Ateroskleróza je hlavnou prí činou kardiovaskulá rnych ochorení a významne prispieva k celosvetovej úmrtnosti. Stá le rastúci počet dôkazov naznačuje, že črevný mikrobióm môže zohrá vať kľúčovú úlohu v patogenéze tohto ochorenia. Črevný mikrobióm pozostá va z biliónov mikroorganizmov, ktoré nielen podporujú trá venie a metabolizmus, ale tiež ovplyvňujú imunitnú odpoveď hostiteľa. Zmeny v zložení črevného mikrobiómu boli spojené s rôznymi chronickými ochoreniami, vrá tane obezity, cukrovky a aterosklerózy. Tento člá nok poskytuje stručný prehľad zloženia črevného mikrobiómu u pacientov s koroná rnou chorobu srdca a sumarizuje možné zá kladné mechanizmy vplyvu na rozvoj aterosklerózy. Zloženie črevného mikrobiómu u pacientov s aterosklerózou sa líš i od zdravých jedincov. Identifiká cia a pochopenie týchto rozdielov poskytuje nové možnosti pre diagnostiku a liečbu aterosklerózy.

Atherosclerosis is a major cause of cardiovascular diseases and significantly contributes to global mortality. An increasing body of evidence suggests that the gut microbiome may play a key role in the pathogenesis of this disease. The gut microbiome consists of trillions of microorganisms that not only support digestion and metabolism but also influence the host's immune response. Alterations in the composition of the gut microbiome have been associated with various chronic diseases, including obesity, diabetes, and atherosclerosis. This article provides a brief overview of the gut microbiome composition in patients with coronary artery disease and summarizes the potential underlying mechanisms influencing the development of atherosclerosis. The composition of the gut microbiome in patients with atherosclerosis differs from that in healthy individuals. Identifying and understanding these differences offers new opportunities for the diagnosis and treatment of atherosclerosis.

• MeSH
• arterioskleróza * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Mikroorganismy osídlující všechny povrchy sliznic a kůže tvoří s hostitelem komplexní ekosystém a nazýváme je mikrobiotou. Pro souhrnný genom mikrobioty se používá termín mikrobiom. Mikrobiota je důležitou součástí mechanizmů ovlivňujících řadu fyziologických i patologických pochodů, zejména imunitního systému hostitele. Na vznik a průběh autoimunitních onemocnění nejen v trávicím traktu, ale i ve vzdálených orgánech, včetně oka, mají významný vliv především mikroby osidlující střevo (střevní mikrobiota). Podíl mikrobioty a jejích změn (dysbiózy) na etiopatogenezi uveitid je zkoumán zatím především na experimentálních modelech. Snížení závažnosti neinfekčního nitroočního zánětu u bezmikrobních myší nebo u konvenčních myší léčených širokospektrými antibiotiky bylo pozorováno jak u indukovaného modelu experimentální autoimunitní uveitidy (EAU), tak u R161H myšího modelu spontánní uveitidy. Studie potvrdily, že aktivace autoreaktivních T lymfocytů se odehrává ve střevní stěně bez přítomnosti sítnicového antigenu. Řada experimentů se věnuje vlivu podávání probiotik na složení střevní mikrobioty a na průběh autoimunitní uveitidy. Naše pracovní skupina recentně prokázala signifikantní preventivní vliv podávání probiotika Escherichia coli Nissle 1917 na intenzitu zánětu u indukovaného modelu EAU. Dosud bylo publikováno jen několik studií zkoumajících střevní dysbiózu u pacientů s uveitidou (např. u Behçetovy nemoci či u Vogtova-Koyanagiho-Haradova syndromu). Předpokládá se, že výsledky preklinických studií najdou využití i v klinické praxi, a to převážně v linii profylaxe a terapie. Mohly by tak být uplatněny změny životního stylu, stravování, a především léčebné použití probiotik, případně přenos fekální mikrobioty

Microorganisms inhabiting all surfaces of mucous membranes and skin and forming a complex ecosystem with the host is called microbiota. The term microbiome is used for the aggregate genome of microbiota. The microbiota plays important role in the mechanisms of number of physiological and pathological processes, especially of the host's immune system. The origin and course of autoimmune diseases not only of the digestive tract, but also of the distant organs, including the eye, are significantly influenced by intestinal microbiota. The role of microbiota and its changes (dysbiosis) in the etiopathogenesis of uveitis has so far been studied mainly in experimental models. Reduction of severity of non-infectious intraocular inflammation in germ-free mice or in conventional mice treated with broad-spectrum antibiotics was observed in both the induced experimental autoimmune uveitis model (EAU) and the spontaneous R161H model. Studies have confirmed that autoreactive T cell activation occurs in the intestinal wall in the absence of retinal antigen. Recent experiments focused on the effect of probiotic administration on the composition of intestinal microbiota and on the course of autoimmune uveitis. Our study group demonstrated significant prophylactic effect of the administration of the probiotic Escherichia coli Nissle 1917 on the intensity of inflammation in EAU. To date, only a few studies have been published investigating intestinal dysbiosis in patients with uveitis (e.g., in Behcet's disease or Vogt-Koyanagi-Harada syndrome). The results of preclinical studies will be presumably used in clinical practice, mainly in the sense of prophylaxis and therapy, such as change in the lifestyle, diet and especially the therapeutic use of probiotics or the transfer of faecal microbiota.

• MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• probiotika * terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• uveitida * etiologie   imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• gastrointestinální nemoci mikrobiologie   MeSH
• mikrobiota MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• střevní sliznice MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie

Současné poznatky naznačují, že mikrobiom ovlivňuje svého hostitele mnohem víc, než se dosud předpokládalo. Děje se tak přímo, prostřednictvím biologicky aktivních látek produkovaných mikroorganismy a nepřímo modulací imunitního systému hostitele. Klíčovým způsobem se tak mikrobiom podílí na udržování homeostázy. Za určitých okolností dochází k nerovnováze tohoto ekosystému, což může vést k manifestaci celé řady onemocnění včetně některých kožních jako například: atopická dermatitida, psoriáza, akné a další. Probiotika pak otevírají novou cestu v terapii těchto stavů.

Current knowledge suggests that the microbiome affects its host much more than it was previously thought. It does so directly, through biologically active substances produced by the microorganisms and indirectly, by modulating the host's immune system. Thus, the microbiome plays a key role in maintaining homeostasis. Under certain circumstances, an imbalance in this ecosystem can lead to the manifestation of a number of diseases, including some skin diseases, such as atopic dermatitis, psoriasis, acne and others. Probiotics then open a new path in the treatment of these conditions.

• MeSH
• kožní nemoci * MeSH
• kůže MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• depresivní poruchy patofyziologie   MeSH
• gnotobiologické modely MeSH
• lidé MeSH
• myši MeSH
• střevní mikroflóra * fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH

Chronická rinosinusitida (CRS) je komplexní heterogenní zánětlivé onemocnění dutiny nosní a vedlejších dutin nosních, které velmi často vede ke snížení kvality života s následným socioekonomickým zatížením zdravotnictví. Klinicky se rozděluje na chronickou rinosinusitidu s polypy (CRSwNP) a chronickou rinosinusitidu bez polypů (CRSsNP). V současné době se výzkum zaměřuje na složení mikroflóry v jednotlivých částech lidského těla, které již pomohlo objasnit roli mikrobiomu u zánětlivých respiračních onemocnění, jako je asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). V této návaznosti se výzkumy zaměřují i na roli nosního mikrobiomu v možné iniciaci a potenciaci CRS. Zdravé nosní mikrobiologické prostředí je z velké části tvořeno bakteriemi, plísněmi a viry. Bližší poznání interakcí mezi mikroby a jednotlivými složkami imunitního systému mohou pomoci ozřejmit patofyziologické mechanizmy probíhající během CRS. V tomto přehledovém článku se zaměříme na současné poznatky o změnách a možné roli komplexního mikrobiomu horních cest dýchacích u CRS v porovnání se zdravým nosním prostředím.

Chronic rhinosinusitis (CRS) is a complex heterogeneous inflammatory disease of the nasal cavity and paranasal sinuses, which very often leads to a decrease in the quality of life with subsequent socioeconomic burden on health services and medical care. CRS is clinically divided into chronic rhinosinusitis with polyps (CRSwNP) and chronic rhinosinusitis without polyps (CRSsNP). Currently, research focuses on the composition of microflora in individual parts of the human body, which has already helped clarify the role of the microbiome in inflammatory respiratory diseases such as bronchial asthma and chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Furthemore, research also focuses on the role of the nasal microbiome in possible initiation and potentiation of CRS. A healthy nasal microbiological environment is composed of bacteria, fungi, and viruses. A closer understanding of interactions between microbes and individual components of the immune system may help clarify the pathophysiological mechanisms involved during CRS. In this review article, we will focus on the current knowledge of composition changes and the possible role of the complex microbiome of the upper respiratory tract in CRS compared to a healthy nasal environment.

• MeSH
• chronická nemoc klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * imunologie   MeSH
• nosní dutina mikrobiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• nosní polypy diagnóza   imunologie   klasifikace   MeSH
• rinosinusitida * diagnóza   etiologie   mikrobiologie   patofyziologie   MeSH
• slizniční imunita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• deprese etiologie   MeSH
• kauzalita MeSH
• lidé MeSH
• nervový systém - fyziologické jevy MeSH
• poruchy autistického spektra etiologie   MeSH
• schizofrenie etiologie   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• úzkostné poruchy etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Fyziologicky tvoří kožní bariéra, kožní mikrobiom, složky nespecifické a specifické imunity funkční celek. Léčebné a preventivní ovlivnění atopického ekzému cestou obnovení správného kožního mikrobiomu je potenciální cestou k doplnění stávajících léčebných možností. Má ale svá úskalí, neboť kožní mikrobiom je individuálně specifický a v čase proměnlivý. V praxi jsou tomuto záměru zatím nejblíže postbiotika ve speciálních emolienciích.

Skin barrier, skin microbiome, components of non-specific and specific skin immunity build physiologically a functional complex. Therapeutic and preventive management of atopic eczema by restoring proper skin microbiome is a potential way for adjunction to existing therapeutic options. However, it has its pitfalls as the skin microbiome is individually specific and variable over time. In practice, postbiotics in special emollients are the closest to this aim, so far.

• MeSH
• alergie imunologie   MeSH
• atopická dermatitida * etiologie   farmakoterapie   imunologie   patofyziologie   MeSH
• emoliencia terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The composition of microbiota and the gut-brain axis is increasingly considered a factor in the development of various pathological conditions. The etiology of multiple sclerosis (MS), a chronic autoimmune disease affecting the CNS, is complex and interactions within the gut-brain axis may be relevant in the development and the course of MS. In this article, we focus on the relationship between gut microbiota and the pathophysiology of MS. We review the contribution of germ-free mouse studies to our understanding of MS pathology and its implications for treatment strategies to modulate the microbiome in MS. This summary highlights the need for a better understanding of the role of the microbiota in patients' responses to disease-modifying drugs in MS and disease activity overall.

• MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• myši MeSH
• osa mozek-střevo MeSH
• roztroušená skleróza * MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Kolorektální karcinom je velice heterogenní onemocnění z klinického, histopatologického i molekulárního hlediska. Detailní charakterizace této heterogenity a její vliv na patologii tohoto onemocnění je nezbytným krokem k lepší stratifikaci pacientů a vývoji nových léčebných postupů. V posledních dvou desetiletích se pozornost vědců zaměřovala na studium molekulárních nádorových procesů pro prediktivní, diagnostické a prognostické účely. Avšak i přes veškeré úsilí jsou existující molekulární prediktivní a prognostické testy aplikovatelné pouze pro menší specifické skupiny pacientů a spíše pomáhají při rozhodování o nasazení specializované cílené biologické léčby, než by předpovídaly její úspěšnost. Samotné molekulární profilování není schopné zachytit řadu dalších faktorů významně ovlivňujících růst a agresivitu nádoru. Mezi tyto aspekty patří i mikroprostředí nádoru, jehož nejméně prostudovanou částí je střevní mikrobiom - specifické společenství všech komenzálních, symbiotických a patogenních mikroorganizmů. Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli u řady onemocnění, jako je např. Crohnova choroba, diabetes II. typu a obezita a podle nejnovějších studií může dlouhodobá dysbióza střevní mikroflóry ovlivňovat i vznik a další vývoj kolorektálního karcinomu, jeho agresivitu nebo úspěšnost léčby. Závěr: Tato přehledová studie sumarizuje dosavadní poznatky studia střevního mikrobiomu u kolorektálního karcinomu, vč. různých mechanizmů, jakými střevní mikrobiom ovlivňuje poškození stěny střeva a tím se může podílet na vzniku a progresi kolorektálního karcinomu.

Background: The clinical, histopathological, and molecular characteristics of colorectal cancer vary considerably. Factors associated with the heterogeneity of this disease and with understanding the effects of heterogeneity on disease progression and response to therapy are critical for the better stratification of patients and the development of new therapeutic methods. Although studies have focused mainly on tumor molecular profiling, current molecular predictive and prognostic factors are relevant to specific groups of colorectal cancer patients and are mostly used to predict the applicability of targeted biological agents rather than to predict their benefits. Molecular profiling fails to capture aspects important for tumor growth and aggressiveness, including the tumor microenvironment. The gut microbiome, consisting of specific communities of all commensal, symbiotic, and pathogenic microorganisms, has been shown to have a significant impact on the development of many diseases, including Crohn’s disease, type II diabetes, and obesity. Recent studies have indicated that long-term dysbiosis of the intestinal microflora can influence the development and progression of colorectal cancer, as well as tumor aggressiveness and response to treatment. Conclusion: This review article summarizes current knowledge of the gut microbiome in colorectal cancer, including the various mechanisms by which the gut microbiome affects the intestinal wall, thereby contributing to the development and progression of colorectal cancer.

• Klíčová slova
• heterogenita,
• MeSH
• dysbióza MeSH
• kolorektální nádory * etiologie   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH