Holterovské funkce moderních dvoudutinových kardiostimulátorů vyšší třídy obsažené v polovodičové paměti RAM informují o dlouhodobém chování srdečního rytmu, zlepšují a zpřesňují diagnostiku arytmií, sledují funkci stimulační soustavy a umožňují odhalit i některé její poruchy. Od konvenčního 24hodinového Holterova monitorování EKG se liší tím, že podávají informace v podobě tabulek, grafů, histogramů a symbolů, že dovolují monitorovat až po dobu několika let a že jsou oproštěny od artefaktů. U skupiny 20 nemocných s kardiosttmulátorem řady Paragon, Trilogy nebo Chorus nás čítače srdečních stahů, čítače srdeční frekvence a časové čítače srdečních stahů a frekvence telemetricky získanými údaji informovaly o chronotropní schopnosti sinusového uzlu, o výskytu tachyarytmií, výskytu intermitentní síňokomorové blokády a o poruše sinové detekce. Nebyly však schopny odlišit jednotlivé typy tachyarytmií ani stimulačně účinné impulzy od neúčinných. Diagnostické funkce zásadním způsobem zlepšily a urychlily programování a kontroly nemocných se stimulátorem.

Hotter counters incorporated into modern dual chamber cardiac pacemakers substantially enhance their diagnostic capabilities: based on the transistor RAM, they refine the arrhythmias diagnostics, inform a physician of cardiac rhythm behaviour in long-term run. assess the implanted pacing system and make possible to reveal some of its malfunctions. System performance counters, sensor-indicated rate counters as well as time-based system performance counters express their information by means of telemetry as tables, graphs. listograms and symbols. Unlike the ambulatory Hotter ECG, they are void of baseline noise and artifacts and are able to collect data for several-year time period. In our group of 20 pacemaker bearers the information retrieval provided us with data on sinus node chronowpy and on the incidence of tachyarrhythmias, highdegree AV block and atrial undersensing. On the conrary, the counters were able to discern neither the particular type of tachyarrhythmia nor to differentiate between the effective and ineffective pacing pulses. The diagnostic capabilities markedly refined and shortened the programming procedure and the follow-up making them more efficient.

• MeSH
• biomedicínské inženýrství MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie ambulantní statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

INTRODUCTION: We conducted this study to show the safety and efficacy of a new implantable cardiac monitor (ICM), the BioMonitor 2 (Biotronik SE & Co. KG; Berlin, Germany), and to describe the arrhythmia detection performance. METHODS: The BioMonitor 2 has an extended sensing vector and is implanted close to the heart. It can transmit up to six subcutaneous electrocardiogram strips by Home Monitoring each day. We enrolled 92 patients with a standard device indication for an ICM in a single-arm, multicenter prospective trial. Patients were followed for 3 months, and 48-h Holter recordings were used to evaluate the arrhythmia detection performance. RESULTS: One patient withdrew consent and in one patient, the implantation failed. Two study device-related serious adverse events were reported, satisfying the primary safety hypothesis. Implantations took 7.4 ± 4.4 min from skin cut to suture. At 1 week, the R-wave amplitude was 0.75 ± 0.53 mV. In the 82 patients with completed Holter recordings, all patients with arrhythmias were correctly identified. False positive detections of arrhythmia were mostly irregular rhythms wrongly detected as atrial fibrillation (episode-based positive predictive value 72.5%). Daily Home Monitoring transmission was 94.9% successful. CONCLUSION: Safety and efficacy of the new device has been demonstrated. The detected R-wave amplitudes are large, leading to a low level of inappropriate detections due to over- or undersensing.

• MeSH
• design vybavení MeSH
• elektrokardiografie ambulantní přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH
• multicentrická studie MeSH

Syndrom dlouhého QTc (Long QT syndrome - LQTS) je souhrnný název pro epizody maligních arytmií vedoucích k synkopě až náhlé smrti, které jsou vázány na prodloužený QT interval. Tento patologický ukazatel je důsledkem několika typů poruch draslíkových a sodíkových kanálů, jejichž podkladem jsou genetické odchylky různých genů. Náš článek si nedává za cíl podat vyčerpávající popis tohoto syndromu či historická data vztahující se k tomuto poměrně vzácnému onemocnění, popisujeme zde kazuistiku jednoho případu, kdy byla arytmie vznikající na podkladě LQTS zachycena implantabilním monitorovacím systémem Reveal, ačkoli předchozí podrobná vyšetření nevedla k určení správné diagnózy. V poslední době stoupá spotřeba farmak, která mohou mít vliv na délku QT intervalu či na koncentraci důležitých iontů. Je možné, že vznik maligních arytmií související s LQRS bude častější a širší spektrum diagnostických metod najde v budoucnosti větší uplatnění.

The long QTsyndrome (LQTS) is an umbrella title for episodes of malignant arrhythmia leading to a syncope and even to sudden death, which are tied with a prolonged QT interval. This pathological indicator is the outcome of several types of disorders of the potassium and sodium channels the basis of which are genetic deviations in various genes. It is not the objective of the present article to give an exhaustive description of this syndrome or of historical data related to this relatively rate diseases, described being a case history of a female patient in whom the arrhythmia arising on the basis of LQTS, has been detected with the aid of the implantable monitoring system Reveal, although preceding detailed investigations did not lead to a correct diagnosis. Of late there are being increasingly applied drugs that may have an effect on the length of the QT interval or on the levels of important ions. It is possible that malignant arrhythmias connected with LQTS shall appear more often and a wider range of diagnostic methods shall in future come into their own.

• MeSH
• elektrokardiografie využití   MeSH
• komorová tachykardie diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   komplikace   MeSH
• syndrom dlouhého QT genetika   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Systém PiCCO umožňuje invazivní měření hemodynamiky centrálním žilním katétrem a termodilučním arteriálním katétrem, umístěnými ve velkém oběhu, tj. bez nutnosti zavedení katétru do arteria pulmonalis (PAC). Hodnoty srdečního výdeje (CO) získané intermitentně transpulmonální termodilucí i kontinuální analýzou tepové křivky jsou srovnatelné s CO získaným pomocí PAC. PiCCO měří objemové parametry preloadu, které odhadují plnění srdce spolehlivěji než plnící tlaky (central venous pressure, CVP a pulmonary artery occlusion pressure, PAOP). Preload je u nemocných na řízené ventilaci odhadován i pomocí dynamických parametrů analýzou arteriální křivky (stroke volume variation, SVV a pulse pressure variation, PPV). PiCCO kvantifikuje velikost plicního edému (extravascular lung water, EVLW). Ve většině klinických situacích je PiCCO dostatečným nástrojem k měření hemodynamiky u kriticky nemocných.

System PiCCO the enables haemodynamic measurement by means of a normal central line and special thermodilution artery catheter introduced into the large systemic artery – i.e. it avoids pulmonary artery cannulation (PAC). Cardiac output (CO) measured with intermittent transpulmonary thermodilution and continuous pulse curve analysis correlates closely with thePACthermodilution.Volumometric parameters of cardiac preloadmeasured withPiCCOare more accurate in cardiac preload assessment than cardiac filling pressures (central venous pressure,CVP and pulmonary artery occlusion pressure, PAOP). In patients on controlled ventilation,dynamic preload parameters measured with the PiCCO (stroke volume variation, SVV and pulse pressure variation,PPV) are also excellent predictors of haemodynamic volume status. Further on, the PiCCO quantifies lung edema (extravascular lung water, EVLW). In most clinical situations, the PiCCO is a very useful and sufficient tool for haemodynamic measurement in critically ill.

• MeSH
• hemodynamika MeSH
• lidé MeSH
• minutový srdeční výdej MeSH
• monitorování fyziologických funkcí přístrojové vybavení   MeSH
• respirační funkční testy přístrojové vybavení   MeSH
• termodiluce MeSH
• zaváděcí katétry MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Perforace srdce stimulační nebo defibrilační elektrodou představuje relativně vzácnou, ale potencionálně závažnou komplikaci, jejíž klinický obraz může být velmi variabilní – od asymptomatických případů až po srdeční tamponádu. Mezi nejčastější rizikové faktory perforace patří současné použití dočasné intravenózní kardiostimulace, užívání kortikosteroidů, vyšší věk, ženské pohlaví a nízká tělesná hmotnost. Vyšší riziko perforace s sebou nesou elektrody síňové, defibrilační a elektrody s aktivní fixací; u pravokomorových elektrod zvyšuje riziko perforace i apikální pozice elektrody. K rutinním diagnostickým metodám patří interogace přístoje, rentgenový snímek hrudníku, ultrazvukové vyšetření či výpočetní tomografie. Perforaci srdce elektrodou v pravé srdeční komoře je možné verifikovat i pravostrannou ventrikulografií. Zásadní terapeutickou metodou je v současné době transvenózní extrakce trakcí – ta vyžaduje kontinuální echokardiografickou kontrolu a zázemí kardiochirurgického pracoviště, v případě hemodynamické nestability pacienta nebo nutnosti revize perforačního kanálu je indikována chirurgická extrakce. Při rozvoji srdeční tamponády je život zachraňujícím výkonem akutní perikardiocentéza. Naproti tomu zcela ojediněle u asymptomatických případů lze při perforaci elektrodou zvolit i konzervativní postup.

PM and ICD lead perforations Cardiac perforation associated with a pacemaker or an implantable cardioverter-defibrillator lead is recognised as a relatively rare complication varying in clinical course significantly – from asymptomatic cases up to cardiac tamponade. Potential risk factors for lead perforation include previous temporary lead placement, use of corticosteroids, older age, female gender, and low body mass index. Higher risk of lead perforation is also documented in atrial, defibrillation and active fixation leads; furthermore, right ventricular leads perforations are more likely to occur when implanted in the apical position. The routine diagnostic methods for revealing lead perforations are device interrogation, chest X-ray, echocardiography, and computer tomography. In addition, right ventriculography can be used for the right ventricular lead perforation disclosure. The principal method in lead perforation management nowadays is transvenous lead extraction using simple traction requiring continuous monitoring by oesophagal echocardiography and surgical background. Surgical extraction is suggested in hemodynamically unstable patients and also when revision of a perforated channel is necessary. On the contrary, in asymptomatic patients a conservative approach can also be considered.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní * škodlivé účinky   MeSH
• kardiostimulátor * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• poranění srdce * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Implantabilní monitorovací jednotka (ILR) kontinuálně monitoruje EKG po dobu několika měsíců s možností telemetrické aktivace po proběhlé synkopě a registrací záznamu během symptomů. Cílem práce je zhodnotit přínos ILR k diagnóze původu synkopy v souboru 48 pacientů s rekurentní synkopou neobjasněnou konvenčními testy. Na základě dokumentovaného rytmu při recidivě synkopy u 34 pacientů (71 % souboru) po implantaci ILR byla synkopa arytmického původu u 13 pacientů (38 %), nearytmická v 21 případech (62 %). Užití ILR představuje efektivní metodu v diagnóze synkop neobjasněných konvenčními testy.

Conventional tests have known limitations in the diagnosis of syncope. Implantable loop recorder (ILR) is capable to monitor continously ECG over a period of several months with an option to record signals during a period of symptoms after post hoc telemetric activation. The aim of the study was to evaluate the significance of ILR in patients (pts) with recurrent syncope of unknown origin. ILR was implanted in 48 pts (29 female), mean age 51±17 years, (range 16-78 years) with unexplained syncope. A total of 21 pts (44%) had structural heart disease; none of them had significant left ventricular dysfunction. Of this study population 47 pts (98%) had previous negative 24-hour ECG monitoring (Holter), 38 pts (79%) had undergone previous negative head-up tilt test and 31 pts (65%) electrophysiological study with negative result. The mean follow-up was 6,4±4,2 months, (range 1-14 months). Syncope occurred in 34 pts (71%) during mean time 3,1±2,3 months, (range 1-10 months) after implantation. Significant arrhythmia was detected in 13 pts (38%): bradycardia in 5 pts, tachycardia in 8 pts. In 21 pts the recording did not explain syncope: 19 pts were in sinus rhythm, 2 pts had atrial fibrillation and syncope was classified as nonarrhythmic (62%). No complications were associated with the procedure. ILR is a useful diagnostic tool in syncopal patients with infrequent symptoms and negative results of previous conventional tests.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie ambulantní metody   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• srdeční arytmie patologie   MeSH
• synkopa terapie   MeSH
• technologie lékařská MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Recently, the implantable cardioverter-defibrillator (ICD) has been promoted for prevention of sudden death in hypertrophic cardiomyopathy (HCM). However, the effectiveness and appropriate selection of patients for this therapy is incompletely resolved. OBJECTIVE: To study the relationship between clinical risk profile and incidence and efficacy of ICD intervention in HCM. DESIGN, SETTING, AND PATIENTS: Multicenter registry study of ICDs implanted between 1986 and 2003 in 506 unrelated patients with HCM. Patients were judged to be at high risk for sudden death; had received ICDs; underwent evaluation at 42 referral and nonreferral institutions in the United States, Europe, and Australia; and had a mean follow-up of 3.7 (SD, 2.8) years. Measured risk factors for sudden death included family history of sudden death, massive left ventricular hypertrophy, nonsustained ventricular tachycardia on Holter monitoring, and unexplained prior syncope. MAIN OUTCOME MEASURE: Appropriate ICD intervention terminating ventricular tachycardia or fibrillation. RESULTS: The 506 patients were predominately young (mean age, 42 [SD, 17] years) at implantation, and most (439 [87%]) had no or only mildly limiting symptoms. ICD interventions appropriately terminated ventricular tachycardia/fibrillation in 103 patients (20%). Intervention rates were 10.6% per year for secondary prevention after cardiac arrest (5-year cumulative probability, 39% [SD, 5%]), and 3.6% per year for primary prevention (5-year probability, 17% [SD, 2%]). Time to first appropriate discharge was up to 10 years, with a 27% (SD, 7%) probability 5 years or more after implantation. For primary prevention, 18 of the 51 patients with appropriate ICD interventions (35%) had undergone implantation for only a single risk factor; likelihood of appropriate discharge was similar in patients with 1, 2, or 3 or more risk markers (3.83, 2.65, and 4.82 per 100 person-years, respectively; P = .77). The single sudden death due to an arrhythmia (in the absence of advanced heart failure) resulted from ICD malfunction. ICD complications included inappropriate shocks in 136 patients (27%). CONCLUSIONS: In a high-risk HCM cohort, ICD interventions for life-threatening ventricular tachyarrhythmias were frequent and highly effective in restoring normal rhythm. An important proportion of ICD discharges occurred in primary prevention patients who had undergone implantation for a single risk factor. Therefore, a single marker of high risk for sudden death may be sufficient to justify consideration for prophylactic defibrillator implantation in selected patients with HCM.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• dospělí MeSH
• fibrilace komor komplikace   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypertrofická kardiomyopatie komplikace   terapie   MeSH
• komorová tachykardie komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• registrace MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

INTRODUCTION: Remote monitoring including transmission of electrocardiogram (ECG) strips has been implemented in implantable cardiac monitors (ICM). We appraise whether the physician can rely on remote monitoring to be informed of all possibly significant arrhythmias. METHODS: We analyzed remote monitoring transmissions of patients in the ongoing BIO|GUARD-MI study, in which Biotronik devices are used. Once per day, the devices automatically transmit messages with up to six ECG snapshots to the Home Monitoring Service Center. If more than one type of arrhythmia is recorded during a day, at least one ECG of each arrhythmia type is transmitted. RESULTS: 212 study patients were registered at the service center. The mean age of the patients was 70 ± 8 years, and 74% were male. Patients were followed for an average of 13 months. The median time from device implantation until the first message receipt in the service center was 2 days. The median patient-individual transmission success was 98.0% (IQR 93.6-99.8) and remained stable in the second and third year. The most frequent arrhythmias were atrial fibrillation, bradycardia and high ventricular rate. 17.3% of the messages with ECG snapshots contained more than one arrhythmia type. DISCUSSION: Our analysis confirms that the physician can rely on Home Monitoring to be informed of all possibly significant arrhythmias during long-term follow-up. We have found hints that the transmission of only one episode per day may lead to the loss of clinically relevant information if patients with ICMs are followed by remote monitoring only.

• MeSH
• bradykardie MeSH
• defibrilátory implantabilní * MeSH
• elektrokardiografie ambulantní MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fibrilace síní * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Současné nové typy kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů, spolu s novými funkcemi jako multiprogramovatelnost, komunikativnost a schopnost ukládat data dávají lékaři do rukou účinný nástroj na optimalizaci péče o pacienta. Nové implementované funkce a algoritmy umožňují nové terapeutické přístupy. S rozvojem mikroelektroniky se otevírá nové pole pro telemedicínu. Ve světě existuje několik systémů dálkového monitorování implantabilních přístrojů. V České republice je zatím dostupný pouze systém Biotronik Home Monitoring. Data z přístroje jsou odesílána cestou GSM sítě do servisního střediska a umístěna do webovské databáze přístupné lékaři. Rozvoj možností dálkové monitorace implantabilních přístrojů je limitován technickými, ekonomickými, právními a etickými aspekty.

Contemporary pacemakers and implantable cardioverter-defibrillators, due to their new functions such as multiprogrammability and data saving ability, helps physicians to optimize health care of patients with implantable devices. New implemented functions and algorithms enable new therapeutic approaches. Microelectronics development opens new dimensions for telemedicine. There are several systems of remote monitoring of implantable devices in the world. Only Biotronik Home Monitoring is available for patients in the Czech Republic. Data from the device is transferred via GSM to service centre and web-base database is accessible for physicians. Development of implantable device monitoring is limited by technical, economical, law and ethic aspects.

• Klíčová slova
• Home Monitoring, Latitude, CareLink, Housecall Plus, Merlin.net,
• MeSH
• ambulantní monitorování metody   trendy   MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   terapie   MeSH
• telemetrie metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní trendy   využití   MeSH
• kardiostimulátor trendy   využití   MeSH
• komunikační média trendy   využití   MeSH
• komunikační systémy urgentních lékařských služeb trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• počítačové zpracování signálu přístrojové vybavení   MeSH
• telekomunikace přístrojové vybavení   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH