Cíl: Monitorovat zastoupení pacientů indikovaných k implantaci ICD s diagnózou arytmogenní dysplazie pravé komory (ARVD). Metodiky: Autoři popisují výskyt ARVD v populaci v šestiletém období a sledují klinické projevy pacientů s touto diagnózou, postupy vyšetřovacích metod a následně výskyt četností arytmií. Výsledky: V našem souboru bylo šest pacientů s ARVD, všichni měli symptomy svědčící pro výskyt hemodynamicky významné komorové arytmie projevující se synkopálními či presynkopálními stavy. Dle echa měli všichni pacienti dilataci pravé komory, což se u pěti pacientů potvrdilo i EKG změnami. Tito pacienti byli indikováni k implantaci kardioverteru defibrilátoru (ICD) dle guidelines. V průběhu sledování jsme u čtyř pacientů zachytili hemodynamicky významné komorové arytmie, z toho tři pacienti byli pro recidivu komorové arytmie indikováni k radiofrekvenční katetrizační ablaci substrátu z pravé komory. Závěr: Diagnóza ARVD je sice vzácné onemocnění, ale je potřeba na něj myslet u pacientů s prodělanou synkopou, presynkopálními stavy či palpitacemi zejména při námaze v mladém věku. Minimálně u těchto pacientů by mělo být provedeno EKG a echokardiografické vyšetření.
Objective: To monitor the proportion of patients with the diagnosis of arrhythmogenic right ventricular dysplasia (ARVD) indicatedfor ICD implantation. Method: The authors describe the incidence of ARVD in a population during a six-year period and monitor the clinical manifestationsin patients with this diagnosis as well as the examination methods and, subsequently, the rate of arrhythmias. Results: Our cohort comprised 6 patients with ARVD, with all of them having symptoms indicative of a haemodynamically significantventricular arrhythmia manifested by syncopal or presyncopal states. As evidenced by echocardiography, all the patientshad right ventricular dilation, which was confirmed by x-ray changes in 5 patients. These patients were indicated for implantablecardioverter defibrillator (ICD) placement according to the guidelines. During follow-up, haemodynamically significant ventriculararrhythmias were detected in 4 patients, of whom 3 patients were indicated for radiofrequency catheter ablation of a substratefrom the right ventricle due to recurrent ventricular arrhythmia. Conclusion: Although a rare condition, the diagnosis of ARVD must be considered in patients with a history of syncope, presyncopalstates, or palpitations, particularly with exertion at a young age. In these patients, at least, radiographic and echocardiographicevaluation should be performed.
- MeSH
- amiodaron aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- arytmogenní dysplazie pravé komory * diagnóza etiologie terapie MeSH
- beta blokátory aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- defibrilátory implantabilní * trendy MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární trendy MeSH
- echokardiografie metody trendy MeSH
- elektrokardiografie metody trendy MeSH
- farmakoterapie metody trendy MeSH
- katetrizační ablace metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody trendy MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prognóza MeSH
- statistika jako téma MeSH
- synkopa * diagnóza etiologie komplikace MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kardiovaskulární mortalita a morbidita je v České republice přetrvávajícím medicínským problémem. Cílem pilotního projektu ACSENT (Acute Coronary Syndrome – Early and Optimal Treatment) bylo zhodnotit adherenci k dodržování doporučených postupů u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) ve vybraných centrech, se zaměřením na hypolipidemickou terapii. Celkem bylo zařazeno 108 osob ve věku do 65 let s primomanifestací AKS, po implantaci stentu. Pacienti byli retrospektivně vybráni pomocí medicínských informačních systémů a pozváni ke kontrole šest měsíců po příhodě. Kromě demografických parametrů byla hodnocena medikace a lipidové parametry při propuštění. Při kontrole byla sledována medikace, případně její změna a lipidové parametry. Kalkulována byla průměrná dávka statinů při propuštění a kontrole. Při propuštění medikace respektovala doporučené postupy s ohledem na ASA, inhibitory ACE/blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II, beta-blokátory a clopidogrel. U všech pacientů byl při propuštění rovněž indikován statin, většinou atorvastatin 20 mg, což se u pacientů s AKS považuje spíše za nižší dávku, a to navzdory skutečnosti, že průměrné koncentrace LDL cholesterolu se při přijetí pohybovaly nad doporučenými hodnotami (3,5 mmol/l). Průměrná denní dávka přepočtená na ekvivalenty atorvastatinu při propuštění byla 37,06 mg. Při kontrole šest měsíců po příhodě se farmakoterapie významněji nezměnila, došlo však k poklesu průměrné denní dávky ekvivalentů atorvastatinu na 31,73 mg/den. Průměrná hodnota LDL cholesterolu byla při kontrole 2,6 mmol/l a hodnot ≤ 2 mmol/l dosáhlo pouze 27 ze 60 (45 %) pacientů. Výsledky pilotního projektu ACSENT ukazují, že pacienti po AKS ne vždy dosahují cílových hodnot LDL cholesterolu, a tím ne vždy využívají plného potenciálu statinové terapie.
- Klíčová slova
- doporučené postupy, hypolipidemická terapie, LDL cholesterol,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- akutní koronární syndrom farmakoterapie MeSH
- anticholesteremika terapeutické užití MeSH
- cholesterol krev MeSH
- hypolipidemika terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- kouření MeSH
- kyseliny heptylové aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- LDL-cholesterol krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pooperační péče MeSH
- pyrroly aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statiny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- MeSH
- balónková koronární angioplastika dějiny metody trendy MeSH
- farmakoterapie dějiny metody trendy MeSH
- kardiovaskulární nemoci dějiny diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech dějiny metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: Posouzení účinku osmitýdenního komplexního rehabilitačního programu na základní oběhové parametry, funkci levé komory srdeční (LK) a funkční kapacitu pacientů po operaci aortální a mitrální srdeční vady. Metodika: Před zahájením rehabilitace byli nemocní vyšetřeni klinicky, dynamickou zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do subjektivního maxima. Byla zhodnocena funkce arteficiální chlopně, funkce LK a stav kompenzace. Na základě výsledku zátěžového testu byla stanovena výchozí intenzita tréninku. Následoval aerobní trénink na úrovni 50-80 % aerobního maxima v trvání 30-60 minut 3x týdně. Od 4. týdne byly postupně zařazovány rezistenční cviky - silový trénink prováděný končetinami do úrovně 50 % 1-RM (1x opakovatelné maximum) v 30sekundových intervalech následovaných pauzou. Po skončení rehabilitace byly znovu provedeny zátěžové testy. Výsledky: U nemocných nedošlo ke statisticky významným změnám klidových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického (sTK) ani diastolického (dTK) krevního tlaku před skončením rehabilitace a po skončení rehabilitace (SF 77 ± 12, resp. 75 ± 8; sTK 127 ± 13, resp. 128 ± 11 a dTK 80 ± 8, resp. 82 ± 2, NS). Parametr systolické funkce LK (ejekční frakce, EF 57,9 ± 9 před rehabilitací, resp. 61,0 ± 4 po rehabilitaci) se nezměnil a parametry diastolické a globální funkce se měnily pouze nevýznamně (poměr rychlostí transmitrálního toku E/A 0,99 ± 0,37 před rehabilitací, 1,12 ± 0,37 po rehabilitaci, izovolumický relaxační čas IRT 104 9 msec před rehabilitací, 105 ± 10 po rehabilitaci a index myokardiální funkce MPI 0,64 ± 0,10 před rehabilitací a 0,58 ± 0,12 po rehabilitaci). Došlo k významnému zlepšení zátěžové tolerance 1,39 W/kg před rehabilitací na 1,72 W/kg po rehabilitaci (p < 0,005) a zvýšení vrcholové spotřeby kyslíku (pVO2) z hodnoty 23,07 ml/kg/min před rehabilitací na 27,09 ml/kg/min po rehabilitaci na hranici statistické významnosti. Závěr: Pravidelný trénink u pacientů po operaci chlopenní srdeční vady vede ke zlepšení aerobní kapacity a zátěžové tolerance podobně jako u nemocných s ICHS. V našem souboru nebyla ovlivněna systolická funkce LK, ale je patrna tendence ke zlepšení ukazatelů diastolického plnění a globální funkce LK. Cvičení tohoto typu nevyvolalo nežádoucí oběhové reakce a lze je doporučit jako součást léčby nemocných po operaci chlopenních srdečních vad. Odborný dohled v časném pooperačním období umožňuje správné nastavení antikoagulační léčby.
Aim of study: To assess the effect of an eight-week comprehensive rehabilitation program on basic circulatory parameters, left ventricular (LV) function, and functional capacity of patients after surgery for aortic and mitral valve disease. Patients: To date, a total of 22 patients (19 males and 3 females), with a mean age of 27-86 years (56 ± 16) have attended the rehabilitation program. Of this number, 16 had surgery for aortic stenosis, 4 for combined aortic valve disease, and 2 for mitral regurgitation. Overall, the surgical procedures included aortic valve replacement by a mechanical prosthesis in 15 patients, by a biological prosthesis in 5, and mitral valvuloplasty in 2. Six patients with aortic valve disease had concomitant myocardial revascularization using coronary artery bypass grafting (CABG). Pharmacotherapy included the use of antiplatelet drugs in most patients and standard therapy in line with current guidelines. The rehabilitation program was started 4-8 weeks following discharge from hospital. Methods: Before entering the rehabilitation program, the patients had physical examination, dynamic stress echocardiography and spiroergometry up to peak tolerable exercise. The parameters assessed include artificial valve function, LV status, and degree of compensation. Initial training intensity was determined on the basis of results of exercise testing. This was followed by aerobic training sessions at 50-80% of aerobic maximum for 30-60 minutes three times a week. Beginning with week 4, resistance exercise was being gradually added - power training of limbs of up to 50% of 1 RM (one repeated maximum) at 30-second intervals followed by a pause. Exercise testing was undertaken again upon completion of the rehabilitation program. Results: No significant differences between resting heart rate (HR), systolic blood pressure (SBP) or diastolic blood pressure (DBP) were seen in patients before and after the rehabilitation program (HR 77 ± 12 and 75 ± 8 bpm; SBP 127 ± 13 and 128 ± 11, and DBP 80 ± 8 and 82 ± 2 mmHg, respectively; NS). Systolic LV function (ejection fraction, EF 57.9 ± 9 pre-rehab vs. 61.0 ± 4 post-rehab) did not change while the values of diastolic and global function changed only non-significantly (transmitral flow velocity ratio, E/A, 0.99 ± 0.37 pre-rehab vs. 112 ± 0.37 post-rehab, isovolumic relaxation time, IRT, 104 ± 9 ms pre-rehab vs. 105 ± 10 post-rehab, and myocardial performace index, MPI, 0.64 ± 0.10 pre-rehab vs. 0.58 ± 0.12 post-rehab). Exercise tolerance improved significantly, from 1.39 W/kg pre-rehab to 1.72 W/kg post-rehab (p < 0.005), as did peak oxygen consumption (pVO2), from 23.07 ml/kg/min pre-rehab to 27.09 ml/kg/min post-rehab (borderline significance). Conclusion: Regular training of patients undergoing surgery for heart valve disease results in improved aerobic capacity and exercise tolerance the way it is in patients with coronary heart disease. While systolic LV function was not affected in our patients, there was a tendency toward improvement of parameters of diastolic filling and global LV function. Exercise of this type did not entail an undesirable circulatory response and can be recommended as part of management of patients after surgery for heart valve disease. Professional surveillance in the early postoperative period allows for proper guidance of antiplatelet therapy.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kardiochirurgické výkony rehabilitace využití MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce fyziologie MeSH
- pohybová aktivita fyziologie MeSH
- rehabilitace metody organizace a řízení trendy MeSH
- zátěžový test využití MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
