Q120610959
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Syndrom vyhoření je v oblasti zdravotnictví významným problémem, který ovlivňuje nejen duševní, ale fyzickou pohodu zdravotníků, dokonce i kvalitu poskytované péče. Zvláště ohroženou skupinou profesionálů jsou všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní péče, které jsou vystaveny denně vysokým pracovním nárokům, stresu a emočně náročným situacím. Jeden z faktorů, který prokazatelně přispívá k rozvoji syndromu vyhoření, je omezení profesní autonomie, tedy míra, do jaké mají všeobecné sestry možnost rozhodovat o své práci a vykonávat ji v rozsahu stanovených kompetencí dle vlastního úsudku. Cílem provedeného literárního review bylo analyzovat existující publikace vydané v letech 2020–2025 týkající se přímo všeobecných sester pracujících v intenzivní péči. Analýza již sama ukázala, že tato problematika je není doposud dostatečně prozkoumána a zaslouží si pozornost dalších výzkumníků. Porozumění těchto souvislostem může přispět k hledání strategií pro prevenci vyhoření a zlepšení pracovních podmínek a postavení všeobecných sester v intenzivní péči.
Jirkovská V, Dolák F. The impact of misunderstanding and limited professional autonomy of general nurses working in intensive care on the development of burnout syndrome Burnout is a significant problem in healthcare, affecting not only the mental but also the physical well-being of healthcare professionals and the quality of care provided. A particularly vulnerable group of professionals are general nurses working in intensive care units, who are exposed to high daily work demands, stress and emotionally demanding situations. One of the factors that has been shown to contribute to the development of burnout syndrome is the limitation of professional autonomy, i.e. the extent to which general nurses are able to make decisions about their work and exercise their own judgement within their defined competencies. The aim of the literature review was to analyse existing publications published between 2020 and 2025 that relate specifically to general nurses working in critical care. The analysis itself has already shown that this topic has not been sufficiently explored and deserves the attention of further researchers. Understanding these contexts can contribute to the search for strategies to prevent burnout and improve the working conditions and status of general nurses in critical care.
Background: Individuals with intellectual disabilities experience inequalities in healthcare. Aim: In this cross-sectional study, we aimed to analyse the perceived professional competencies of nursing students from two countries: the Czech Republic and Poland in relation to providing medical care for patients with intellectual disabilities. Methods: Two closed self-report questionnaires were used to examine the relationships between students' competency, their attitudes toward keeping a social distance from individuals with intellectual disabilities in healthcare, and their participation in training related to this issue. The sample consisted of 208 nursing students from two countries: the Czech Republic and Poland. Results: Relationships were observed between students' self-assessed competencies and their social distance. Additionally, training in the field of care and treatment of individuals with intellectual disabilities played a differing role. Conclusion: The findings highlight the complexity of developing nursing competencies in providing medical care for patients with intellectual disabilities. They suggest the need for tailored, context-sensitive training programs, ongoing research to uncover additional influencing factors, and a supportive educational environment that encourages honest dialogue and self-assessment.
- MeSH
- lidé MeSH
- mentální retardace ošetřování terapie MeSH
- odborná způsobilost MeSH
- osoby s mentálním postižením * MeSH
- pilotní projekty MeSH
- postoj MeSH
- psychologický odstup MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studenti ošetřovatelství * psychologie MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Polsko MeSH
Aim: The study aimed to describe nurses' roles, map their views, knowledge, and experiences, and clarify the factors influencing their work and personal life during the Covid-19 pandemic in the Czech Republic. Design: A descriptive and cross-sectional design was used for the study. Methods: A representative sociological survey was conducted. A non-standardized questionnaire was used to collect data; the primary objective was to survey nurses' views, knowledge, and experiences gained during the Covid-19 pandemic and identify essential issues that must be addressed before the next pandemic. The questionnaire contained a total of 57 questions. The sample was constructed by quota sampling; the criteria for inclusion in the sample were the respondents' gender, age, and region. These characteristics were established as representative. The sample consisted of 1,197 nurses. Results: The most commonly reported factor influencing the work of nurses during the Covid-19 pandemic was fear of transmitting the infection (63.6%). Fear of the unknown (59%) and increased workload (54.7%) were also frequently reported to be strong influencers. The responses of nurses were statistically significantly influenced by the type of medical facility in which they worked (p < 0.05) and where they worked during the Covid-19 pandemic (p < 0.001). Most respondents (89.6%) said Covid-19 represented increased physical and mental burdens. Almost the same proportion of respondents (88.4%) felt Covid-19 affected their social lives, and 76.7% reported that it also affected their personal lives. Conclusion: Healthcare facility management should ensure sufficient personal protective equipment (PPE) is available before pandemics and pay close attention to the needs of staff regarding psychological counselling and crisis intervention during pandemics.
Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.
Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.
- MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- alkoholické nápoje škodlivé účinky MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- psychický stres komplikace MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- domácí ošetřovatelství organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * MeSH
- role ošetřovatelky * MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Simulační strategie je ve světě velmi oblíbená technika pro výuku ošetřovatelství. Jedním z mnoha benefitů je realizace předem připravených situací v bezpečném prostředí. Zavedení simulace do teoretické přípravy je velmi přínosné nejen pro studenty, ale také pro lektory i samotnou fakultu. Cíl: Prozkoumat efektivitu simulačního procesu pro výuku ošetřovatelství. Metodika: Práce má design literárního přehledu a je zpracována pomocí čtyřkrokového systému. Pro naši práci byl použit akronym PECOT a vyhledávání odborných publikací probíhalo přes online platformy PubMed, Web of Science, Science Direct, EBSCO a Scopus a přímou návštěvou Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Národní knihovny v Praze. Výsledky: Celkem bylo identifikováno 7 studií, které podléhalo kritériím pro zařazení (čtyři experimentální studie, dvě přehledové studie a jedna kvantitativně-explorativní studie). Simulační proces je ve všech studiích považován za vysoce efektivní metodu výuky, ze kterých má prospěch nejen student, ale také lektor i samotná fakulta. Závěr: Simulační proces je jednou z moderních technik výuky ošetřovatelství. Uvedené výsledky hovoří o vysoké efektivitě výuky pomocí této metody a ve všech evidovaných případech je simulační strategie hodnocena jako efektivnější než ostatní doposud používané metody, např. frontální výuka, videoukázky, prosté demonstrace.
Introduction: Simulation strategy is a modern technique for teaching nursing around the world. One of its many benefits is the implementation of pre-prepared situations in a safe environment. The introduction of simulation into theoretical training is beneficial for students, lecturers, and the faculty. Goal: To investigate the effectiveness of the simulation process for teaching nursing. Methods: This paper is a literary review. It is processed using a four-step system. We used the acronym PECOT. We used online platforms for the research, such as PubMed, Web of Science, Science Direct, EBSCO, and Scopus. We visited the Academic Library of the University of South Bohemia in České Budějovice and the National Library in Prague. Results: We identified 7 studies (four experimental studies, two review studies and one quantitative-exploratory study) and included them in our study. The simulation process is considered a highly effective teaching method, which benefits the students, lecturers, and the faculty. Conclusions: The simulation process is one of the modern techniques of teaching nursing. The mentioned results indicate a high level of teaching effectiveness using this method. In all registered cases, the simulation strategy is assessed as more effective than other methods used so far, such as frontal teaching, video demonstrations, or simple demonstrations.
- MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- studium ošetřovatelství * MeSH
- tréninková simulace * MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem výzkumu pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, bylo zjistit, jakými následky trpí, zda jejich stav vyžaduje péči jiných osob a jaké služby poskytované v rámci domácí ošetřovatelské péče využívají. Metody: Design výzkumu byl kvantitativní. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výběrový soubor tvoří 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. Výsledky: Mezi přetrvávajícími projevy po cévní mozkové příhodě se nejčastěji vyskytuje u zkoumaných pacientů narušená koordinace pohybu (57,2 %), slabost nebo ztráta pohybu na ruce, noze (47,1 %) a potíže s řečí (43,5 %). Přetrvávající projevy statisticky významně souvisejí s věkem < 0,001 a pracovním zařazením < 0,001. Celkem 43,0 % pacientů po cévní mozkové příhodě uvádí, že jejich stav vždy nebo často vyžaduje péči druhé osoby, v některých případech je tato péče vyžadována u více než ¼ respondentů. Služby agentury domácí péče využívá v domácí léčbě necelá ½ (47,6 %) respondentů. Využívání těchto služeb statisticky významně souvisí s věkem < 0,001, pracovním zařazením < 0,001 a dobou, která uplynula od cévní mozkové příhody < 0,001. Pacienti nejvíce po cévní mozkové příhodě využívají v rámci domácí ošetřovatelské péče služby fyzioterapeuta a sociálního pracovníka, nejméně služby psychiatra a psychologa. Závěr: Člověk po cévní mozkové příhodě je odkázán především na pomoc sester pracujících v ADP nebo na dílčí pomoc vybraných profesí, o nichž se dozví. Na základě šetření se domníváme, že tato příprava nestačí, nemá přesah do následné péče o tyto nemocné. Proto jeden z cílů našeho projektu je připravit program celoživotního vzdělávání pro sestry pečující o pacienty s cévní mozkovou příhodou a navrhnout rozšíření kompetenci sestry v problematice cévní mozkové příhody pro následnou péči.
The goal of the study focused on post-stroke patients was to identify whether the patients suffered from sequelae, required the care provided by other persons, and which services they used within the home care. Methods: The design of the study was quantitative. The field study used the method of a standardized face-to-face interview. The sample consisted of 416 post-stroke patients, 207 (49.8%) men and 209 (50.2%) women. Results: In the respondents, the most frequent persisting post-stroke problems included disturbed coordination of mobility (57.2%), weakness in or motility loss of upper or lower limbs (47.1%) and speech problems (43.5%). The persisting symptoms significantly correlate with age < 0.001 and occupation < 0.001. 43.0% post-stroke patients said that their condition always or often demanded a care or another person; in some cases, this care was demanded by more than a quarter of respondents. The Home Care Agency services are used by less than ½ of (47.6%) respondents. The utilization of these services significantly correlates with age < 0.001, occupation < 0.001 and the time that has passed since stroke < 0.001. The most frequently used post-stroke services include the services provided by physiotherapists and social workers, the least demanded services are those provided by psychiatrists and psychologists. Conclusion: Post-stroke patients have particularly to rely on the home care nurses help or the help offered by selected professionals the patients have been informed on. The study showed that this was not sufficient since it did not outreach into the aftercare. Therefore, one of the goals of our project is to develop a program for a lifelong education of nurses taking care of stroke patients, and to propose an increase of competences for nurses in the aftercare of stroke patients.
Goal: The goal of the study was to identify the number of individuals treated for hypertension, to verify the degree of their knowledge of their topical values of systolic and diastolic pressure, and to find out the dependence of regular BP measuring in the home setting on selected socio-demographic factors. Methodology: The quantitative study was performed using the method of standardized face-to-face interviews. The sample consisted of 1,004 respondents. The data were collected using a non-standardized questionnaire focused on stroke prevention and relating selected factors. Results: The investigation identified more than 58% of patients treated for hypertension. More than 50% (n=559) of respondents knew their topical BP values. In 1/3 of them the BP values corresponded with hypertension, 29.2% (175) mentioned the systolic BP ≥ 140 mmHg, and 28.9% (173) mentioned BP ≥ 90 mmHg 260 respondents (25.9%) regularly measure their BP in the home setting. The topical knowledge of BP and regular BP measuring depended on the age, marital status, occupation and education (p<0.001). Individuals regularly visiting their GPs knew the BP values better and performed regular BP measuring in the home setting more frequently. Conclusion: More than 50% of respondents knew their BP values at the time of the study. According to the announced BP values, 1/3 of the sample reached the hypertension values of (≥ 140/90 mmHg). The knowledge of BP and regular BP measuring depended on the age, marital status, occupation and education, and regular visits to general practitioners.
OBJECTIVE: The main goal of the study was to find out the general public's awareness of stroke, the relations between the awareness of stroke and socio-demographic factors, and awareness of stroke and experience of stroke. METHODS: The combination of a non-standardized questionnaire on the stroke prevention and a standardized questionnaire on the identification of the general health literacy (HLSQ-16) was used. The sample was chosen using a quota choice. The sample structure corresponded with the composition of the Czech population with regard to regions, sex and age. These features were determined as representative. The sample consisted of 1,004 respondents. RESULTS: The general awareness of stroke is high in the Czech Republic. Most of the respondents (97.2%) stated that they had ever heard of stroke. This basic awareness is influenced by the sex and marital status of the respondents. Almost one half (42.2%) of the general public would welcome more information on stroke. Women showed significantly higher interest in the information than men. Significantly higher interest could be seen in elderly respondents while younger respondents said significantly more frequently that they were not interested in the information. Married respondents showed a significantly higher degree of awareness. Rural respondents expressed higher interest in the information. The interest in the information dropped with higher education. The interest was significantly influenced by the respondents' sex, place of residence, marital status, and education. Almost 1/4 (24.3%) of respondents mentioned stroke incidence in their families. Our study proved that this incidence significantly varied in dependence on the respondents' sex, age, marital status and education. Further questions were focused on the sources of information on stroke. The most important sources include internet, which was named by nearly one half (48.6%) of respondents, and it was found that women could use the sources of information more frequently than men. Women used all sources of information on stroke (internet, television, families, GPs) more than men. CONCLUSION: The Czech respondents' interest in stroke is significantly influenced by their sex, age, place of residence, marital status, and the respondents' education. The findings play a role in the focus on preventive activities in this area. It is necessary to implement the general public education not only in general practitioners' offices but also in mass media in order to improve the awareness of stroke.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- zdravotní gramotnost * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
