I přes zavedení anti-D profylaxe do klinické praxe představuje RhD aloimunizace problém i v současnosti. Skutečná incidence RhD aloimunizace u těhotných žen není ve většině zemí známa. Anti-D imunoglobulin je podáván RhD negativním ženám paušálně a v mnohem větších dávkách, než je skutečně potřeba. Na druhou stranu však není možné diagnostikovat případy, kdy je nutné podat dávku větší. Pro optimální provádění prevence RhD aloimunizace u RhD negativních žen je důležité diagnostikovat stavy, kdy dochází k fetomaternální hemoragii (FMH), přesně určit její objem, a následně podat potřebnou dávku anti-D imunoglobulinu. Možnost spolehlivě detekovat FMH a přesně určit její objem by umožnila provádět prevenci RhD aloimunizace lépe a levněji. Anti-D imunoglobulin by bylo možné podávat jen ve skutečně indikovaných případech a jen v dávce nezbytně nutné pro prevenci RhD aloimunizace. Práce vychází ze závěrů Evidence Based Medicine a z doporučených postupů. Vzhledem k medicínskému významu a nezanedbatelným ekonomickým nákladům spojeným s prováděním prevence RhD aloimunizace by bylo vhodné stanovit přesné metodické postupy. Vlastní text by se měl omezit na seznam potenciálně senzibilizujících událostí, při kterých by měl být RhD negativním ženám podán anti-D imunoglobulin, nejsou-li u nich již přítomny aloprotilátky anti-D. U každé potenciálně senzibilizující události by měla být definována minimální dávka anti-D imunoglobulinu potřebná k prevenci RhD aloimunizace. Po 20. týdnu těhotenství by současně měl být stanoven objem FMH k upřesnění potřebné dávky anti-D imunoglobulinu.

Despite the introduction of anti-D prophylaxis into clinical practice, RhD alloimmunization still presents a problem to date. The actual incidence of RhD alloimmunization in pregnant women remains unknown in most countries. Anti-D immunoglobulin is administered to RhD negative women at a fixed dose and in much greater amounts than is actually necessary. On the other hand, it is not possible to diagnose cases where greater doses are needed. To optimize the prevention of RhD alloimmunization in RhD negative women, it is important to diagnose conditions that lead to fetomaternal hemorrhage (FMH), precisely determine the volume and subsequently administer the appropriate dose of anti-D immunoglobulin. The possibility to accurately detect FMH and precisely determine its volume would enable more effective and less costly prevention of RhD alloimmunization. Anti-D immunoglobulin could be administered only in indicated cases and only in doses essentially necessary for prevention of RhD alloimmunization. This article is based on the conclusions of evidence-based medicine and a review of guidelines. Due to the medical significance and indispensable economic costs associated with prevention of RhD alloimmunization, it would be appropriate to establish exact methodical guidelines. The text itself should be limited to a list of potentially sensitising events during which anti-D immunoglobulin should be administered to RhD negative women if anti-D antibodies are not already present. Following each potentially sensitising event, the minimal dose of anti-D immunoglobulin necessary for prevention of RhD alloimmunization should be determined. After 20 weeks of gestation, the volume of FMH should also be determined to specify the necessary dose of anti-D immunoglobulin.

• MeSH
• Fetomaternal Transfusion diagnosis   drug therapy   prevention & control   MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine MeSH
• Rh Isoimmunization prevention & control   MeSH
• Rho(D) Immune Globulin administration & dosage   MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH

• MeSH
• Models, Nursing MeSH
• Evidence-Based Nursing MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• ošetřovatelství

• MeSH
• Evidence-Based Medicine methods   MeSH
• Rehabilitation methods   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH

• Conspectus
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NML Fields
• rehabilitační a fyzikální medicína
• rehabilitační a fyzikální medicína
• NML Publication type
• kolektivní monografie

EBM (evidence based medicine) je moderní směr ve světové medicíně. Zabývá se vědeckými důkazy a jejich hierarchií. Systémem těchto poznatků a jejich aplikací do klinické praxe by se měla v budoucnu řídit léčba každého jednotlivého pacienta. Článek rozkrývá problematiku EBM a poukazuje na důležitost tohoto tématu v medicíně. Zabývá se podrobně hierarchizací důkazů, a tím i jejich validitou pro klinickou praxi. Dále zmiňujeme některé již funkční jednotky (např. v rámci evidence based guidelines) a naopak slabiny, které systému EBM brání v zavedení do rutinní lékařské praxe (nedostatečná systematizace důkazů a současně tedy nedostatečná dostupnost pro lékaře). Na závěr poukazuje na to, že EBM je jediná objektivní cesta ke správné léčbě pacienta.

EBM (evidence based medicine) is a modern direction in the international medicine. It deals with scientific evidence and its hierarchy. This system of scientific findings and their application to the clinical practice should become in future the basis for treatment of every patient. This article reveals the issue of EBM and emphasis the importance of this topic in medicine. It deals in detail with the hierarchy of evidence and thus its validity for the clinical practice. It also mentions several units which are already functional (e.g. within the evidence based guidelines) as well as some drawbacks which prevents the system EBM from implementing into routine clinical practice (e.g. insufficient systematization of evidence and subsequently insufficient accessibility for doctors). In conclusion, it emphasis the fact that EBM is the only objective way to the correct treatment of a patient.

• Keywords
• guidelines, syntézy (metaanalýzy), stupeň doporučení, úroveň důkazů,
• MeSH
• Databases, Bibliographic MeSH
• Databases, Factual MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Medical Informatics methods   trends   MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine methods   trends   MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Cross Infection prevention & control   MeSH
• Communicable Disease Control MeSH
• Evidence-Based Medicine MeSH
• Primary Prevention MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• State Medicine MeSH
• Health Planning MeSH

• Conspectus
• Veřejné zdraví a hygiena
• NML Fields
• infekční lékařství
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• preventivní medicína
• NML Publication type
• brožury

• MeSH
• Deprescriptions MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Comorbidity MeSH
• Frailty complications   MeSH
• Evidence-Based Practice MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine MeSH
• Multimorbidity * MeSH
• Polypharmacy MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• Medical Futility MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine * MeSH
• Practice Guidelines as Topic * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Letter MeSH
• Comment MeSH

• MeSH
• Cardiopulmonary Resuscitation MeSH
• Ventilator Weaning MeSH
• Practice Guidelines as Topic MeSH
• Respiration, Artificial MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• pneumologie a ftizeologie
• urgentní lékařství

A group of European experts reappraised the guidelines on the therapeutic efficacy of repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) previously published in 2014 [Lefaucheur et al., Clin Neurophysiol 2014;125:2150-206]. These updated recommendations take into account all rTMS publications, including data prior to 2014, as well as currently reviewed literature until the end of 2018. Level A evidence (definite efficacy) was reached for: high-frequency (HF) rTMS of the primary motor cortex (M1) contralateral to the painful side for neuropathic pain; HF-rTMS of the left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC) using a figure-of-8 or a H1-coil for depression; low-frequency (LF) rTMS of contralesional M1 for hand motor recovery in the post-acute stage of stroke. Level B evidence (probable efficacy) was reached for: HF-rTMS of the left M1 or DLPFC for improving quality of life or pain, respectively, in fibromyalgia; HF-rTMS of bilateral M1 regions or the left DLPFC for improving motor impairment or depression, respectively, in Parkinson's disease; HF-rTMS of ipsilesional M1 for promoting motor recovery at the post-acute stage of stroke; intermittent theta burst stimulation targeted to the leg motor cortex for lower limb spasticity in multiple sclerosis; HF-rTMS of the right DLPFC in posttraumatic stress disorder; LF-rTMS of the right inferior frontal gyrus in chronic post-stroke non-fluent aphasia; LF-rTMS of the right DLPFC in depression; and bihemispheric stimulation of the DLPFC combining right-sided LF-rTMS (or continuous theta burst stimulation) and left-sided HF-rTMS (or intermittent theta burst stimulation) in depression. Level A/B evidence is not reached concerning efficacy of rTMS in any other condition. The current recommendations are based on the differences reached in therapeutic efficacy of real vs. sham rTMS protocols, replicated in a sufficient number of independent studies. This does not mean that the benefit produced by rTMS inevitably reaches a level of clinical relevance.

• MeSH
• Mental Disorders therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine standards   MeSH
• Nervous System Diseases therapy   MeSH
• Practice Guidelines as Topic * MeSH
• Transcranial Magnetic Stimulation adverse effects   methods   standards   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Úvod: Klinickou praxi založenou na důkazech (EBCP) lze definovat jako kritickou a explicitní aplikaci nejnovějších vědeckých důkazů při péči o jednotlivé pacienty. EBCP se řídí celou řadou pravidel a metod, které si kladou za cíl zajistit, aby rozhodnutí týkající se výběru léčby, guidelines i terapeutické postupy vycházely z kvalitních studií, které přinášejí terapeutický efekt i benefit. Metody: Tento článek uvádí přehled pravidel a praktické aplikace EBCP s využitím příkladů z urologické literatury. Dále slouží jako jakýsi rádce pro v současné době dostupné internetové zdroje a jako guidelines pro urology. Výsledky: EBCP zahrnuje celý systém důkazů, charakteristiky pacientů a názory lékařů, které slouží jako rádce pro volbu postupu při léčbě jednotlivých pacientů. Nejdůležitější kroky procesu EBCP zahrnují formulaci zodpověditelných otázek a systémový průzkum literatury. Vzhledem k absenci guidelines specifických pro daná onemocnění vychází EBCP zejména z hodnocení primární literatury jednotlivými urology. U každé studie se hodnotí její validita, význam a použitelnost s ohledem na danou doménu (terapie/prevence, etiologie/příčina/poškození, diagnóza nebo prognóza) a design. Jednotlivé důkazy jsou následně zařazeny do systému na základě hodnocení klinického lékaře a preferencí a charakteristik jednotlivých pacientů. EBCP dále zahrnuje sebehodnocení jednotlivých lékařů. Závěr: Vědomosti, praxe a dokumentace EBCP mají pro každého urologa nesmírný význam. Urologové by si měli osvojit nezbytnou techniku kriticky hodnotit publikované údaje s cílem vybrat nejlepší důkazy, které mohou následně aplikovat při péči o pacienty.

• MeSH
• Biomedical Research MeSH
• Databases, Factual classification   trends   utilization   MeSH
• Internet trends   utilization   MeSH
• Evidence-Based Practice MeSH
• Humans MeSH
• Evidence-Based Medicine methods   organization & administration   trends   MeSH
• MEDLINE utilization   MeSH
• Online Systems trends   utilization   MeSH
• Delivery of Health Care methods   trends   utilization   MeSH
• Urology methods   standards   trends   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Directory MeSH
• Review MeSH
• Practice Guideline MeSH