Q106984280
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- analýza krevních plynů MeSH
- hypoxie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- respirační insuficience * diagnóza epidemiologie patofyziologie terapie MeSH
- resuscitace metody MeSH
- sepse * etiologie patofyziologie terapie MeSH
- syndrom dechové tísně diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- umělé dýchání klasifikace škodlivé účinky MeSH
- vyhodnocení orgánové dysfunkce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- bolest farmakoterapie MeSH
- imunitní systém účinky léků MeSH
- imunomodulace MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory MeSH
- opioidní analgetika * terapeutické užití MeSH
- perioperační období * MeSH
- receptory opiátové terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl studie: Ověřit vliv terapeutické hypotermie na výsledný neurologický stav nemocných po mimonemocniční a nemocniční kardiopulmonální resuscitaci pro defibrilovatelné a nedefibrilovatelné rytmy. Typ studie: Komparativní nerandomizovaná studie. Typ pracoviště: JIRP fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Ve studii byla porovnána skupina nemocných přijatých po kardiopulmonální resuscitaci na JIRP v roce 2010 se skupinou nemocných z roku 2006. Skupiny byly rozděleny do dvou souborů: po mimonemocniční resuscitaci a resuscitaci v nemocnici. Soubory byly dále rozděleny do dvou podsouborů: po resuscitaci pro defibrilovatelný a nedefibrilovatelný rytmus. Pomocí Glasgow outcome scale (GOS) byl srovnán neurologický stav nemocných při propuštění nebo přeložení na ošetřovatelské lůžko. Výsledky: Ve srovnání s rokem 2006 došlo v roce 2010 ve všech podsouborech ke zvýšení úmrtnosti a snížení počtu nemocných propuštěných v dobrém neurologickém stavu. V souboru mimonemocniční KPR pro fibrilaci komor (KF) se úmrtnost zvedla o 21 %. S GOS 4–5 bylo v roce 2010 propuštěno o 17 % méně nemocných. V podsouboru resuscitovaných pro asystolii vzrostla úmrtnost o 58 %, s GOS 4–5 jich bylo propuštěno o 11 % méně. Po resuscitaci v nemocnici úmrtnost po defibrilovatelném rytmu vzrostla o 43 % a o 38 % po nedefibrilovatelném rytmu. Podíl nemocných propuštěných s GOS 4–5 klesl o 19 % bez ohledu na vstupní rytmus. Závěr: V rozporu s pracemi jiných autorů se nepodařilo prokázat pozitivní vliv terapeutické hypotermie na neurologický stav nemocných po resuscitaci pro defibrilovatelný rytmus. Potvrdilo se, že na neurologický stav nemocných po resuscitaci pro nedefibrilovatelný rytmus nemá vliv nebo jej zhoršuje. Je pravděpodobné, že výsledky ve sledované skupině ovlivnily chyby při provádění terapeutické hypotermie.
Objective: To assess the impact of therapeutic hypothermia on patients' neurological outcome after out-of- and in-hospital cardiopulmonary resuscitation for shockable and non-shockable rhythms. Design: A comparative, non-randomized study. Setting: A University Hospital ICU. Methods: We compared a group of patients admitted to the ICU following cardiopulmonary resuscitation in 2010 to a group of patients admitted in 2006. Both groups were further divided into two subgroups: resuscitated for shockable and non-shockable rhythms respectively. Neurological outcome was assessed on discharge from the ICU or the hospital by the Glasgow Outcome Scale. Results: Compared to 2006, mortality increased in the 2010 subgroups and the number of patients with favourable neurological outcome decreased. In the subgroup of patients receiving out-of-hospital CPR due to VF the mortality increased by 21% and 17% fewer patients were discharged with GOS 4–5. In the subgroup of patients receiving CPR due to asystole the mortality increased by 59% and 11% fewer patients were discharged with GOS 4-5. After in-hospital CPR due to shockable and non-shockable rhythms the mortality increased by 43% and 38% respectively. Regardless of rhythm, 19% fewer patients were discharged with GOS 4–5. Conclusion: In contrast to studies by other authors we did not find a benefit of therapeutic hypothermia on the neurological outcome of patients after resuscitation for shockable rhythm. It was confirmed that the neurological outcome of patients after resuscitation for non-shockable rhythm was either unchanged or worse in 2010. This effect may have been influenced by mistakes made when performing therapeutic hypothermia.
- Klíčová slova
- neurologický výsledek,
- MeSH
- elektrická defibrilace využití MeSH
- fibrilace komor terapie MeSH
- Glasgowská stupnice následků využití MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody MeSH
- komorová tachykardie terapie MeSH
- komorové extrasystoly terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- srdeční zástava terapie MeSH
- tělesná teplota MeSH
- terapeutická hypotermie využití MeSH
- urgentní zdravotnické služby metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
BACKGROUND AND OBJECTIVES: Percutaneous radiofrequency (RF) thoracic sympathectomy is an alternative method to surgical procedures for the treatment of acral ischemia in Raynaud phenomenon. The procedure is indicated if conservative therapy fails to provide sufficient relief. The aim of this study was to compare classic T2 and T3 RF thermolesioning with a less invasive procedure at the level of T2 only. METHODS: Fifty adult patients, American Society of Anesthesiologists (ASA) classification I to III, were randomly assigned to 1 of 2 groups. T2 and T3 thoracic RF thermolesion was performed in 1 group, whereas T2 thermolesion with local application of 0.5 mL of 6% phenol was delivered in the second group. Changes in cold perception, pain, and quality of life were assessed using a questionnaire. Blood circulation in the upper extremity was evaluated using infrared thermography. Patients were observed for a period of 3 months. RESULTS: A significant decrease in pain according to visual analog scale (P < 0.001), increase in peripheral temperature in the upper extremities (P < 0.001), and improvement in quality of life were observed in both groups of patients after the procedure. Susceptibility to cold-provoked vasospasm was not significantly affected in either group. There was no significant difference between the 2 groups in any parameter apart from the duration of the procedure. CONCLUSIONS: Thoracic RF upper sympathectomy is an effective method in the treatment of resistant forms of Raynaud phenomenon. A single-shot procedure at the level of T2 may be preferable because of the shorter procedure duration of this technique.
- MeSH
- bolest etiologie prevence a kontrola MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- elektrokoagulace škodlivé účinky MeSH
- fenol aplikace a dávkování MeSH
- hrudní obratle inervace MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- práh bolesti MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Raynaudova nemoc chirurgie komplikace patofyziologie MeSH
- regionální krevní průtok MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- sympatektomie metody škodlivé účinky MeSH
- vnímání teploty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Neuropatická bolest vyvolaná drážděním míšního nervu je jedním z nejčastějších symptomů provázejících degenerativní nebo poúrazové stavy páteře. Terapie radikulární bolesti zahrnuje postupy farmakologické, rehabilitační, psychologické, minimálně invazivní a chirurgické. Pokud není indikována operace a konzervativní léčba selže, může být metodou volby radiofrekvenční léčba bolesti. Pulzní radiofrekvenční terapie je řazena mezi neuromodulační postupy, při nichž dochází k dočasným elektrofyziologickým změnám ve vedení bolesti následkem působení elektrického pole o vysoké frekvenci. Cílem této studie bylo ověřit úspěšnost pulzní radiofrekvence v léčbě radikulární bolesti. Na souboru 101 pacientů jsme prokázali významné snížení bolestí nejméně o 30 bodů dle vizuální analogové škály 30. a 180. den po léčbě u 74 (73,3 %), respektive 61 pacientů (60,4 %). Jedinou závažnou komplikací bylo mechanické poškození míšního kořene u nemocné s těžkou skoliózou páteře.
Nejsou-li přítomny kontraindikace, je spinální anestezie v případě císařského řezu metodou volby. Incidence postpunkční bolesti hlavy u těhotných žen a u žen v šestinedělí je významně vyšší než u ostatní populace. Punkce subarachnoidálního prostoru vhodnými jehlami a dostatečná erudovanost anesteziologa umožní minimalizovat incidenci postpunkční cefaley u císařských řezů prováděných ve spinální anestezii.
In the absence of contra-indications, spinal blockade is the preferred method of anaesthesia for patients undergoing caesarean section. The incidence of postdural puncture headache (PDPH) is significantly higher in pregnant women and in puerperal period compared to general population. The use of appropriate needles for spinal blockade and adequate level of anaesthesiologist's skills lead to lower incidence of PDPH after caesarean section performed under spinal anaesthesia.
Cílem této studie bylo ověřit úspěšnost radiofrekvenční facetové denervace v bederní oblasti. Soubor a metodika: Perkutánní minimálně invazivní metody léčby nabízejí nové perspektivy pro pacienty trpící chronickou vertebrogenní bolestí nereagující na konvenční terapii. Nejčastěji používanou metodou je radiofrekvenční léčba bolesti, která využívá působení střídavého elektrického pole o vysoké frekvenci na nervovou tkáň. Do studie bylo zařazeno 76 pacientů s bolestmi bederní páteře, kteří podstoupili radiofrekvenční facetovou denervaci. Efektivitu léčby jsme objektivizovali sledováním intenzity bolesti podle vizuální analogové škály, spotřeby analgetické medikace podle škály Medication Quantification Scale a subjektivního hodnocení omezení běžných denních činností vlivem bolestí podle oswestry disability Index vždy tři a 12 měsíců po léčbě. Výsledky: Na souboru 76 pacientů jsme prokázali signifikantní pokles intenzity bolestí (p < 0,001) podle vizuální analogové škály tři měsíce (3,0 +/- 1,9) i 12 měsíců po léčbě (3,6 +/- 1,8) ve srovnání se stavem před zákrokem (6,1 +/- 1,3). Statisticky signifikantní ve srovnání se stavem před léčbou (11,2 +/- 3,6) byl i pokles spotřeby analgetické medikace podle škály Medication Quantification Scale tři měsíce (7,3 +/- 5,0, p < 0,001) a 12 měsíců po zákroku (9,3 +/- 7,1, p < 0,05). Omezení běžných denních činností podle dotazníku oswestry disability Index se zlepšilo tři (24 +/- 7%, p < 0,001) i 12 měsíců po léčbě (26 +/- 7%, p < 0,01) proti výchozí hodnotě (32 +/- 5%). Nezaznamenali jsme žádnou vážnou komplikaci. Závěr: radiofrekvenční bederní facetová denervace je účinná a bezpečná léčebná metoda a často umožňuje redukovat chronickou analgetickou léčbu.
The aim of this study was to evaluate the efficacy and side effects of radiofrequency lumbar facet dennervation. Methods: Percutaneous minimal invasive spinal interventions bring new prospects for the patients with spinal pain refractory to conservative treatment. The radiofrequency pain treatment is most commonly used technique when nervous tissue is affected by an alternating electric field of high frequency. We enrolled in total 76 patients who underwent radiofrequency facet dennervation. The success rate of procedure was evaluated by observation of pain intensity according to visual Analogue Scale, by quantification of analgesic medication according to Medication Quantification Scale and also by patient?s disability assessment due to pain according to oswestry disability Index three and 12 months after therapy. Results: Significant decrease in pain intensity (p < 0.001) according to visual Analogue Scale both three months (3.0 +/- 1.9) and 12 months after the therapy (3.6 +/- 1.8) was observed compared to the pre-procedure level (6.1 +/- 1.3). The consumption of analgesic medication according to Medication Quantification Scale before the therapy (11.2 +/- 3.6) significantly dropped at three months (7.3 +/- 5.0, p < 0.001) and 12 months (9.3 +/- 7.1, p < 0.05), respectively. Common daily functions disability according to oswestry disability Index were significantly reduced both three (24 +/- 7%, p < 0.001) and 12 months (26 +/- 7%, p < 0.01) compared to initial value (32 +/- 5%). No serious complication was noted. Conclusions: radiofrequency lumbar facet dennervation is effective and safe technique. The procedure is commonly followed by reduction in chronic analgesic medication.
- MeSH
- ablace MeSH
- denervace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- lidé MeSH
- lumbalgie diagnóza etiologie terapie MeSH
- lumbosakrální krajina chirurgie patologie MeSH
- medicína založená na důkazech metody trendy MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody přístrojové vybavení využití MeSH
- statistika jako téma metody MeSH
- transkutánní elektrická neurostimulace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky MeSH
