytem v druhých dvou souborech a byla zhodnocena senzitivita a specifita tohoto vyšetření pro stanovení diagnózy LA. Výskyt DNA B. burgdorferi ve vzorcích nemocných s NA byl porovnán s výskytem ve třetím souboru a bylo hodnoceno, zda rozdíl mezi soubory dosahuje statistického významu. Výsledky: V souboru 17 nemocných s LA jsme v krvi prokázali DNA B. burgdorferi u 5 nemocných. Senzitivita nálezu v krvi odpovídala 29,41 %. V dostupné synoviální tekutině 9 pacientů tohoto souboru jsme prokázali DNA u 4 nemocných. Senzitivita odpovídala 44,44 % u pacientů s LA nebyly nalezeny rozdíly mezi pozitivními nálezy plasmidové a genomové DNA (48 % a 48 %). Specifita vyšetření byla 40 % v krvi a 65 % v synoviální tekutině. V souboru 13 nemocných s NA jsme prokázali DNA v krvi u 2 nemocných (15,38 %). V 10 dostupných synoviálních tekutinách byla DNA nalezena u 4 nemocných (40 %). Z uvedeného vyplývá, že nebyl přítomen statisticky významný rozdíl mezi nálezy DNA v synoviální tekutině u nemocných s NA a LA (44,44 % proti 40 %).V souboru 72 nemocných s jinými revmatickými chorobami jsme prokázali DNA v krvi u 13 pacientů (18,06 %), z 18 dostupných synoviálních tekutin bylo DNA přítomno u 3 pacientů (16,67 %). Výskyt DNA v synoviální tekutině nemocných s NA byl významně vyšší oproti nemocným s jinými definitivními revmatickými diagnózami (40 % proti 16,67 %). Závěr: vyšetření DNA B. burgdorferi u nemocných s LA vykazovalo v našem souboru nízkou senzitivitu v krvi (29,41 %) a střední senzitivitu v synoviální tekutině (44,44 %). Negativní nález DNA nevylučuje LA. Specifita vyšetření byla v krvi i v synoviální tekutině nízká (40 % v krvi a 65 % v synoviální tekutině). Statisticky nevýznamný rozdíl mezi výskytem DNA v synoviální tekutině nemocných s LA a NA (44,44 % proti 40 %) svědčil pro malý význam tohoto vyšetření v diferenciální diagnóze těchto chorob. Nízká specifita pozitivních nálezů u nemocných s LA oproti kontrolním souborům svědčila rovněž pro malý význam izolovaného nálezu DNA v diferenciální diagnostice LA a jiných revmatických chorob. Nález DNA B. burgdorferi v klinickém vzorku poskytuje pouze doplňující a nikoliv určující diagnostickou informaci pokud je použito výsledků běžné neexperimentální laboratoře.

Aims: to evaluate sensitivity and specificity of Borrelia burgdorferi (B. burgdorferi) DNA detection in sera and synovial fluid from patients with Lyme arthritis (LA). To evaluate presence of B. burgdorferi DNA in serum and synovial fluid from patients with undifferentiated arthritis (UA). Methods: we examined 102 serum and 37 synovial fluid samples from patients with various rheumatic diseases. First group consisted of 17 blood and serum samples and 9 synovial fluid samples from patients with definite diagnosis of LA. In the second group there were 13 blood and 10 synovial fluid samples from patients with UA. Third group consisted of 72 blood samples and 18 synovial fluids from patients with other established rheumatological diagnoses. DNA of B. burgdorferi was analyzed by PCR. Antibodies against B. burgdorferi were examined by ELISA and Western blotting. Sensitivity and specificity of the PCR B. burgdorferi DNA detection for the diagnosis of LA was calculated. Results: We found B. burgdorferi DNA in the blood samples from 5 patients from the group of 17 patients with LA. Sensitivity of this examination was 29.4%. In the synovial fluid we demonstrated DNA in 4 of 9 patients, which corresponds to a sensitivity of 44.4%. There were no differences between positive plasmid and genomic DNA in LA patients (48% and 48%). Specificity of this examination was 40% for blood and 65% for synovial fluid. In the blood from group of 13 patients with UA we found B. burgdorferi DNA in 2 of them (15.4%). In the synovial fluid we demonstrated this DNA in 4 of 10 patients (40%). Abovementioned data showed no statistically significant difference between DNA in synovial fluid from patients with UA and LA (44% vs. 40%). In the blood from the group of 72 patients with other rheumatic diseases we found DNA in 13 patients (18.1%). In the synovial fluid we demonstrated DNA in 3 of 18 patients (16.7%). Presence of the B. burgdorferi DNA in synovial fluid from patients with UA was significantly higher in contrast to patients with other established rheumatic diagnosis (40% vs. 16.7%). Conclusion: the evaluation of B. burgdorferi DNA in patients with LA showed low sensitivity in the blood (29.4%) and medium sensitivity in the synovial fluid (44.4%). Negative DNA finding does not exclude the diagnosis of LA. Specificity of this evaluation in the blood and synovial fluid is low (40% for blood and 65% for synovial fluid). Statistically insignificant difference between the presence of DNA in synovial fluid from patients with LA and UA (44.4% vs. 40%) revealed low value for this evaluation in differential diagnosis of these diseases. Low specificity of positive findings in the patients with LA in contrast to control groups showed also low implication of isolated DNA finding with regard to differential diagnosis of LA and other rheumatic diseases. Presence of B. burgdorferi DNA in the clinical sample represents only additional and not major diagnostic information when the analysis is performed in a general non-experimental laboratory.

• MeSH
• artritida diagnóza   etiologie   MeSH
• Borrelia burgdorferi genetika   MeSH
• DNA bakterií krev   MeSH
• ELISA MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• lymeská nemoc diagnóza   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• synoviální tekutina chemie   MeSH
• western blotting MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH