Background: Femoroacetabular impingement syndrome (FAI) is a complex, often post-traumatically developing impairment of the hip joint. It is characterized by ambiguous symptomatology, which makes early diagnosis difficult. Aim: The study was conducted to evaluate the applicability of a triaxial gyroscopic sensor in routine practice as an additional indication criterion for operative versus conservative treatment procedures. Methods: Ninety-two patients were included in the experimental retrospective study and 62 completed the examination. All patients signed informed consent. A gyroscopic sensor was placed on the right side of the pelvis above the hip joint and patients walked approximately 15 steps. Data were also evaluated while the patients climbed stairs. A complete clinical examination of the dynamics and physiological movements in the joint was performed. The data measured by the gyroscopic sensor were processed using differential geometry methods and subsequently evaluated using spectral analysis and neural networks. Results: FAI diagnosis using gyroscopic measurement is fast and easy to implement. Our approach to processing the gyroscopic signals used to detect the stage of osteoarthritis and post-traumatic FAI could lead to more accurate detection and capture early in FAI development. Conclusions: The obtained data are easily evaluated, interpretable, and beneficial in the diagnosis of the early stages of FAI. The results of the study show that this approach can lead to more accurate and early detection of osteoarthritis and post-traumatic FAI.
- MeSH
- analýza chůze metody MeSH
- biomechanika * MeSH
- femoroacetabulární impingement * chirurgie diagnóza patofyziologie MeSH
- kyčelní kloub patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nositelná elektronika * MeSH
- osteoartróza diagnóza patofyziologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- telemedicína metody MeSH
- umělá inteligence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- buprenorfin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická bolest * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- opioidní analgetika * klasifikace terapeutické užití MeSH
- osteoartróza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- transdermální náplast MeSH
- způsoby aplikace léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- ChondroGrid, MD přípravky,
- MeSH
- injekce intraartikulární * MeSH
- kolagen * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- osteoartróza * farmakoterapie klasifikace patofyziologie MeSH
- výchova a vzdělávání metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- Klíčová slova
- sysadoa,
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kolagen aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- kyselina hyaluronová aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- osteoartróza * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- plazma bohatá na destičky MeSH
- rehabilitace MeSH
- viskosuplementace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nezadržitelný pokrok v medicíně má za následek dramaticky rostoucí prodloužení střední délky života, ale ne vždy člověk prožije svůj život ve zdraví tak, jak ho v roce 2021 definovala tzv. Tripartita (World Healthy Organisation – WHO, Food and Agriculture Organization of the United Nations – FAO UN, World Organisation for Animal Health, do roku 2003 Office International des Epizooties – OIE) [1,2]. S rostoucí střední délkou života exponenciálně roste počet lidí trpících chronickými nemocemi. Mezi chronická onemocnění spojená s věkem patří také muskuloskeletální choroby, které jsou reprezentovány zejména diagnózami osteoporóza a osteoartróza [2,3,4]. Mezi roky 2010 a 2019 se celosvětově zvýšil počet osteoporotických pacientů o 5 milionů, tedy na 32 milionů osob ohrožených osteoporotickou frakturou, která je většinou prvním příznakem této „tiše“ probíhající nemoci. V České republice v roce 2019 trpělo osteoporózou 572 tisíc lidí, přičemž přibližně 80 % z nich zůstává neléčeno (treatment gap). Počet pacientů s prodělanou nízkotraumatickou zlomeninou se od roku 2010 do roku 2019 zvýšil z 72 195 na 91 349. Nejvýraznější podmnožinou jsou zlomeniny obratlového těla a proximálního femuru, které mají 10 až 30% riziko úmrtí do 12 měsíců po jejich vzniku [2,4]. Osteoartróza (OA) je jedním z nejčastějších kloubních onemocnění. Prevalence není přesně zmapovaná, dle některých světových i českých statistik trpí osteoartrózou 40 % lidí ve věku nad 60 let, a dokonce 80 % lidí ve věku nad 65 let [5,6]. Nejčastější lokalizací OA jsou kolenní klouby, kyčelní klouby, malé klouby rukou a klouby na páteři, u nichž není postižena pouze kloubní hyalinní chrupavka, ale také synovium, kloubní pouzdro, úpony šlach a vazů, úpony svalů a subchondrální kost. U mladších osob se jedná většinou o posttraumatický stav, u starších osob se předpokládá vliv genetických, biomechanických, endokrinologických, zánětlivých činitelů a faktorů spojených se stárnutím chrupavky [5,6,7]. Zejména v poslední dekádě se množí důkazy o propojení obou těchto nemocí se senescencí buněk [7,8].
The unstoppable progress in medicine results in a dramatically increasing increase in average life expectancy, but a person does not always live his life in health as defined in 2021 by the so-called Tripartite (World healthy organization – WHO, Food and Agriculture Organization of the United Nations – FAO UN, World Organisation for Animal Health, until 2003 Office International des Epizooties – OIE) [1,2]. As life expectancy increases, the number of people suffering from chronic diseases increases exponentially. Chronic diseases associated with old age also include musculoskeletal diseases, and one of the representative diagnoses is osteoporosis and osteoarthritis [2,3,4]. Between 2010 and 2019, the number of osteoporotic patients worldwide increased by 5 million, i.e. to 32 million people who are at risk of an osteoporotic fracture, which is usually the first symptom of this “silent” disease. In the Czech Republic in 2019, 572 thousand people suffered from osteoporosis, while approximately 80 % of them remain untreated (treatment gap). The number of patients with a low-traumatic fracture increased from 72,195 to 91,349 between 2010 and 2019. The most prominent subset are vertebral fractures and fractures of proximal femur, which have a 10 to 30 % risk of death within 12 months of their occurrence [2,4]. Osteoarthritis (OA) is one of the most common joint diseases. The prevalence is not precisely mapped, according to some world and Czech statistics, 40 % of people over 60 and even 80 % of people over 65 suffer from osteoarthritis [5,6]. The most common localization of OA is the knee joints, hip joints, small joints of the hands and joints on the spine, where not only the articular hyaline cartilage is affected, but also the synovium, joint capsule, tendon and ligament attachments, muscle attachments and subchondral bone. In younger people, it is mostly a posttraumatic condition, in older people the influence of genetic, biomechanical, endocrinological, inflammatory agents and factors associated with cartilage aging is assumed [5,6,7]. Especially in the last decade, there is growing evidence linking both of these diseases to cell senescence [7,8].
Osteoartróza je nejčastější onemocnění kloubů u psů. Znalost patofyziologie umožní cílenou terapii. Terapie kombinuje farmakologickou terapii s rehabilitační terapií, je tedy ve většině případů multimodální. Jako návod pro management pacientů s osteoartrózou mohou sloužit Canine Osteoarthritis Staging Tools (COAST).
Osteoarthritis is the most common joint disease in dogs. Knowledge of the pathophysiology will allow targeted therapy. Therapy combines pharmacological therapy with rehabilitation therapy, thus in most cases it is multimodal. The Canine Osteoarthritis Staging Tools (COAST) can serve as a guide for the management of patients with osteoarthritis.
Osteoartróza (OA) je chronické degenerativní onemocnění kloubů, které nejčastěji postihuje osoby starší 40 let. U pacientů může způsobit značná omezení hybnosti, bolest, diskomfort a celkové snížení kvality života. Jde o značně heterogenní onemocnění s komplexními patofyziologickými mechanismy a jeho příčiny nejsou zatím zcela jasné. Dosud se nepodařilo vytvořit takový animální model OA, který by postihoval všechny aspekty onemocnění u člověka. Z toho důvodu patří OA k patologickým stavům, pro něž bylo v minulosti definováno velké množství různých typů animálních modelů. V tomto přehledném článku je představena systematická klasifikace jednotlivých modelů a u nejpoužívanějších z nich jsou uvedeny jejich hlavní výhody a nevýhody. Za nedílnou součást většiny uvedených modelů lze považovat vznik, rozvoj, transmisi a percepci bolesti. Možnosti jejího hodnocení jsou proto důležitou kapitolou používání modelů OA. Text rovněž zmiňuje u několika modelů důležitost posouzení újmy pro pokusná zvířata. To dosud není u článků tohoto typu běžné.
Osteoarthritis (OA) is a chronic degenerative disease of joints. This disease most commonly affects people over the age of forty. It is a debilitating illness causing pain and immense discomfort to the affected individual. OA is a heterogenic disease with very complex pathophysiological mecha- nisms and the causes of OA are still unknown. There is currently no animal model of this disease that reflects all aspects of OA in man. Therefore, OA belongs to pathological conditions, for them many models of different types have been created. In this review article, the animal models are classified systematically, and their main advantages and disadvantages are listed for the most common ones. An important part of the described models is the onset, development, transmission and perception of pain and the possibilities of its measurement. The text also mentions the aspect of harm to the animals, which is not yet common in articles of this type.
Osteoarthrosis is a disorder of synovial joints, resulting from destruction of the cartilage and subchondral bone. The present study is aimed to investigate the molar bite force, thickness and efficiency of the masseter and temporalis muscles of subjects with osteoarthrosis. A total of forty-eight subjects participated in the study. They were distributed into two groups: with osteoarthrosis (n=24) and asymptomatic controls (n=24). Subjects were analyzed on the basis of maximal molar bite force (right and left side), thickness (mandibular rest and dental clenching in maximal voluntary contraction) and electromyographic activity of masticatory cycles through the linear envelope integral in habitual (raisins and peanuts) and non-habitual (Parafilm M) chewing of the masseter and temporalis muscles. All the data were analyzed statistically using t-test with a significance level of p≤0.05. There was no difference between groups in maximal molar bite force, muscle thickness and non-habitual chewing. Differences were found on the raisins (p=0.02) and peanuts (p=0.05) chewing for right temporal muscle, with reduced masticatory muscle efficiency in osteoarthrosis subjects. This study showed that osteoarthrosis induces negative changes in habitual chewing, highlighting the efficiency of the right temporalis muscles. The greater temporal muscle activity in subjects with osteoarthrosis may compromise chewing and consequently the nutritional status of adult subjects.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektromyografie MeSH
- lidé MeSH
- moláry MeSH
- musculus temporalis MeSH
- osteoartróza * patofyziologie MeSH
- síla skusu * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hand osteoarthritis (OA) is a common degenerative joint disorder leading to substantial pain and disability. The most severe subtype is erosive hand OA characterized by an abrupt onset, local inflammation, subchondral erosions and worse outcomes than non-erosive disease. Biomarkers of hand OA could help to diagnose the disease earlier, to distinguish patients with erosive and non-erosive forms, to assess disease severity or to predict its future progression. The objective of this review was to summarize the role of potential biomarkers of hand OA. A PubMed search for soluble biomarkers associated with hand OA was performed from inception to June 2017. In total, 21 relevant publications were found and reviewed. These publications identified 20 potential biomarkers of hand OA. C-terminal cross-linking telopeptide of type II collagen, cartilage oligomeric matrix protein, osteocalcin, hyaluronan, urinary pentosidine, vascular cell adhesion molecule 1, monocyte chemotactic protein 1, osteoprotegerin and interleukin 1 have been shown as potential biomarkers for assessing disease severity. C-terminal cross-linking telopeptide of type I collagen, hyaluronan, urinary pentosidine and myeloperoxidase were shown to differentiate between erosive and non-erosive hand OA patients. A number of biomarkers reflecting joint tissue metabolism and inflammation have been studied in hand OA. Some were identified as potential biomarkers of disease severity and progression, others were shown to differentiate between erosive and non-erosive disease. However, further research is necessary to assess the value of biomarkers for use in clinical practice.
- MeSH
- adipokiny metabolismus MeSH
- biologické markery metabolismus MeSH
- chrupavka metabolismus patofyziologie MeSH
- klouby ruky metabolismus patofyziologie MeSH
- kosti ruky metabolismus patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mediátory zánětu metabolismus MeSH
- obezita metabolismus patofyziologie MeSH
- osteoartróza diagnóza metabolismus patofyziologie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
