Functional Independence Measure Dotaz Zobrazit nápovědu
Je prezentovaný prehľad merania funkčnej sebestačnosti. Cieľom testovacej škály je vybrať minimálny počet položiek pre širokú populáciu hendikepovaných. Testing má medzinárodnú akceptáciu. Vykonávajú ho lekári, fyzioterapeuti, crgoterapeuti, skúsené zdravotné sestry, logopédi, psychológovia. Vyhodnotenie ftinkčnej sebestačnosti sa sústreďuje na šesť oblastí činnosti: 1. starostlivosť o seba, 2. ovládanie sfmkterov, 3. mobilitu, 4. lokomóciu, 5. komunikáciu, 6. sociálnu adaptabilitu.
A ovei-view of functional independence measure is presented in this paper. The aim of testing scale is to select minimal amount of entries for wide handicapped population. This testing has internationul acceptation. It is carried out by physiotherapeutists, ergotherapeutists, skilled nurses, logopaedists. psychologists. The evaluation of functional independence is concentrated on: 1. Self-care 2. Sphincter control 3. Mobility 4. Locomotion 5. Communication 6. Social adaptability.
Pro objektivní posouzení kvality péče na lůžkovém rehabilitačním oddělení jsme po dobu pěti let používali licencovaný nástroj Funkční index soběstačnosti FIM (Functional Independence Measure). Tento nástroj nám umožnil sledovat pokrok funkčních schopností a soběstačnosti u pacientů v průběhu hospitalizace a stanovit stupeň potřebné dopomoci druhé osoby. Zároveň jsme pomocí FIM mohli objektivně posoudit, zda se bude pacient schopen sám o sebe postarat i v domácím prostředí, případně definovat použití různých kompenzačních pomůcek. Zavedení FIM jako indikátoru kvality přináší administrativní, organizační a personální změny. Nastavit a udržet kvalitu sbíraných dat vyžaduje kontroly protokolů a průběžné školení zdravotnického personálu, který vyšetření provádí.
To assess the quality of care unbiased, we have used a licensed tool Functional Independence Measure (FIM) in the hospital's rehabilitation department for five years. The FIM instrument is a basic indicator of patient disability. FIM is used to track the changes in the functional ability of a patient during an episode of hospital rehabilitation care. The FIM has enabled us to monitor the progress of functional capabilities and independence in patients during hospitalization and to determine the degree of necessary help of another person. At the same time we were able to assess whether the patient is able to take care of himself at home and which kind of assistive device he or she possibly needs. Practical implementation of the FIM as an indicator of the quality in our department required administrative, organizational and personnel changes. Setting and maintain the standards of quality of collecting data entails a permanent control of the patients protocols and ongoing training of a medical personnel who performed the testing.
V neurorehabilitaci je stále více kladen důraz na prokázání efektivity terapie a zlepšení funkčního stavu pacienta. Jednou z možností, jak změny funkčního stavu zachytit, je testování pomocí standardizovaných testů. Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu (FIM+FAM) je hodnocení vytvořené speciálně pro potřeby neurorehabilitace. Test zohledňuje mnoho oblastí, které mohou být při získaném poškození mozku zasaženy: fyzické, psychické, kognitivní a sociální funkce. Na hodnocení se podílí členové interprofesního týmu: ergoterapeut, klinický logoped, klinický psycholog, fyzioterapeut, lékař.
In neurorehabilitation, more and more emphasis is being placed on demonstrating the efficacy of treatment and improving thepatient's functional status. One of the options of detecting functional status changes is testing by means of standardized tests.Functional Independence Measure and Functional Assessment Measure (FIM+FAM) is an assessment tool specially developedfor neurorehabilitation needs. The test considers a lot of areas that can be affected in acquired brain injury including physical,mental, cognitive, and social functions. The assessment involves members of an interdisciplinary team: occupational therapist,clinical speech therapist, clinical psychologist, physiotherapist, and physician.
- MeSH
- činnosti denního života klasifikace MeSH
- kognitivní poruchy klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- neurorehabilitace * metody MeSH
- poruchy motorických dovedností klasifikace MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- stupnice dopadu nemoci na kvalitu života MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Sarkopenie je závažné onemocnění, které postihuje svalovou hmotu a také svalovou sílu a/nebo funkci svalů. Má mnoho rizikových faktorů, mezi něž se řadí také malnutrice. Důsledky této nemoci jsou závažné a mohou se taktéž projevit omezením soběstačnosti pacienta v činnostech každodenního života. Cíl: Cílem průřezové studie bylo zjistit, zda existuje vzájemný vztah mezi malnutricí, sarkopenií a soběstačností. Metodika: Malnutrice byla hodnocena pomocí škály Mini Nutritional Assessment (MNA), soběstačnost pomocí dotazníku Barthel Index (BI) a sarkopenie pomocí doporučených diagnostických metod, včetně Short Physical Performance Battery (SPPB). Výsledky: Soubor tvořilo 68 pacientů průměrného věku 76 let (min. 65, max. 93). Tento soubor tvořilo 24 mužů (35,3 %), z toho 5 mužů se zjištěnou sarkopenií, a 44 žen (64,7 %), z toho 16 žen se zjištěnou sarkopenií. U pacientů se sarkopenií byla nalezena významná korelace mezi věkem pacientů a jednotlivými testy MNA (r Sp = –0,2236), SPPB (r Sp = –0,2236) a BI (r Sp = –0,6324). Dále byl nalezen statisticky významný rozdíl u pacientů se sarkopenií mezi testem SPPB a MNA (p = 0,00005) a testem SPPB a BI (0,00006). Závěr: Sarkopenie má multifaktoriální původ, který souvisí nejen s věkem pacientů. V naší studii byla vyšší prevalence sarkopenie u žen a byla prokázána významná míra vzájemného ovlivnění malnutrice, sarkopenie a soběstačnosti. Stěžejní u této nemoci je včasná diagnostika a cílená intervence.
Introduction: Sarcopenia is a severe condition affecting muscle mass, strength, and/or muscle function. It is influenced by various risk factors, including malnutrition. The consequences of this condition are significant and can limit a patient's independence in daily activities. Objective: The aim of this cross-sectional study was to investigate the relationship between malnutrition, sarcopenia, and functional independence. Methods: Malnutrition was assessed using the Mini Nutritional Assessment (MNA) scale, functional independence was measured using the Barthel Index (BI) questionnaire, and sarcopenia was diagnosed using recommended methods, including the Short Physical Performance Battery (SPPB). Results: The study included 68 patients with an average age of 76 years (min. 65, max. 93). The sample consisted of 24 men (35.3%), including 5 men diagnosed with sarcopenia, and 44 women (64.7%), including 16 women diagnosed with sarcopenia. Among patients with sarcopenia, a significant correlation was found between patients' age and individual MNA (rSp = -0.2236), SPPB (rSp = -0.2236) and BI (rSp = -0.6324) test scores. Furthermore, a statistically significant difference was observed in patients with sarcopenia between the SPPB and MNA tests (p = 0.00005) and the SPPB and BI tests (p = 0.00006). Conclusion: Sarcopenia has a multifactorial origin, not solely related to patients' age. Our study showed a higher prevalence of sarcopenia in women and demonstrated a significant mutual influence between malnutrition, sarcopenia, and functional independence. Timely diagnosis and targeted intervention are crucial in managing this condition.
Robot-assisted training has been widely used in rehabilitation programs, but no significant clinical evidence about its use in productive working-age cardiac patients was demonstrated. Thus, we hypothesized that early applied robot-assisted physiotherapy might provide additional treatment benefits in the rehabilitation of post-myocardial infarction (MI) patients. A total of 92 (50 men, 42 women) hospitalized post-MI patients with the age of 60.9 ± 2.32 participated in the research. An early intensive physiotherapy program (7×/week, 2×/day) was applied for each patient with an average time of 45 min per session. Patients were consecutively assigned to Experimental group (EG) and Control group (CG). Then, 20 min of robot-assisted training by Motomed letto 2 or Thera-Trainer tigo was included in all EG physiotherapy sessions. The Functional Independence Measures (FIM) score at the admission and after 14 days of rehabilitation was used for an assessment. When analyzing time * group effect by repeated-measures ANOVA, we reported that EG showed a higher effect in ADL (p = 0.00), and Motor indicators (p = 0.00). There was no statistically significant effect reported in the Social indicator (p = 0.35). Early rehabilitation programs for post-MI patients might be enhanced by robotic tools, such as THERA-Trainer tigo, and Motomed letto 2. The improvement was particularly noticeable in mobility and ADLs.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem studie bylo zhodnocení vlivu komplexní rehabilitace na soběstačnost v běžných denních činnostech u pacientů po cévní mozkové příhodě. Soubor nemocných tvořilo 82 pacientů, které jsme dle věku rozdělili na 4 podskupiny: 1. podskupinu pacientů do 60 let věku, 2. podskupinu pacientů od 60 do 69 let věku, 3. podskupinu pacientů od 70 do 79 let věku, 4. podskupinu s pacienty staršími 80 let. Pro hodnocení soběstačnosti pacientů jsme použili test funkční míry nezávislosti (Functional Independence Measure – FIM test). Testování proběhlo vždy na začátku a na konci hospitalizace. Výsledky hodnocení pacientů ukázaly zlepšení ve většině položek FIM testu u všech věkových skupin pacientů, a tím potvrdily nutnost následné komplexní rehabilitace u těchto pacientů, bez ohledu na věk.
The aim of this study was to evaluate the effect of comprehensive rehabilitation on self- reliance in daily living activities in patients after stroke. Patients consisted of 82 patients, we divided by age into 4 subgroups: 1 subgroup of patients in the age of 60, 2 subset of patients from 60–69 years of age, 3 subset patients from 70 to 79 years of age and 4 subgroup of patients over 80 years. For the classification of self-sustainability we used the FIM test. Testing took place at the beginning and end of hospitalization. The results of the evaluation of patients showed improvement in most items of FIM test in patients of all ages, and it confirmed the need for subsequent comprehensive rehabilitation of these patients, regardless of age.
- Klíčová slova
- činnosti běžného denního života, komplexní rehabilitace,
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- činnosti denního života klasifikace psychologie MeSH
- ergoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- rehabilitace pracovní metody statistika a číselné údaje MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
Pro objektivní posouzení kvality péče na lůžkovém rehabilitačním oddělení jsme po dobu pěti let používali licencovaný nástroj Funkční index soběstačnosti FIM (Functional Independence Measure). Tento nástroj nám umožnil sledovat pokrok funkčních schopností a soběstačnosti u pacientů v průběhu hospitalizace a stanovit stupeň potřebné dopomoci druhé osoby. Zároveň jsme pomocí FIM mohli objektivně posoudit, zda se bude pacient schopen sám o sebe postarat i v domácím prostředí, případně definovat použití různých kompenzačních pomůcek. Zavedení FIM jako indikátoru kvality přináší administrativní, organizační a personální změny. Nastavit a udržet kvalitu sbíraných dat vyžaduje kontroly protokolů a průběžné školení zdravotnického personálu, který vyšetření provádí.
To assess the quality of care unbiased, we have used a licensed tool Functional Independence Measure (FIM) in the hospital's rehabilitation department for five years. The FIM instrument is a basic indicator of patient disability. FIM is used to track the changes in the functional ability of a patient during an episode of hospital rehabilitation care. The FIM has enabled us to monitor the progress of functional capabilities and independence in patients during hospitalization and to determine the degree of necessary help of another person. At the same time we were able to assess whether the patient is able to take care of himself at home and which kind of assistive device he or she possibly needs. Practical implementation of the FIM as an indicator of the quality in our department required administrative, organizational and personnel changes. Setting and maintain the standards of quality of collecting data entails a permanent control of the patients protocols and ongoing training of a medical personnel who performed the testing.
