Pacienti s chronickým srdečním selháním trpí poměrně často i anémií. Prevalence dosahuje přibližně 3 % až 60 % v závislosti na „limitní" hodnotě hemoglobinu. Příčiny vzniku anémie u chronického srdečního selhání jsou komplexní, ale hlavní roli hraje zvýšená aktivita prozánětlivých cytokinů, které vedou k útlumu tvorby erytropoetinu. Souhrn těchto pochodů je označován jako kardio-renální syndrom. Léčba anémie u chronického srdečního selhání vyžaduje další klinické studie. Uvádíme přehled základních mechanizmů vzniku anémie u tohoto onemocnění a přehled nejdůležitějších, doposud publikovaných prací.

Patients with chronic heart failure frequently suffer from a certain degree of anaemia. The prevalence of anaemia among these patients varies from about 3 % to 60 % according to the „border" value of hemoglobin. The reasons for the development of anaemia in chronic heart failure are complex, but the main reason is the increased activity of pro-inflammatory cytokines, which causes a depressed production of erythropoietin. The sequence of events results in a condition described as cardio-renal-anaemia syndrome. The treatment of anaemia in chronic heart failure is still in its early stages and more clinical studies are required. The basic mechanism of development of anaemia and recently published studies are described in this article.

• MeSH
• anemie z nedostatku železa etiologie   krev   terapie   MeSH
• chronická nemoc mortalita   terapie   MeSH
• darbepoetin alfa MeSH
• erythropoetin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• renální insuficience etiologie   mortalita   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční selhání komplikace   krev   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

The rat model of myocardial infarction is characterized by progressive cardiac hypertrophy and failure. Rats with infarcts greater than 30% of the left ventricle exhibited early and moderate stages of heart failure 4 and 8 weeks after the occlusion of the left coronary artery, respectively. As heart failure is usually associated with remodeling of the extracellular matrix, a histological and biochemical study of cardiac collagenous proteins was carried out using failing hearts. Total collagen content in the right ventricle increased at 2, 4, and 8 weeks following occlusion of the left coronary artery whereas such a change in viable left ventricle was seen after 4 and 8 weeks. Total cardiac hydroxyproline concentration was increased in both right and left ventricular samples from the infarcted animals when compared to those of control; this increase was due to elevation of pepsin-insoluble collagen fraction. The myocardial noncollagenous/collagenous protein ratio was decreased in experimental right and left ventricular samples when compared to control samples. These findings suggest that an increase in cross-linking of cardiac collagen as well as disparate synthesis of collagenous and noncollagenous proteins occurs in this model of congestive heart failure.

Kardiovaskulární onemocnění jsou po komplikacích v těhotenství nejčastější příčinou úmrtí těhotných žen ve vyspělém světě a postihují 1–4 % těhotenství. Během těhotenství nastává v organismu řada fyziologických změn. Mezi ty nejvýznamnější patří hemodynamické změny kardiovaskulárního systému, ke kterým dochází již v časných fázích gravidity a svého vrcholu dosahují kolem 32. týdnu těhotenství. Pro zdravé ženy nepředstavují tyto změny výrazné riziko, ale pro pacientky s již známým či doposud asymptomatickým srdečním onemocněním mohou mít závažný dopad. Diagnostika srdečního selhání v těhotenství bývá ovšem často obtížná, protože klinické projevy kardiální dekompenzace mohou být zaměňovány za obtíže spojené s graviditou a na diagnózu srdečního selhání se ne vždy pomýšlí. Pacientky s již diagnostikovaným srdečním selháním by měly svůj záměr otěhotnět konzultovat se svým kardiologem, který by měl rizika gravidity pro matku i plod zhodnotit a zajistit optimální podmínky pro průběh těhotenství i samotného porodu. Těhotné ženy s kardiovaskulárním onemocněním vždy patří do péče multioborového týmu, jehož nedílnou součástí by měl být i kardiolog. Klinický stav těchto pacientek je nutné velmi pečlivě monitorovat a včasně reagovat na jeho změny odpovídající úpravou farmakoterapie.

Cardiovascular disease is the most common cause of death in pregnant women in developed countries after complications in pregnancy, affecting 1–4% of pregnancies. During pregnancy, several physiological changes occur in the body. Among the most important are the haemodynamic changes in the cardiovascular system, which occur in the early stages of pregnancy and reach their peak around the 32nd week of pregnancy. These changes do not pose a significant risk for healthy women but can seriously impact patients with known or asymptomatic heart disease. However, the diagnosis of heart failure in pregnancy is often difficult because the clinical manifestations of cardiac decompensation may be mistaken for pregnancy‐related difficulties. The diagnosis of heart failure is not always considered. Patients already diagnosed with heart failure should consult their cardiologist about their intention to become pregnant. They should assess the risks of pregnancy for both the mother and the fetus and ensure optimal conditions for the pregnancy and delivery. Pregnant women with cardiovascular disease should always be cared for by a multidisciplinary team, of which the cardiologist should be an integral part. The clinical condition of these patients must be monitored very closely, and changes in their clinical condition must be responded to promptly by appropriate adjustment of drug therapy.

• MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství * farmakoterapie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Srdeční selhání je stále rozšířenější klinický syndrom v kardiologii, který omezuje délku života a má závažný dopad na délku a kvalitu života. Protože léčba srdečního selhání zlepšuje dobu přežití, zvyšuje se počet nemocných, kteří dospějí k terminálnímu stavu s touto diagnózou. Významné symptomy a psychosociální obtíže se začínají objevovat v průběhu léčby, která má za úkol prodloužit život nebo léčit dané život omezující onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) změnila svou definici v roce 2002 a konstatovala, že paliativní péče by měla být poskytována „v raném stadiu choroby, ve spojení s jinou léčbou, která prodlužuje život“. Paliativní péče zahrnuje více oborů, aby bylo možné řešit obtíže způsobené symptomy onemocnění, a s tím spojené další aspekty týkající se pacienta i rodiny, kteří jsou chápáni jako jeden celek, protože pocit pohody jednoho má dopad i na ostatní. Klíčová slova: nefarmakologická léčba – paliativní péče – srdeční selhání

Heart failure is a very common clinical syndrome in cardiology which reduces life expectancy and has a significant impact on the quality of life. The treatment of heart failure improves survival thus the number of patients who reach the terminal state increases with this diagnosis. Major symptoms and psychosocial difficulties begin to appear during therapy which aims to prolong life or cure the life limiting illnesses. The World Health Organization (WHO) changed its definition in 2002 and concluded that palliative care should be provided "in the early stages of disease, together with another treatment that prolongs life." Palliative care involves multiple disciplines in order to solve problems caused by the symptoms of the disease and other related aspects of the patient and family who are considered as a one subject, because a feeling of well-being has an impact on others. Key words: heart failure – non-pharmacological treatment – palliative care

• MeSH
• algoritmy MeSH
• chronická nemoc MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * metody   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rozhodování MeSH
• srdeční selhání * diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• umírající MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Léčba chronického srdečního selhání (CHSS) je vždy komplexní a zahrnuje farmakologické i nefarmakologické postupy. U mnoha pacientů však srdeční selhání progreduje do fáze pokročilého srdečního selhání, která je charakterizována perzistencí symptomů navzdory maximální terapii. Základem léčby pacientů se srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí (HFrEF) jsou tyto pilíře lékových skupin: inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi)), duální inhibitor receptoru 1 pro angiotenzin II a neprilysinu (ARNI), betablokátory (BB), blokátory mineralokortikoidních receptorů (MRA) a inhibitory sodíko-glukozového kontransportéru 2 (SGLT2, glifloziny), které mají mortalitní data z velkých randomizovaných klinických studií. Doporučované je jejich včasné nasazení a rychlá uptitrace do maximální tolerované dávky. SGLT2i jsou navíc vhodné u všech pacientů se srdečním selháním bez ohledu na hodnotu ejekční frakce a jsou nyní doporučovány i pro léčbu pacientů se srdečním selháním s mírně redukovanou ejekční frakcí (HFmrEF) a zachovalou ejekční frakcí (HFpEF). Jako důležitá se též ukázala léčba komorbidit, a to zejména léčba anémie, kde své pevné místo má již intravenózní podání karboxymaltózy železa (FCM). Pacienti s diabetes mellitus II. typu a chronickým onemocněním ledvin mohou profitovat z léčby finerenonem. U pacientů s geneticky prokázanou hereditární formou srdeční transthyretinové amyloidózy a u pacientů s wild-type formou srdeční transthyretinové amyloidózy je doporučován tafamidis.

The treatment of chronic heart failure is always complex and includes both pharmacological and non-pharmacological procedures. However, the disease progresses to the end-stage of advanced heart failure in many patients, which is characterized by the persistence of symptoms despite maximal therapy. The basis of the treatment of patients with heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) are 4 pillars of drug groups: Angiotensin Receptor-Neprilysin Inhibitor (ARNI)/ Angiotensin-Converting Enzyme Inhibitors (ACEi), Beta blockers (BB), Mineralocorticoid receptor antagonist (MRA) and Sodium-glucose cotransporter-2 inhibitors (SGLT2i), which have mortality data from large randomized clinical trials. Their early use and rapid uptitration to the maximum tolerated dose is recommended. In addition, Sodium-glucose cotransporter-2 inhibitors SGLT2i are suitable for all heart failure patients regardless of ejection fraction value, and are also recommended for the treatment of Heart failure with mildly reduced ejection fraction (HFmrEF) and heart failure with preserved ejection fraction (HFpEF) patients. The treatment of comorbidities is also important, especially the treatment of anemia, where intravenous administration of iron carboxymaltose (FCM) already has its place. Patients with diabetes mellitus II. type and chronic kidney disease can benefit from treatment with finerenone. Tafamidis is recommended for patients with a genetically proven hereditary form of cardiac transthyretin amyloidosis and for patients with a wild-type form of cardiac transthyretin amyloidosis.

• MeSH
• kardiovaskulární látky * klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pulmonary hypertension (PH) associated with left heart failure (LHF) (PH-LHF) is one of the most common causes of PH. It directly contributes to symptoms and reduced functional capacity and negatively affects right heart function, ultimately leading to a poor prognosis. There are no specific treatments for PH-LHF, despite the high number of drugs tested so far. This scientific document addresses the main knowledge gaps in PH-LHF with emphasis on pathophysiology and clinical trials. Key identified issues include better understanding of the role of pulmonary venous versus arteriolar remodelling, multidimensional phenotyping to recognize patient subgroups positioned to respond to different therapies, and conduct of rigorous pre-clinical studies combining small and large animal models. Advancements in these areas are expected to better inform the design of clinical trials and extend treatment options beyond those effective in pulmonary arterial hypertension. Enrichment strategies, endpoint assessments, and thorough haemodynamic studies, both at rest and during exercise, are proposed to play primary roles to optimize early-stage development of candidate therapies for PH-LHF.

• MeSH
• funkce pravé komory srdeční * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• plicní hypertenze * patofyziologie   etiologie   terapie   MeSH
• plicní oběh * fyziologie   MeSH
• srdeční selhání * patofyziologie   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Těžká plicní hypertenze představuje u nemocných s terminálním srdečním selháním kontraindikaci transplantace srdce pro riziko selhání pravé komory srdeční v časném pooperačním období, kdy je tato komora náhle vystavena vysokým tlakům v malém oběhu. Popisujeme kasuistiku nemocného s pokročilým srdečním selháním a závažnou plicní hypertenzí, u něhož došlo k příznivému ovlivnění hemodynamických parametrů léčbou sildenafilem.

In patients with end-stage heart failure, severe pulmonary hypertension is a contraindication to heart transplantation because of the risk for right ventricular failure in the early postoperative period, when the ventricle becomes suddenly exposed to high pressure in the pulmonary circuit. We present the case report of a patient with advanced heart failure and severe pulmonary hypertension, whose hemodynamic parameters were favorably modulated with sildenafil therapy.

• MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• financování organizované MeSH
• inhibitory fosfodiesteras terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plicní hypertenze komplikace   terapie   MeSH
• systolické srdeční selhání terapie   MeSH
• transplantace srdce škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Nemocných se srdečním selháním (SS) v posledních letech stále přibývá, a to nejen díky prodloužení průměrné délky života, ale také díky zlepšení technik a postupů při léčbě akutních koronárních syndromů. Vzhledem k dlouhodobé náročnosti terapie a špatné prognóze pokročilých stadií SS je kladen důraz na správnou a včasnou diagnostiku a to zejména v běžné ambulantní praxi. Základní diagnostický postup založený zejména na anamnéze a objektivním vyšetření zůstává již desetiletí nezměněn. S pokrokem v laboratorních vyšetřeních a zobrazovacích metodách se však objevují nové možnosti, které usnadňují a zrychlují diagnostiku SS. Jde zejména o objev natriuretických peptidů, které jsou uvolňovány myokardem při zvýšeném napětí srdeční stěny doprovázející SS. Důležitý je také pokrok v technologii echokardiografických přístrojů. Problémem zatím zůstává ekonomická náročnost, například vyšetření natriuretických peptidů, ale i dostupnost a kvalita vyšetření jako je echokardiografie. Následující článek se věnuje praktickému využití různých diagnostických metod.

The number of heart failure (HF) patients is steadily increasing over the past several years, not only due to the population aging, but also due to the improvement in therapy of cardiovascular diseases. With regard to long-term seriousness of HF therapy and adverse prognosis of it's advanced stages, new trends in cardiology put the accent on early and appropriate diagnosis especially in the ambulatory care. The diagnosis of HF has remained fundamentally unchanged over the past several decades and has been based on the clinical history and physical examination. The recent progress in laboratory and imaging technology facilitated and put forward the HF diagnosis. One of these new methods was the assessment of natriuretic peptides, which are synthesized and secreted by myocardium in response to increased cardiac wall stress during HF. Important progress was made also in the technology of echocardiographic devices. However, the difficulties remain in the costingness of for instance natriuretic peptide assessment or in the availability and image quality of examinations such as echocardiography. The aim of this article is to describe the practical value of different diagnostic methods.

• MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• krevní obraz MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy krev   MeSH
• pacienti ambulantní MeSH
• rentgendiagnostika hrudníku MeSH
• srdeční selhání diagnóza   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Osmačtyřicetiletý muž s dilatační a ischemickou kardiomyopatií byl přijat pro recidivu dekompenzace srdečního selhání při vyčerpání možností farmakoterapie. Rok předtím měl implantovaný biventrikulární stimulátor/defibrilátor, ale po časné dislokaci levokomorové elektrody byla revize zakončena bifokální stimulací (hrot + výtokový trakt pravé komory). Ortotopická transplantace byla kontraindikována pro tělesnou hmotnost 124 kg (limit 100 kg). Kromě příznaků bilaterální dekompenzace měl pacient při přijetí hypotenzi 90/60 mm Hg při komorové tachykardii 140/min, byl oligurický. Ejekční frakce po kardioverzi byla 19 %. Intravenózní furosemid měl jen dočasný účinek a nízký srdeční výdej vedl postupně k anurii. Přes nepříznivou prognózu (terminální fáze srdečního selhání) a existující kontraindikace (renální insuficience, hypotenze a komorová tachykardie) byl podán levosimendan (kalciový senzitizér a otvírač draslíkových kanálů, který vede ke zvýšení kontraktility a k vasodilataci). Echokardiograficky byl dokumentován vzestup srdečního výdeje, obnovila se diuréza. Proto byl po pěti dnech podniknut nový pokus o repozici levokomorové elektrody do koronárního sinu (úspěšný), neboť biventrikulární stimulace je hemodynamicky výhodnější než bifokální stimulace. Echokardiograficky pak byla dokumentována úprava synchronie stahu a další zlepšení hemodynamických parametrů (zvýšení srdečního výdeje, zmenšení levé komory a síně, zmenšení mitrální regurgitace). Pacient byl propuštěn kardiálně kompenzován s hmotností 94 kg a za 12 měsíců mu byla provedena úspěšná transplantace. Nyní žije ve stabilním stavu již pátý rok. Tento článek (a podrobná obrazová dokumentace včetně tkáňové dopplerometrie) demonstruje nejen použití relativně nových metod léčby srdečního selhání, které dokáží zvrátit nepříznivý průběh u dříve infaustních případů, ale především skutečnost, že v kritické situaci po důkladné patofyziologické analýze a rozvaze lze postupovat i proti standardním doporučením.

A 48-year-old man with dilated and ischemic cardiomyopathy was admitted for recurrent heart failure decompensation after all pre­vious drug therapy regimens had failed. A year before, he had biventricular pacemaker/defibrillator implantation; however, after early dislodgement of the left ventricular electrode, revision was completed with bifocal pacing (apex + right ventricular outflow tract). Orthotopic transplantation was contraindicated because of a body weight of 124 kg (limit of 100 kg). In addition to symptoms of bilateral decompensation, the patient had hypotension with blood pressure levels of 90/60 mmHg on admission, ventricular tachycardia with a rate of 140/min, and was oliguric. Following cardioversion, the ejection fraction was 19%. Intravenous furosemide had but a transient effect and the low cardiac output was progressively resulting in anuria. Despite the grim prognosis (end-stage heart failure) and contraindications (renal failure, hypotension, and ventricular tachycardia), the patient received levosimendan (a calcium senzitizer and potassium channel opener improving contractility and vasodilation). Echocardiography showed an increase in cardiac output and diuresis was restored. Due to that promising progress, a new attempt (successful) at repositioning the left ventricular electrode into the coronary sinus was made after five days, as the biventricular pacing is hemodynamically more advantageous than bifocal pacing. Echocardiography demonstrated resolved contractile synchrony and further improvement of hemodynamic parameters (rise in cardiac output, reduced size of left ventricle and atrium, reduced mitral regurgitation). The patient was discharged with compensated heart failure, and a body weight of 94 kg to have successful transplantation 12 months later. He has now been in stable condition for five years. The paper (together with detailed scans including tissue Doppler scans) documents not only the use of relatively new techniques of heart failure management capable of reversing an unfavorable course in what were formerly fatal cases but, most importantly, the fact that, in emergencies, one can go even against standard recommendations after a critical pathophysiological analysis and consideration of all the pros and cons.

• Klíčová slova
• bifokální stimulace,
• MeSH
• draslíkové kanály účinky léků   MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektrická stimulace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• hydrazony aplikace a dávkování   MeSH
• komorová dysfunkce farmakoterapie   MeSH
• komorová tachykardie terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pyridaziny aplikace a dávkování   MeSH
• renální insuficience komplikace   MeSH
• srdeční komory MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   komplikace   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Srdeční selhání, ať už akutní, nebo chronické, je nejrozšířenější klinický syndrom v kardiologii, který ovlivňuje nejen kvalitu, ale také délku života. Progresivní vývoj diagnostických a terapeutických postupů v kardiologii umožňuje léčbu nejzávažnějších stavů, na druhou stranu se vytrácí individuální přístup k pacientovi, jeho přáním a potřebám. Tyto nedostatky „moderní kardiologie“ umožňuje odstranit včasná integrace paliativní péče do konvenční kardiologické léčby. Její význam roste zejména v závěrečné etapě lidského života a svým rozsahem přesahuje a podporuje celé rodiny včetně budoucích pozůstalých. Tento článek obsahuje doporučené nástroje k vyhledání vhodných respondérů paliativní péče a shrnuje důvody pro zavedení paliativní péče na kardiologickém oddělení Nemocnice Pardubického kraje, podložené skutečnými daty z r. 2019. Retrospektivní analýzou je popsán demografický profil pacientů, délka hospitalizace a počet rehospitalizací do úmrtí nemocného. Článek nabízí jednoduchý mortalitní rozbor včetně analýzy počtu úmrtí na jednotlivých jednotkách (akutní lůžko vs. intenzivní lůžko) jako potenciálním místě konziliární paliativní intervence. Značné úsilí bylo vynaloženo k identifikaci respondérů konziliární paliativní péče, ve snaze zlepšit odhad prognózy tohoto nevyléčitelného onemocnění a zpřesnit tak výběr nemocných profitujících z domácí hospicové péče.

Heart failure, whether acute or chronic, is the most common clinical syndrome in cardiology, affecting not only quality but also life expectancy. The progressive development of diagnostic and therapeutic procedures in cardiology enables the treatment of the most serious conditions, on the other hand, the individual approach to the patient, his wishes and needs is disappearing. These shortcomings of “modern cardiology” make it possible to eliminate the early integration of palliative care into conventional cardiac treatment, and its importance grows especially in the final stages of human life and extends beyond its scope and supports entire families, including future survivors. This article contains recommended tools for finding suitable palliative care responders and summarizes the reasons for introducing palliative care in the PKN cardiology department based on real data from 2019, whose retrospective analysis describes the demographic profile of patients, length of hospitalization, number of rehospitalizations until death and offers simple mortality. analysis, including analysis of the number of deaths in individual units (acute bed vs. intensive bed) as a potential site for consular palliative intervention. Considerable efforts have also been made to identify respondents to conciliatory palliative care, to improve the prognosis of this incurable disease and to refine the selection of patients benefiting from home hospice care.

• Klíčová slova
• integrace paliativní péče,
• MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče MeSH
• hospitalizace MeSH
• kvalita zdravotní péče MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• stárnutí MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH