Stimulací indukovaná kardiomyopatie (pacing-induced cardiomyopathy, PIcm) nemá mezinárodně akceptovanou definici, obecně se ale pod tímto pojmem rozumí srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory < 50 % a současně její redukce ≥ 10 % po implantaci kardiostimulátoru bez jiné příčiny. Jedná se o komplikaci konvenční kardiostimulace, která je asociována s vyšší mortalitou z kardiovaskulárních příčin a ze všech příčin a častější nutností hospitalizací. Podíl komorové stimulace, který zvyšuje riziko vzniku PIcm, je > 20 %, nelze ale říct, že je nižší podíl bezpečný nebo že vyšší jednoznačně škodí. už při indikaci k trvalé kardiostimulaci je nutné identifikovat pacienty s vyšším rizikem vzniku PIcm a nabídnout jiné, (zatím) alternativní metody stimulace. u pacientů s konvenční kardiostimulací je nutné optimalizovat programaci k potlačení nežádoucí komorové stimulace s cílem co nejvíce snížit riziko vzniku PIcm. V případě již rozvinutého PIcm přichází v úvahu upgrade na srdeční resynchronizační léčbu (crT) nebo na stimulaci převodního systému (cSP), přičemž je vhodné výkon provést s co nejkratším časovým odstupem od rozpoznání PIcm.

Pacing-induced cardiomyopathy (PICM) does not have an internationally accepted definition. In general, the term refers to the heart failure with a left ventricular EF below 50% and its reduction ≥ 10% after implantation of a pacemaker without known cause. The pacing burden that increases the risk of PICM is > 20%. On the other hand, it cannot be said that a lower pacing burden is safe or that a higher pacing burden is clearly harmful. It is necessary to identify patients with a higher risk of developing PICM before the implantation of a pacemaker and offer other (for now) alternative methods of pacing. In the case of an already developed PICM, an upgrade to a CRT or a CSP should be considered. If indicated it is recommended to perform the upgrade without unnecessary delay after the recognition of the PICM.

• MeSH
• elektrostimulační terapie metody   MeSH
• implantované elektrody škodlivé účinky   MeSH
• kardiomyopatie * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kardiostimulace umělá * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• převodní systém srdeční MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Vrozené anomálie koronárních arterií jsou zřídka se vyskytující odchylky v anatomii a představují relativně vzácné nálezy při koronarografickém vyšetření. Důsledky přítomnosti koronární anomálie mohou být benigní, klinicky jsou většinou němé a bývají diagnostikovány náhodně. V některých případech však mohou mít závažné následky a prvními klinickými projevy mohou být arytmie, rozvoj srdečního selhání či akutní infarkt myokardu (1-3). V našem sdělení předkládáme kazuistiku 48letého pacienta s akutním infarktem myokardu spodní stěny při atypickém odstupu pravé koronární arterie (ACD) z levého koronárního sinu s interarteriálním průběhem, s přítomností fibrilace komor v úvodu.

Congenital coronary artery anomalies are rare abnormalities in the anatomy and represent relatively rare findings on coronary angiography. The consequences of the presence of a coronary anomaly can be benign and often diagnosed incidentally. However, in some cases, they can have serious consequences, with the initial clinical manifestations being arrhythmias, the development of heart failure, or acute myocardial infarction (1-3). We present a case report of a 48-year-old patient with acute myocardial infarction of the inferior wall with an anomalous origin of the right coronary artery from the left coronary sinus with an interarterial course and the presence of ventricular fibrillation at the onset.

• Klíčová slova
• atypický odstup pravé koronární arterie,
• MeSH
• infarkt myokardu spodní stěny * diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• koronární cévy patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Průlomové studie MADIT II, SCD-HeFT a COMPANION v letech 2002–2005 prokázaly pozitivní výsledky ve snížení výskytu náhlé srdeční smrti. Od té doby došlo k podstatnému rozšíření indikací pro použití implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD). Výskyt vhodné terapie ICD se v jednotlivých studiích liší. Retrospektivně jsme analyzovali výskyt komorové tachykardie / komorové fibrilace (KT/KF) z databáze vzdáleného monitorování ICD (Biotronik Home Monitoring TM, www.biotronik-homemonitoring.com). Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi podskupinami rozdělenými na základě indikace implantace, programované stimulace komor, agresivity protokolu programované stimulace komor, ejekční frakce levé komory, typu ICD, procenta stimulace pravé komory, diabetes mellitus, renální dysfunkce a pohlaví. Komorové tachykardie / komorové fibrilace se statisticky významně častěji vyskytovaly u pacientů se záchytem nesetrvalé KT během preimplantační holterovské monitorace EKG, a to u pacientů s ischemickou chorobou srdeční z primárně preventivní indikace, ale ne u pacientů s neischemickou dilatační kardiomyopatií z primárně preventivní indikace. U pacientů s preimplantační synkopou nebo presynkopou jsme pozorovali vyšší výskyt KT/KF, a to vyšší než u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Trend pro vyšší výskyt KT/KF byl patrný u pacientů s pozitivní programovanou stimulací komor, zvláště u málo agresivního protokolu a u pacientů s ejekční frakcí levé komory 30 % a méně. Autoři shledali preimplantační nesetrvalé komorové tachykardie (NSKT) na holterovské monitoraci EKG jako jediný nezávislý prediktor výskytu KT/KF.

The landmark trials MADIT II, SCD-HeFT, and COMPANION in 2002–2005 years have reported their positive results to sudden cardiac death reduction. Since that time the indications for the use of implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) have substantially broadened. The occurrence of appropriate ICD therapy differs in the individual trials. We were retrospectively analyzing the occurrence of ventricular tachycardia/ventricular fibrillation (VT/VF) from ICD remote monitoring database (Biotronik Home Monitoring TM, www.biotronik-homemonitoring.com). No significant difference was found between subgroups divided by the implantation indication, the programmed ventricular stimulation, the aggressivity of programmed ventricular stimulation protocol, left ventricular ejection fraction, ICD types, percentage of right ventricular pacing, diabetes mellitus, renal dysfunction and gender. VT/VF occurred statistically significantly more often in patients with non-sustained VT on the preimplant Holter monitoring report in patients with primary preventive indication for postinfarction coronary artery disease but not in primary preventive indication for non-ischemic dilated cardiomyopathy. We observed higher VT/VF occurrence in patients with preimplant syncope or presyncope even higher than in patients after cardiopulmonary resuscitation. There was a visible trend for higher VT/VF occurrence in patients with positive programmed ventricular stimulation especially with less aggressive protocol and in patients with left ventricular ejection fraction of 30% and less. Authors found the preimplant nonsustained ventricular tachycardia (NSVT) on Holter monitoring as the only independent predictor of VT/VF occurrence.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní * MeSH
• fibrilace komor MeSH
• komorová tachykardie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Kardiovaskulární mortalita a morbidita je v České republice přetrvávajícím medicínským problémem. Cílem pilotního projektu ACSENT (Acute Coronary Syndrome – Early and Optimal Treatment) bylo zhodnotit adherenci k dodržování doporučených postupů u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) ve vybraných centrech, se zaměřením na hypolipidemickou terapii. Celkem bylo zařazeno 108 osob ve věku do 65 let s primomanifestací AKS, po implantaci stentu. Pacienti byli retrospektivně vybráni pomocí medicínských informačních systémů a pozváni ke kontrole šest měsíců po příhodě. Kromě demografických parametrů byla hodnocena medikace a lipidové parametry při propuštění. Při kontrole byla sledována medikace, případně její změna a lipidové parametry. Kalkulována byla průměrná dávka statinů při propuštění a kontrole. Při propuštění medikace respektovala doporučené postupy s ohledem na ASA, inhibitory ACE/blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, beta-blokátory a clopidogrel. U všech pacientů byl při propuštění rovněž indikován statin, většinou atorvastatin 20 mg, což se u pacientů s AKS považuje spíše za nižší dávku, a to navzdory skutečnosti, že průměrné koncentrace LDL cholesterolu se při přijetí pohybovaly nad doporučenými hodnotami (3,5 mmol/l). Průměrná denní dávka přepočtená na ekvivalenty atorvastatinu při propuštění byla 37,06 mg. Při kontrole šest měsíců po příhodě se farmakoterapie významněji nezměnila, došlo však k poklesu průměrné denní dávky ekvivalentů atorvastatinu na 31,73 mg/den. Průměrná hodnota LDL cholesterolu byla při kontrole 2,6 mmol/l a hodnot ≤ 2 mmol/l dosáhlo pouze 27 ze 60 (45 %) pacientů. Výsledky pilotního projektu ACSENT ukazují, že pacienti po AKS ne vždy dosahují cílových hodnot LDL cholesterolu, a tím ne vždy využívají plného potenciálu statinové terapie.

• Klíčová slova
• doporučené postupy, hypolipidemická terapie, LDL cholesterol,
• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   MeSH
• anticholesteremika terapeutické užití   MeSH
• cholesterol krev   MeSH
• hypolipidemika terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• kouření MeSH
• kyseliny heptylové aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• LDL-cholesterol krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační péče MeSH
• pyrroly aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• statiny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH