V souboru 3897 žen z Brna zařazených do studie ELSPAC, které byly v období let 1990-1992 těhotné, bylo 41,6 % žen s kuřáckou anamnézou. Mezi kuřačkami byly nejčastěji zastoupeny slabé kuřačky kouřící méně než 10 cigaret za den (57,4 %). Středně silných kuřaček bylo 32,4 % a žen, které kouřily denně více než 20 cigaret, bylo 9 %. Ještě před otěhotněním a dále pak v průběhu těhotenství docházelo ke statisticky významné redukci počtu kuřaček: na začátku těhotenství kouřilo v souboru ELSPAC 20,5 % žen, ve 20. týdnu 8,2 % žen. Nejvýrazněji klesla prevalence kuřaček ve skupině žen kouřících méně než 10 cigaret za den: na počátku těhotenství kouřila třetina, v polovině těhotenství desetina žen této skupiny. Ve skupině středně silných kuřaček (10-19 cigaret/den) zůstalo ve stejných etapách těhotenství 66,5 % a 31,0 % žen. Ze silných kuřaček přestalo kouřit na začátku těhotenství 26,7 % a do 20. týdne 57,5 % žen. Většina žen, které v těhotenství kouřit nepřestaly, denní spotřebu cigaret omezila. Lékařům v prenatálních poradnách je nabízen program zkrácené intervence motivující těhotné ženy k zanechání kouření.

In a group of 3 897 women from Brno, included in the ELSPAC study who were pregnant during the period between 1990-1992 were 41.6% women with a history of smoking. Among the smokers were most frequently light smokers, smoking less than 10 cigarettes per day (57.4%). Medium heavy smokers were recorded in 32.4% and there were 9% women who smoked more than 20 cigarettes per day. Before pregnancy and during pregnancy a statistically significant reduction of the number of smokers occurred: at the beginning of pregnancy 20.5% of the ELSPAC group smoked, during the 20th week 8.2% women. The prevalence of smokers dropped most markedly in the group of women smoking less than 10 cigarettes per day: at the onset of pregnancy on third smoked, in mid-pregnancy one tenth. In the group of medium heavy smokers (10-19 cigarettes per day) the ratio of smokers was at the above stages of pregnancy 66.5% and 31.0% resp. As to heavy smokers, at the onset of pregnancy 26.7% stopped smoking and by the 20th week 57.5%. The majority of women who did not stop smoking during pregnancy reduced the number of cigarettes. The authors offer doctors in prenatal clinics a programme of brief intervention motivating pregnant women to stop smoking.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• odvykání kouření MeSH
• prevalence MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• těhotenství MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zdravotní stav MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pití alkoholu škodlivé účinky   MeSH
• pokus o sebevraždu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• ženy psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• psychický stres MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Autorky sledovaly v průběhu let 1991-1997 soubor dětí ve stáří 6měsíců až 5 let a návyky jejich rodičů. Zaměřily se na některé aspekty životního stylu: 1. u dětí: věk, kdy poprvé ochutnaly alkohol, 2. u rodičů: požívání alkoholu, kouření a vedení sexuálního života, 3. srovnávaly tyto parametry u souboru brněnského a znojemského. Tato pozorování zjistila, že první ochutnání alkoholu dítětem udávají rodiče u 4 % osmnáctiměsíčních dětí, přičemž není rozdíl mezi pohlavím a místem bydliště. Ve věku 5 let je to již více než 20 % dětí, častější je u chlapců než u děvčat a v Brně než na okrese Znojmo. Požívání alkoholu se s věkem rodičů zvyšuje, ubývá abstinentů a těch, kteří konzumují alkohol zřídka. Platí to jak pro ženy i muže, tak i pro brněnský a znojemský soubor. Kouřících mužů přibývá s věkem v obou lokalitách, ženy se podle bydliště liší (ve Znojmě na rozdíl od Brna ubývá silných kuřaček). Frekvence sexuálního styku je s věkem menší, přibývá respondentů bez sexuálního styku, a to v obou regionech.

The author were observed a group of children between 6 months and 5 years of age and habits of their parents in 1991-1997. They focused attention on certain aspects of the lifestyle: 1. in children: the age when the children tasted alcohol for the first time, 2. in parents: drinking alcoholic beverages, smoking behaviour and sexual life habits, 3. these parameters were compared between Brno and Znojmo groups. The observations showed that parents report the first tasting the alcohol in 4% of 18-month-old children. There was no difference between the sexes and domicile. At the age of 5 years the percentage increased to 20 %. It was more often in boys than to girls and more often in Brno than Znojmo district. Drinking alcohol is increasing with the age of the parents, the number of teetotallers and of those who drink alcohol only occasionally is decreasing. This is true both for men and women in both localities. The number of smoking men is growing with the age in both regions. In women, there were differences found according to their domicila (in Znojmo, compared to Brno, we found a smaller number of heavy smoking women). The frequency of sexual intercourse is decreasing with age. In both regions there is an increasing number of respondents without sexual intercourse.

• MeSH
• chování dětí MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• návykové chování MeSH
• pití alkoholu MeSH
• pohlaví MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Je prezentován další vývoj kuřáckého chování matek a jeho souvislosti s dalšími znaky způsobu života a zdravotního stavu žen v kohortě studie ELSPAC. Za 6 měsíců po porodu vyplňovaly ženy dotazník PN-6/1 („mateřství"): zkoumal jejich životní styl, zdravotní stav a problematiku péče o dítě. Podle kuřáckého chování byly matky rozděleny do 3 skupin: nekuřácky, slabé kuřačky (1-9 cigaret za den) a středně silné a silné kuřačky (10 a více cigaret za den). Rozdíly mezi kouřícími a nekouřícími matkami byly hodnoceny statisticky v prográmu SPSS a EPI INFO. V šetření odpovědělo 4 581 žen: z nich 76,2 % nekouřilo, 23,8 % kouřilo: prevalence kouřících žen za půl roku po porodu tak dosáhla úrovně, která byla zjištěna 9 měsíců před otěhotněním, a to po přechodné výrazné redukci počtu kuřaček, kdy v době těsně před porodem a po porodu kouřilo kolem 7 % žen. Kuřačky měly v mnoha ohledech horší zdravotní stav než ženy nekouřící: vyšší frekvenci subjektivních pocitů horšího zdraví i různých onemocnění, pro která musely vyhledat lékaře, či byly dokonce hospitalizovány. Ve většině případů poškození zdraví byla jejich frekvence zvýšena už mezi slabými kuřačkami a nejvyšší ve skupině středně silných a silných kuřaček. Nejčastěji se vlivy kouření projevily u nemocí dýchacího ústrojí, ale byl prokázán i vztah k vředové chorobě žaludku a k ukazatelům vztahujícím se k reprodukci. z výsledků prospektivní longitudinální studie ELSPAC je zřejmé, že počátkem 90. let byly promarněny šance cíleného protikuřáckého poradenství u nastávajících rodičů, které by využilo tak významné motivace, jako je těhotenství a mateřství. Je třeba, aby se přístup všech zdravotnických pracovníků ke kouření jejich pacientů a klientů výrazně změnil. Jasné formulování doporučení zanechat kouření a odborná pomoc při zvládání abstinenčních příznaků by měla být rutinní součástí lékařské péče.

The authors present an account of the further development of smoking behaviour of mothers audits associations with other characteristics of the lifestyle and health status of women in the cohort of the ELSPAC trial. Six months after delivery the women completed the questionnaire PN-6/1 ("maternity"). It was focused on their lifestyle, health status and problem of child care. According to the smoking behaviour the mothers were divided into three groups: non-smokers, mild smokers (1-9 cigarettes per day) and medium heavy and heavy smokers (10 and more cigarettes per day). The differences between smoking and non-smoking mothers were evaluated statistically in the SPSS and EPI INFO programme. A total of 4 581 women replied: 76.2 % did not smoke, 23.8 % smoked: the prevalence of smoking women six months after delivery thus reached the level recorded 9 months before pregnancy after a transient marked reduction of the number of smokers: at the time closely before and after delivery some 7 % women smoked. The smokers had in many respects a poorer health status than noii-smokers: a higher rate of subjective sensations of poorer health and various diseases on account of which they had to see a doctor or they were admitted to hospital. In the majority the rate was higher already among mild smokers and highest in the group of medium and heavy smokers. The effect of smoking was most frequently manifested by diseases of the airways but there was also an association with gastric ulcers and indicators related to reproduction. From the results of the prospective longitudinal ELSPAC study it is obvious that at the beginning of the nineties the opportunities of aimed anti-smoking counselling of expectant parents were missed which could have used such an important motivation as pregnancy and maternity. It is important to change the approach )f all health workers to smoking of their patients and clients. Clear wording of recommendations to quit smoking and professional assistance to cope with deprivation symptoms should be a routine part of medical care.

• MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kouření MeSH
• látky působící na reprodukci MeSH
• lidé MeSH
• matka - expozice noxám škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• zdraví žen MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V souboru 5118 těhotných žen ze studie ELSPAC bylo téměř 42 % žen, které uváděly kuřáctví ve své anamnéze: z nich 58 % kouřilo méně než 10 cigaret za den, více než 9 % byly kuřačky sihié s počtem 20 a více denně vykouřených cigaret. Prevalence kouřících žen negativně korelovala s úrovní jejich vzdělání. ovšem i mezi stredoškoláčkami a vysokoškoláčkami byla frekvence relativně vysoká (30 %, resp. 20 %). Kuřačky signifíkantně častěji uváděly traumatizující zážitky v dětství (úmrtí v rodině, rozvod rodičů, kruté zacházení, pohlavní zneužívání) i v současném životě (nepřítomnost partnera, rozvody, svobodné matky). Častěji přijaly zjištěni svého těhotenství s pocity neštěstí, které přetrvávaly i v jeho dalším průběhu. v osobní anamnéze se u kuřaček významně častěji vyskytovaly deprese, migrény. astma bronchiale, vyšší (statisticky nevýznamný) byl i výskyt bolestí zad, zánětů pánevních orgánů, nechutenství, poruch otěhotnění. Kuřačky poprvé otěhotněly v průměru o téměř 2 roky dříve než nekuřačky: průměrný věk prvního těhotenství byl 19,8 let proti 21,6 rokům věku nekuřaček. V podskupině žen, které byly těhotné již opakovaně, byla mezi kuřačkami významně vyšší frekvence iimělých přerušení těhotenství, což jistě souviselo s tím, že byly častěji Skrát i vícekrát těhotné. Naopak prevalence znaků patologie v předchozích těhotenstvích se současným kuřáckým chováním žen nesouvisela.

The group of 5118 pregnant women in the ELSPAC study comprised almost 42% women who reported smoking in their history:of these 58% smoked less than 10 cigarettes per day. More than 9% were heavy smokers who smoked 20 or more cigarettes per day. The prevalence of smokers correlated inversely with their level of education but there were smokers also among secondary school and university educated women (30 and 20% resp.). Smokers reported significantly more frequently traumatizing experience from childhood (death in the family, divorce of parents, violence, sexual abuse) and in their present life (absence of partner,divorce, unmarried mother). More frequently they were unhappy when their pregnancy was diagnosed and these feelings persisted also during the subsequent course of the pregnancy. In the history of smokers depressions, migraines, asthma bronchiale, there were also more frequent (though not significantly) as well as the prevalence of backache, inflammations of the pelvic organs, loss of appetite, pregnancy disorders. Smokers became pregnant for the first time on average by two years sooner than Smokers became pregnant for the first time on average by two years sooner than 21.6 years in non-smokers. In the sub-group of women who were repeatedly pregnant among smokers there was a significantly higher rate of induced abortions which was obviously associated with the fact that they were more frequently, five times or or even more often, pregnant. Conversely the prevalence of pathological signs during previous pregnancies was not associated with the present smoking behaviour.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• sociální prostředí MeSH
• těhotenství MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• zdraví žen MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vývoj plodu MeSH
• znečištění tabákovým kouřem MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• pití alkoholu MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku genetika   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální facilitace MeSH
• výchova dítěte MeSH
• zdravé chování MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• znečištění tabákovým kouřem prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• ELSPAC - Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství,
• MeSH
• kojenec MeSH
• kraniocerebrální traumata epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• statistika jako téma MeSH
• úrazy pádem * MeSH
• úrazy v domácnosti MeSH
• výzkumný projekt * MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH