Q106983516
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a porovnat teoretické znalosti a praktické dovednosti vztahující se k dodržování pravidel hygieny rukou mezi perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Mezi hlavní kontrolované oblasti šetření patřilo dodržování bezpečných zásad hygieny rukou včetně předepsané úpravy rukou u perioperačních sester. Metody: K průzkumnému šetření byla využita metoda dotazníkového šetření a zúčastněného skrytého pozorování, které vycházely z platného Metodického návodu - hygiena rukou při poskytování zdravotní péče, uveřejněného ve Věstníku MZ ČR 2012, částce 5. Sběr dat probíhal v rozmezí měsíců září 2018 až leden 2019. Celkem bylo provedeno 60 pozorování a rozdáno 60 dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že hygiena rukou je ve zdravotnických zařízeních provázena řadou chyb, přestože z dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry jsou o ní velmi dobře informovány. Průzkum na operačních sálech zjistil pochybení v provádění hygienické dezinfekce rukou, úpravě rukou i chirurgické dezinfekci rukou. Pozorované sestry nedodržovaly správný postup dezinfekce rukou, zkracovaly délku expozice dezinfekčnímu prostředku nebo dezinfekci vůbec neprovedly. Téměř čtvrtina sester nedodržela předepsanou úpravu rukou. Závěr: Z porovnání výsledků dotazníkového a pozorovacího šetření vyplynulo, že respondentky mají často dobré teoretické znalosti, které v praxi nevyužívají a dopouštějí se tak chyb. Je třeba se zamyslet nad kvalitou pravidelného proškolování personálu o hygieně rukou i nad frekvencí a důkladností auditů a kontrol v této oblasti.
Aims: The aim of this study was to reveal and compare theoretical knowledge and practical skills related to the observance of hand hygiene rules among perioperative nurses working in operating rooms. Methods: The survey method was based on a questionnaire survey and hidden observation of hospital staff to determine compliance with the valid Methodical instructions - hand hygiene in the provision of health care, from the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic 2012, Volume 5. Data were collected for the period from September 2018 to January 2019. A total of 60 hidden observations was made, and 60 questionnaires were distributed. Results: Hand hygiene was accompanied by a number of errors in healthcare facilities, despite the fact that the questionnaire survey showed that nurses are very well informed of hand hygiene guidelines. Surveys in operating theatres revealed errors in performing hygienic hand disinfection, hand conditioning and surgical hand washing. The observed nurses did not follow the correct procedure for hand disinfection, shortened the duration of exposure to the disinfectant or did not disinfect at all. Almost 25% of nurses failed to carry out prescribed hand preparation. Conclusion: Comparison of the results of the questionnaire survey and the observation survey showed that the respondents often have good theoretical knowledge which they do not use in practice, and thus make mistakes. Consideration should be given to the quality of regular staff training on hand hygiene as well as the frequency and thoroughness of audits and controls in this area.
- MeSH
- dezinfekce rukou normy MeSH
- hygiena rukou * normy statistika a číselné údaje MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- operační sály normy statistika a číselné údaje MeSH
- ošetřovatelství na operačním sále * normy statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rukavice chirurgické statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, zda se respondenti setkali s nežádoucí událostí při používání elektrochirurgického přístroje, jak mají na vybraných operačních sálech nastavená preventivní opatření ve vztahu k elektrochirurgii a zda jsou na těchto pracovištích dodržována obecně platná doporučení související s používáním elektrochirurgických přístrojů. Metody: Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru se 6 respondenty (vrchní/staniční sestry operačních sálů) ze tří zdravotnických zařízení v rámci jednoho kraje doplněná o zúčastněné pozorování na operačních sálech. Výzkumné šetření probíhalo od července do září 2018. Pozorování probíhalo v rámci operačního programu namátkově. Tvorba záznamového archu vycházela z doporučení Competency & Credentialing Institutu zaměřených na bezpečnou perioperační péči v oblasti elektrochirurgie. Výsledky: Bylo zjištěno, že se všichni respondenti setkali s nežádoucí událostí v oblasti elektrochirurgie a že sledovaná pracoviště nemají vypracovanou vlastní směrnici k této problematice. Proškolování personálu v této oblasti se v jednotlivých zdravotnických zařízeních lišilo. Více problematických okamžiků bylo zaevidováno v části před zahájením operace a v jejím průběhu. Mezi významnější zjištění patřilo, že si na pracovištích předem neověřují, zda budou použita hořlavá anestetika a alkoholová dezinfekce. V některých případech se personál spoléhal pouze na kontrolu přístrojem a vizuálně si danou situaci neověřoval. Závěry: Většina obecně platných bezpečnostních opatření stanovených výrobcem či odbornými společnostmi byla dodržována. Identifikované problémy většinou spočívaly v provádění úkonů nekompetentní osobou popřípadě nedodržováním doporučení od výrobce elektrochirurgických přístrojů.
Aim: The aim of the survey was to find out whether the respondents encountered an undesirable event in the use of electrosurgical equipment, as well as preventive measures in relation to electrosurgery set in selected operating theaters and whether generally valid recommendations related to the use of electrosurgical equipment are followed. Methods: For data collection, a qualitative method of semi-structured interview with 6 respondents (head/station nurses of operating theaters) from three medical facilities within one region was chosen, which was supplemented by participating observation in operating theaters. The survey was conducted from July to September 2018. The observation was carried out at random within the operational program. Recording sheet creation was based on recommendations of the Competency & Credentialing Institute focused on safe perioperative care in the field of electrosurgery. Results: It was found that all respondents encountered an undesirable event in the field of electrosurgery and that the monitored workplaces did not have their own guidelines on this issue. The training of staff at this area varied from one healthcare facility to another. More problematic moments were registered in the stage before and during the operation. Among the more significant findings was that they did not verify in advance at the workplace whether flammable anesthetics and alcohol disinfection would be used. In some cases, the staff relied solely on a machine check and did not verify the situation visually. Conclusions: Most of the generally applicable safety precautions specified by the manufacturer or by specialist companies have been followed. The problems identified mostly consisted in performing tasks by an incompetent person or by not following the recommendations of the manufacturer of electrosurgical devices.
Práce sester pracujících na centrální a přísálové sterilizaci má nezastupitelné místo při přípravě sterilních zdravotnických prostředků používaných ve zdravotnictví. Sestry pracující na tomto úseku jsou vystaveny celé řadě rizikových faktorů, které je mohou zatěžovat jak po fyzické, tak i psychické stránce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace subjektivně hodnotí své pracovní prostředí a jaká je jejich fyzická a psychická pracovní zátěž. Bylo zjištěno, že pracovní prostředí, jak z hlediska personálního zabezpečení, tak i mikroklimatických podmínek, hodnotí lépe sestry pracující na přísálové sterilizaci oproti sestrám na centrální sterilizaci. Psychická pracovní zátěž byla u obou sledovaných skupin vyhodnocena prostřednictvím Meisterova dotazníku jako zátěž prvního stupně, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti.
The work of nurses working in central and operation theater sterilization units has an irreplaceable role in the preparation of sterile medical devices used in health care. Nurses working in this section are exposed to a number of risk factors that can affect them both physically and mentally. The aim of the research was to find out how nurses working in the central and suction sterilization sections subjectively assess their physical and mental working environment and their workload. It has been found that the working environment, both in terms of personnel security and microclimatic conditions, is better rated by nurses working in operation theater sterilization than nurses in central sterilization. The psychological workload was evaluated by Meister's questionnaire as a first-degree burden in both monitored groups, which is unlikely to affect health, subjective status and performance.
Péče o chirurgické nástroje je nedílnou součástí přípravy na operační výkon. Správná péče o chirurgické instrumentárium má vliv nejen na bezpečnost pacienta, ale i na kvalitu a životnost nástrojů. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak perioperační sestry/porodní asistentky pečují o chirurgické nástroje. Bylo zjištěno, že perioperační sestry/porodní asistentky se snaží dodržovat obecně platné zásady péče o chirurgické nástroje, nicméně byly zjištěny i některé nedostatky, které by mohly mít negativní vliv jak na kvalitu a životnost nástrojů, tak i na bezpečnost pacientů při operačním výkonu.
Caring for surgical instruments is an integral part of preparation for surgery. Appropriate care of surgical instruments has an impact not only on patient safety, but also on their quality and tool life. The aim of the research was to determine how perioperative nurses/midwives are caring for surgical instruments. It was found that Perioperative nurses/midwives endeavor to comply with generally applicable principles of surgical care, but some shortcomings have also been identified that could have a negative impact on both the quality and life of the instruments, as well as the safety of patients in surgical procedures.
Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem.
Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective.
Úvod: Příspěvek se zabývá problematikou hodnocení kvality života pacientů s artrózou kolenního kloubu. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit kvalitu života pacientů těsně před implantací a tři měsíce po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu. Metoda a materiál: Využit byl dotazník Item Short Form (SF36) Health Survey. Sledování probíhalo u 90 pacientů při přijetí na ortopedickém oddělení k implantaci totální endoprotézy a tři měsíce po implantaci v ortopedické ambulanci nemocnice krajského typu. Výsledky: Výsledky s nejnižším bodovým skóre před operací byly: doména bolest (31, 67), doména fyzické omezení rolí (34, 44) a doména vitalita (49, 11). Po operaci měly nejnižší bodové skóre: vitalita (66, 22), všeobecné vnímání vlastního zdraví (72, 67) a fyzické omezení rolí (74, 44). Diskuze: K největší změně ve výsledcích 3 měsíce po implantaci totální endoprotézy došlo v doméně bolest, fyzické omezení rolí a v doméně fyzické funkce. Ve většině domén se respondenti přiblížili evropské normě dotazníku, v doménách emoční omezení rolí, sociální funkce, bolest a všeobecné vnímání vlastního zdraví dosáhli dokonce vyšších hodnot.
Introduction: This article deals with the evaluation of the quality of life of patients with knee osteoarthritis. The objective of the study was to determine the patients' quality of life just prior to a total knee arthroplasty and three months after the surgery. Methods and materials: The Item Short Form (SF36) Health Survey questionnaire was used in the study. Ninety (90) patients were questioned during the admittance process to an orthopaedic department and three months after implantation during a medical examination at the orthopaedic clinic. Results: The lowest score before surgery was Bodily Pain (31, 67) followed by Role-Physical (34, 44) and Vitality (49, 11). The lowest score after the operation was Vitality (66, 22) followed by General Health (72, 67) and Role-Physical (74, 44). Discussion: The most significant changes in results at 3 months after implantation of total prosthesis occurred in Bodily pain, Role-Physical and Physical functioning. The results are close to the European standard in most domains. Even higher numbers were achieved in Role-Emotional, Social Functioning, Bodily Pain and General Health domains.
- MeSH
- artróza kolenních kloubů * chirurgie psychologie MeSH
- bolest etiologie MeSH
- hodnocení výsledků pacienta MeSH
- kohortové studie MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- totální endoprotéza kolene * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Úvod: Poranění volární, flexorové ploténky proximálního interfalangeálního kloubu jsou často přehlédnutá poranění, která vedou k rozvoji deformity prstu typu swan neck, a pokud nejsou řešená, k rozvoji těžkých artrotických změn. Materiál a metodika: Autoři představují soubor 12 pacientů odoperovaných v letech 2006– 2012. Průměrný věk byl 29,6 roku. Odstup od úrazu byl 6 měsíců až 14 let. Výkon byl prováděn v lokální anestezii. Z volární incize nad PIP kloubem byla distální část ploténky 1 fixována dvěma vstřebatelnými stehy k bazi středního článku, při postavení v PIP kloubu 10–15° flexi. V jednom případě, kdy byla kost na bázi nekvalitní, jsme FP fixovali ke kosti pomocí kotvičky Mitek. Po operaci byla přiložena dorzální sádrová dlaha, která od druhého dne umožňuje aktivně cvičení flexe ve všech kloubech prstu, podle tolerance pacienta. Po 6 týdnech byla fixace odkládána a byla zahájena rehabilitace s prevencí hyperextenze v PIP kloubu. Pacienti byli zhodnoceni 6 měsíců od operace podle rozsahů pohybů a subjektivního hodnocení. Hodnotil se i návrat k sportovní či běžné činnosti. Výsledky: U všech pacientů došlo po operaci ke korekci swan neck deformity prstu ruky. Subjektivně hodnotilo výsledek jako výborný 11 pacientů. Jedna pacientka, u níž byl stav komplikován komplexním regionálním bolestivým syndromem (KRBS), s operací nebyla spokojena. Extenzi v PIP kloubu mělo 9 pacientů omezenou do 10° a 2 pacienti do 20°. U těchto dvou pacientů šlo o stav, kdy od úrazu do operace byl interval delší 10 let a bylo třeba výraznější uvolnění flexorové ploténky. Přesto tito pacienti hodnotili výsledek jako výborný. U jedné pacientky, kde byl stav komplikován KRBS, byla extenze v PIP kloubu omezena o 30°. Z celkového počtu 12 pacientů se jich 11 vrátilo ke sportovní aktivitě. Diskuze: Poranění flexorové ploténky omezují funkci ruky, proto její rekonstrukce je metoda, která může vést k její úpravě. Naše výsledky jasně ukazují, že i výkony s velkým odstupem od úrazu mohou mít dobré výsledky, pokud se nerozvinulo artrotické poškození kloubu.
Introduction: Injury to the volar, flexor plate proximal interphalangeal joint are often overlooked, leading to the development of deformity “swan neck” type deformities in the fingers, and if they are not addressed to the development of severe osteoarthritic changes. Material and Methods: The authors present a group of 12 patients who underwent surgery between 2006 and 2012. Their average age was 29.6. The time period between the injury and the surgery was 6 months to 14 years. The surgery was performed under local. The volar ZIG-ZAG incision on the PIP joint of the distal part of the plate was fixed two mA absorbable sutures to the base central section, while fixing the PIP joint 10 ° - 15 ° flexion. In one case, when the bone at the base was of poor quality, we fixed the FP to the bone using Mitek anchors. After the surgery, a dorsal plaster splint was applied, which allows the patient to actively exercise flexion in all joints of the fingers, right from the 2nd day after the surgery, according to the the patient individual condition. The fixation was removed after 6 weeks and the patients were started on a course of rehabilitation, while preventing hyperextension of the PIP joint. Patients were evaluated 6 months after surgery, evaluation the range of motion and their subjective experience. Whether the patient was able to fully return to sports or normal activities was also a part of the review. Results: The swan neck deformity of the fingers on their hands was corrected in all patients. 11 patients subjectively rated the result as excellent. One patient, where the condition was complicated by the complex regional pain syndrome (CRPS), operation was not satisfied with the results of the surgery. Extension of the PIP joint was limited to 10° in 9 patients and to 20° in 2 patients. In two of these patients the interval between the injury and the surgery was longer 10 years and the flexor release plate had to be loosened more, yet these patients rated the result as excellent. In one patient, where the condition was complicated by CRPS, the extension of the PIP joint is limited to 30°. Of the 12 patients, 11 have returned to playing sports. Discussion: Injuries to the flexor plate limit function of the hand, and because of that, reconstruction is a method that may lead to correction of its function. Our results clearly show that even surgeries performed a long time after the initial injury may have good results if the patient did not develop arthritic joint damage in the meanwhile.
- Klíčová slova
- deformita swan neck, proximální interfalangeální kloub, poranění volární ploténky,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metakarpofalangeální kloub * anatomie a histologie zranění MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ortopedické výkony metody MeSH
- poranění prstů ruky * chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- volární ploténka * anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- výsledek terapie MeSH
- získané deformity ruky * chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Na bolestech v oblasti zápěstí mají vliv kromě postižení nervů stavy úrazové, jako jsou poranění kostí a vazů. Kostní poranění bývají diagnostikována, ale vazivová jsou často přehlédnuta a vedou ke vzniku nestabilit, které častou vedou k obtížím. Pokud nejsou nestability správně ošetřeny, jsou podkladem rozvoje degenerativních změn artritidy v oblasti zápěstí. Autoři prezentují nejčastější postižení zápěstí z pohledu ortopeda, představují klinické obtíže a možnosti ošetření.
The pain in the wrist affects the nerves in addition to disability accident conditions, such as injury to the bones and ligaments. Bone injuries are diagnosed, but the connective tissues are often overlooked and lead to instabilities that often may cause difficulties. If not treated properly instability underlying the development of degenerative changes of arthritis in the wrist. The authors are the most common disability wrist from the perspective of orthopedic surgeons, represent the clinical symptoms and treatment options. of the thumb.
- Klíčová slova
- nestabilita zápěstí, rizartróza,
- MeSH
- artralgie * etiologie MeSH
- člunkovitá kost patofyziologie zranění MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- karpometakarpální klouby * patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nestabilita kloubu * diagnóza etiologie terapie MeSH
- osteoartróza diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- palec ruky MeSH
- poranění zápěstí diagnóza etiologie terapie MeSH
- zápěstí * anatomie a histologie patofyziologie MeSH
- zápěstní kloub anatomie a histologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
