Diagnostic algorithm
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Lacerace plíce je jedním ze závažných důsledků jak tupých, tak penetrujících traumat hrudníku. Autoři referují o 16 případech těchto poranění diagnostikovaných a operačně léčených na vlastním pracovišti v uplynulých pěti letech. Ze čtyř pětin se jednalo o následek tupého úrazu hrudníku, a to převážně v důsledku dopravních nehod. U 12 osob byla plicní lacerace součástí závažného polytraumatu, polovina z nich si vyžádala anatomickou plicní resekci. Naopak všechna tři penetrující poranění bylo možno ošetřit pouze suturou, resp. klínovitou plicní resekcí, jedenkrát s využitím miniinvazivní metodiky. Pooperační komplikace přežívajících nemocných byly řídké a nevynutily si operační revizi. Během operace či bezprostředně po ní zemřeli 4 muži (25 %), vždy pro mnohočetná poranění neslučitelná se životem. Míra poškození plicního parenchymu byla v souboru přímo úměrná velikosti zraňujícího násilí, hluboké ruptury byly ve všech případech součástí polytraumatu. Optimálním operačním přístupem, především při vícečetných a hlubokých laceracích, se jeví různé typy torakotomie, indikace pro videotorakoskopii jsou řídké. V rámci vlastního ošetření plicních ruptur se upřednostňují záchovné zákroky. Ve sdělení jsou diskutovány i další aspekty diagnostiky a léčby lacerací plic.
Lung laceration is one of the most serious consequences of both blunt, and penetrating trauma of the thorax. The authors described 16 cases diagnosed and surgically treated at their clinic over last five years. In about 80 % of cases, the laceration was a consequence of blunt trauma to the thorax, caused mainly by a traffic accident. In 12 patients lung laceration was part of serious polytrauma, and anatomic lung resection was necessary in one half of these cases. In contrast, all 3 cases of penetrating trauma could be treated only using sutures, or by wedge-shaped lung resection in one patient using a miniinvasive method. Postoperative complications in surviving patients were rare and operative revision was unnecessary. During or immediately after operation 4 male patients died (25 %), in all cases from multiple trauma incompatible with life. The extent of lung parenchyma damage in our group was proportional to the extent of force of the injury. Deep ruptures were in all cases a part of polytrauma. The optimal surgical method, espe-cially in multiple and deep lacerations, seems to be various types of thoracotomy, indications for videothoracoscopy occur rarely. In the frame-work for the proper treatment of lung ruptures, saving procedures are preferred. Other aspects of diagnoses and therapy of lung lacerations are also discussed.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dopravní nehody MeSH
- dospělí MeSH
- lacerace etiologie chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- plíce chirurgie MeSH
- poranění hrudníku diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- poškození plic MeSH
- torakotomie využití MeSH
- video-asistovaná chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Článek popisuje patogenezi otoků dolních končetin, přináší stručný a systematický přehled nejčastějších příčin jejich vzniku, klinických projevů a diagnostických postupů. Rozděluje otoky na otoky z celkových a lokálních příčin. Na závěr jsou shrnuty obecné zásady jejich léčby.
The article describes the pathogenesis of edema of the lower limbs, gives a brief and systematic review of its the most frequent causes. Edema is divided into two main groups: edema from general reasons and edema from local reasons. At the end the general principles of the treatment are discussed.
Teplota nejasné etiologie je častým a významným diagnostickým problémem, který lékaři nezřídka musí řešit. V první části textu se věnujeme definici a příčinám teplot nejasné etiologie, které jsou velmi pestré. Na jedné straně může jít o banální benigní onemocnění, na straně druhé mohou být zvýšené teploty projevem život ohrožujících chorob. Druhá část textu je pak věnována námi navrženému vyšetřovacímu algoritmu teploty nejasné etiologie. Uvedené poznatky se mohou stát velmi cenným pomocníkem v řešení tak náročné, ale také velmi zajímavé diferenciální diagnostiky.
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy klasifikace normy využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- horečka neznámého původu diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- klinické laboratorní techniky využití MeSH
- lidé MeSH
- tělesná teplota fyziologie MeSH
- zánět diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Autoři se snaží najít optimální diagnostický algoritmus při podezření na nádor VIII.hlavového nervu. Nesprávná či pozdní diagnóza může zapříčinit nejen těžké poškození zdraví,případně i smrt pacienta, ale může mít i nepříjemné forenzní důsledky pro ošetřujícího lékaře.Autoři preferují co nejrychlejší, přímočarý a pokud možno co nejekonomičtější diagnostický postup. Subjektivní nadprahové audiometrické testy mají omezenou diagnostickou hodnotu. Objektivní audiometrické testy, zejména BERA a měření stapediálních reflexů, jsou pro diagnózuretrokochleární léze podstatně významnější. Při důvodném podezření na nádor VIII. hlavovéhonervu, či obecně na nádor v oblasti mostomozečkového úhlu, je indikováno vyšetření nukleárnímagnetickou rezonancí (MRI).Autoři navrhují následující diagnostický algoritmus:1. ORL vyšetření, včetně otomikroskopie.2. Prahový tonový audiogram a při symetrickém sluchu či velmi malém interaurálním rozdíluslovní audiogram do sluchátek pro každé ucho zvlášť.3. Tympanometrii s vyšetřením stapediálních reflexů (ipsi i kontra), včetně reflex decay testu.4. Vyšetření akusticky evokovaných potenciálů mozkového kmene (BERA).5. Vestibulární vyšetření (vždy při projevech narušené rovnováhy).6. MRI, je-li podle výsledků BERA nebo vyšetření vestibulárního podezření na retrokochleární lézi.Autoři se domnívají, že by bylo přínosné stanovit jednoznačný a závazný diagnostický postup připodezření na nádor VIII. hlavového nervu. Při jeho dodržení by bylo možné zabránit pozdnídiagnóze i eventuálním nepříjemným forenzním následkům.
The authors try to find an optimal diagnostic algorithm in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. Incorrect or late diagnosis can cause not only severe damage to health or even death but may have also unpleasant forensic consequences for the attending physician. The authors prefer a quick, direct and if possible economical diagnostic procedure. Subjective suprathreshold audiometric tests are of limited diagnostic value. Objective audiometric tests. in particular BERA and examination of stapedial reflex are more significant for the diagnosis of a retrocochlear lesion. In case of sustantiated suspicion of a tumour of the VIIIth nerve or a tumour in the area of the pontocerebellar angle examination by magnetic resonance (MRI) is indicated. The authors recommend the following diagnostic algorithm: 1. ORL examination incl. otomicroscopy 2. Pure tone audiogram and in case of symmetrical hearing or a very small interaural difference a verbal audiogram into earphones separately for each ear. 3. Tympanometry with examination of stapedial reflexes (ipsi and contra) incl. the reflex decay test. 4. Examination of acustically evoked potentials of the brain stem (BERA). 5. Vestibular examination (always in case of impaired equilibrium). 6. MRI if according to results of BERA or vestibular examination a retrocochlear lesion is suspected. The authors assume that it be useful to define an uneqivocal and mandatory diagnostic procedure in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. This woud help to prevent late diagnosis and possible unpleasant forensic sequelae.
Protože exprese hormonálních receptorů v karcinomech mléčné žlázy u části případů neodráží jejich aktuální funkční stav a neposkytuje pevný základ pro predikci odezvy nádorových buněk na hormonální terapii, byla provedena analýza vztahu mezi expresí estrogenovych i progesteronových receptorů, proliferační aktivitou nádoru a expresí „estrogen receptor related" proteinu p29. Cílem bylo nalézt způsob interpretace výsledků imunohistochemických vyšetření z hlediska funkčního stavu estrogeny zprostředkované regulační kaskády. Na základě této analýzy byl navržen algoritmus pro vyhodnocení funkčnosti estrogenovych receptorů v karcinomech mléčné žlázy.
Hormone receptor expression in breast cancer is not always a reliable reflection of their functional ability. This limitation affords a less valid prediction of tumor cell response to hormone treatment. For explanation of this phenomenon, the relationship between estrogen and progesterone receptor expression versus proliferative activity and the estrogen receptor related protein p29 expression was examined. Additional aim was to provide clues for interpretation of immunohistochemical findings from the point of view of the functional status of the estrogen receptor regulatory cascade. The results made possible establishment of a new diagnostic algorithm for evaluation of the estrogen receptor functional ability in breast cancer.
- Klíčová slova
- diagnostická kritéria, diseminace v prostoru, diseminace v čase,
- MeSH
- algoritmy MeSH
- časná diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
V práci jsou analyzovány výsledky prospektivní studie souboru nemocných vyšetřených scintimamografií (SMM). Cílem bylo zhodnocení diagnostického přínosu scintimamografie v detekci malignich lézí prsu a určení postavení tohoto vyšetření v diagnostickém algoritmu. SMM byla prováděna po i.v. aplikaci 740 MBq 99mTc-MIBI na scintilační kameře. Soubor tvořilo 303 nemocných s 308 suspektními nebo neurčitými mamografickými nálezy. Histologický a/nebo cytologický bylo potvrzeno 85 maligních a 223 benigních lézí. Senzitivita, specificita a diagnostická přesnost SMM v detekci maligních lézí v celém souboru byla 92 %, 91 %, resp. 91 %, v detekci hmatných lézí 96 %, 84 %, resp. 90 % a v detekci nehmatných lézí 86 %, 93 %, resp. 92 %. Rozdíly v detekci hmatných a nehmatných lézí nebyly statisticky signifikantní. Na základě analýzy výsledku byla navržena inkorporace SMM do vyšetřovacího algoritmu prsních lézí. Největší cenu má zařazení SMM jako „second-line" testu u nemocných s hmatnou prsní lézí nebo lézí větší než 1 cm, která vykazuje neurčitý mamograficky nález s nižším podezřením na malignitu. SMM lze dále doporučit u žen s obtížně hodnotitelnými mamografickými nálezy pro hutnou prsní tkáň a silikonové implantáty a v případech podezření na recidívu karcinomu prsu po chirurgické léčbě nebo rádioterapii.
The paper presents an analysis of the results of a prospective study in a group of patients examined by scintimammography (SMM). The aim of the study was to evaluate a diagnostic contribution of scintimammography in the detection of malignant lesions of the breast and to determine position of this examination in the diagnostic algorithm. SMM was performed after i.v. administration of 740 MBq 99mTc-MIBI using the gamma camera. The cohort included 303 patients with 308 suspected or uncertain mammographic findings. Histology and/or cytology confirmed 85 malignant and 223 benign lesions. The sensitivity, specificity and accuracy of SMM in the detection of malignant lesions in the whole group proved to 92%, 91% and 91%, respectively, the detection of palpable lesions being 96%, 84% and 90%, respectively and the detection of non-palpable lesions being 86%, 93% and 92%, respectively. The differences in the detection of palpable and non-palpable lesions were not statistically significant. Based on analysis of the results of our group the authors recommend SMM to be included into the examination algorithm of breast lesions. SMM proved to be most valuable as a second-line test in patients with palpable breast lesion or a lesion larger than one cm, which displays an uncertain mammographic finding with less suspected maUgnity. SMM may also be recommended in women with indeterminate mammographic findings due to a dense mammary tissue and silicon implants as well as suspected relapses of breast cancer after surgical treatment or radiotherapy.
- MeSH
- nádory dělohy diagnóza MeSH
- nádory vaječníků diagnóza MeSH
- radiografie MeSH
- tomografie MeSH
- ultrazvuk diagnostické užití MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Synkopa je symptom definovaný přechodnou ztrátou vědomí a posturálního tonu se spontánní a většinou promptní nápravou. V prvé řadě je třeba odlišit nesynkopální poruchy vědomí a běžné pády, kde je klíčová důsledně odebraná anamnéza. V této iniciální rizikové stratifikaci se jeví přínosné skórování systémy jako EGSYS nebo OESIL, zatím ale nedosáhly všeobecného přijetí ani zavedení do národních guidelines, v doporučeních Evropské kardiologické společnosti ale již figurují. V dalším sledu je nutné expertní zhodnocení EKG, kvalitní fyzikální vyšetření, změření tlaku jak vleže, tak ve stoje a provedení masáže karotid, není-li kontraindikace. Následuje rozhodnutí o hospitalizaci či ambulantním řešení. Dle recentních studií se ukázalo, že jsou v tomto rychlém hodnocení velmi efektivní tzv. syncope units (jednotky zaměřené na krátkodobou hospitalizaci či jen vyšetření pacientů se synkopou s možností echokardiografie, sledováním vitálních funkcí a jednoduchým přístupem k event. sálku pro srdeční katetrizaci). V rámci komplexního vyšetření by nemělo chybět echokardiografické vyšetření, EKG monitorace a polohový test. Není-li výše uvedenými metodami objasněna synkopa a jedná-li se o opakovaný případ, je nutné buď zavedení přístroje ILR (Implantable loop recorder), elektrofyziologické vyšetření, či obojího. I přes veškerou snahu zdravotníků zůstává více než 1/3 synkop neobjasněna.
- Klíčová slova
- EGSYS/OESIL, polohový test, ILR (implantabilní smyčkové záznamy zařízení),
- MeSH
- algoritmy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- synkopa diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
