Q120584826 Dotaz Zobrazit nápovědu

Přesná shoda Sémantické

41 záznamů v Medvik

E-kniha

Předčasně narozené dítě Následná péče - kdy začíná a kdy končí?

Marková, Daniela
Autor Autorita
Chvílová-Weberová, Magdalena
Autor Autorita

Praha : Grada, 2021

1. elektronické vydání 1 online zdroj (736 stran)

Ojedinělá lékařská monografie přináší ucelený pohled na problematiku vývoje nezralých dětí a „follow up“ péče. Pediatři a další lékařské odbornosti získávají fundovaného odborného průvodce s mnoha doporučeními a praktickými radami. Srovnatelná monografie v domácí literatuře dosud nebyla vydána.; Každoročně se předčasně narodí v České republice přibližně osm tisíc novorozenců, což je asi 7,5 až 8 % ze všech novorozenců. Přitom počet předčasně narozených dětí celosvětově a i v České republice stále stoupá. Příčiny tohoto nárůstu jsou multifaktoriální a nezdá se, že by se jejich podíl ve skupině novorozených dětí v dohledné době snižoval. Tato specifická skupina dětí má z hlediska lékařské péče své speciální potřeby a „stárnutím“ těchto dětí, resp. jejich vyzráváním a měnícími se potřebami během vývoje, se do péče o ně postupně zapojují i další lékařské i nelékařské obory. Editorky knihy MUDr. Daniela Marková a MUDr. Magdalena Chvílová Weberová se problematice předčasně narozených dětí věnují celou profesní kariéru. Autorský kolektiv zastupuje různé lékařské i nelékařské odbornosti a více než 50 kapitol zařazených do monografie pokrývá širokou problematiku od specifik následné péče z pohledu lékaře-specialisty (neurologie, pneumologie, kardiologie, gastroenterologie, ortopedie, oční, dermatologie a další lékařské obory) přes pohled nelékařských specializací, psychosociální souvislosti péče o předčasně narozené dítě a dopady na rodinu. Nezastupitelná je péče o nezralé dítě v primární péči, pediatři tak v této knize získávají jedinečného a fundovaného odborného průvodce s mnoha doporučeními a praktickými radami pro praxi. Monografie je určena pediatrům z klinických pracovišť, dětským praktickým lékařům, lékařům na klinických pracovištích perinatologických a intermediárních center, ale také specialistům, pro které je „nezralost“ jenom jedním z témat jejich odbornosti.

Klíčová slova
Pediatrie,
MeSH
jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
následná péče MeSH
novorozenec nedonošený MeSH
ošetřovatelství novorozenců MeSH
předčasný porod MeSH
psychologie MeSH

NLK Obory
perinatologie a neonatologie

Kniha

Předčasně narozené dítě : následná péče : kdy začíná a kdy končí?

Marková, Daniela
Autor Autorita
Chvílová-Weberová, Magdalena
Autor Autorita

Praha : Grada Publishing, 2020

1. vydání xxi, 711 stran : barevné ilustrace ; 26 cm

Publikace se zaměřuje na následnou péči o předčasně narozené dítě. Určeno odborné veřejnosti.; Každoročně se předčasně narodí v České republice přibližně osm tisíc novorozenců, což je asi 7,5 až 8 % ze všech novorozenců. Přitom počet předčasně narozených dětí celosvětově a i v České republice stále stoupá. Příčiny tohoto nárůstu jsou multifaktoriální a nezdá se, že by se jejich podíl ve skupině novorozených dětí v dohledné době snižoval. Tato specifická skupina dětí má z hlediska lékařské péče své speciální potřeby a „stárnutím“ těchto dětí, resp. jejich vyzráváním a měnícími se potřebami během vývoje, se do péče o ně postupně zapojují i další lékařské i nelékařské obory. Editorky knihy MUDr. Daniela Marková a MUDr. Magdalena Chvílová Weberová se problematice předčasně narozených dětí věnují celou profesní kariéru. Autorský kolektiv zastupuje různé lékařské i nelékařské odbornosti a více než 50 kapitol zařazených do monografie pokrývá širokou problematiku od specifik následné péče z pohledu lékaře-specialisty (neurologie, pneumologie, kardiologie, gastroenterologie, ortopedie, oční, dermatologie a další lékařské obory) přes pohled nelékařských specializací, psychosociální souvislosti péče o předčasně narozené dítě a dopady na rodinu. Nezastupitelná je péče o nezralé dítě v primární péči, pediatři tak v této knize získávají jedinečného a fundovaného odborného průvodce s mnoha doporučeními a praktickými radami pro praxi. Monografie je určena pediatrům z klinických pracovišť, dětským praktickým lékařům, lékařům na klinických pracovištích perinatologických a intermediárních center, ale také specialistům, pro které je „nezralost“ jenom jedním z témat jejich odbornosti.

Konspekt
Pediatrie
NLK Obory
perinatologie a neonatologie
NLK Publikační typ
kolektivní monografie

Kapitola

Chronické plicní postižení z nezralosti

Dětská pneumologie. 2023 ; () : 456-471.

ISBN 978-80-271-3713-8
Medvik
Zdroj

MeSH
anamnéza metody MeSH
bronchodilatancia terapeutické užití MeSH
bronchopulmonální dysplazie * diagnóza etiologie terapie MeSH
dechová cvičení metody MeSH
hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
lidé MeSH
nutriční podpora MeSH
oxygenoterapie MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Duševní vývoj dětí s nízkou porodní hmotností
[Mental development of children with low birth weight]

Česká a slovenská psychiatrie. 2021 ; 117 (2) : 77-82.

ISSN 1212-0383
Medvik
Zdroj

Spolu se zdokonalujícími se medicínskými postupy roste počet přežívajících dětí se stále nižší porodní hmotností. Tím stoupá také potřeba zmapování duševního vývoje těchto dětí pro komplexní uchopení problematiky této populace. Stále více se u dětí s nízkou porodní hmotností ukazuje dopad nezralosti v oblastech neurokognitivního a psychosociálního zrání. Vzhledem k perinatální zátěži, mnohočetnosti a různorodosti působících faktorů jsou děti s nízkou porodní hmotností rizikovou skupinou, která je ohrožena širokým spektrem neurovývojové psychopatologie, emočně-kognitivních deficitů, behaviorálních problémů a narušení adaptivních funkcí, ve srovnání s dětmi narozenými s normální porodní hmotností. Nejčastěji jsou uváděny lehké odchylky v řečovém vývoji, problémy s učením, pracovní pamětí, poruchy pozornosti, oslabení exekutivních funkcí. Prevalence psychiatrických poruch se u dětí s nízkou porodní hmotností ve školním věku pohybuje v rozmezí 22-28 %, s nejvyšším rizikem pro úzkostné poruchy, ADHD, pervazivní vývojové poruchy a poruchy chování. Odchylky jsou pozorovány taktéž v socioemočním a motorickém vývoji. Ukazuje se tak narůstající potřeba následné dlouhodobé a kvalitní péče a nezbytnost lepšího porozumění specifikům vývoje dětí s extrémně nízkou porodní hmotností (ENPH) a velmi nízkou porodní hmotností (VNPH). V současné době je však následná dlouhodobá psychologická péče o tyto děti zcela nedostatečná, nesystematická, a je proto nezbytné její rozvoj podporovat. V závěru jsou shrnuty výsledky studie "Nové metody v následné péči o děti s perinatální zátěží v Centru komplexní péče pro děti s perinatální zátěží na Klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy", v rámci které byly vyšetřeny děti ve věku od 5 do 9 let s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností. Zjištěny byly jemné odchylky ve vývoji, kdy největší obtíže byly shledány v oblastech zrakového vnímání a selektivní pozornosti, oslabení exekutivních funkcí - obtíže především v oblasti plánování a organizace, pracovní paměti a kontrole chování. Kvantitativní analýza neprokázala statisticky významný rozdíl v kognitivním ani socioemočním vývoji mezi dětmi s ENPH a VNPH.

Due to improving medical practices a growing number of children born with low birth weight survive. This raises the need to map the mental development of these children in order to improve our understanding of this phenomenon. It is increasingly observed that children with low birth weight show immaturity in areas of neurocognitive and psychosocial maturation. The perinatal burden as well as the multitude and variability of influencing factors, places children with low birth weight in a risk group for a wide range of neurodevelopmental psychopathologies, emotional-cognitive deficits, behavioural problems and disruption of adaptive functions, compared to children born with normal birth weight. Frequently are reported slight variations in speech development, learning difficulties, working memory, attention disorders and weakening of executive functions. The prevalence of psychiatric disorders is 22-28% in children with low birth weight in school age, with the highest risk for anxiety disorders, ADHD, pervasive developmental disorders and behavioural disorders. Deficits are also observed in socioemotional and motor development. This raises the need for subsequent long-term and high-quality care for these children and the need to understand the specifics of the development of extremely low birth weight (ELBW, < 1000 g) and very low birth weight (VLBW, < 1500 g) children. However, at present the long-term psychological support of these children is highly inadequate, unsystematic and calls for further development. In conclusion of this article we summarise the results of the study "New methods in the follow-up care for children with perinatal stress in the Centre for Complex Care of newborn at risk at the Clinic of Child and Adolescent Medicine of the General Faculty Hospital and the 1st Faculty of Medicine of Charles University", in which they assessed children aged 5 to 9 with very low and extremely low birth weight. Small deviations in development have been identified, with the greatest difficulty observed in areas of visual perception and selective attention, weakening of executive functions - difficulties in planning and organising, working memory and behavioural control. Quantitative analysis did not show a statistically significant difference in cognitive or socioemotional development among children with ELBW and VLBW.